Páni z Náchoda

český šlechtický rod
Možná hledáte: Náchodští z Neudorfu.

Páni z Náchoda (německy Herren von Náchod, respektive Březnicky von Náchod) jsou starý panský, později hraběcí rod, který svoje jméno odvozoval nejen od NáchodaČechách, ale i od tvrze BřezníkNáměště nad Oslavou. Poté, co česká větev vymřela v 15. století, začali se nazývat Březničtí z Náchoda.

Páni z Náchoda (Březničtí z Náchoda)
Erb pánů z Náchoda
Erb pánů z Náchoda
Země České královstvíČeské království České království
Tituly hrabata
Zakladatel Pakoslav
Vymření po meči 1672
Poslední vládce Ferdinand Leopold hrabě z Náchoda a Lichtemburka
Větve rodu Březničtí z Náchoda

HistorieEditovat

Předci roduEditovat

V 6. století n. l. přicházejí do oblasti Čech z východu první slovanské kmeny. Střed země obsadili Čechové, dalšími většími kmeny byli Lučané, Zličané, Pšované, Charváti a další, kteří osídlovali ostatní místa v naší zemi. V průběhu 10. století došlo ke sjednocení slovanských kmenů na území Čech pod nadvládu Čechů a jejich rodu Přemyslovců. Členové přemyslovské knížecí rodiny si značnou část sjednoceného knížectví postupně rozdělili. Nelze vyloučit, že mezi rodově spřízněné rody s Přemyslovci patřili i Načeraticové.

První známí členové roduEditovat

Nejstarším známým příslušníkem rodu byl Pakoslav, kterému je přisuzováno založení Staré Paky. Jeho syn Načerat, podle kterého převzal rod jméno, založil pravděpodobně v roce 1241 hrad Brada a držel jej do roku 1263. Po něm jej držel jeho syn Léva (Lev) a to až do roku 1304, kdy mu byl hrad odňat králem Václavem II. nucenou výměnou za ves Štítary. Okolo roku 1300 založili pravděpodobně ještě před Markvartici hrad Kumburk nedaleko Staré Paky.

HronovciEditovat

Další ze synů Načerata, Hron, založil roku 1250 hrad v Náchodě a významně se zasloužil o kolonizaci Náchodska. Hron měl syny Ješka, Hrona a Matěje. V Náchodě se však rod neudržel. Hronovu synu Ješkovi a jeho synu Ješkovi byl Náchod zkonfiskován roku 1316 králem Janem Lucemburským za vzpouru proti králi. Načeraticové dostali jako náhradu v léno Kostelec nad Černými lesy. Až do roku 1360 se pak nazývali pány z Kostelce a z Náchoda.

Páni z NáchodaEditovat

Ješek měl syny Hrona, Jana, Mikuláše, Mareše a Oldřicha. Kostelecké panství držela česká větev rodu pánů z Náchoda až do roku 1415, kdy jej Jan prodal pánům ze Smržova.

Není známo, kdy získali pánové z Náchoda i panství Březník na Moravě. Synové Hrona z Náchoda Ješek, Hron a Matěj se už psali Březničtí z Náchoda. Kostel v Březníku, poničený roku 1304 Kumány, nechal Ješek v roce 1338 přestavět. Byl to také Ješek, který nechal asi po roce 1360 postavit na kopci nad soutokem Oslavy a Chvojnice Kuroslepy hrad Kraví Hora. V roce 1360 Část březnického panství pánové z Náchoda v roce 1360 prodali Jaroslavu z Kninic. Hron z Kraví Hory prodal roku 1377 bratrovi Ješkovi 2 díly hradu, dva poplužní dvory kolem hradu, 4 1/2 lánu v Kuroslepech a 4 lány v Březníku s lesy a řekami kolem hradu. Jan Ješek II. z Březníka, Náchoda a Kraví Hory nedržel hrad dlouho, ale roku 1387 jej prodal spolu s polem, lesem, 6 1/2 lánem polí, loukou a mlýnem v Kuroslepech bratrům Jindřichovi a Přibkovi z Dřevohostic, kteří se psali ze Šelemberka. Ješek II. se usadil v Čechách v Kostelci nad Černými lesy jako jeho bratři.

V Březníku zůstal z pánů z Náchoda Matěj a jeho žena Anna z Kninic, kteří dále používali přídomku z Kraví Hory, byť ten již patřil Šelemberkům. Matěj koupil Petrovice, které zapsal roku 1352 manželce Anně a zemřel před rokem 1355.

Moravská linie připojila k svému majetku Březník, Mohelno, Dunajovice, Želetice, Hostín, Jimramov a další statky. Patřili mezi přední moravskou šlechtu.

Pravděpodobně syny Matěje byli Leva, Jan a Jindřich. Leva seděl roku 1409 v Mohelně, roku 1412 získal opet část Březníka, kde nechal dceru Elišku a Dorotu. Dorota pak díl Březníka koupila, ale zase okolo roku 1460 prodala. Jindřich (1406) držel část Březníka, kterou věnoval své manželce Anně ze Slezan. Zemřel před rokem 1437 a Anna se provdala za Oldřicha z Hostákova.

Dle kronikáře Paprockého z Hlohol byl jejich syn Matěj, v 15. století ještě jako chlapec unesen do ciziny, dostal se až na Sicílii, odkud se mu podařilo uprchnout do vlasti až po mnoha letech kolem roku 1437. V roce 1446 koupil Kuroslepy a nabyl pustého hradu Lamberka. Zemřel po roce 1492 a zanechal Oldřicha, Jindřicha a Brikcího, který zemřel brzy po otci. Jindřich držel tvrz v Březníku a část vesnice. Oldřich z Náchoda držel pustý Lamberk a něco majetku na Březníku, který věnoval roku 1498 manželce Anně z Tavíkovic. Oldřich zemřel roku 1532. Vdova Anna z Tavíkovic Březník a Kuroslepy začala od roku 1536 spravovat se synem Jindřichem. Jindřich však roku 1549 prodal nejen věnné zboží po matce, ale i po otci zděděný hrad Lamberk Václavu Hodickému z Hodic.

Jiří Březnický z Náchoda zdědil po otci i strýci veškeré rodinné statky. Přiklonil se k jednotě bratrské a sloužil v armádě moravských stavů jako plukovník. Střídavě svou podporu dával i císaři Ferdinandovi, tuto politiku úspěšně prováděl až do porážky povstání na Bílé hoře. Poté byl vězněn, přesto jej císař povýšil do stavu říšských hrabat. Vykonával funkce císařského rady a nejvyššího sudího Markrabství moravského.

Jiřího synem Ferdinandem Leopoldem hrabětem z Náchoda a Lichtemburka rod po roce 1672 vymřel.

ErbEditovat

V původním erbu měli na zlatém štítě černého lva. Březničtí po polepšení dostali černé ostrve a v srdečním štítku se objevil vedle koruny i modrý kapr.

PříbuzenstvoEditovat

Spojili se s Kounici, pány z Boskovic, z Ludanic, Lichtenburky či Slavaty.


OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  •   z Náchoda ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

LiteraturaEditovat

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Náchoda, s. 103-104. 

Související článkyEditovat