Popůvky (okres Třebíč)

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Obec Popůvky (česky do roku 1918 Popůvka; německy Popuwka, Popuwek[3]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina, v blízkosti vodní nádrže Dalešice. Žije zde 67[1] obyvatel. Obec Popůvky leží 6 km na jih od města Náměšť nad Oslavou a 18 km jihovýchodně od Třebíče, v kraji Vysočina. Patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. K obci také náleží osada Sedlecký Dvůr.

Popůvky
Centrum obce
Centrum obce
Znak obce PopůvkyVlajka obce Popůvky
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591408
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel67 (2022)[1]
Rozloha5,73 km²
Katastrální územíPopůvky nad Jihlavou
Nadmořská výška445 m n. m.
PSČ675 75
Počet domů44 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPopůvky 17
67575 Mohelno
ou.popuvky@quick.cz
StarostkaMarcela Rousková
Oficiální web: www.popuvky-obec.cz
Popůvky
Popůvky
Další údaje
Kód obce591408
Kód části obce125881
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Stropešín, Hartvíkovice, Kladeruby nad Oslavou, Sedlec, Dalešice a Kramolín.

NázevEditovat

Vesnice se původně jmenovala Popovice. Bylo na ni přeneseno původní označení jejích obyvatel popovici – "lidé náležející popovi" (pop bylo ve staré češtině označení pro nižšího kněze či kněze obecně). Protože existovalo i osobní jméno Pop, není jisté, že označení obyvatel a vsi se odvinulo od poddanství církvi. Od 14. století doklady ukazují střídavě zdrobnělinu Popovičky a Popůvky, v 19. a počátkem 20. století též Popůvka.[4]

Vybavenost obceEditovat

Občanskou vybavenost tvoří rozvod elektřiny, vodovodu, plynu, telefonu, bezdrátového připojení na internet, knihovna a prodejna smíšeného zboží. 1,5 km od obce je vybudováno vodní dílo – Dalešická přehrada, vyhledávána k rybaření a rekreaci. Nově funguje výletní lodní doprava.

HistorieEditovat

 
Kaplička

První osídlení Popůvek lze předpokládat již v paleolitu a mladším neolitu. Toto tvrzení dokládají nálezy Františka a Milana Vokáče v blízkosti osady Sedlecký Dvůr v nedaleké trati „Na Díle“ a „Beranovo“. Početný archeologický soubor byl shromážděn místními obyvateli Vladimírou Žákovou a Marcelem Lengyelem v letech 2009–2012. Jejich nálezy – povrchové sběry – dokazují pravěké osídlení Popůvek, které bylo bohatší, než se dosud předpokládalo. Nejpočetnější složkou jejich sběrů byla štípaná kamenná industrie z rohovce z prostoru Krumlovského lesa vzdáleného od lokality 23 km. V rámci kolekce z Popůvek bylo nejvíce nalezených nástrojů, hlavně různé typy škrabadel. Povrchovými sběry v okolí Popůvek byla posunuta hranice bohatého pravěkého osídlení v Českomoravské vrchovině. Byly zde prokázány komponenty z mladého a pozdního paleolitu a mladého neolitu.[5]

První písemné zmínky o založení vesnice Popovice, dnes Popůvky, se datují do 1. poloviny 12. století benediktinským klášterem v Třebíči. V držení kláštera byly Popovice až do roku 1304, kdy byly hordami Kumánů vypáleny a zcela zničeny. Do roku 1371 byla vesnice nově zřízena, osazena a dostala jméno Popůvky, získal ji Náhrad z Ervíkovic (Hartvíkovic), postupně majetky ve vsi rozšiřoval. V tu dobu se připomíná i Jilvín z Hartvíkovic nebo jeho bratr Ondřej z Popůvek. V roce 1492 zakoupil od Jilvína majetky v Hartvíkovicích a Popůvkách Dobeš z Čechtína, ten však ihned právo nakládat s tímto majetkem předal Zikmundovi a Markvardovi z Mírova, ti pak v roce 1556 svoji část Hartvíkovic a Popůvek prodali pánům z Náměště.[6]

Roku 1556 připadla k náměšťskému panství, s nímž sdílela stejné osudy až do zrušení poddanství roku 1848. Roku 1567 dostal věnem část náměšťského panství, do něhož patřily i Popůvky, Bedřich ze Žerotína. V roce 1753 se svolením císařovny Marie Terezie připadlo náměšťské panství hrabatům Haugvicům.[7]

V roce 2012 obec získala právo používat vlajku a znak.[8]

Do roku 1849 patřily Popůvky do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřily Popůvky pod Sedlec a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Hartvíkovice, následně se obec osamostatnila.[9][3]

Vývoj počtu obyvatel Popůvek[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 185 212 198 196 221 204 199 186 178 173 154 126 91

PolitikaEditovat

V letech 1994–2010 působil jako starosta Josef Melkes, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Milan Krajčovič, od roku 2014 vykonává funkci starostky Marcela Rousková.

Volby do poslanecké sněmovnyEditovat

Volby do PSP ČR v obci Popůvky
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (61.7 %) ČSSD (36.17 %) KSČM (45.65 %) KSČM (28.84 %) ANO (29.54 %)
2. KSČM (14.89 %) KDU-ČSL (21.27 %) ČSSD (19.56 %) ANO (23.07 %) KSČM (22.72 %)
3. KDU-ČSL (14.89 %) KSČM (14.89 %) KDU-ČSL (13.04 %) KDU-ČSL (13.46 %) SPOLU (18.18 %)
účast 69.12 % (47 z 68) 66.20 % (47 z 71) 63.01 % (46 z 73) 73.24 % (52 z 71) 73.33 % (44 z 60)

Volby do krajského zastupitelstvaEditovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Popůvky
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. ČSSD (40.0 %) KDU-ČSL (34.37 %) KSČM (37.03 %) KSČM (33.33 %)
2. KDU-ČSL (25.71 %) ČSSD (28.12 %) ANO 2011 (22.22 %) Piráti (22.22 %)
3. KSČM (20.0 %) KSČM (18.75 %) STAN+SNK ED (11.11 %) ANO (22.22 %)
účast 50.70 % (36 z 71) 48.53 % (33 z 68) 40.30 % (27 z 67) 31.03 % (18 z 58)

Prezidentské volbyEditovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (10 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (10 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (6 hlasů). Volební účast byla 62.12 %, tj. 41 ze 66 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (29 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (13 hlasů). Volební účast byla 64.62 %, tj. 42 ze 65 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (29 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (6 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (5 hlasů). Volební účast byla 69.12 %, tj. 47 ze 68 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (37 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (13 hlasů). Volební účast byla 70.42 %, tj. 50 ze 71 oprávněných voličů.[21]

PamátkyEditovat

Základní památkou je místní kaplička z roku 1800. Je osmihranného půdorysu, omítnuta bílou vápennou omítkou se šindelovou střechou a dubovou vstupní brankou.[3] V roce 2009 byla nově opatřena elektrickým zvoněním.

Další památkou je křížový kámen z roku 1610 s nápisem anno boj.

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 104–105. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 284, 286, 287.
  5. KNOTKOVÁ, Jitka; KUČA, Martin. Nové archeologické nálezy z katastru Popůvek, okres Třebíč. In: Západní Morava. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost pro Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archivy Třebíč a Žďár nad Sázavou, 2013. Dostupné online. S. 107–113.
  6. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 277–280. 
  7. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 77–99. 
  8. ČERNÝ, Kamil. Popůvky získaly právoplatné obecní symboly. Třebíčský deník. 2012-10-30. Dostupné online [cit. 2021-08-18]. 
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 240. 
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Vlastivědný sborník ročník XVII., 2013 Západní Morava, Redakce: Moravský zemský archiv v Brně, ISBN 978-80-86931-79-1, autor: Jitka Knotková, Martin Kuča

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat