Kuroslepy

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Kuroslepy (česky do roku 1918 i Kůroslepy či Koroslepy; německy Koroslep[3]) jsou obec v okrese Třebíč, v chráněné oblasti soutoku řeky Oslavy a říčky Chvojnice. Žije zde 156[1] obyvatel.

Kuroslepy
Centrum Kuroslep s kaplí, která slouží i jako hasičská zbrojnice, vpravo obecní úřad
Centrum Kuroslep s kaplí, která slouží i jako hasičská zbrojnice, vpravo obecní úřad
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 550302
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel156 (2022)[1]
Rozloha8,55 km²
Katastrální územíKuroslepy
Nadmořská výška334 m n. m.
PSČ675 75
Počet domů92 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKuroslepy 19
67575 Mohelno
obec@kuroslepy.cz
StarostaVladimír Bureš
Oficiální web: www.kuroslepy.cz
Kuroslepy
Kuroslepy
Další údaje
Kód obce550302
Kód části obce14451
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Senorady, Ketkovice, Březník, Kladeruby nad Oslavou, Mohelno a Sudice.

NázevEditovat

Jako jméno vesnice slouží původní (posměšné) označení jejích obyvatel Kuroslepi. Jméno možná bylo chápáno doslovně jako označení lidí, kteří oslepovali čili zabíjeli kury (obdobnou motivaci má původ jména (zaniklé) vesnice Kuromrtvy v Čechách). Je nicméně též možné, že motivace obyvatelského jména byla jiná, například odlehlá poloha vsi, jejíž obyvatelé proto daleko neviděli a byli tedy "slepí jako kury". Od 17. do počátku 20. století se v zápisech objevoval i nářeční tvar Koroslepy, na začátku 20. století opravovaný na domněle spisovné Kůroslepy.[4]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy patřily Ješkovi z Náchoda.[5] Kolem roku 1320 získali březnické panství pánové z Náchoda, Ješek z Náchoda se už nazýval jako Ješek Březnický z Náchoda, Ješek pak kolem roku 1360 nad soutokem řek Oslava a Chvojnice nechal postavit hrad Kraví Hora. V roce 1360 byla část březnického panství prodána Jaroslavovi z Knínic, součástí prodeje byla o část Kuroslep, v roce 1371 pak dokoupil další majetky v Kuroslepech a někdy v tu dobu také nechal postavit hrad Langenberk (dnešní Lamberk). V roce 1387 Jan Ješek z Březníka, Náchoda a Kraví Hory prodal hrad Kraví Hora a další majetky Jindřichovi a Přibkovi z Dřevohostic a Šelemberka. V Březníku ale nadále žil i bratr Jana Ješka Matěj. Posléze hrad a okolí zdědila Eliška z Náchoda. V roce 1437 pak byl hrad již opuštěn a kolem roku 1440 bylo rozhodnuto, že hrad bude zbořen, neboť jej obývaly loupeživí lapkové.[6] Manžel Elišky z Náchoda Jan Komorovský zemřel a následně Jiří z Poděbrad předal do rukou Matěje z Náchoda, část Kuroslep pak získali také Kraličtí vladykové a to způsobilo rozpory. V roce 1492 pak získali celý majetek Kraličtí vladykové.[7] Roku 1572 pak prodal Jindřich Kralický Kuroslepy a další majetky Janu Staršímu ze Žerotína a ti tak rozšířili náměšťské panství.[8]

V roce 1927 byla v obci zřízena škola, ta pak byla zrušena v roce 1975.[9] V roce 1911 byl v obci založen čtenářský spolek, v roce 1924 byla založena i Domovina a hasiči.[3]

Do roku 1849 patřily Kuroslepy do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949 a 1960 patřila do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1888 patřily Kuroslepy pod Březník a mezi lety 1964 a 1990 byla obec začleněna opět pod Březník, následně se obec osamostatnila.[10]

SoučasnostEditovat

Na počátku roku 2015 byla severovýchodně od obce otevřena rozhledna Kalimeta, připomínající moderní kostel. Kruhová stavba o průměru 14 metrů zahrnuje krom vyhlídkové terasy restauraci a pokoje k ubytování.[11]

Vývoj počtu obyvatel Kuroslep[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 262 261 301 313 349 360 343 297 321 287 248 201 185

PolitikaEditovat

Volby do poslanecké sněmovnyEditovat

Volby do PSP ČR v obci Kuroslepy
2006[13] 2010[14] 2013[15] 2017[16] 2021[17]
1. ODS (30.9 %) ČSSD (27.17 %) ANO 2011 (38.54 %) ANO (43.01 %) ANO (41.93 %)
2. ČSSD (30.0 %) KSČM (15.21 %) ČSSD (17.7 %) SPD (16.12 %) SPOLU (21.5 %)
3. KSČM (18.18 %) TOP 09 (14.13 %) KSČM (15.62 %) KSČM (7.52 %) SPD (10.75 %)
účast 73.33 % (110 z 150) 63.45 % (92 z 145) 67.61 % (96 z 142) 69.92 % (93 z 133) 69.85 % (95 z 136)

Volby do krajského zastupitelstvaEditovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Kuroslepy
2008[18] 2012[19] 2016[20] 2020[21]
1. ČSSD (35.52 %) KSČM (20.51 %) ANO 2011 (26.66 %) ANO (37.5 %)
2. KSČM (22.36 %) Pro Vysočinu (17.94 %) STO (17.77 %) ODS+STO (16.66 %)
3. ODS (18.42 %) ČSSD (15.38 %) STAN+SNK ED (13.33 %) KDU-ČSL (12.5 %)
účast 53.52 % (76 z 142) 34.29 % (48 z 140) 33.09 % (45 z 136) 37.21 % (48 z 129)

Prezidentské volbyEditovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (37 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (20 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (15 hlasů). Volební účast byla 73.05 %, tj. 103 ze 141 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (73 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (33 hlasů). Volební účast byla 74.65 %, tj. 106 ze 142 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (18 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (18 hlasů). Volební účast byla 75.00 %, tj. 102 ze 136 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (73 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (35 hlasů). Volební účast byla 78.83 %, tj. 108 ze 137 oprávněných voličů.[23]

Pamětihodnosti a zajímavostiEditovat

  • Zříceniny středověkých hradů, zejména hradu Levnova a Kraví hory,[3] nedaleko u obce Březníka též Lamberka.
  • kaple v obci, která slouží i jako hasičská zbrojnice
  • kříž u kaple
  • pamětní desky obětem první světové války, Antonínu Pelánovi (ruskému legionáři umučenému v Německu v roce 1942), Miloši Oulehlovi (umučenému v roce 1942 v Kounicových kolejích) a k založení místní školy v roce 1926
  • pamětní deska Stanislavu Rejtharovi na budově obecního úřadu[24]
  • nedaleko obce se nachází zámeček Vlčí kopec

Sekta Most ke svoboděEditovat

Nedaleko vesnice, v bývalé hájovně žijí dnes příslušníci náboženské sekty Most ke svobodě.[25] Ačkoliv se tato sekta vnitřním děním velmi izoluje od okolního světa, provozuje klášterní zahradnictví ZEN. Vůdkyní sekty je Ladislava Kujalová Jurová,[26] přezdívaná Matka La. Nyní kuroslepská komunita vyznává učení Kosmický zen-buddhismus.[27] Vůdkyně sekty byla obviněna z trestného činu týrání osoby. Sekta žije z darů bývalých nebo současných členů, v devadesátých letech tři z členů sekty byli ve vedení obce.[28]

OsobnostiEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 99–100. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 479; tíž: Místní jména na Moravě a ve Slezku II, Praha 1980, str. 871.
  5. První písemná zmínka o obci [online]. Kuroslepy: Obec Kuroslepy, 2020-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  6. Kuroslepy za pánů Březnických z Náchoda a dalších vlastníků [online]. Kuroslepy: Obec Kuroslepy, 2020-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  7. Kuroslepy a hrad Kraví Hora pod pány z Kralic a Březníka [online]. Kuroslepy: Obec Kuroslepy, 2020-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  8. Kuroslepy pod pány z Náměště nad Oslavou [online]. Kuroslepy: Obec Kuroslepy, 2020-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  9. Zřízení školy [online]. Kuroslepy: Obec Kuroslepy, 2020-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  10. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 145. 
  11. NOVÁK, Rostislav. Největší vyhlídková plošina na Moravě. Turista. Roč. 54, čís. 3, s. 4. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  25. GROMBIŘÍKOVÁ, Ludmila. Rozhovor s ing. Magdou Hauserovou – Most ke svobodě [online]. Dingir, 1998 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  26. Charisma sektářky Ladislavy Jurové podle znalce zeslábne. Havličskobrodský Deník.cz [online]. 2014-01-31. Dostupné online. 
  27. Případová studie: Kosmický zen-buddhismus. www.sekuritaci.cz [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-20. 
  28. MARTÍNEK, Roman. Náboženská sekta v lesích na Třebíčsku: bili nás klackem, říkala svědkyně. Třebíčský deník. 2020-04-25. Dostupné online [cit. 2020-06-26]. 
  29. pch. Na slavného rodáka nezapomínají [online]. Horácké noviny, 2015-10-29 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. 
  30. Letci z Vysočiny [online]. Rafáci [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat