Hartvíkovice
Hartvíkovice (do roku 1900 Hartíkovice[2], uvádí se také bázev Artvíkovice, Artvíkov, Ertíkovice[3], německy Hartikowitz, Hartwikowitz, Hartwigsdorf[2]) jsou obcí ležící jihovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 440 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Žije zde 548[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1104.
| Hartvíkovice | |
 Centrum Hartvíkovic | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 590584 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Náměšť nad Oslavou |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′16″ s. š., 16°5′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 548 (2020)[1] |
| Rozloha | 5,73 km² |
| Katastrální území | Hartvíkovice |
| Nadmořská výška | 440 m n. m. |
| PSČ | 675 76 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu |
Obecní úřad Hartvíkovice Hartvíkovice č. p. 31 675 76 Hartvíkovice obec.hartvikovice@cbox.cz |
| Starosta | Mgr. Vítězslav Rous |
|
Oficiální web: www | |
  Hartvíkovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 37451 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sousedními obcemi sídla jsou Popůvky, Stropešín, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Třesov, Okarec a Sedlec.
GeografieEditovat
Hartvíkovice se nachází 8 km od Náměště nad Oslavou směrem jihozápadním, protéká ji potok, který se vlévá do Dalešické přehrady. Původně byla podkovovitého tvaru, posléze rozšířena o další ulice.[3]
HistorieEditovat
Okolí obce je osídleno více než 5000 let, kolem roku 5600-4000 př. n. l. bylo osídleno návrší nedaleko Popůvek, následně pak kolem roku 2600 př. n. l. bylo osídleno hradiště na Wilsonově skále.[4] Podle ústní tradice byl zakladatelem Hartvíkovic Ertvík (Artvík). V písemných pramenech se o této osobnosti žádné zmínky nenachází. Písemné zmínky o osídlení jsou z roku 1104.[5] Dějiny obce úzce souvisí s osudy třebíčského benediktinského kláštera založeného v roce 1101. V roce 1340 v obci již byla farnost, která spadala pod tasovské děkanství, zakladatelem farnosti však měl být třebíčský klášter.[3] V roce 1356 byly Hartvíkovice prodány Elišce z Okarce, později v roce 1377 byl dvůr postoupen majitelům Okarce. Roku 1340 se objevují první zmínky o kostele sv. Jiljí. Posléze patřily Hartvíkovice rodu Hartvíkovickému, postupně Mikuláši z Hartvíkovic, Janu z Hartvíkovic, Haškovi z Hartvíkovic, Ondřejovi z Hartvíkovic a dalším. Až v roce 1398 pak Jilvín II. z Hartvíkovic postupně odkoupil veškeré majetky rozdrobené mezi drobné vlastníky a zcelil tak Hartvíkovice.[3] V roce 1446 byl poprvé zmíněn v údolí řeky Jihlavy hartvíkovický mlýn.[6]
Roku 1492 byla ves prodána Jilvínem III. z Hartvíkovic Dobešovi z Čechtína, ten pak obratem prodal Zikmundovi a Markvardovi z Mírova, těm už v tu dobu patřil Okarec a Hartvíkovice tak značně rozšířily jejich majetek. V roce 1537 pak Zikmund prodal majetek Jaroslavovi Osovskému z Doubravice (tomu už přepustila roku 1536 Okarec, Pyšel a Říčánky (zaniklá obec) jeho manželka Mandalena z Mírova). Roku 1556 byly Hartvíkovice připojeny k Náměšti nad Oslavou, téhož roku Hartvíkovice získal od manželky Jaroslava Osovského Oldřich z Lomnice.[3] V roce 1775 pak proběhly protesty nevolníků.[5] Roku 1598 zde byla nekatolíky vypálena fara a zavražděn farář a katolická fara byla v Hartvíkovicích obnovena až roku 1785. V roce 1788 byla v obci založena škola, v roce 1888 pak byla postavena nová školní budova.[3] Škola pak byla zrušena v roce 1979.[7]
Roku 1850 proběhl v obci velký požár, který spálil 33 domů.[7] V roce 1853 byl opraven kostel a umístěn v něm velký zvon.[2] V roce 1856 pak byla v obci postavena kaplička a v roce 1866 pak během prusko-rakouských válek prošli vesnicí pruská vojska. V roce 1907 byl nedaleko vesnice otevřen lom na vápenec. V letech 1916 a 1936 byly u cest u vesnice postaveny kříže (u kostela 1916 a u cesty do Pucova 1936).[7] Mezi lety 1911 a 1912 byla přivedena do vesnice silnice z Náměště nad Oslavou, vedla přes Naloučany a ústila do Čikova.[7] Roku 1913 pak byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů.[8] V roce byly 1917 všechny zvony zrekvírovány a to včetně zvonu z 15. století, roku 1929 pořízeny 4 nové, ale ty pak byly roku 1942 opět zrekvírovány kromě nejmenšího, až v roce 1970 byly vysvěceny 3 nové.[9]
V roce 1928 bylo vysušeno jezero u kapličky a o rok později byla do vesnice přivedena elektřina a roku 1947 pak i telefon.[7] V roce 1933 pak byla v obci postavena další kaple, financována byla Církví československou husitskou.[10] Roku 1953 bylo v obci založeno JZD. Roku 1956 pak byl opraven kostel sv. Jiljí a v roce 1976 pak most přes řeku Oslavu nedaleko vesnice.[7] Mezi lety 1978 a 1981 byla nedaleko vesnice u fotbalového hřiště postavena ubytovna místní jednotky Sokola.[11] Roku 1979 pak po dokončení stavby Dalešické přehrady (mezi lety 1966 a 1977) byl nedaleko vesnice otevřen tzv. Stropešínský most a v roce 1984 bylo v údolí u přehrady nedaleko Wilsonovy skály otevřeno veřejné tábořiště, to provozoval Svazarm Hartvíkovice, v roce 1989 pak bylo provozováno JZD Studenec a získalo název Hartvíkovická pláž.[6] Roku 1960 bylo na pozemcích obce postaveno Vojenské letiště Náměšť nad Oslavou.[12] V roce 1985 pak proběhly obcí velké povodně[7] a také byla místním Sokolem zakoupena kaple církve Československé husitské. V roce 2002 ji však opět odkoupila obec.[10] Po roce 1989 pak bylo tábořiště odkoupeno soukromým vlastníkem a pojmenováno Autokemp Wilsonka.[6] V obci roku 1989 vznikla organizace Občanského fóra a byla podpořena iniciativa Havel na hrad. V devadesátých letech 20. století byla obec plynofikována a byl zaveden vodovod.[13]
Součástí obce byl do roku 1898 a mezi lety 1961-1991 Třesov, mezi lety 1949 a 1960 byla obec součástí okresu Velká Bíteš.[2] Od roku 1960 je obec Hartvíkovice součástí okresu Třebíč, od roku 1977 pak byly sloučeny obce Popůvky a Hartvíkovice, kdy Popůvky spadaly pod obec Hartvíkovice.[12]
V letech 1993–2010 působil jako starosta Otto Tručka, od roku 2010 do roku 2018 tuto funkci zastával Zdeněk Nováček. Od roku 2018 vykonává funkci starosty Vítězslav Rous.[14]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2019 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 386 | 437 | 560 | 584 | 547 | 577 | 633 | 581 | 695 | 681 | 635 | 576 | 565 | 563 |
Zajímavosti a pamětihodnostiEditovat
- původně gotický kostel sv. Jiljí postavený před rokem 1340. Později (17. století) přestavěn do barokní podoby.
- hrad Kufštejn, který je od roku 1556 uváděn jako opuštěný[4]
- Wilsonova skála, je přírodní skálou nad vodní nádrží Dalešice, sahá taktéž hluboko pod její hladinu. Je pojmenována po prezidentu USA Wilsonovi[16]
- Hartvíkovická pláž je jednou z několika pláží na vodní nádrži Dalešice. Nachází se zde Autokemp Wilsonka, který je každoročně hojně navštěvovaný.
OsobnostiEditovat
- František Kubica (1909–1973), publicista, zemřel v Hartvíkovicích
- Josef Pittermann (1894–1918), malíř, zemřel v Hartvíkovicích
GalerieEditovat
- Hartvíkovice
Wilsonova skála na dalešické přehradě
Kostel sv. Jiljí
Škola
Celkový pohled na obec
Kemp
Pláž
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 90.
- ↑ a b c d e f DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45, Náměšťský okres. 1. vyd. vyd. Brno: GARN 342 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-92-9, ISBN 80-86347-92-3. OCLC 773170520 S. 132-144.
- ↑ a b https://is.muni.cz/th/vr9by/Diplomka_final.pdf, s. 7
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 16. Dostupné online.
- ↑ a b c https://www.hartvikovice.cz/dalesicka-prehrada
- ↑ a b c d e f g http://www.namestsko.cz/historie-obce-a-pamatky/d-1056/p1=1006
- ↑ https://www.hartvikovice.cz/file.php?nid=8649&oid=7310013, s. 8
- ↑ Obec Hartvíkovice. Kostel sv. Jiljí [online]. Hartvíkovice: Obec Hartvíkovice [cit. 2016-11-22]. Dostupné online.
- ↑ a b https://www.hartvikovice.cz/kaple
- ↑ https://www.hartvikovice.cz/tj-sokol-hartvikovice
- ↑ a b https://is.muni.cz/th/vr9by/Diplomka_final.pdf, s. 12
- ↑ https://is.muni.cz/th/vr9by/Diplomka_final.pdf, s. 13
- ↑ https://edesky.cz/dokument/2438964
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
- ↑ https://region.rozhlas.cz/z-paluby-lode-je-dalesicka-prehrada-nejkrasnejsi-v-sezone-vyplouva-vyletni-lod-7979163
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hartvíkovice na Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Hartvíkovice v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Oficiální stránky obce
- Statistické informace o obci
