Wikipedie

Hartvíkovice

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Hartvíkovice (do roku 1900 Hartíkovice[4], uvádí se také bázev Artvíkovice, Artvíkov, Ertíkovice[5], německy Hartikowitz, Hartwikowitz, Hartwigsdorf[4]) jsou obcí ležící jihovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 440 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Žije zde 575[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1104.

Hartvíkovice
Hartvíkovice, pohled z mostu nad přehradou
Hartvíkovice, pohled z mostu nad přehradou
Znak obce HartvíkoviceVlajka obce Hartvíkovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°10′16″ s. š., 16°5′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel575 (2024)[1]
Rozloha5,74 km²[2]
Katastrální územíHartvíkovice
Nadmořská výška440 m n. m.
PSČ675 76
Počet domů221 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHartvíkovice č. p. 31
675 76 Hartvíkovice
obec.hartvikovice@cbox.cz
StarostaZdeněk Nováček
Oficiální web: www.hartvikovice.cz
Hartvíkovice
Hartvíkovice
Další údaje
Kód obce590584
Kód části obce37451
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Popůvky, Stropešín, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Třesov, Okarec a Sedlec.

Geografie

editovat

Hartvíkovice se nachází 8 km od Náměště nad Oslavou směrem jihozápadním, protéká ji potok, který se vlévá do Dalešické přehrady. Původně byla podkovovitého tvaru, posléze rozšířena o další ulice.[5]

Hartvíkovicemi prochází ze západu na východ silnice z Třesova do Popůvek, jižně ze zastavěného území obce vede užitková silnice do hartvíkovického kempu a na Hartvíkovickou pláž, na sever pak vede užitková silnice přes Babí horu a do Vícenic u Náměště nad Oslavou. Ze západu na východ vede cyklostezka 5207, ta se na východním okraji zastavěného území obce křižuje s cyklostezkou 5108, která pak vede podél aleje k Babí hoře a následně severně kde se za hranicemi území obce spojuje s cyklostezkou 5106. Přes severní část území obce vede železniční vlečka na vojenské letiště. U Hartvíkovické pláže se nachází přístaviště Hartvíkovice.

Severní část území obce je zemědělsky využívaná a rovinatá, část území obce západně a jižně od obce je také využívána zemědělsky. Východně od obce se nachází vojenské letiště Náměšť nad Oslavou, které je částečně na území obce, jižně od obce se nachází svah údolí Jihlavy, které bylo zatopeno Dalešickou přehradou a jeho svahy jsou poměrně zalesněny a velmi svažité. Na východním okraji území obce se nachází průmyslový areál.

Jihovýchodní hranici území obce tvoří nepojmenovaný potok vlévající se do Dalešické přehrady, jihozápadní hranici tvoří Třesovský potok, který se také na území obce vlévá do Dalešické přehrady. Severně od území vesnice pramení nepojmenovaný potok, který posléze tvoří část severozápadní hranice území obce a následně se vlévá do Okareckého potoka.

Území Hartvíkovic je z větší části rovinaté (převážně severní část), jižní část s údolím řeky Jihlavy a Dalešickou přehradou je svažené až k 375 metrům nad mořem, horní rovinatá část se nachází přibližně ve 450 metrech nad mořem. Těsně za západní hranicí nad údolím řeky Jihlavy se nachází kopec Bouzanov (443 m), těsně za východní hranicí území obce severně od letiště se nachází Babí hora (472 m). Nad údolím Jihlavy je umístěn kemp s Hartvíkovickou pláží, na jihozápadním okraji území obce je nad svahem přehrady tzv. Malá Wilsonka, dále po břehu je pak několik dalších skalních útvarů, poloostrov u hartvíkovické pláže se zátokou a přístavištěm a následně Wilsonova skála s vyhlídkou a pozůstatky hradu Kokštejn.

Zastavěné území obce se nachází u východního okraje území nad údolím řeky Jihlavy, jižně se pak nachází na břehu řeky osada Wilsonka s kempem. Jižně od zastavěného území obce se nachází ubytovna s fotbalovým hřištěm. Východně od obce při silnici se nachází samota. Severně od zastavěného území obce se nachází areál motokrosové trasy.

Na západním okraji zastavěného území obce začíná památná alej k Babí hoře, která vede následně až k východním hranicím území obce pod Babí horu. Na východním okraji vesnice se nachází památný strom Borovice na Třesovském kopci.[6]

Historie

editovat

Okolí obce je osídleno více než 5000 let, kolem roku 5600-4000 př. n. l. bylo osídleno návrší nedaleko Popůvek, následně pak kolem roku 2600 př. n. l. bylo osídleno hradiště na Wilsonově skále.[7] Podle ústní tradice byl zakladatelem Hartvíkovic Ertvík (Artvík). V písemných pramenech se o této osobnosti žádné zmínky nenachází. Písemné zmínky o osídlení jsou z roku 1104.[8] Dějiny obce úzce souvisí s osudy třebíčského benediktinského kláštera založeného v roce 1101. V roce 1340 v obci již byla farnost, která spadala pod tasovské děkanství, zakladatelem farnosti však měl být třebíčský klášter.[5] V roce 1356 byly Hartvíkovice prodány Elišce z Okarce, později v roce 1377 byl dvůr postoupen majitelům Okarce. Roku 1340 se objevují první zmínky o kostele sv. Jiljí. Posléze patřily Hartvíkovice rodu Hartvíkovickému, postupně Mikuláši z Hartvíkovic, Janu z Hartvíkovic, Haškovi z Hartvíkovic, Ondřejovi z Hartvíkovic a dalším. Až v roce 1398 pak Jilvín II. z Hartvíkovic postupně odkoupil veškeré majetky rozdrobené mezi drobné vlastníky a scelil tak Hartvíkovice.[5] V roce 1446 byl poprvé zmíněn v údolí řeky Jihlavy hartvíkovický mlýn.[9]

Roku 1492 byla ves prodána Jilvínem III. z Hartvíkovic Dobešovi z Čechtína, ten pak obratem prodal Zikmundovi a Markvardovi z Mírova, těm už v tu dobu patřil Okarec a Hartvíkovice tak značně rozšířily jejich majetek. V roce 1537 pak Zikmund prodal majetek Jaroslavovi Osovskému z Doubravice (tomu už přepustila roku 1536 Okarec, Pyšel a Říčánky (zaniklá obec) jeho manželka Mandalena z Mírova). Roku 1556 byly Hartvíkovice připojeny k Náměšti nad Oslavou, téhož roku Hartvíkovice získal od manželky Jaroslava Osovského Oldřich z Lomnice.[5] V roce 1775 pak proběhly protesty nevolníků.[8] Roku 1598 zde byla nekatolíky vypálena fara a zavražděn farář a katolická fara byla v Hartvíkovicích obnovena až roku 1785. V roce 1788 byla v obci založena škola, v roce 1888 pak byla postavena nová školní budova.[5] Škola pak byla zrušena v roce 1979.[10]

 
Hartvíkovice v roce 1908

Roku 1850 proběhl v obci velký požár, který spálil 33 domů.[10] V roce 1853 byl opraven kostel a umístěn v něm velký zvon.[4] V roce 1856 pak byla v obci postavena kaplička a v roce 1866 pak během prusko-rakouských válek prošli vesnicí pruská vojska. V roce 1907 byl nedaleko vesnice otevřen lom na vápenec. V letech 1916 a 1936 byly u cest u vesnice postaveny kříže (u kostela 1916 a u cesty do Pucova 1936).[10] Mezi lety 1911 a 1912 byla přivedena do vesnice silnice z Náměště nad Oslavou, vedla přes Naloučany a ústila do Čikova.[10] Roku 1913 pak byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů.[11] V roce byly 1917 všechny zvony zrekvírovány a to včetně zvonu z 15. století, roku 1929 pořízeny 4 nové, ale ty pak byly roku 1942 opět zrekvírovány kromě nejmenšího, až v roce 1970 byly vysvěceny 3 nové.[12]

V roce 1928 bylo vysušeno jezero u kapličky a o rok později byla do vesnice přivedena elektřina a roku 1947 pak i telefon.[10] V roce 1933 pak byla v obci postavena další kaple, financována byla Církví československou husitskou.[13] Roku 1953 bylo v obci založeno JZD. Roku 1956 pak byl opraven kostel sv. Jiljí a v roce 1976 pak most přes řeku Oslavu nedaleko vesnice.[10] Mezi lety 1978 a 1981 byla nedaleko vesnice u fotbalového hřiště postavena ubytovna místní jednotky Sokola.[14] Roku 1979 pak po dokončení stavby Dalešické přehrady (mezi lety 1966 a 1977) byl nedaleko vesnice otevřen tzv. Stropešínský most a v roce 1984 bylo v údolí u přehrady nedaleko Wilsonovy skály otevřeno veřejné tábořiště, to provozoval Svazarm Hartvíkovice, v roce 1989 pak bylo provozováno JZD Studenec a získalo název Hartvíkovická pláž.[9] Roku 1960 bylo na pozemcích obce postaveno Vojenské letiště Náměšť nad Oslavou.[7] V roce 1985 pak proběhly obcí velké povodně[10] a také byla místním Sokolem zakoupena kaple církve Československé husitské. V roce 2002 ji však opět odkoupila obec.[13] Po roce 1989 pak bylo tábořiště odkoupeno soukromým vlastníkem a pojmenováno Autokemp Wilsonka.[9] V obci roku 1989 vznikla organizace Občanského fóra a byla podpořena iniciativa Havel na hrad. V devadesátých letech 20. století byla obec plynofikována a byl zaveden vodovod.[7]

Do roku 1849 patřily Hartvíkovice do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak mezi lety 1949 a 1960 patřily do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč.[15] Součástí obce byl do roku 1898 a mezi lety 1961-1991 Třesov.[4] Od roku 1977 pak byly sloučeny obce Popůvky a Hartvíkovice, kdy Popůvky spadaly pod obec Hartvíkovice.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[16][17]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 386 437 560 584 547 577 633 581 695 681 635 576 565 547 533
Počet domů 50 83 92 100 100 103 136 154 158 169 164 200 209 214 221

Politika

editovat

V letech 1993–2010 působil jako starosta Otto Tručka, od roku 2010 do roku 2018 tuto funkci zastával Zdeněk Nováček. Od roku 2018 vykonává funkci starosty Vítězslav Rous.[18]

Volby do Poslanecké sněmovny

editovat
Volby do PSP ČR v obci Hartvíkovice
2006[19] 2010[20] 2013[21] 2017[22] 2021[23]
1. ČSSD (31,91 %) ČSSD (30,19 %) KSČM (25,47 %) ANO (35,18 %) ANO (30,54 %)
2. KSČM (27,3 %) KSČM (23,52 %) ČSSD (20,91 %) KSČM (14,07 %) SPOLU (17,04 %)
3. ODS (16,66 %) KDU-ČSL (11,37 %) ANO 2011 (15,58 %) KDU-ČSL (10,74 %) SPD (11,89 %)
účast 64,68 % (282 z 436) 58,37 % (258 z 442) 59,34 % (270 z 455) 60,84 % (275 z 452) 69,47 % (314 z 452)

Volby do krajského zastupitelstva

editovat
Volby do krajského zastupitelstva v obci Hartvíkovice
1. 2. 3. účast
2000[24] KSČM (29,29 %) 4KOALICE (28,66 %) SNK (12,73 %) 40,88 % (175 z 428)
2004[25] KSČM (47,52 %) KDU-ČSL (19,8 %) ODS (16,83 %) 23,37 % (101 z 432)
2008[26] ČSSD (44,27 %) KSČM (30,2 %) ODS (7,29 %) 44,99 % (193 z 429)
2012[27] KSČM (36,96 %) ČSSD (20,6 %) KDU-ČSL (16,36 %) 38,41 % (174 z 453)
2016[28] KSČM (22,46 %) ANO 2011 (21,01 %) KDU-ČSL (17,39 %) 31,4 % (141 z 449)
2020[29] ANO (30,71 %) KDU-ČSL (11,42 %) Piráti (11,42 %) 30,85 % (141 z 457)
2024[30] ANO (55,84 %) ODS+TOP 09+STO (7,79 %) STAN+SNK ED (7,14 %) 34,92 % (157 z 461)

Prezidentské volby

editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (89 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (51 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (46 hlasů). Volební účast byla 58,89 %, tj. 265 ze 450 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (199 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (68 hlasů). Volební účast byla 59,87 %, tj. 269 ze 451 oprávněných voličů.[31]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (159 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (59 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (27 hlasů). Volební účast byla 67,48 %, tj. 305 ze 452 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (221 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (110 hlasů). Volební účast byla 74,11 %, tj. 332 ze 448 oprávněných voličů.[32]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (162 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (82 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (51 hlasů). Volební účast byla 74,12 %, tj. 335 ze 452 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (181 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (142 hlasů). Volební účast byla 72,26 %, tj. 323 ze 447 oprávněných voličů.[33]

Zajímavosti a pamětihodnosti

editovat

Osobnosti

editovat

Galerie

editovat
  • Hartvíkovice
  •  
    Kostel sv. Jiljí
  •  
    Škola
  •  
    Fara
  •  
    Kemp
  •  
    Wilsonova skála nad dalešickou přehradou
  •  
    dřevěné srdce na Wilsonově skále

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 90. 
  5. ↑ a b c d e f DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45, Náměšťský okres. 1. vyd. vyd. Brno: GARN 342 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-92-9, ISBN 80-86347-92-3. OCLC 773170520 S. 132–144. 
  6. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 25. 1. 2024
  7. ↑ a b c d e ZEZULOVÁ, Kateřina. Škola v Hartvíkovicích. Brno, 2011 [cit. 2021-08-04]. 74 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita – Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Jiří Malíř. s. 7, 12, 13. Dostupné online.
  8. ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 16. Dostupné online.
  9. ↑ a b c Dalešická přehrada [online]. Hartvíkovice: Obec Hartvíkovice [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f g Hartvíkovice – historie obce a památky [online]. Mikroregion Náměšťsko, 2011-10-17 [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ POŽÁROVÁ, Michaela. Sbor dobrovolných hasičů Hartvíkovice. Zpravodaj Hartvíkovice. Prosinec 2019, roč. 2019, s. 7. Dostupné online. 
  12. ↑ Obec Hartvíkovice. Kostel sv. Jiljí [online]. Hartvíkovice: Obec Hartvíkovice [cit. 2016-11-22]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Kaple [online]. Hartvíkovice: Obec Hartvíkovice [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ Sokol Hartvíkovice [online]. Hartvíkovice: Obec Hartvíkovice [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 73. 
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  18. ↑ Usnesenízustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Hartvíkovice, konaného dne 2. 11. 2018 [online]. Hartvíkovice: Obec Hartvíkovice, 2018-11-02 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  31. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  32. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  33. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  34. ↑ ŠAROUNOVÁ, Irena. Z paluby lodě je Dalešická přehrada nejkrásnější. V sezóně vyplouvá výletní loď Horácko každý den. Region [online]. Český rozhlas, 2019-07-14 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hartvíkovice&oldid=24309619“