Mohelno

městys v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
Další významy jsou uvedeny na stránce Mohelno (rozcestník).

Městys Mohelno (německy Mohleno[4]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Mohelno se nachází asi 30 km jihovýchodně od města Třebíč a 11 km jižně od města Náměšť nad Oslavou. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Mohelno
náměstí v Mohelně
náměstí v Mohelně
Znak městyse MohelnoVlajka městyse Mohelno
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 402 (2023)[1]
Rozloha17,54 km²[2]
Katastrální územíMohelno
Nadmořská výška345 m n. m.
PSČ675 75
Počet domů543 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseMohelno 84
67575 Mohelno
obec.mohelno@tiscali.cz
StarostaJiří Šanda
Oficiální web: mohelno-obec.cz
Mohelno
Mohelno
Další údaje
Kód obce591173
Kód části obce98051
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Senorady, Kuroslepy, Dukovany, Kladeruby nad Oslavou, Lhánice, Slavětice a Kramolín.

Název editovat

Jméno sídla je původem přídavné jméno mogylno ("mohylné", tj. místo) označující místo, kde se vyskytovaly mohyly. Z roku 1286 ojediněle doložen tvar Mohylnice (zapsáno jako Mohilniche). Podoby s -y- doloženy ještě v 16. století, ale už od 14. století se objevují varianty s -e-. Střídání těchto hlásek zřejmě není nářeční, nýbrž souvisí s neslovanským původem slova mohyla (-e- mají místní jména odvozená od slova mohyla i mimo oblast středomoravských nářečí (mj. v Čechách)).[5]

Historie editovat

V paleolitu bylo dokázáno osídlení několika lokalit v okolí Mohelna, např. jsou doloženy nálezy na trati Boleniska na táhlém návrší východně od obce. Jde o jednu z největších mladopaleolitických lokalit na Moravě patřící do szeletienu-bohunicienu (cca 40 000-35 000 let př. n. l.).

Další nálezy kamenných artefaktů z doby aurignacienu proběhly na trati Mančalov. Na břehu mohelenské přehradní nádrže v trati Plevovce byly nalezeny stopy kamenných podlah dočasných obydlí – jedny z vůbec nejstarších lidských staveb ve střední Evropě datovaných přibližně 21 tisíc let př. n. l.[6]

Nedaleko Mohelna na břehu Dalešické přehrady byly v 21. století odkryty pozůstatky a základy domů z doby kolem 23 tisíc let př. n. l. Celkem byly mezi lety 2013 a 2022 odkryty 4 domy a přibližně 20 tisíc předmětů. Domy mají v průměru kolem 3 metrů a jsou uspořádány do půlkruhového tvaru. Z toho archeologové usuzují, že by mělo jít o sezonně využívanou osadu.[7]

Již ve 12. století se na místě obce nacházelo opevněné místo, první písemná zmínka o obci pochází z roku 1234, v letech 12371349 v Mohelně sídlil královský purkrabí a byly zde župní úřady. Roku 1350 vlastnil Mohelno hrabě Purkart, v roce 1358 pak získal Mohelno Čeněk z Lípy a prodal je Vaňkovi z Potštejna. Po jeho smrti pak Mohelno zabral markrabě Jan a to roku 1368 zaměnil s Jindřichem z Vartenberka, ten však roku 1379 prodal městečko Albertovi z Cimburka, ale Albert hned roku 1381 předal svým bratrům veškeré majetky na Mohelně, nicméně roku 1398 pak prodal Mohelno Janovi a Jindřichovi z Meziříčí. Po jejich smrti chtěl majetky získat právoplatně Lacek z Kravař, ale to nešlo, neboť je násilím až do roku 1409 ovládal Leva z Náchoda. Po tomto roce se předlužený statek prodal mnoha menším majitelům. Dalším majitelem celého městečka byl Petr Gewczer, který vlastnil městečko až do smrti v roce 1446, po něm zdědily Mohelno jeho tři dcery s manžely, kdy až do roku 1508 probíhaly spory o majetek, v roce 1508 skoupil větší část městečka Zbyněk z Králic, ten v roce 1510 skoupil i druhou polovinu městečka společně se svým bratrancem Vítem z Králic a pak roku 1512 se spojili i s Vilémem z Pernštejna.

Zbyněk i Vít z Králic brzy zemřeli a jejich majetek zdědil Vilém z Pernštejna, který je přenechal svému synovi Janovi z Pernštejna, až v roce 1522 byly k Mohelnu opět připojeny vesnice Lhánice, Kladeruby, Kramolín, Březník, Kuroslepy a Popůvky, téhož roku však Jan z Pernštejna prodal Jedov a v roce 1527 i ostatní majetky v Mohelně a okolí Václavovi z Lomnice a na Náměšti a Mohelno se stalo součástí náměšťského panství.[8]

V roce 1536 Václav zemřel a náměšťské panství zdědili jeho synové Znat a Oldřich, Oldřich po smrti Znata se stal majitelem celého panství a značně jej rozšířil, zemřel v roce 1567 a panství zdědil Jan st. ze Žerotína, po jeho smrti zdědil majetek Karel ze Žerotína a náměšťské panství svěřil Janovi Divišovi, ten zemřel v roce 1616, v tu dobu panství opět spravoval Karel ze Žerotína. V roce 1628 byl Karel vyhnán a byl donucen prodat panství Albrechtovi Fridlantskému a Žanaskému, ten však v tom samém roce prodal panství Janovi Baptistovi z Verdenberka. V roce 1743 pak zakoupila panství Františka z Kufštejna a posléze v roce 1752 zakoupili panství Haugvicové, kteří vlastnili panství až do zrušení šlechtických nároků.[9]

V roce 1900 byla v obci otevřena četnická stanice, po roce 1945 Sbor národní bezpečnosti. V roce 1885 byla v obci otevřena pošta, v roce 1897 záložna, v roce 1930 i filiálka městské spořitelny v Třebíči. V roce 1837 byla postavena nová škola u věže, roku 1908 i živnostenská pokračovací škola, roku 1919 i měšťanská škola. V roce 1925 bylo v obci otevřeno kino, druhé bylo otevřeno v roce 1933.

V roce 1871 byl založen čtenářský spolek, v roce 1889 hasiči, v roce 1896 hospodářská besídka, v roce 1911 řemeslnický živnostenský spolek a v roce 1924 byla založena Domovina, rybářský spolek. V roce 1919 byly založeny spolky Orel[4] a Sokol. V roce 1974 bylo v obci postaveno zdravotní středisko.[10] V roce 1948 byl Orel rozpuštěn, v letech 1991-2006 se místní nadšenci pokusili obnovit jeho činnost. V roce 2003 skupina bývalých členů Sokola obnovila zašlou slávu TJ Sokol Mohelno[11] a pořádá v obci sportovní akce. Mohelenská chasa pořádá každoročně v polovině října krojované hody.[12] V roce 2021 bylo rekonstruováno zdravotní středisko, v horním patře budovy bylo vybudováno 5 startovacích bytů.[10]

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[13]

Do roku 1849 patřilo Mohelno do náměšťského panství, od roku 1850 patřilo do okresu Moravský Krumlov, od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949 a 1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč.[14] Do roku 1890 byla součástí obce i vesnice Lhánice.

Muzeum Mohelenska editovat

Dne 25. srpna 2018 bylo díky místním nadšencům otevřeno muzeum Mohelenska na místní faře ve dvoře. Dne 10. června 2019 bylo muzeum přestěhováno do podkroví Galerie Stodola. Kromě archeologických nálezů,[15] rondelu[16] nebo mohylám[17] se věnuje i výzkumu hadcové stepi, významným osobnostem Mohelenska nebo výročí 100 let republiky.

Vývoj počtu obyvatel Mohelna[18]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1 098 1 171 1 185 1 278 1 306 1 403 1 521 1 338 1 537 1 524 1 487 1 401 1 429

Politika editovat

Volby do poslanecké sněmovny editovat

Volby do PSP ČR v obci Mohelno
2006[19] 2010[20] 2013[21] 2017[22] 2021[23]
1. ČSSD (38.61 %) ČSSD (26.92 %) ČSSD (23.23 %) ANO (32.0 %) ANO (28.95 %)
2. ODS (22.89 %) KSČM (19.07 %) KSČM (22.94 %) KSČM (11.7 %) SPOLU (22.19 %)
3. KSČM (20.59 %) VV (14.72 %) ANO 2011 (17.5 %) SPD (10.81 %) PŘÍSAHA (14.07 %)
účast 63.58 % (742 z 1167) 62.22 % (717 z 1154) 59.49 % (683 z 1148) 60.86 % (679 z 1119) 65.57 % (739 z 1127)

Volby do krajského zastupitelstva editovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Mohelno
2008[24] 2012[25] 2016[26] 2020[27]
1. ČSSD (34.57 %) KSČM (31.72 %) STAN+SNK ED (22.92 %) ANO (22.15 %)
2. KSČM (26.86 %) ČSSD (26.39 %) KSČM (16.33 %) KDU-ČSL (13.47 %)
3. SNK ED (13.31 %) KDU-ČSL (10.91 %) ANO 2011 (15.47 %) Piráti (10.47 %)
účast 37.10 % (429 z 1159) 36.08 % (418 z 1164) 31.00 % (350 z 1129) 30.13 % (335 z 1112)

Prezidentské volby editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (259 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (151 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (131 hlasů). Volební účast byla 66.32 %, tj. 768 ze 1158 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (552 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (189 hlasů). Volební účast byla 64.80 %, tj. 742 ze 1145 oprávněných voličů.[28]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (379 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (154 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (73 hlasů). Volební účast byla 66.84 %, tj. 750 ze 1122 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (520 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (265 hlasů). Volební účast byla 70.81 %, tj. 786 ze 1110 oprávněných voličů.[29]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (298 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (246 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (126 hlasů). Volební účast byla 72.17 %, tj. 795 ze 1103 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (413 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (377 hlasů). Volební účast byla 72.80 %, tj. 795 ze 1092 oprávněných voličů.[30]

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mohelně.

Galerie editovat

Osobnosti editovat

Farnost Mohelno editovat

Římskokatolická farnost Mohelno se nachází v brněnské diecézi, v třebíčském děkanství.

Do farnosti patří pět obcí: Mohelno, Senorady, Kladeruby nad Oslavou, Lhánice a Kramolín. V těchto obcích žije asi 2350 obyvatel. Obyvatelé jsou buď katolíci nebo bez vyznání. Na území farnosti je NPR Mohelenská hadcová step, rozhledna Babylon, přírodní park Střední Pojihlaví, mohelenská a Dalešickou vodní nádrž s lodní dopravou a malebná údolí řek Oslavy a Chvojnice.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 101–102. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 90, 91.
  6. ŠANDA, Jiří. Z historie městyse [online]. Mohelno: Městys Mohelno, 2006-02-23 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  7. ČTK. Objev u Mohelna: archeologové odkryli další dům pravěkých lovců. Třebíčský deník. 2022-06-29. Dostupné online [cit. 2022-09-19]. 
  8. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 332 s. S. 240–261. 
  9. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 362 s. S. 77–99. 
  10. a b ŘÍHOVÁ, Ivana. V Mohelně přestavují zdravotní středisko. K doktorům přibydou byty pro mladé. Třebíčský deník. 2021-09-09. Dostupné online [cit. 2021-10-22]. 
  11. Historie [online]. Mohelno: TJ Sokol Mohelno [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  12. MOHELNO krojované hody [online]. YouTube, 2013-10-29 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  13. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  14. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 186. 
  15. Fotografie vybraných nálezů z okolí Mohelna [online]. Mohelno: Muzeum Mohelenska [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  16. POULOVÁ, Blanka. Rondel u Mohelna je unikátním nálezem. Česká televize [online]. Česká televize, 2009-11-30 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  17. MOHELNO, okr. Třebíč, Kraj Vysočina [online]. Archeologický atlas ČR [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  18. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  26. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  27. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  28. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  29. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  30. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat