Wikipedie

Lhánice

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
Tento článek je o obci v okrese Třebíč. O předměstí Velké Bíteše, taktéž nazývaném Lhánice, pojednává článek Lánice.

Lhánice (německy Lhanitz, Elhanitz[4]) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 165[1] obyvatel.

Lhánice
Náves od východu
Náves od východu
Znak obce LhániceVlajka obce Lhánice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°6′33″ s. š., 16°13′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel165 (2024)[1]
Rozloha6,46 km²[2]
Katastrální územíLhánice
Nadmořská výška315 m n. m.
PSČ675 75
Počet domů82 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLhánice 25
675 75 Mohelno
info@obeclhanice.cz
StarostkaAlena Ležáková
Oficiální web: www.obeclhanice.cz
Lhánice
Lhánice
Další údaje
Kód obce591025
Kód části obce80853
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jižně od obce se nachází údolí řeky Jihlavy s přírodním parkem Střední Pojihlaví. Sousedními obcemi sídla jsou Jamolice, Senorady, Biskoupky, Dukovany a Mohelno.

Název

editovat

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Lhánici, které bylo odvozeno od osobního jména Lhán (jeho základem bylo sloveso lháti) a znamenalo "Lhánovi lidé".[5]

Geografie

editovat

Ze západu na východ přes severozápadní okraj území obce prochází silnice z Mohelna do Senorad, jižně z této silnice do zastavěného území obce vychází další silnice. Z Mohelna západně k zastavěnému území obce a dál k fotovoltaické elektrárně a k severnímu okraji zastavěného území obce vede užitková silnice. Východně ze zastavěného území obce pak vede užitková silnice a pak cesta k přírodní památce Kozének. Ze západu na východ přes území obce prochází Pivovarská cyklostezka, přes severozápadní okraj pak cyklostezka 403 a Pivovarská a Energetická cyklostezka. Nad údolím Jihlavy na jižním okraji území obce prochází červená turistická stezka.

Severní část území obce je využíváno zemědělsky, jihozápadní část území je také využíváno zemědělsky. Západní část kolem PP Kozének je využívána jako sad a také je zemědělsky využívána. Západní okraj je zalesněný, stejně tak i jižní okraj území obce nad údolím řeky Jihlavy v PR Velká skála a údolí potoka Mohelnička v PR Mohelnička. Severně od zastavěného území obce se nachází fotovoltaická elektrárna.

Ze západu od Mohelna přitéká k zastavěnému území obce potok Štenkrava, který se jižně od zastavěného území obce vlévá do potoka Mohelnička. Mohelnička pramení západně od Mohelna a následně teče východně do zastavěného území obce a posléze se stáčí jižně do hlubokého údolí, kde protéká přes stejnojmennou přírodní rezervaci a pak ústí do Jihlavy. Jižní hranice území obce je tvořena řekou Jihlavou.

Severní část území je poměrně rovinatá, dosahuje nadmořské výšky cca 350 metrů nad mořem, západně od zastavěného území obce se nachází mírné kopce, jako je vrchol Na Hlinách (392 m) a několik nepojmenovaných kopců. Těsně za východní hranicí obce s nachází Biskoupský kopec (397 m). Jižně od zastavěného území obce se nachází nepojmenované kopce s kótou 366 m a 363 m. Na jižním okraji obce se nachází také hluboké údolí potoka Mohelnička, které dosahuje nadmořské výšky 275–350 metrů nad mořem a hluboké údolí řeky Jihlavy, které dosahuje hloubky až 250 metrů nad mořem. V údolí potoka Mohelnička se nachází PR Mohelnička s mnohými skalními útvary a vodopád Na Mohelničce. Nad řekou Jihlavou se nachází PR Velká skála s mnohými skalními útvary jako např. skalní věž Sluneční stěna, skalní věž Velká Baba nebo skalní věž Malá Baba.

Zastavěné území obce se nachází na západním okraji území obce, západně od zastavěného území obce se u sadu a PP Kozének nachází někdejší statek Kozínek. Těsně za jižní hranicí území obce se na břehu Jihlavy nachází mlýn Havránek. V údolí Jihlavy se také nachází několik chat.

Na jižním okraji zastavěného území obce se nachází památné stromy Lípy u Božích muk, na jihozápadním okraji území obce se nachází PR Mohelnička, východně od obce PP Kozének a jihovýchodně od obce v údolí Jihlavy PR Velká skála. Jižní část území obce se nachází v Přírodním parku Střední Pojihlaví.[6]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349 (Elhanicz),[7][8][9] dle jiných zdrojů však již z roku 1146, kde byly zmíněny v listině o hradu v Mohelně, následně pak měly být zmíněny v letech 1240, 1304 a pak i 1349,[10] kdy měly Lhánice patřit Konstancii[11] a jejímu synovi.[10]

V roce 1398 byly Lhánice zmíněny pod jménem Haynycze a v roce 1400 pak byly zmíněny jako poškozené bitkami mezi Prokopem a Joštem z Lucemburka. V roce 1460 byly odkoupeny Bočkem z Kunštátu a v roce 1468 Lhánicemi prošla vojska Matyáše Korvína, který směřoval k Třebíči a v roce 1472 pak prošla vesnicí vojska Brandenburgů. Posléze získal Lhánice rod Žerotínů, v roce 1628 je Karel ze Žerotína spolu s celým mohelenským panstvím prodal. V roce 1811 byl v lokalitě na Hřízku vztyčen kříž a v roce 1869 byly nedaleko božích muk vysázeny lípy, roku 1870 pak byl na zvoničku na návsi instalován kříž a hned příští rok byla zvonička opravena a pokryta plechovou střechou. Od roku 1875 se vesnice začala rozšiřovat východním směrem do lokality Kolonie.[10][11]

V roce 1889 byla zemskému výboru podána stížnost, že obec Mohelno, pod kterou v tu dobu Lhánice spadaly špatně hospodaří s majetkem a Lhánice od roku 1890 byly osamostatněny. V roce 1893 pak byla založena v obci jednotřídní škola (ta byla zrušena v roce 1960), v roce 1898 pak byl v obci také založen sbor dobrovolných hasičů a také byla v letech 1898 a 1899 postavena silnice do Senorad. V témže roce byl také za obcí postaven kříž starosty Juránka.[10]

V roce 1907 byly na kopci u vesnice nalezeny archeologicky cenné popelnice, kosti, mlaty a železný klíč, později byl nedaleko nalezen i kostrový hrob a žárové hroby. Tato lokalita byla pak v roce 1950 podrobně prozkoumána. V roce 1913 byla vesnice elektrifikována (a v roce 1926 byla vesnice napojena na oslavanskou elektrárnu) a po skončení první světové války byl jejím obětem roku 1922 odhalen pomník v Močítkách, celkem ve válce zemřelo 5 lhánických občanů.[10] V roce 1924 i spolek Domovina.[4] Roku 1929 byl v obci zregulován potok a byl také upraven rybník na návsi. V třicátých letech 20. století se opět rozšiřuje výstavba v lokalitě Kolonie.[10]

Na konci druhé světové války zemřela v lokalitě na Polánkách při bombardování Anna Mutlová z Lhánic. Po konci války pak byl v roce 1949 zřízen obecní rozhlas a v roce 1957 bylo v obci založeno JZD, v roce 1964 byl v rámci družstva postaven velký kravín. V sedmdesátých letech započal ve vesnici rozvoj, roku 1972 byla přestavěna původní budova radnice na prodejnu potravin, v roce 1973 byla postavena silnice do Mohelna, v lokalitě Močítky byl zrušen rybník a na jeho místě byla vybudována požární nádrž, také byl pomník padlých přesunut na obecní náves. Později byla zrekonstruována budova zrušené školy a byla v nich zřízena mateřská škola, ta ale později byla přestěhována do Kladerub nad Oslavou. V roce 1980 byla vesnice začleněna pod Mohelno, vesnice se pak osamostatnila až v roce 1990.[10]

V roce 2000 byl ve vsi rozveden vodovod a v roce 2001 byla obec plynofikována. V roce 2004 byla dokončena stavba vodovodního přivaděče z Vranovské přehrady. Dne 13. dubna 2011 obec získala pověření užívat obecní symboly.[12]

V roce 2017 došlo k rekonstrukci obecní budovy a rekonstrukci hasičské zbrojnice.[13]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[14][15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 238 267 272 313 314 329 319 259 245 230 191 166 152 155 164
Počet domů 35 42 46 52 55 55 61 72 63 60 61 71 77 74 82

Obecní správa

editovat

Do roku 1849 patřily Lhánice do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak mezi lety 1949 a 1960[4] patřila do okresu Velká Bíteš a pak do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1890 patřily Lhánice pod Mohelno[4] a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Mohelno,[10] následně se obec osamostatnila.[16][17]

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 24. února 2011.[18]

Politika

editovat

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jan Brachetka, od roku 2010 do roku 2018 tuto funkci zastával Josef Ležák. V roce 2018 vyhrálo komunální volby uskupení nazvané „Lhánické ženy“, v jehož čele stála Alena Treuová. Po volbách se stala starostkou obce a po roce – poté, co v Bolkově rezignovala na svou funkci Anna Štýsová – se ve věku 23 let stala nejmladší starostkou v České republice.[19] V roce 2023 došlo ve městě k opakovaným volbám do místního zastupitelstva, po zvolení dva zastupitelé rezignovali.[20] Celkem na sedm míst v zastupitelstvu v březnových doplňovacích volbách kandidovalo šest kandidátů, zvoleni byli všichni a zastupitelstvo i přes chybějícího jednoho zastupitele bylo usnášeníschopné. Původní starostka Alena Ležáková (dříve Treuová) již nekandidovala.[21]

Volby do Poslanecké sněmovny

editovat
Volby do PSP ČR v obci Lhánice
2006[22] 2010[23] 2013[24] 2017[25] 2021[26]
1. ODS (29,47 %) KDU-ČSL (17,7 %) KDU-ČSL (20,43 %) ANO (30,52 %) SPOLU (27,65 %)
2. ČSSD (25,26 %) ČSSD (16,66 %) Úsvit (17,2 %) KDU-ČSL (18,94 %) ANO (19,14 %)
3. KDU-ČSL (23,15 %) VV (15,62 %) ČSSD (16,12 %) KSČM (10,52 %) SPD (11,7 %)
účast 75,40 % (95 z 126) 70,07 % (96 z 137) 64,14 % (93 z 145) 70,90 % (95 z 134) 70,68 % (94 z 133)

Volby do krajského zastupitelstva

editovat
Volby do krajského zastupitelstva v obci Lhánice
1. 2. 3. účast
2000[27] 4KOALICE (48,57 %) KSČM (17,14 %) SV (11,42 %) 30,17 % (35 z 116)
2004[28] KDU-ČSL (30 %) ODS (24 %) KSČM (22 %) 40,98 % (50 z 122)
2008[29] ČSSD (40,81 %) KDU-ČSL (24,48 %) ODS (14,28 %) 39,37 % (50 z 127)
2012[30] KDU-ČSL (23,8 %) KSČM (21,42 %) ČSSD (16,66 %) 36,76 % (49 z 136)
2016[31] KDU-ČSL (25,49 %) ČSSD (19,6 %) KSČM (19,6 %) 38,81 % (52 z 134)
2020[32] ANO (22,22 %) KDU-ČSL (15,55 %) Piráti (13,33 %) 34,85 % (45 z 132)
2024[33] ANO (35,89 %) KDU-ČSL (20,51 %) SPD+Trikolora+PRO (10,25 %) 32,8 % (41 z 125)

Prezidentské volby

editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (26 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (26 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (14 hlasů). Volební účast byla 68,38 %, tj. 93 ze 136 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (29 hlasů). Volební účast byla 56,62 %, tj. 77 ze 136 oprávněných voličů.[34]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (39 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 68,89 %, tj. 93 ze 135 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (38 hlasů). Volební účast byla 66,42 %, tj. 91 ze 137 oprávněných voličů.[35]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (27 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (23 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (20 hlasů). Volební účast byla 73,88 %, tj. 99 ze 134 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (55 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (41 hlasů). Volební účast byla 71,64 %, tj. 96 ze 134 oprávněných voličů.[36]

Farnost

editovat

Lhánice patří do Římskokatolické farnosti Mohelno.

Ochrana přírody

editovat

Pamětihodnosti

editovat
  • Zvonička
  • Krucifix

Osobnosti

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 100. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 504. 
  6. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 1. 3. 2024
  7. ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha I, č. 138 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-09-02]. S. 8. Dostupné online. 
  8. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 504. 
  9. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  10. ↑ a b c d e f g h Historie obce Lhánice [online]. Lhánice: Obec Lhánice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda Moravská. II. Místopis, Náměšťský okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. S. 233–238. 
  12. ↑ Kronika do roku 2012 [online]. Lhánice: Obec Lhánice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ ČERNÝ, Kamil. Ve Lhánicích se plánuje rozšíření obecní budovy. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-11 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 154. 
  17. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 281. 
  18. ↑ Udělené symboly – Lhánice [online]. 2011-02-24 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  19. ↑ SMATANA, Ľubomír. Nejmladší ‚žena na radnici‘ je ve Lhánicích. Alena Treuová se starostkou stala v pouhých 23 letech. iROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, 2020-10-08 [cit. 2020-10-09]. Dostupné online. 
  20. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Ve Lhánicích si v březnu zopakují volby: kandidáti už jsou jasní. Třebíčský deník. 2023-01-20. Dostupné online [cit. 2023-04-04]. 
  21. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Ve Lhánicích na Třebíčsku si v sobotu volili nové zastupitele. Třebíčský deník. 2023-03-26. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. 
  22. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-08]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-08]. Dostupné online. 
  31. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-08]. Dostupné online. 
  32. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-08]. Dostupné online. 
  33. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-08]. Dostupné online. 
  34. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  35. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  36. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lhánice&oldid=24309676“