Otevřít hlavní menu

Strážný

městys v okrese Prachatice v Jihočeském kraji
Tento článek je o městečku na Šumavě. O ostatních významech slova pojednává článek Strážný (rozcestník).

Strážný je městys v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, v národním parku Šumava. Žije zde 449[1] obyvatel. Původně neslo městečko jméno Kunžvart (Kuschwarda), jak se dosud nazývá zřícenina hradu, koncem 50. let bylo přejmenováno podle blízkého vrchu Strážný (1115 m n. m.). Městečko se nachází u říčky Řasnice, při silnici I/4 mezi Horní Vltavicí (resp. přípojkou z Lenory) a státní hranicí u Philippsreuthu.

Strážný
Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu
Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu
Znak obce StrážnýVlajka obce Strážný
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0315 550531
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Prachatice (CZ0315)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Vimperk
Historická země Čechy
Katastrální výměra 49,63 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 449 (2019)[1]
Nadmořská výška 834 m n. m.
PSČ 384 43 až 384 44
Zákl. sídelní jednotky 8
Části obce 4
Katastrální území 8
Adresa úřadu městyse Strážný 37
384 43 Strážný
Starostka Mgr. Jiřina Kraliková
Oficiální web: www.strazny.cz
Email: ou.strazny@quick.cz
Strážný
Strážný
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359.

Kunžvart (Strážný) je starou osadou, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané Zlatá stezka, pod hradem Kunžvart. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě).[zdroj?] Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i Kunžvart upadat.

V roce 1843 se Kunžvart stal městysem. Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn Dammmühle a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý.

Od 25. června 1912 do vypuknutí váky byla provozována pravidelná autobusová linka na trase Pasov – Kunžvart – Vimperk. Jen během června až srpna 1912 bylo tímto spojem přepraveno 3700 osob.[2]

Od počátku třicátých let 20. století byla do Vimperku doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státní dráhy.

Po roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce 1948 byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla Pohraniční stráž. Městečko začalo upadat, řada domů včetně kostela sv. Trojice byla zbourána. Koncem padesátých let 20. století byl název Kunžvart změněn na Strážný – podle vrchu, který stojí severozápadně od obce. Zřícenině hradu Kunžvart na východním úbočí této hory název zůstal.

S rozvojem mezinárodní kamionové dopravy a cestovního ruchu na konci osmdesátých let 20. století začal význam Strážného vzrůstat. Velký pohyb lidí a vozidel ve Strážném nastal po pádu železné opony a obnovení běžného provozu na hraničním přechodu v roce 1989, k hraničnímu přechodu se také přesunuli obchodníci a provozovatelé různých služeb.

Dne 1. dubna 2010 byl obci navrácen status městyse.[3]

Přírodní poměryEditovat

PodnebíEditovat

Městys Strážný je obklopen vrcholky hor Strážný (1115 m n. m.), Chlustov (1094 m n. m.) a Radvanickým hřbetem, které chrání kotlinu před studenými severními a západními větry. Proto má Strážný i přes svou poměrně vysokou nadmořskou výšku mírné podnebí.

Části obceEditovat

Hospodářství a dopravaEditovat

Po pádu železné opony se vyvinula ekonomika založená na blízkosti státní hranice. Ve vsi se nachází čerpací stanice, vznikla zde dvě kasina a další zábavní zařízení.

Podel Strážného vede silnice I/4 z Prahy do Pasova a Mnichova.

SpolečnostEditovat

  • Základní škola a mateřská škola
  • Skiareál Strážný

PamětihodnostiEditovat

  • Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v roce 1781, v roce 1965 odstřelen.[4]
  • Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu (904 m) byla postavena v roce 1843. Její oltář je otočen k západu.
  • Nad obcí je zřícenina hradu Kunžvart (1031 m) z první poloviny 14. století. Posádka hradu, postaveného na východních svazích hory Strážný (Schlösselberg) (1114 m), střežila Zlatou stezku, po které bylo do Čech dopravováno vzácné zboží, především sůl, a také po ní pronikali do země nepřátelští ozbrojenci. Hrad byl také uváděn pod jmény Kunigswarte, Kunzwarte nebo Kungenslehn. Od roku 1547 už nebyl obýván, v roce 1578 vyhořel. Dochovala se ruina hradní věže.
  • Protržená hráz rybníka Kunžvartu z poloviny 16. století.
  • Valy na návrší Šance (850 m) připomínají třicetiletou válku, v roce 1620 se zde stavovské vojsko, vedené Thurnem a Mansfeldem, utkalo s vojskem císařským.
  • Přírodní rezervace Niva Kořenského potoka – rašeliniště a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy
  • Přírodní památka Splavské rašeliniště – údolní rašeliniště s typickou květenou
  • Přírodní památka Strážný-Pod Obecním lesem – louka s výskytem šafránu bělokvětého
  • V obci, při ulici směrem na Kořenný, rostou dva památné stromy: javor klen a jasan ztepilý (zhruba 90, resp. 190 m severně od školy).

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. STARÝ, Václav. První autobusy na Šumavě. Jihočeská pravda. 1986-02-14. 
  3. Rozhodnutí č. 74 předsedy Poslanecké sněmovny, 1. dubna 2010, Miloslav Vlček
  4. kostel Nejsvětější Trojice v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Externí odkazyEditovat