Hornice

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
Možná hledáte: horník.
Možná hledáte: hornice (rod) (Tozzia) - rod rostlin z čeledi zárazovité.

Hornice (něm. Hornitz, dřívější názvy i Hořenice, in Horonycz, Horzenicz, Hornicze, Cžornitz[3]) jsou obcí ležící jihozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 443 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 59[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1358.[3]

Hornice
Centrum obce s knihovnou
Centrum obce s knihovnou
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590665
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel59 (2022)[1]
Rozloha3,27 km²
Katastrální územíHornice
Nadmořská výška443 m n. m.
PSČ675 32
Počet domů30 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Hornice
Hornice č. p. 22
675 32 Třebelovice
brezina@zsmb.cz
StarostaMgr. Miloš Březina
Oficiální web: www.hornice.cz
Hornice
Hornice
Další údaje
Kód obce590665
Kód části obce44750
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Mladoňovice, Dešov, Třebelovice, Kdousov, Kostníky a Kojatice.

HistorieEditovat

Název vsi měl snad pocházet z domácké podoby jména Horomir nebo Horomysl, název je také vykládán jako název řeky (horní voda).[3] První zmínka o obci pochází z roku 1358, tvrz, která ve vsi měla později stát v tu dobu nebyla připomínána. V roce 1358 vesnice patřila Jindřichovi z Hornic a jeho manželce[4] nebo vladykům z Kostníků.[3] V roce 1407 byla vesnice prodána Heřmanovi z Lipnice, později pak přešla do majetku jeho dcery Markéty, která pak vesnici prodala v roce 1447 Mikulášovi Klouzalovi z Rynárce, ten vesnici vlastnil do roku 1464, kdy ji prodal Štěpánovi ze Slavíkovic. V roce 1515 pak koupil vesnici Adam z Bačkovic, ten ji získal od Filipa z Hornic.[4] Adam z Bačkovic pak předal majetek dceři Anně, která vlastnila i Polici s tvrzí a tento majetek prodala v roce 1528 Janovi z Tavíkovic. Od té doby byly Hornice spojeny s polickým panstvím,[3] v roce 1602 pak Dědice, Hornice, Bačkovice a Dešov patřily Ottovi Kotulínskému z Kotulína, ten je pak odkázal svému služebníku, ale vzhledem k tomu, že bylo dokázáno, že služebný Ottu Kotulínského zavraždil, tak pak jeho někdejší majetek připadl zemské komoře, která jej přidělila Benediktovi Palastimu z Kasejova a na Polici. Ale ten již v roce 1636 majetek ve vsi prodal Jakubovi Bechtoldovi z Uherčic.[5]

Odděleny byly až v roce 1838. V tomto roce je hrabě August Segur prodal Karlu Nimpschovi, ten zakoupil také Kojatice a Dědice a připojil tyto obce do panství v Nových Syrovicích. V roce 1850 pak po správních reformách byly začleněny pod obec Kojatice a spadaly pod okres Znojmo a od roku 1896 pak spadaly pod okres Moravské Budějovice.[3]

V roce 1911 byl ve vesnici založen spolek Omladina. Od roku 1919 pak byly Hornice opět samostatnou obcí. Roku 1921 pak byla ve vsi postavena kaplička.[3] V roce 1942 byl rekvírován pro válečné účely zvon z kapličky, ale v obci zůstalo srdce zvonu a tak místní kovář vytvořil z traverzy nouzový zvon, ten sloužil až do roku 1972, kdy byl zakoupen nový zvon.[6] V roce 1956 bylo ve vesnici založeno JZD, kdy pak v roce 1962 bylo začleněno do JZD Stráně v Kojaticích a následně pak bylo kojatické JZD začleněno v roce 1976 do JZD Dešov. V roce 1976 pak byly Hornice i Kojatice začleněny pod obec Dešov.[3] Hornice se pak oddělily a staly se samostatnou obcí v roce 1990.[5] V roce 2008 byl zakoupen do kaple nový zvon.[6]

Do roku 1849 patřily Hornice do novosyrovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřily Hornice pod Kojatice a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Dešov, následně se obec osamostatnila.[7]

Vývoj počtu obyvatel Hornic[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 156 158 148 145 139 158 168 119 120 120 114 84 80

PolitikaEditovat

Volby do poslanecké sněmovnyEditovat

Volby do PSP ČR v obci Hornice
2006[9] 2010[10] 2013[11] 2017[12] 2021[13]
1. KDU-ČSL (27.65 %) ODS (27.27 %) KSČM (27.27 %) ODS (17.39 %) SPOLU (42.55 %)
2. KSČM (23.4 %) KSČM (22.72 %) KDU-ČSL (22.72 %) STAN (15.21 %) ANO (27.65 %)
3. ODS (21.27 %) TOP 09 (15.9 %) ČSSD (13.63 %) KSČM (15.21 %) SPD (8.51 %)
účast 80.33 % (49 z 61) 69.84 % (44 z 63) 66.67 % (44 z 66) 69.12 % (47 z 68) 81.03 % (47 z 58)

Volby do krajského zastupitelstvaEditovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Hornice
2008[14] 2012[15] 2016[16] 2020[17]
1. ODS (35.89 %) STO (35.0 %) STO (35.0 %) ODS+STO (26.47 %)
2. KDU-ČSL (20.51 %) KSČM (20.0 %) KDU-ČSL (15.0 %) KDU-ČSL (23.52 %)
3. KSČM (17.94 %) KDU-ČSL (15.0 %) ČSSD (12.5 %) Pro TOP Vysočinu (11.76 %)
účast 64.52 % (40 z 62) 58.82 % (40 z 68) 57.97 % (40 z 69) 57.63 % (34 z 59)

Prezidentské volbyEditovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (12 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (9 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (6 hlasů). Volební účast byla 77.27 %, tj. 51 ze 66 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (26 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (24 hlasů). Volební účast byla 78.13 %, tj. 50 ze 64 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (17 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 83.58 %, tj. 56 ze 67 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (28 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (28 hlasů). Volební účast byla 84.85 %, tj. 56 ze 66 oprávněných voličů.[19]

Zajímavosti a pamětihodnostiEditovat

  • Bývalá tvrz, která byla na zlaté cestě z Jemnice do Znojma
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého, rozhodnutí o stavbě bylo vydáno v roce 1913, postavena měla být v nákladu kolem 5 tisíc korun v roce 1914, ale dostavena nebyla. Dokončena byla až mezi lety 1920 a 1921. V březnu roku 1942 byl rekvírován zvon z kaple, nouzový však místní občané pověsili hned v dubnu téhož roku. Ten visel v kapli až do roku 1972, kdy byl pořízen nový zvon, ten zvonil až do roku 2008. V ten rok proběhla rekonstrukce celé kaple a odlití nového zvonu.[20]
  • Boží muka na silnici z Hornic do Kojatic, opraveny v roce 2018[21]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d e f g h NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 570–573. 
  4. a b NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2019-12-29]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 92–93. Dostupné online.
  5. a b O obci [online]. Hornice: Obec Hornice [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  6. a b Kaple sv. Jana Nepomuckého [online]. Hornice: Obec Hornice [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  7. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 87. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. CHŇOUPEK, Petr. Magická místa třebíčska - kaple na klíč. Horácké noviny. 2021-11-25, roč. 32, čís. 47, s. 13. 
  21. Redakce. Krajinu zdobí opravená boží muka s netypickým obrazem. Třebíčský deník. 2018-11-15. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat