Blatná

město v okrese Strakonice v Jihočeském kraji
Tento článek je o městě v Jihočeském kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Blatná (rozcestník).

Blatná je město a obec s rozšířenou působností v severozápadní části Jihočeského kraje. Své jméno získala od blat, mezi nimiž byla založena. Město je obklopeno pahorky, které na severu přecházejí v lesní masiv Brd. Soutokem Smolíveckého a Závišínského potoka zde začíná řeka Lomnice. Žije zde přibližně 6 500[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Území města obsahuje jako enklávu obec Mačkov.

Blatná
Západní část náměstí Míru se zvonicí
Západní část náměstí Míru se zvonicí
Znak města BlatnáVlajka města Blatná
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0316 550850
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBlatná
Okres (LAU 1)Strakonice (CZ0316)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel6 543 (2021)[1]
Rozloha43,6 km²
Nadmořská výška440 m n. m.
PSČ388 01
Počet částí obce9
Počet k. ú.8
Počet ZSJ19
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Blatná
třída T. G. Masaryka 322
388 11  Blatná
mesto@mesto-blatna.cz
StarostkaBc. Kateřina Malečková
Oficiální web: www.mesto-blatna.cz
Blatná
Blatná
Další údaje
Kód obce550850
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Archeologické nálezy ukazují, že první souvislé osídlení lze nalézt již v době laténské ve 4. století př. n. l. Zdejší území bylo osídleno již v 6. století.[2] Město vzniklo na křižovatce cest mezi Pískem a Plzní a Strakonicemi a Prahou. První písemná zmínka o Blatné pochází z roku 1235, kdy Vyšemír z Blatné vystupuje jako svědek na listině krále Václava I. Ve 14. století vlastnili osadu Bavorové ze Strakonic. V 15. století a na počátku 16. století je Blatná hlavním sídlem pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad, který si za svou druhou manželku vybírá sestru Jaroslava Lva, Johanu, která byla korunována na českou královnu.

Roku 1601 byla Blatná císařem Rudolfem II. povýšena na město.

Během třicetileté války zažilo město mnoho drancování a požárů města. Často je také navštěvovali vojenské oddíly obou válčících stran. Důvodem těchto pohrom je umístění Blatné na důležité komunikaci z jižních do západních Čech. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.

Rozkvět města a řemesel začíná v 18. století, kdy majitelé panství, Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí barokními plastikami. V roce 1834 propukl v Blatné velký požár, který zničil 118 domů, a po kterém Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. O dvacet let později je známé především svými ševci a zahradníky. A na konci 19. století zde vznikla železnice Strakonice - Blatná - Březnice, která způsobila oživení podnikání.

V meziválečném období se Blatná stává známou, díky desítkám hektarů polí růží, které zde pěstuje vynikající odborník Jan Böhm, který za své růže získal na soutěžích nejvyšší ocenění. [3]

Obecní správaEditovat

Územní příslušnostEditovat

  • k 1. lednu 1948 patřilo město Blatná do správního okresu Blatná, soudní okres Blatná. Státní statistický úřad v Praze uvádí, že k 22. květnu 1947 bylo v městě Blatná sečteno 3209 přítomných obyvatel.[4]
  • k 1. únoru 1949 patřilo město Blatná do okresu Blatná, kraj Plzeňský[5]
  • k 1. lednu 1950 měla Blatná matriční úřad při místním národním výboru. Obce, které tvořily matriční obvod Blatná byly : 1. Blatná, 2. Bezdědovice, 3. Blatenka, 4. Buzice, 5. Hněvkov, 6. Chlum, 7. Kožlí, 8. Mačkov, 9. Myštice, 10. Skaličany, 11. Vahlovice, 12. Výšice[6]
  • k 1. červenci 1952 mělo město Blatná v okrese Blatná, kraj Plzeňský tyto části : 1. Blatná, 2. Řečice[7]
  • k 1. červenci 1960 patřilo město Blatná a jeho části : 1. Blatná, 2. Řečice, do okresu Strakonice, kraj Jihočeský[8]

Místní částiEditovat

Město Blatná se skládá z devíti částí na osmi katastrálních územích.

V území Blatné tvoří exklávu obec Mačkov.

SamosprávaEditovat

První starostové (purkmistrové):

  • Antonín Hakl (1849–1857)
  • Josef Hammer (1857–1870)
  • Augustin Veselý (1870–1874)
  • František Masák (1875–1888)
  • Kamil Fontán a JUDr. Jaroslav Nízký – úřadující radní (1889–1891)

Následovali další zvolení starostové:

  • Augustin Stocký (1892–1899)
  • Rudolf Zdráhal (1900–1931)
  • Ing. Prokop Ptáček (1931–1938)
  • Josef Janovský (1938–1945)

Předsedové Městského národního výboru:

  • Jakub Jíše (1945–1946)
  • Jan Chaloupka (1946–1949)
  • Josef Křišťan (1949–1950)
  • Josef Krhoun (1950–1952)
  • Josef Šnour (1952–1953)
  • Jaroslava Batíková (1953–1954)
  • Oldřich Kolář (1954–1956)
  • Rudolf Zimmermann (1956 –1960)
  • Josef Říba (1960–1967)
  • Josef Bartoš (1970–1976)
  • Jan Šilhan (1976–1984)
  • Ing. Václav Fous (1984–1987)
  • Ing. Václav Křivanec (1987–1990)

Starostové města:

  • Miroslav Kastner (1990–1992)
  • Blanka Malinová (1992–1994)
  • Josef Hospergr (1994–2002)
  • Ing. Jiří Mikeš (2002–2006)
  • Josef Hospergr (2006–2010)
  • Mgr. Bohuslav Navrátil (2010–2014)
  • Bc. Kateřina Malečková (2014–dosud)[9]

Znak, pečeť a praporEditovat

Znak se skládá z kančí hlavy, která má připomínat starobylý původ rodu, odvozeného od bájného Bivoje, a kráčející lva symbolizujícího Jaroslava Lva a jeho následníky, a který měl být podle starého podání vylepšením rodového znaku již králem Přemyslem Otakarem II.

V pečeti městského znaku byla původně používaná jen kančí hlava, ale na žádost tehdejšího majitele Blatné Zdeňka ze Šternberka byl císařem Maxmiliánem rozmnožen v roce 1567 o druhé pole se lvem, jak to bylo součástí znaku Lvů z Rožmitála. Současně bylo povoleno městečku pečetit touto pečetí červenám voskem, což byla již výsada měst. Tato podoba znaku města byla potvrzena i v roce1680 a trvá do dnešní doby.

Základní heraldické barvy zlatá a červená s kančí hlavou v horním zlatém poli se staly i základem městského praporu, jehož užívání bylo Blatné povoleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny 13. 5. 1994. Později bylo používání městského znaku při pečetění omezováno a teprve nyní se můžeme se znakem Blatné opět setkat na všech budovách, kde má město své úřadovny, školách, ale i na různých publikacích týkajících se města.[10]

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Blatné.

Rodáci a osobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Umělecké památky Čech. A/J. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Blatná. 
  3. O městě - Oficiální stránky obce Blatná. www.mesto-blatna.cz [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  4. Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 4, položka 5. 
  5. Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 32, položka 1. 
  6. Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950. Praha: Ministerstvo vnitra S. 21, položka 1. 
  7. Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 31, položka 1. 
  8. Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 53. 
  9. Osobnosti v čele města - Oficiální stránky obce Blatná. www.mesto-blatna.cz [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  10. Městské symboly - Oficiální stránky obce Blatná. www.mesto-blatna.cz [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat