Otevřít hlavní menu

Rondel (pravěká stavba)

pravěká monumentální stavba kruhového půdorysu
Rekonstrukce rondelu z období středověku v Künzing-Unternberg

Rondel je monumentální stavba kruhového půdorysu. Objevuje se v Podunají v průběhu neolitu, odkud se rozšiřují na západ na Moravu, do Čech,[1] Rakouska, Bavorska, Porýní a až do Británie. S rozvojem letecké archeologie se nacházely další areály. Dnes je těchto objektů v Evropě známo kolem 150 a stále jsou objevovány nové a nové.

Obsah

Architektura rondelůEditovat

Rondely jsou kruhové areály o průměru od 30 do 210 metrů (nejčastěji mezi 55 a 97 metry),[2] které se regionálně liší, ale většinou jsou obehnané příkopem (obvykle jedním až třemi) a často jednou nebo více kůlovými palisádami. Vnitřní prostor nebyl obýván, ale nachází se zde jámy (možná obětní), pozůstatky pecí a ohnišť. Rondely se často vyskytují na vyšších místech sídliště s dobrým rozhledem.

Funkce rondelůEditovat

Vědci vedou spory o jejich funkci. Jejich názory by se dali rozdělit do skupin:

  • Místa kultu → Nábožensko-rituální
  • Opevnění → Vojenský
  • Místo setkání a obchodu (tj. výměny) → Společenský
  • Místo společné práce, která sceluje společnost → Sociální
  • Místo pro provozování her[2]
  • Místo sloužící pro provozovaní proto-divadelních forem – rituálů v kontextu obřadů[3]

Nejčastěji se vyskytuje názor, že rondely měly více funkcí, například že se jedná původně o rituální stavby (nejstarší stavby tohoto typu v dějinách lidstva), které měly i funkci shromaždišť a v případě potřeby se daly bránit.

Sémantický významEditovat

Rondel může být historickým příkladem symbolu kruhu. Znak kruhu se dá interpretovat jako symbol cykličnosti času a koloběhu života i přírody. Kruh může být považován za antropologický prazáklad symbolů našeho lidstva.[3] Může však jít pouze o praktický význam, kdy kruh představuje tvar s minimálním obvodem (zde palisády) vůči ohraničené ploše.

Lokality s rondelyEditovat

Z území Evropy je známo přes 100 rondelů. První jsou spojovány s kulturou s lineární keramikou. Na území ČR se rondely vyskytují v období kultury s vypíchanou keramikou (4900–4200 př. n. l.) a kultury s moravskou malovanou keramikou.

Příklady rondelových lokalit:

Rondely v kultuřeEditovat

V roce 2007 byly rondely popsané v šestnácté části seriálu Záhady.sk, který se zabýval záhadnými místy na Slovensku. Byl zde popsán rondel v Bučanech s odbornými komentáři Juraje Pavúka (rondel v Bučanech) a Rudolfa Irša (rondel v Holíči).[6]

V roce 2013 vydal experimentální bubeník a skladatel Lucas Perny sólové album The Rondel,[7] které bylo inspirováno rondely, o nichž napsal svou vědeckou práci.

ReferenceEditovat

  1. ŘÍDKÝ, Jaroslav. Rondely a struktura sídelních areálů v mladoneolitickém období. Příprava vydání Jan Klápště, Zdeněk Měřínský. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. 261 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7308-344-1, ISBN 978-80-87365-36-6. S. 26–50. 
  2. a b KVĚTINA, Petr; KVĚTINOVÁ, Sylvie; ŘÍDKY, Jaroslav. Rondely – možné doklady nejstarších hřišť [online]. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2009 [cit. 2014-10-28]. Dostupné online. 
  3. a b c PERNÝ, Lukáš. Rondely – praveká architektúra plná otáznikov. Posterus. 2013, roč. 6, čís. 2. Dostupné online. ISSN 1338-0087. (slovensky) 
  4. Archeologové našli u Kolína pravěké rondely a hroby z doby bronzové. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2009-11-09 [cit. 2014-10-28]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  5. RANDÁK, Vojtěch. Výstavba úseku stavby R7 MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice [online]. Ostrava: KONSTRUKCE Media, 2014-04-25 [cit. 2014-10-27]. Dostupné online. 
  6. http://www.youtube.com/watch?v=23B0XQDjjQE
  7. DANKO, Marek. Lucas Perny – The Rondel [online]. Hudba.sk, 2013-07-21 [cit. 2014-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 

LiteraturaEditovat

  • VLADIMÍR, Podborský. Těšetice-Kyjovice 4. Rondel osady lidu s moravskou malovanou keramikou. Brno: Universita J.E. Purkyně, 1988. 311 s. (Spisy University J.E. Purkyně v Brně; sv. 277). Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat