Wikipedie

Dalešice (okres Třebíč)

městys v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Dalešice (zvuk Dalešice), (německy Daleschitz,[2]; Dalleschütz) jsou městys ležící jihovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 398 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 584[1] obyvatel. První zmínka o obci se nachází v darovacích listinách a pochází z roku 1101.

Dalešice
Dalešické náměstí
Dalešické náměstí
Znak městyse DalešiceVlajka městyse Dalešice
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU 2 (obec) CZ0634 590517
Pověřená obec Hrotovice
Obec s rozšířenou působností Třebíč
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice 49°7′45″ s. š., 16°4′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 584 (2020)[1]
Rozloha 11,37 km²
Katastrální území Dalešice
Nadmořská výška 398 m n. m.
PSČ 675 54
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa úřadu městyse Obecní úřad Dalešice
Dalešice č. p. 87
675 54 Dalešice
mestys.dalesice@gmail.com
Starosta Jiří Loukota
Oficiální web: www.obecdalesice.cz
Dalešice
Dalešice
Další údaje
Kód části obce 24520
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Popůvky, Valeč, Stropešín, Hrotovice, Slavětice a Kramolín.

HistorieEditovat

 
Dalešický kostel svatých Petra a Pavla
 
Dalešický zámek, někdejší klášter magdalenitek
 
Kaple svatého Kříže

Zakládací listiny třebíčského kláštera se o Dalešicích zmiňují již v  roce 1101. Ve 12. století zde byl postaven románskogotický farní kostel svatých Petra a Pavla přiléhající k později postavenému baroknímu zámku, ve 13. století zde byl vybudován klášter kajícnic sv. Máří Magdalény (Magdalenitky) a ještě později, asi v roce 1708 byla postavena empírová kaple sv. Kříže u hřbitova.

Koncem 16. století byl v obci postaven pivovar, ve kterém se po ukončení výroby piva (1977) natáčel film Jiřího Menzela Postřižiny.

Alodiální panství Hrotovice s Krhovem, Myslibořicemi a Dalešicemi a se statky Slavěticemi a Valčí, které patřily pivovarskému průmyslníku Dreherovi, odkoupila hned v počátku pozemkové reformy v roce 1921 od Pozemkového úřadu pro účely parcelace Moravská agrární a průmyslová banka za 18 milionů Kč. Panství mělo rozlohu 7862 ha 82 arů. Z toho připadalo na lesy 4730 ha, na pole přes 2000 ha, na rybníky 52 ha, zbytek tvořily louky, zahrady, stavební parcely a jiná půda. Panství disponovalo 3 zámky (Hrotovice, Dalešice a Myslibořice), dále 12 dvory, 12 lihovary (u každého dvora), parní pilou nedaleko Hrotovic, kamennými lomy, 6 myslivnami, 13 hájenkami, 4 domy (dva v Hrotovicích a dva v Myslibořicích). Až na Slavětice, kde majitel hospodařil ve vlastní režii, bylo hospodářství v pronájmu.[3] Zbytkový statek Dalešice o výměře 137 ha byl v roce 1923 přidělen pozemkovým úřadem Vladislavu Tkanému.

Dne 7. května byly Dalešice bombardovány, podle odkrytých archivů Rudé armády to mělo být záměrně. Celkem na území obce dopadlo asi 400 bomb. Při náletu zemřelo 27 lidí. Celkem bylo poškozeno 45 domů a kostel.[4]

Dne 17. ledna 1948 bylo založeno jednotné zemělědělské družstvo. JZD Vesmír Dalešice Během prvního zasedání, kterého se účasnili zástupci místních národních výborů a rolnických komisí z příslušných obcí, se komise usnesla na záboru půdy nad 50 ha pro účely drobného přídělu také u zbytkového statku Dalešice majitelů V. Tkaného a M. Tkaného. Zábor se týkal 77 ha.[5]

V roce 2001 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce a obnova vaření piva. Také bylo otevřeno muzeum Rakousko-uherského pivovarnictví a stylové ubytování v pivovarnické budově. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6] V roce 2007 došlo k rekonstrukci návsi, kdy ta má čtvercový tvar, náves získala ve veřejném hlasování v roce 2015 ocenění nejhezčí náves v Česku.[7]

Vývoj počtu obyvatel Dalešic[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 718 786 797 778 801 844 841 705 734 644 577 492 567

Pivovar DalešiceEditovat

 
Dalešický pivovar, pohled od příjezdové cesty
Podrobnější informace naleznete v článku Pivovar Dalešice.

Historie pivovaruEditovat

Pivovar byl založen pravděpodobně koncem 16. století, písemně doložená jeho existence je až v roce 1609. Nejstarší budovy pochází ze 17. století, tedy z raného baroka. Roku 1882 bylo panství i s pivovarem koupeny Antonem Dreherem (velkopodnikatelem v oboru pivovarském). Za něj došlo k modernizaci celého provozu. Zařízení se používala až do zániku pivovaru v roce 1977. V roce 1921 byl pivovar v rámci pozemkové reformy s celým panstvím Hrotovice odkoupen pro účely parcelace za 18 milionů Kč Moravskou agrární a průmyslovou bankou.[9] Pivovar v Dalešicích získala během parcelace Zemědělská jednota Československá se sídlem pobočky v Hrotovicích (Zemědělská jednota v Hrotovicích, z. sp. s r. o.); většina z 12 lihovarů připadla ke zbytkovým statkům, ostatní lihovary byly združstevněny.[10][11] Pivovar fungoval jako družstevní pivovar a sodovkárna. V době socialismu byl pivovar zestátněn ve prospěch podniku PIVOVARY A SLADOVNY Praha. Dne 19. srpna 1977 byla stočena poslední várka piva.

V květnu roku 1980 byly v prostorách pivovaru natočeny Jiřím Menzelem Hrabalovy Postřižiny.

V dalších letech pivovar chátral a v roce 1991 byl pivovar dán do zástavy bance a málem zdemolován, zarůstal náletovými dřevinami a stal se terčem vandalství. Teprve v roce 1999 byl odkoupen současnými majiteli, kteří obnovili pivovarní výrobu a zachránili objekt pivovaru jako celek.

PivoEditovat

Pivo se vaří podle starého pivovarského zákona, který říká, že použít se smí jen voda, slad, chmel a kvasnice a do vaření se nesmí nijak zasahovat. Vaří se zde jedenácti i dvanácti stupňový světlý ležák i třinácti stupňový tmavý i světlý kvasnicový speciál.

SládciEditovat

  • pan Estl
  • pan Frey
  • pan Kittl
  • František Nikodém
  • Štěpán Kříž
  • Ladislav Němeček

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dalešicích (okres Třebíč).

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ↑ Karl Frühwald: Neuestes Orts-Lexicon für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, Manz, 1877, s. 83.
  3. ↑ Národní listy. Praha: Julius Grégr, 6.4.1921, 61(93, ranní vydání). s. 3.
  4. ↑ ČTK. Tragický konec války. Dalešice bombardovali Sověti záměrně - Seznam Zprávy. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-05-07 [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 18.01.1948, s. 7. ISSN 0323-1143.
  6. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  7. ↑ VONDRÁK, František. Nejhezčí náves v Česku mají Dalešice. Je krásná a funkční [online]. Třebíčský deník, 2015-11-26 [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  9. ↑ Národní listy. Praha: Julius Grégr, 6.4.1921, 61(93, ranní vydání). s. 3.
  10. ↑ Jižní Morava: vlastivědný sborník 2001, s. 182.
  11. ↑ Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství 1939. Dalešice: Pivovary — Bierbrauereien, Zemědělská jednota v Hrotovicích, z. sp. s r. o. [online]. [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

 
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dalešice_(okres_Třebíč)&oldid=18762652“