Strážný

městys v okrese Prachatice v Jihočeském kraji
Tento článek je o městečku na Šumavě. O ostatních významech slova pojednává článek Strážný (rozcestník).

Strážný je městysokrese PrachaticeJihočeském kraji, v národním parku Šumava. Žije v něm 391[1] obyvatel. Městečko se nachází u říčky Řasnice, při silnici I/4 mezi Horní Vltavicí (resp. přípojkou z Lenory) a státní hranicí u Philippsreutuněmecké spolkové zemi Bavorsko.

Strážný
Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu
Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu
Znak městyse StrážnýVlajka městyse Strážný
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0315 550531
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíVimperk
Okres (LAU 1)Prachatice (CZ0315)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel391 (2022)[1]
Rozloha49,65 km²
Nadmořská výška834 m n. m.
PSČ384 43
Počet domů94 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.8
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa úřadu městyseStrážný 23
384 43 Strážný
ou.strazny@quick.cz
StarostkaMgr. Jiřina Kraliková
Oficiální web: www.strazny.cz
Strážný
Strážný
Další údaje
Kód obce550531
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Původně do roku 1955 neslo městečko jméno Kunžvart (německy Kuschwarda), jak se dosud nazývá zřícenina hradu, koncem padesátých let bylo přejmenováno podle blízkého vrchu Strážný.[zdroj?!]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359.

Kunžvart (Strážný) je starou osadou, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané Zlatá stezka, pod hradem Kunžvart. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě).[zdroj?] Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i Kunžvart upadat.

V roce 1843 se Kunžvart stal městysem. Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn Dammmühle a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý.

Od 25. června 1912 do vypuknutí první světové války byla přes Strážný provozována pravidelná autobusová linka na trase PasovVimperk. Jen během června až srpna 1912 bylo tímto spojem přepraveno 3 700 osob.[3]

Od počátku třicátých let 20. století byla do Vimperku doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státní dráhy.

Po roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce 1948 byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla Pohraniční stráž. Městečko začalo upadat, řada domů včetně kostela Nejsvětější Trojice byla zbourána.

Osady Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Horní Světlé Hory, Silnice a Stodůlky (část Stodůlek se nazývala Žďárek) zanikly.

S rozvojem mezinárodní kamionové dopravy a cestovního ruchu na konci osmdesátých let 20. století začal význam Strážného vzrůstat. Velký pohyb lidí a vozidel ve Strážném nastal po pádu železné opony a obnovení běžného provozu na hraničním přechodu v roce 1989, k hraničnímu přechodu se také přesunuli obchodníci a provozovatelé různých služeb.

Dne 1. dubna 2010 byl obci navrácen status městyse.[4]

Přírodní poměryEditovat

Městys Strážný je obklopen vrcholky hor Strážný (1115 metrů), Chlustov (1094 metrů) a Radvanickým hřbetem, které chrání kotlinu před studenými severními a západními větry.[zdroj?!]

Části obceEditovat

K 16. únoru 1952 byly k obci Kunžvart připojeny obce Horní Světlá Hora a Silnice.[5]

  • Strážný (k. ú. Strážný, Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Horní Světlé Hory, Silnice a Stodůlky u Strážného)
  • Hliniště (k. ú. Hliniště)
  • Kořenný (k. ú. Hliniště)
  • Řasnice (k. ú. Řasnice)

Hospodářství a dopravaEditovat

Po pádu železné opony se vyvinula ekonomika založená na blízkosti státní hranice. Ve vsi se nachází čerpací stanice, vznikla zde dvě kasina, noční klub a další zábavní zařízení.[zdroj?]

Podél Strážného vede silnice I/4 z Prahy do Pasova a Mnichova. Je zde silniční hraniční přechod Strážný–Phillippsreut a přeshraniční propojení:

  • Pod Žďárkem – Langruck
  • Žďárek–Hinterfirmiansreuth
  • Kunžvartské sedlo – Vorderfirmiasreut
  • Dolní Cazov – Schnellenzipf[6]

SpolečnostEditovat

  • Základní škola a mateřská škola
  • Skiareál Strážný

PamětihodnostiEditovat

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. STARÝ, Václav. První autobusy na Šumavě. Jihočeská pravda. 1986-02-14. 
  4. Rozhodnutí č. 74 předsedy Poslanecké sněmovny, 1. dubna 2010, Miloslav Vlček
  5. Úřední list ze dne 16. února 1952, částka 20. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93. 
  6. Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 
  7. kostel Nejsvětější Trojice v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Externí odkazyEditovat