Wikipedie

Krahulov

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
(přesměrováno z Krahulov (okres Třebíč))

Krahulov (německy Kralohof[4], starší názvy též villam Krahulow, ves Kralohow[5], případně též Kraluhov[6]) je obec ležící západně od města Třebíče. Nachází se při železniční trati mezi Jihlavou a Brnem. Žije zde 291[1] obyvatel.

Krahulov
Krahulov od západu
Krahulov od západu
Znak obce KrahulovVlajka obce Krahulov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°13′23″ s. š., 15°48′29″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel291 (2024)[1]
Rozloha4,88 km²[2]
Katastrální územíKrahulov
Nadmořská výška467 m n. m.
PSČ675 21
Počet domů100 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKrahulov 47
675 21 Okříšky
ou.krahulov@quick.cz
StarostaJiří Müller
Oficiální web: www.krahulov.cz
Krahulov
Krahulov
Další údaje
Kód obce550710
Kód části obce72222
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o obci v okrese Třebíč. O části obce Nučice v okrese Praha-západ pojednává článek Krahulov (Nučice).

Sousedními obcemi sídla jsou Stařeč, Čechočovice, Třebíč, Hvězdoňovice a Petrovice.

Geografie

editovat

Krahulovem prochází ze západu na východ silnice II/405 z Okříšek do Třebíče, západně z Krahulova vychází silnice do Hvězdoňovic, jižně pak silnice k železniční zastávce Krahulov a k silnici I/23. Jižně také vede užitková silnice k Parnímu mlýnu a k chatové osadě u Steklého rybníka, severně pak vede silnice k Padrtovu mlýnu. Od železniční zastávky Krahulov vychází zelená turistická stezka, ta pak vede západně směrem ke Steklému rybníku, od zastávky vychází také modrá turistická stezka směrem do Čechočovic. Ze severu na jih pak přes Krahulov prochází žlutá turistická stezka Třebíčský okruh. Ze severu na západ přes Krahulov prochází cyklostezka 5214. Přes Krahulov vede železniční trať Okříšky – Znojmo, jižně od území vesnice se nachází železniční zastávka Krahulov, nedaleko od ní se nachází železniční vlečka vedoucí do zemědělského areálu s násypkou.

Většina území obce je zemědělsky využívána, výjimkou je jen zalesněný Krahulovský kopec a údolí nepojmenovaného potoka na severu území obce. Nedaleko železniční zastávky je vlečka do někdejšího JZD, kde je násypka a silo.

Na jižním okraji území obce jsou rybníky Parný Mlýn a Steklý rybník, těmi protéká Stařečský potok, který tvoří jižní hranici území obce a následně se v Třebíči vlévá do Jihlavy. Jižně od Krahulova pramení nepojmenovaný potok, který protéká pod Krahulovským kopcem a následně se u Padrtova mlýna vlévá do Jihlavy.

Severně od vesnice se nachází výrazný Krahulovský kopec (505 m).

Na křižovatce silnic uprostřed území obce se nachází Krahulov, jihovýchodně od obce se nachází zastávka Krahulov a vedle ní průmyslový areál. Na jižním okraji se nachází samota Parní mlýn a chatová osada u Steklého rybníka. Těsně za severní hranicí území se nachází Padrtův mlýn.[7]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1307, kdy je obec zmiňována v Zemských deskách brněnských.[5] Krahulov byl původně samostatný zemský statek s tvrzí (zničena asi za vpádu Matyáše Uherského na Moravu), ze které se jižně od kostela dochovaly valy. Počátkem 14. století drželi Krahulov páni z Jakubova. V roce 1398 zdědil od Bočka z Ruttendorfu Přibek z Polánky, po něm pak Krahulov zdědil jeho syn Erasmus, který se pak roku 1406 spolčil s Janem z Raussenpruku.[6] Někdy v tuto dobu pravděpodobně zanikla tvrz v Krahulově.[8] V roce 1407 však prodal ves Hovorkovi z Hartvíkovic, ten však v roce 1409 byl zabit a obnovil se jeho spor s Benešem Cardíkem z Kameničky a ten si nárokoval Krahulov. Ještě v roce 1418 si vesnici nárokoval i přes to, že v roce 1410 daroval Krahulov markrabě Jošt Moravský Mikuláši z Mochova. V témže roce však jeden z věřitelů Hovorky z Hartvíkovic Smil z Heraltic vtrhl do Krahulova a získal tak nějaké majetky. Mikuláš z Mochova následně prodal Krahulov Janovi z Petrovic, po něm pak vlastnili vesnici v roce 1464 Mikuláš z Petrovic a Jindřich z Ratibořic. Jejich potomek Kristofor Petrovský z Hrochova prodal roku 1499 „ves Kraluhov i s kostelním podacím“ bratrům Zdenkovi a Burjanovi z Valdštejna a na Brtnici, od té doby Krahulov náleží k panství brtnickému. V roce 1882 byla ve vsi založena škola.[6]

Kolem roku 1886 byla na území vesnice postavena dráha ze Zastávky u Brna do Okříšek, stanice v Krahulově byla ale uvedena do provozu až v roce 1887. V roce 1912 pak několik domů ve vsi zničil požár. Během první světové války odešlo do války celkem 42 občanů Krahulova. Ke konci války bylo ve vsi ubytováno sedm italských válečných zajatců, kteří pracovali v zemědělských profesích pro vesnici a pomohli tak hospodářské situaci obce. V roce 1919 byl vysázen pro padlé občany Sad svobody a v roce 1921 byl do sadu umístěn památník padlým v první světové válce. Roku 1923 byla postavena nouzová silnice mezi Pokojovicemi, Krahulovem a Heralticemi a mezi lety 1929 a 1930 byla postavena silnice k železniční stanici. V roce 1929 byla také obec elektrifikována. V roce 1937 pak byl do vesnice zaveden i telefon. Před začátkem druhé světové války byla zavedena všeobecná mobilizace, která se dotkla i krahulovských občanů, ale ti se vrátili zpět a snad žádný nezemřel. Roku 1940 byl rozšířen lihovar v obci.[9]

V roce 1945 vznikl v obci Svaz české mládeže a organizační složka Junáka. V roce 1947 pak byla do památníku obětem 1. sv. války zasazena pamětní deska obětem 2. sv. války, jimiž byli Leopold Stoklasa, učitel Emanuel Krajina a jeho syn Emanuel Krajina. Roku 1948 pak byla postavena spojka silnice z Třebíče do Okříšek se silnicí z Krahulova do Pokojovic a také byla postavena hasičská zbrojnice. Roku 1948 byla kompletně rekonstruována škola. Později byla zrušena organizace Junák a v obci bylo roku 1950 založeno pionýrské hnutí. V roce 1958 bylo v obci založeno JZD, to se však v roce 1963 rozpadlo a sloučilo se se státním statkem, který obhospodařoval Parný mlýn a farmy v Červené Hospodě, Řípově a Kracovicích. V roce 1959 byl do užívání JZD předán Steklý rybník, který se stal rekreačním střediskem. V roce 1963 bylo postaveno v rámci Akce Z fotbalové hřiště a kolem roku 1973 dětské hřiště. Kolem roku 1968 byl zrušen Český svaz mládeže a v roce 1971 byl v obci založen Svaz socialistické mládeže. Roku 1973 byla schválena stavba velkého sila u železniční trati. V roce 1976 byla zrušena škola v obci. V roce 1980 se obec stala součástí města Třebíče.[9]

Po sametové revoluci bylo zrušeno JZD a jeho majetky byly rozděleny mezi soukromníky, roku 1993 vzniklo soukromé zemědělské družstvo, které pak roku 2000 se stalo součástí družstva v Okříškách.[9]

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 obec byla součástí města Třebíč.[10] Od 13. listopadu 2002 obec užívá znak a vlajku.[11]

Do roku 1849 patřil Krahulov do brtnického panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřil Krahulov pod Heraltice a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Třebíč, následně se obec osamostatnila.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 281 265 290 312 305 293 353 332 317 289 257 232 233 233 274
Počet domů 41 40 42 44 48 48 57 66 67 73 67 83 90 95 100

Politika

editovat

V letech 2006–2010 působila jako starostka Jitka Vančová, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Jaromír Jurka, od roku 2014 do roku 2018 funkci starosty vykonával František John. Od roku 2018 je starostou Jiří Müller.[15]

Volby do Poslanecké sněmovny

editovat
Volby do PSP ČR v obci Krahulov
2006[16] 2010[17] 2013[18] 2017[19] 2021[20]
1. ČSSD (39,84 %) ČSSD (30,37 %) ČSSD (25,87 %) ANO (30,48 %) SPOLU (25,43 %)
2. KSČM (24,81 %) KSČM (19,25 %) KSČM (24,47 %) KSČM (14,63 %) ANO (21,96 %)
3. ODS (17,29 %) TOP 09 (16,29 %) ANO 2011 (14,68 %) ČSSD (11,58 %) Piráti+STAN (14,45 %)
účast 70,00 % (133 z 190) 70,31 % (135 z 192) 68,10 % (143 z 210) 71,43 % (165 z 231) 78,13 % (175 z 224)

Volby do krajského zastupitelstva

editovat
Volby do krajského zastupitelstva v obci Krahulov
1. 2. 3. účast
2000[21] KSČM (27,02 %) SV (24,32 %) 4KOALICE (22,97 %) 43,41 % (79 z 182)
2004[22] KSČM (26,22 %) SNK (22,95 %) KDU-ČSL (21,31 %) 31,77 % (61 z 192)
2008[23] ČSSD (45,09 %) KSČM (19,6 %) ODS (16,66 %) 53,97 % (102 z 189)
2012[24] ČSSD (28,42 %) KSČM (26,31 %) Pro Vysočinu (9,47 %) 48,06 % (99 z 206)
2016[25] ČSSD (21,79 %) ANO 2011 (15,38 %) ODS (11,53 %) 35,27 % (79 z 224)
2020[26] ANO (20,16 %) Piráti (15,12 %) ODS+STO (14,28 %) 51,72 % (120 z 232)
2024[27] ANO (28,57 %) ODS+TOP 09+STO (22,07 %) STAN+SNK ED (19,48 %) 34,63 % (80 z 231)

Prezidentské volby

editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (24 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (24 hlasů). Volební účast byla 73,81 %, tj. 155 ze 210 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (95 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (50 hlasů). Volební účast byla 69,38 %, tj. 145 ze 209 oprávněných voličů.[28]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (82 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (21 hlasů). Volební účast byla 76,52 %, tj. 176 ze 230 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (109 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (76 hlasů). Volební účast byla 81,86 %, tj. 185 ze 226 oprávněných voličů.[29]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (56 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (51 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (36 hlasů). Volební účast byla 74,79 %, tj. 175 ze 234 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (110 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (66 hlasů). Volební účast byla 77,29 %, tj. 177 ze 229 oprávněných voličů.[30]

Pamětihodnosti

editovat
  • Tvrz Krahulov – podle archeologických nálezů byla místní tvrz postavena ve 2. polovině 13. století na západním konci hřbetu prudce spadajícího do potoka. Tvrz byla chráněna 11 metrů širokým a až 4 metry hlubokým příkopem. O tvrzi samotné nejsou v písemných pramenech žádné záznamy, předpokládá se ale, že zanikla v průběhu 14. století. Na místě centra tvrze se dnes nachází taneční parket.[8]
  • Kostel sv. Petra v okovech – první písemná zmínka o něm je z roku 1307, kdy Jan, biskup olomoucký, rozkázal farářům z Krahulova a Kněžic, aby proti lupičům kaple sv. Jana v Jihlavě prohlásili z kazatelny exkomunikaci. Kolem kostela se rozkládá hřbitov.
  • Kříž u silnice na Okříšky z roku 1898.[9]
  • Kamenný kříž naproti dřívější škole z roku 1900.[9]

Osobnosti

editovat

Čestní občané

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Centrum vesnice, pohled od kostela
  •  
    Kostel sv. Petra v okovech
  •  
    Železniční stanice Krahulov
  •  
    Obec z dálky
  •  
    Obecní úřad
  •  
    Křížek
  •  
    Památník 1. světové války

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 64. 
  5. ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 21. Dostupné online.
  6. ↑ a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 449 s. ISBN 978-80-86347-95-0, ISBN 80-86347-95-8. S. 261–265. 
  7. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 3. 1. 2024
  8. ↑ a b Zany. tvrz Krahulov [online]. Hrady.cz, 2004-06-14 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f LORENC, Marek. Kapitoly z dějin obce Krahulov ve 20. století. Brno, 2018 [cit. 2020-08-31].  84 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jaroslav Vaculík. s. 11–70. Dostupné online.
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 247.
  11. ↑ Registr komunálních symbolů [online]. rekos.psp.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 135. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Krahulov, konaného dne 1. listopadu 2018 [online]. Krahulov: Obec Krahulov, 2018-11-01 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krahulov&oldid=24309243“