Wikipedie

Milín

obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji
(přesměrováno z Milín (část obce))

Milín (německy Milin) je obce v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 6 km jižně od Příbrami. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel.

Milín
Znak obce MilínVlajka obce Milín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPříbram
Obec s rozšířenou působnostíPříbram
(správní obvod)
OkresPříbram
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°37′55″ s. š., 14°2′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 216 (2024)[1]
Rozloha24,13 km²[2]
Nadmořská výška547 m n. m.
PSČ262 31, 262 63
Počet domů587 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.5
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřadu11. května 27
26231 Milín
obecmilin@volny.cz
StarostaIng.Vladimír Vojáček
Oficiální web: www.milin.cz
Milín
Milín
Další údaje
Kód obce540757
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Archeologické nálezy dokládají pravěké osídlení. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336.

Jako důležitá silniční křižovatka a železniční překladiště silně poškozena bombardováním v dubnu 1945. Na území obce proběhly poslední bojové operace druhé světové války v Evropě, poslední výstřely padly v jejím okolí v noci z 11. na 12. května 1945.

Obecní správa

editovat

Části obce

editovat
  • Buk (k. ú. Milín)
    • v roce 1939 patřila osada ke dvěma obcím: severní část k obci Konětopy, jižní část k obci Milín[4]
  • Kamenná (k. ú. Kamenná u Příbramě)
  • Konětopy (k. ú. Konětopy u Příbramě)
    • k Milínu připojeny roku 1976[5]
  • Milín (k. ú. Milín)
    • bývalý městys
  • Rtišovice (k. ú. Rtišovice)
    • k Milínu byly připojeny někdy v době integrace obcí[6]
  • Stěžov (k. ú. Stěžov)
    • k Milínu připojen roku 1979[7]

Součástí obce je také základní sídelní jednotka Slivice. K obci patří také Kojetín, Kotalík, Na Bolině, Na Pelechu, Podrejžský Mlýn, Podstěžovský Mlýn, Stržený Mlýn, U Hadačů a U Podhrobského.

Sousedními obcemi sídla jsou Smolotely, Pečice, Tochovice, Třebsko, Lazsko, Vrančice, Háje, Příbram, Lešetice, Dolní Hbity, Jablonná, Radětice, Ostrov a Višňová.

V minulosti bylo k Milínu připojeno více vesnic, z nichž část se později opět osamostatnila. Od 1. ledna 1976 do 30. června 1990 k obci patřila i Lešetice. K 1. lednu 1980 byly k Milínu připojeny vsi jižně od Milína: Vrančice, Životice, Mýšlovice a Těchařovice. K datu voleb 24. listopadu 1990 utvořili občané Vrančic a Životic společnou obec Vrančice. K 1. lednu 1992 se k Vrančicím připojily i Mýšlovice.[8][9] Těchařovice, nacházející se nejjižněji z těchto čtyř osad, se osamostatnily. Roku 1990 se osamostatnily též Radětice s osadou Palivo, takže Stěžov se stal téměř milínskou exklávou. V roce 1992 bylo dohodnuto rozdělení společného katastrálního území Těchařovic, Životic a Mýšlovic na dvě části, a to na k. ú. Těchařovice a k. ú. Mýšlovice. V k. ú. Mýšlovice byla oddělena část přináležející osadám Životice a Mýšlovice.

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[10]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[11]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[12]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[13]
  • 1949 Pražský kraj, okres Příbram[14]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Členství ve sdruženích

editovat

Milín je členem MAS Podbrdsko, z.s.[15]

Partnerská města

editovat

Společnost

editovat

V roce 1932 byly v městysi Milín (přísl. Buk, Palivo, 995 obyvatel) evidovány tyto živnosti a obchody:[17]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, živnostenské společenstvo, cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Milíně, hospodářské skladištní družstvo, kamenický závod, mlýn, pivovar.
  • Služby (výběr): lékař, autodílna, autodoprava, 2 cukráři, 6 hostinců, malíř pokojů, obchod s obuví Baťa, 2 pekaři, pokrývač, sedlář, sklenář, 3 sochaři kamene, Spořitelní a záložní spolek v Milíně, 3 švadleny, tesařský mistr, 3 truhláři, zahradnictví, 2 zámečníci.

V obci Kamenná (přísl. Vojna, Zavržice, 420 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18] družstvo pro rozvod elektrické energie Lazsko-Kamenná, 3 hostince, kovář, 2 mlýny, obchod s lahvovým pivem, trafika.

Ve vsi Konětopy (přísl. Buk, Jeruzalem, Jesenice, 544 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[19] 6 hostinců, kovář, 2 obchody s lahvovým pivem, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 4 trafiky.

V obci Rtišovice (189 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[20] bednář, 2 cihelny, hostinec, kovář, krejčí, 2 mlýny, 2 pojišťovací jednatelství, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.

V obci Stěžov (214 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[21] družstvo pro rozvod elektrické energie Radětice a Stěžov, 2 hostince, jednatelství, kovář, krejčí, mlýn, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Stěžov, 2 tesařští mistři, trafika.

Pamětihodnosti

editovat
  • Pseudorománský kostel sv. Václava, ve zdi kostela zasazen symbolický poslední granát, který byl nabit, ale nebyl již vystřelen.
  • Nedaleko obce se nachází monumentální pomník poslední bitvy druhé světové války v Evropě z roku 1970, u něj je každoročně pořádána rekonstrukce této poslední bitvy.
  • V lokalitě Na Homoli stojí kaple sv. Jana Nepomuckého.
  • Severně místní část Slivice s dominantním gotickým kostelem sv. Petra s raně barokní věží.
  • Zámek Kamenná – původně renesanční zámek ze 16. století. Dlouhodobá neúdržba vedla k propadu střech a stropů, ze zámku zbývají obvodové zdi.
  • Benzínová stanice v Milíně

Osobnosti

editovat

Osobnosti, které se zde narodily nebo působily:[22]

Doprava

editovat

Dopravní síť

editovat

V těsné blízkosti obce vede silnice I/4 Praha – Strakonice – Vimperk – Strážný (nově budovaná dálnice D4). Z obce vychází silnice II/174 Milín – Březnice – Bělčice – Lnáře – Kadov – Svéradice – Velký Bor a I/66 Milín – Příbram. Směrem k obce vede také silnice II/604 Dubenec – Bytíz a Mirotice – Předotice. Do obce dále vedou silnice III. třídy.

Autobusová doprava 2024

editovat

Autobusovou dopravu v obci Milín zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy, DATA AUTOTRANS s.r.o. a ŠVARCTRANS s.r.o. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Milín, Milín,sídliště, Milín,škola a Milín,ZOD. Na silnici II/174 směrem do Lazska se nachází zastávka Milín,Nádražní. Ve Slivici je zastávka Milín,Slivice, na území Buku se nacházejí zastávky Milín,Buk a Milín,Buk,křiž. V Kamenné se nachází zastávka Milín,Kamenná, v Konětopech je to Milín,Konětopy a ve Stěžově zastávka Milín,Stěžov. V Rtišovicích se autobusová zastávka nenachází. Obcí procházejí autobusy linek 407, 480, 488, 500, 511, 143103, 370701, 370702, 370703. Linka 407 spojuje Prahu s Milínem, Chraštičkami, Zalužany, Lety, Čimelicemi a Pískem. Linka 480 propojuje Příbram s Lešeticemi, Milínem, Pečicemi, Cetyní, Bohosticemi, Solenicemi, Milešovem, Klučenicemi, Kovářovem, Hrejkovicemi a Milevskem. Linka 488 začíná v Příbrami a pokračuje přes Lešetice, Milín, Chraštice, Mirovice, Čimelice a Mirotice až do Písku, Linka 500 propojuje Příbram s Milínem, Raděticemi, Dolními Hbity, Zduchovicemi, Kamýkem nad Vltavou, Krásnou Horou nad Vltavou a Petrovicemi. Linka 511 zajišťuje spojení také s Lešeticemi a Příbramí. V opačném směru míří do Březnice a projíždí obcemi Milín, Lazsko, Ostrov, Tochovice, Horčápsko, Starosedlský Hrádek, Tušovice, Svojšice, Nestrašovice a dalšími obcemi a vesnicemi v okolí. Autobusová linka 143103 spojuje Prahu, Milín, Mirovice, Blatnou, Horažďovice, Rabí, Sušici, Kašperské Hory, Rejštejn, Modravu a Horskou Kvildu, přičemž obsluhuje i další obce na své trase. Linka 370701 spojuje Prachatice, Husinec, Vlachovo Březí, Volyni, Strakonice, Čimelice a Milín s Prahou, přičemž taktéž obsluhuje další obce na své trase. Linka 370702 spojuje Kvildu se Stachy, Zdíkovem, Vimperkem, Čkyní, Volyní, Strakonicemi, Čimelicemi, Milínem a Prahou, přičemž také obsluhuje další obce na své trase. Poslední linkou je linka 370703, která vyjíždí ze Strážného a pokračuje ve směru Lenora, Volary, Prachatice, Strunkovice nad Blanicí, Bavorov, Vodňany, Protivín, Písek, Čimelice, Milín a Praha, přičemž obsluhuje i další obce na své trase.

Železniční doprava 2024

editovat

Územím obce prochází jednokolejná regionální železniční trať 200 Zdice–Protivín, která byla uvedena do provozu v roce 1875. Nedaleko obce se nachází železniční stanice Milín. Zastavují zde osobní vlaky linky S60, provozované společností České dráhy. Tyto vlaky jezdí z Berouna přes Zdice a Příbram a pokračují dále do Březnice, Blatné nebo Strakonic. O víkendech a svátcích během sezóny zastavuje na milínském nádraží také spěšný vlak Českých drah linky T6 s názvem Cyklo Brdy, směřující z Prahy do Blatné. Během letních prázdnin vyjíždí turistický vlak Cyklohráček z Prahy hlavního nádraží a pokračuje přes Dobřichovice, Řevnice, Beroun, Zdice, Příbram, Březnici až do Rožmitálu, odkud se vrací zpět do Prahy.

 
Nádraží

Turistika

editovat
  • Cyklistika – Obcí prochází cyklotrasa č. 302 Dolní Líšnice - Smolotely - Milín - Příbram - Hořovice.
  • Pěší turistika – Od nádraží Milín vychází turistická trasa   Milín - Chraštice - Podholušice.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Osada Buk Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine., obec Milín
  5. ↑ Osada Konětopy Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine., obec Milín
  6. ↑ Osada Rtišovice Archivováno 22. 2. 2015 na Wayback Machine., obec Milín
  7. ↑ Osada Stěžov Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., obec Milín
  8. ↑ Historie obce Vrančice, obec Vrančice, 2006 JA Acrus
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  11. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  12. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  13. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  14. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  15. ↑ Seznam členů MAS k 2.9.2020: [online]. maspodbrdsko.cz [cit. 2021-11-02]. Dostupné online. 
  16. ↑ Sekce věnovaná partnerství na oficiálním webu města Nového Knína. Archivováno 31. 8. 2008 na Wayback Machine. Kromě toho zpráva o podepsání dohody se nachází na úvodní straně novoknínského městského webu.
  17. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 931. (česky a německy)
  18. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 529. (česky a německy)
  19. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 600. (česky a německy)
  20. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1493. (česky a německy)
  21. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1603. (česky a německy)
  22. ↑ Archivovaná kopie. www.milin.cz [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-03. 

Literatura

editovat
  • BAŠTÝŘ, Jiří, Václav TRANTINA a Jiří VOSTAREK. Milín - 900 let na Zlaté stezce: historie osad na Milínsku (Buk, Kamenná, Konětopy, Rtišovice, Slivice, Stěžov), kultura, sport. Milín: Obecní úřad Milín, 2001.
  • TRANTINA, Václav a Rastislav KORENÝ. Stěžov v průběhu staletí. Milín: Obecní úřad Milín, 2008. ISBN 978-80-254-2924-2.
  • VOSTAREK, Jiří. Milín - svědectví paměti: historie konce 2. světové války : dokumenty kronik. Poděbrady: Kompakt, 2005.
  • VOŠAHLÍK, Arnošt. Tam, kde skončila válka. Příbram: Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2005. ISBN 80-86937-10-0

Externí odkazy

editovat


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Milín&oldid=24115770“