Březník

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
Tento článek je o obci v okrese Třebíč. Další významy jsou uvedeny na stránce Březník (rozcestník).

Březník (s předložkou 2. pád do Březníka, 6. pád v Březníku, německy Brzeznik, Bschesnik[3]) je obec ležící zhruba 24 km východně od města Třebíče a 5 km jihovýchodně od Náměště nad Oslavou, v nadmořské výšce 370 metrů. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Žije zde 702[1] obyvatel. S historií obce jsou spjati Páni z Náchoda, kteří přebývali na tvrzi v obci.

Březník
Centrum obce
Centrum obce
Znak obce BřezníkVlajka obce Březník
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590380
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel702 (2022)[1]
Rozloha13,54 km²
Katastrální územíBřezník
Nadmořská výška370 m n. m.
PSČ675 74
Počet domů263 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBřezník 110
675 74 Březník
obec@breznik.cz
StarostaIng. Ladislav Malach
Oficiální web: www.obecbreznik.cz
Březník
Březník
Další údaje
Kód obce590380
Kód části obce14443
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Kuroslepy, Kladeruby nad Oslavou, Náměšť nad Oslavou, Kralice nad Oslavou, Sedlec a Sudice.

HistorieEditovat

Pravěké osídlení se na území Březníka rozšířilo díky údolí řeky Oslavy. V literatuře se uvádí jak paleolitické, tak neolitické osídlení. Stopy zde zanechal lid kultury s lineární keramikou.[4] První zmínka o obci se nachází v Moravském zemském archivu v Brně a je z roku 1237, v tu dobu svědčil Záviš z Březníka na listině krále Václava I. vydané pro kostel svatého Petra v Brně. Březník více než 200 let patřil k majetkům pánů Březnických z Náchoda, později pak patřila pánům z Lamberka.[5] Část majetku Březničtí pak prodali nejen Lamberkům, ale také vladykům z Otradic a z Kralic, část také Ješek z Náchoda předal převorkyni kláštera v Brně. Jaroslav z Lamberka pak vlastnil obec do své smrti v roce 1385, kdy připadlo jeho manželce Markétě, ta majetky věnovala svým synům. Posledním Lamberkem, který vlastnil Březník byl Vaněk z Lamberka, který zemřel v roce 1420.

Březnický dvůr zakoupil Mikeš z Bratronic, část také zakoupil lékař Janek z Meziříčí. Největší část panství však připadla Beranrtovi z Klokoč. Později pak bylo panství v majetku Elišky z Odlochovic. Její manžel Jan Komorovský posléze přikoupil některé další majetky v panství. Po smrti Jana Komorovskému však král daroval statky Březnické Jiřímu Matějovi z Březníka a Náchoda. Posléze po mnoha disputacích o majetek se dostal do majetku Anny z Tavíkovic (vdově po Oldrichovi z Náchoda), kdy ta darovala majetky svému synovi - Jindřichovi Březnickému z Náchoda, ten pak v roce 1549 prodal majetek Václavu Hodickému z Hodic. Ten pak předal březnický statek Bohunce z Lipého a ta pak darovala majetek Pertoldovi z Lipého a ten vzápětí majetek prodal Voldřichovi z Lomnice. Kdy pak majetky patřili k náměštskému statku.[6] Roku 1752 náměšťské panství získal rod Haugwitzů a obec byla do roku 1848 v jejich správě. Následně po správních reformách přešla obec pod správu státu.[7]

Po odchodu nekatolíků byla zrušena farnost v obci a obec byla mezi lety 1640 a 1784 přifařena do Mohelna, ale v roce 1785 pak v obci opět vznikla lokálie.[6]

V roce 1825 byla postavena škola s učitelským bytem, ta však nedostačovala a tak byla v roce 1883 postavena nová školní budova s dvěma třídami. Od roku 1898 pak škola měla již tři třídy. Roku 1878 byl založen v obci čtenářský spolek.[6]

Během první světové války zemřelo 28 občanů Březníka.[8] Po válce se vesnice poměrně rozvíjela, bylo postaveno cca 50 rodinných domů. V roce 1924 byly opraveny cesty v obci a také bylo rozhodnuto o elektrifikaci a o deset let později byly zregulovány potoky v obci.[9] V dubnu roku 1941 byla v obci zakázána činnost sokolské jednoty, na počátku roku 1942 byly z kostelní věže kostela Nanebevzetí Panny Marie odvezeny zvony. Nejstarší zvon byl ale hned v dubnu téhož roku do obce vrácen. Menší zvon však byl odvezen, ale našel se po válce v Praze a byl do obce vrácen. V dubnu roku 1945 byl na vesnici proveden nálet. Ke konci války byl v obci zastřelen desetiletý chlapec a poraněno 15 osob.[10]

Mezi lety 1995 a 1997 byla obec plynofikována, roku 1998 byl opraven kostel a upravena veřejná prostranství.[11]

Do roku 1849 patřil Březník do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, následně do v letech 1949–1960 okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč.[12] Od roku 1850 do roku 1888 a od roku 1964 do roku 1990 byla obec součástí obce Kuroslepy.[3]

Vývoj počtu obyvatel Březníka[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 661 715 770 791 777 855 934 902 887 842 782 697 652

PolitikaEditovat

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jaroslav Mojžíš, od roku 2010 tuto funkci zastává Ladislav Malach.

Volby do poslanecké sněmovnyEditovat

Volby do PSP ČR v obci Březník
2006[14] 2010[15] 2013[16] 2017[17] 2021[18]
1. ČSSD (33.33 %) ČSSD (23.62 %) ČSSD (20.43 %) ANO (39.06 %) ANO (36.26 %)
2. ODS (26.66 %) ODS (19.68 %) ANO 2011 (20.16 %) SPD (16.21 %) SPOLU (18.13 %)
3. KSČM (15.06 %) KSČM (14.96 %) KSČM (17.47 %) KSČM (8.84 %) SPD (12.69 %)
účast 75.32 % (406 z 539) 70.28 % (383 z 545) 67.14 % (376 z 560) 72.81 % (407 z 559) 71.19 % (388 z 545)

Volby do krajského zastupitelstvaEditovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Březník
2008[19] 2012[20] 2016[21] 2020[22]
1. ČSSD (32.45 %) ČSSD (27.77 %) ANO 2011 (41.07 %) ANO (36.93 %)
2. KSČM (25.87 %) KSČM (23.88 %) ČSSD (14.28 %) ODS+STO (13.51 %)
3. ODS (21.05 %) ODS (13.88 %) KSČM (12.05 %) Piráti (10.81 %)
účast 41.94 % (229 z 546) 35.77 % (198 z 562) 40.50 % (226 z 558) 40.55 % (223 z 550)

Prezidentské volbyEditovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (124 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (66 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (64 hlasů). Volební účast byla 72.74 %, tj. 411 ze 565 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (244 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (139 hlasů). Volební účast byla 67.31 %, tj. 383 ze 569 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (179 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (103 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (40 hlasů). Volební účast byla 72.16 %, tj. 407 ze 564 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (267 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (167 hlasů). Volební účast byla 76.58 %, tj. 435 ze 568 oprávněných voličů.[24]

Zajímavosti a pamětihodnostiEditovat

OsobnostiEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 49. 
  4. KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 178. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  5. MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 13. Dostupné online.
  6. a b c Březník – vlastivěda moravská [online]. Březník: Obec Březník [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  7. Vývoj územního uspořádání obce [online]. Březník: Obec Březník [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  8. První světová válka [online]. Březník: Obec Březník [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  9. Rozvoj obce mezi válkami [online]. Březník: Obec Březník [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  10. Obec v době nacistické okupace [online]. Březník: Obec Březník [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  11. Mozaika vývoje od roku 1995 [online]. Březník: Obec Březník [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  12. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 35. 
  13. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  24. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat