Otevřít hlavní menu

Mistrovství Evropy v krasobruslení

Mužští medailisté na ME 2008, kde zlatou medaili vyhrál Tomáš Verner

Mistrovství Evropy v krasobruslení je každoročně pořádaná soutěž o titul Mistra Evropy ve čtyřech kategoriích. Dvou z nich se účastní jednotlivci muži a ženy, dalších dvou páry – sportovní dvojice a taneční dvojice (tance na ledě). Šampionáty jsou pořádány Mezinárodní bruslařskou unií (ISU) a jedná se o nejstarší ze čtyř soutěží organizovaných touto unií (dalšími jsou mistrovství světa, mistrovství čtyř kontinentů a mistrovství světa juniorů). Soutěž se zpravidla koná v lednu.

HistorieEditovat

Mistrovství Evropy v mužské kategorii se poprvé uskutečnilo roku 1891 v Hamburku. Ženská soutěž, stejně jako sportovní páry měly premiéru na šampionátu ve Vídni roku 1930, tance na ledě pak dokonce o dvacet čtyři let později v Bolzanu (1954).

V roce 1891 se Bruslařské svazy Německa a Rakouska spojily v jeden spolek "Deutscher und Österrreichischer Eislaufverband", aby uskutečnily první Mistrovství Evropy v krasobruslení a rychlobruslení v Hamburku (Německé císařství), tedy ještě před vlastním založení Mezinárodní bruslařské unie (ISU). Ta byla ustavena až v roce 1892 na zasedání v nizozemském Scheveningenu, kde se rozhodlo o každoročním konání mistrovství Evropy. V roce 1895 byl přijat návrh pořádat namísto tohoto šampionátu mistrovství světa. Proto se další dva roky (1896-1987) evropská soutěž nekonala, až v roce 1898 došlo k jejímu obnovení.

Do roku 1948 se šampionátu mohli účastnit všichni členové Mezinárodní bruslařské unie, tedy i neevropští závodníci. Po vítězství Kanaďanky Barbary Ann Scottové a Američana Dicka Buttona téhož roku bylo rozhodnuto, že napříště se mistrovství mohou účastnit jen bruslaři z evropských států. Mistrovství Severní Ameriky v krasobruslení pak existovalo do roku 1971 jen v seniorské kategorii. V roce 1999 ISU začala pořádat Mistrovství čtyř kontinentů v krasobruslení jako náhradu za neexistující mistrovství zbylých kontinentů. Startují na něm neevropští bruslaři.

Kvalifikační kritériaEditovat

Krasobruslaři se kvalifikují na ME na základě příslušnosti k evropskému členství Bruslařské unie. Národní svaz podává standardně jednu přihlášku v každé disciplíně. Maximálně můžou v každé z nich startovat tři závodníci. Právo obsadit druhé či třetí místo země obdrží na základě zisku bodů z předešlého mistrovství. Čím jsou krasobruslaři úspěšnější, tím obdrží více bodů, které jsou dány součtem umístění (pokud jsou v soutěži tři zástupci, pak se sčítají dvě nejlepší umístění). Body nelze převádět do další sezóny, takže země musí soupeřit o druhé a třetí závodnické místo každý rok. Pokud má země v soutěži jediného bruslaře, pak pro zisk druhého člena na dalším šampionátu je třeba, aby se umístil do desátého místa nebo do druhého místa, aby země získala právo na třetího účastníka. Jestliže má země v soutěži dva zástupce, pak součet umístění obou bruslařů musí být 13 či nižší (např. 6.+7.), aby měla země právo na tři soutěžící a součet 28 či nižší (např. 10.+18.), aby měla právo na dva soutěžící. Pokud je součet umístění vyšší než 28, pak v příštím roce bude zemi zastupovat jediný krasobruslař.

Existují výjimky, pokud je soutěžící donucen odstoupit ze soutěže v průběhu závodu ze zdravotních důvodů nebo pro technické problémy výbavy.

Nominační kritéria národních svazů jsou odlišná. Některé státy preferují volbu na základě umístění závodníků v nominačních soutěžích (např. národním mistrovství), jiné toto nezohledňují.

Krasobruslař musí dosáhnout patnácti let věku k 1. červenci předešlého roku, než v jakém se mistrovství koná.

Právo na více závodníků na ME 2016Editovat

Následující země mají právo nasadit na Mistrovství Evropy 2016 více než jednoho krasobruslaře v dané disciplíně, na základě dosažených bodových výsledků z předešlého ročníku soutěže.

Počet Muži Ženy Sportovní páry Taneční páry
3 Rusko  Rusko Rusko  Rusko
Švédsko  Švédsko
Rusko  Rusko
Itálie  Itálie
Francie  Francie
Itálie  Itálie
Rusko  Rusko
2 Česko  Česko
Španělsko  Španělsko
Francie  Francie
Německo  Německo
Izrael  Izrael
Itálie  Itálie
Francie  Francie
Německo  Německo
Lotyšsko  Lotyšsko
Itálie  Itálie
Rakousko  Rakousko
Francie  Francie
Spojené království  Spojené království
Německo  Německo
Dánsko  Dánsko
Španělsko  Španělsko
Německo  Německo
Slovensko  Slovensko

Přehled šampionátůEditovat

Mistrovství Evropy v krasobruslení
Pořadí Rok Hostitel
1. ME 1891   Hamburg
2. ME 1892   Vídeň
3. ME 1893   Berlín
4. ME 1894   Vídeň
5. ME 1895   Budapešť
6. ME 1898   Trondheim
7. ME 1899   Davos
8. ME 1900   Berlín
9. ME 1901   Vídeň
10. ME 1904   Davos
11. ME 1905   Bonn
12. ME 1906   Davos
13. ME 1907   Berlín
14. ME 1908   Varšava
15. ME 1909   Budapešť
16. ME 1910   Berlín
17. ME 1911   Petrohrad
18. ME 1912   Stockholm
19. ME 1913   Oslo
20. ME 1914   Vídeň
21. ME 1922   Davos
22. ME 1923   Oslo
23. ME 1924   Davos
24. ME 1925   Triberg im Schwarzwald
25. ME 1926   Davos
26. ME 1927   Vídeň
27. ME 1928   Opava
28. ME 1929   Davos
29. ME 1930   Vídeň
30. ME 1931   Svatý Mořic
31. ME 1932   Paříž
32. ME 1933   Londýn
33. ME 1934   Praha,   Seefeld in Tirol
34. ME 1935   Svatý Mořic
35. ME 1936   Berlín
36. ME 1937   Praha
37. ME 1938   Svatý Mořic
38. ME 1939   Londýn
38. ME 1947   Davos
40. ME 1948   Praha
41. ME 1949   Milán
42. ME 1950   Oslo
43. ME 1951   Curych
44. ME 1952   Vídeň
45. ME 1953   Dortmund
46. ME 1954   Bolzano
47. ME 1955   Budapešť
48. ME 1956   Paříž
49. ME 1957   Vídeň
50. ME 1958   Bratislava
51. ME 1959   Davos
52. ME 1960   Garmisch-Partenkirchen
53. ME 1961   Západní Berlín
54. ME 1962   Ženeva
55. ME 1963   Budapešť
56. ME 1964   Grenoble
57. ME 1965   Moskva
58. ME 1966   Bratislava
59. ME 1967   Lublaň
60. ME 1968   Västerås
61. ME 1969   Garmisch-Partenkirchen
62. ME 1970   Leningrad
63. ME 1971   Curych
64. ME 1972   Göteborg
65. ME 1973   Kolín nad Rýnem
66. ME 1974   Záhřeb
67. ME 1975   Kodaň
68. ME 1976   Ženeva
69. ME 1977   Helsinky
70. ME 1978   Štrasburk
71. ME 1979   Záhřeb
72. ME 1980   Göteborg
73. ME 1981   Innsbruck
74. ME 1982   Göteborg
75. ME 1983   Lyon
76. ME 1984   Dortmund
77. ME 1985   Göteborg
78. ME 1986   Kodaň
79. ME 1987   Sarajevo
80. ME 1988   Praha
81. ME 1989   Birmingham
82. ME 1990   Leningrad
83. ME 1991   Sofie
84. ME 1992   Lausanne
85. ME 1993   Helsinky
86. ME 1994   Kodaň
87. ME 1995   Dortmund
88. ME 1996   Sofie
89. ME 1997   Paříž
90. ME 1998   Milán
91. ME 1999   Praha
92. ME 2000   Vídeň
93. ME 2001   Bratislava
94. ME 2002   Lausanne
95. ME 2003   Malmö
96. ME 2004   Budapešť
97. ME 2005   Turín
98. ME 2006   Lyon
99. ME 2007   Varšava
100. ME 2008   Záhřeb
101. ME 2009   Helsinky
102. ME 2010   Tallinn
103. ME 2011   Bern
104. ME 2012   Sheffield
105. ME 2013   Záhřeb
106. ME 2014   Budapešť
107. ME 2015   Stockholm
108. ME 2016   Bratislava
109. ME 2017   Ostrava
110. ME 2018   Moskva
111. ME 2019   Minsk
112. ME 2020   Štýrský Hradec
113. ME 2021   Záhřeb
114. ME 2022   Tallinn

OdkazyEditovat