Třebelovice

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Obec Třebelovice (starší názvy Trziebolowicz, viliam Trzebelowicz, Trebolovicz,[3] Triebolowicz, Trzebelowitz, Trzebelowicze, Stržebelowitz, Třebelowitz, Třebolowice[4]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 425[1] obyvatel.

Třebelovice
Centrum Třebelovic s kaplí sv. Floriána
Centrum Třebelovic s kaplí sv. Floriána
Znak obce TřebeloviceVlajka obce Třebelovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591858
Pověřená obecJemnice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel425 (2022)[1]
Rozloha11,44 km²
Katastrální územíTřebelovice
Nadmořská výška468 m n. m.
PSČ675 32
Počet domů145 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTřebelovice 76
675 32 Třebelovice
obec-trebelovice@quick.cz
StarostkaBc. Jana Frühaufová
Oficiální web: www.obectrebelovice.cz
Třebelovice
Třebelovice
Další údaje
Kód obce591858
Kód části obce169480
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obcí prochází železniční trať z Jemnice do Moravských Budějovic, postavená v roce 1895, první vlak po trati projel 8. listopadu, obcí také prochází silnice druhé třídy II/152.

Sousedními obcemi sídla jsou Mladoňovice, Rácovice, Kojatice, Hornice, Oponešice a Budkov.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365, roku 1498 daroval král Vladislav II. Václavovi z Ludanic Jaroměřice nad Rokytnou a s nimi mimo jiné i Třebelovice. V roce 1523 byl majitelem vesnice Jindřich z Litchtenburka a na Bítově, ten tohoto roku přenechal Třebelovice, pustý Střechov a zaniklou ves Chobot Arklebovi z Boskovic. Roku 1530 pak odkoupil Třebelovice Jindřich Meziříčský z Lomnice, v roce 1609 Kateřina Meziříčská prodala svému druhému manželovi Zikmundovi z Teufenbachu Jemnici a Třebelovice a ty se tak staly součástí jemnického panství.[4]

V roce 1617 pak byl majitelem jemnického panství Jindřich Zahrádecký ze Zahrádek, ten zemřel v roce 1627 a v roce 1628 zakoupili Jemnici Jankovští z Vlašimi. V roce 1736 zemřel bez synů Maxmilián Arnošt Jankovský z Vlašimi a panství tak získala pro svého syna jeho dcera, ale vzhledem k tomu, že syna neměla, tak po jejím úmrtí roku 1755 získal panství syn druhé dcery Maxmilián Daun, ten zemřel v roce 1790 a po jeho smrti panství vlastnil jeho syn Jan a posléze druhý syn František de Paula. V roce 1815 zakoupil panství Jan Filip Stadion, ale Stadionové pak hned roku 1826 prodali panství Marii Terezii Trauttmansdorfové, která již byla majitelkou sousedního panství Staré Hobzí. V roce 1841 pak koupil jemnické panství Alfons Pallavicini.[5]

Mezi lety 1895 a 1896 byla v obci a okolí stavěna železniční dráha, první jízda pak proběhla 8. listopadu 1896.[3] V témže roce byla také otevřena železniční stanice ve vsi. V roce 1847 byla založena samostatná škola ve vsi, roku 1873 byla rozšířena na dvojtřídní. Roku 1887 byla postavena nová školní budova a škola pak byla v roce 1959 rozšířena na trojtřídní.[4]

Roku 1888 byl v obci založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, v roce 1907 byla založena Hospodářská besídka, v roce 1908 byla založena Omladina, sbor dobrovolných hasičů, učitelská jednota a spolek Slavia, v roce 1918 pak také Domovina. Po skončení první světové války byl odhalen pomník obětem války. V roce 1930 byla vesnice elektrifikována. Po skončení druhé světové války bylo roku 1949 založeno v obci JZD, to se pak roku 1971 sloučilo s JZD Rácovice a v roce 1975 i s JZD Mladoňovice. Sloučené JZD sídlilo v Třebelovicích a bylo pojmenováno JZD Československo-sovětského přátelství.[4]

V říjnu 2016 byla převzata místní pobočka České pošty v rámci programu Pošta Partner majiteli Hospody u Valů.[6]

Do roku 1849 patřily Třebelovice do jemnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[7]

Vývoj počtu obyvatel Třebelovic[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2018
Počet obyvatel 608 622 643 686 718 668 609 538 531 516 518 465 372

PolitikaEditovat

Místní zastupitelstvoEditovat

Do roku 2014 zastával funkci starosty Ing. František Čajka, od roku 2014 vykonává funkci starostky Bc. Jana Frühaufová.

Volby do poslanecké sněmovnyEditovat

Volby do PSP ČR v obci Třebelovice
2006[9] 2010[10] 2013[11] 2017[12] 2021[13]
1. ČSSD (37.97 %) ČSSD (28.5 %) ČSSD (31.27 %) ANO (31.66 %) ANO (30.76 %)
2. KDU-ČSL (24.47 %) KDU-ČSL (16.0 %) KDU-ČSL (23.78 %) KDU-ČSL (20.41 %) SPOLU (29.48 %)
3. KSČM (13.5 %) KSČM (12.0 %) ANO 2011 (17.18 %) ČSSD (10.0 %) Piráti+STAN (13.67 %)
účast 65.65 % (237 z 361) 58.31 % (200 z 343) 66.76 % (227 z 340) 69.57 % (240 z 345) 67.05 % (236 z 352)

Volby do krajského zastupitelstvaEditovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Třebelovice
2008[14] 2012[15] 2016[16] 2020[17]
1. ČSSD (49.19 %) ČSSD (28.88 %) KDU-ČSL (29.41 %) ANO (24.16 %)
2. KDU-ČSL (18.54 %) KDU-ČSL (28.14 %) STO (18.62 %) KDU-ČSL (20.0 %)
3. KSČM (11.29 %) STO (13.33 %) ANO 2011 (15.68 %) Piráti (15.0 %)
účast 34.93 % (124 z 355) 40.46 % (142 z 351) 30.52 % (105 z 344) 34.96 % (122 z 349)

Prezidentské volbyEditovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (85 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (45 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (36 hlasů). Volební účast byla 70.20 %, tj. 244 ze 349 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (154 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (54 hlasů). Volební účast byla 60.64 %, tj. 208 ze 343 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (93 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (38 hlasů). Volební účast byla 67.25 %, tj. 230 ze 342 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (132 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (102 hlasů). Volební účast byla 68.62 %, tj. 234 ze 341 oprávněných voličů.[19]

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třebelovicích.
  • Kaple svatého Floriána
  • Kříž u kaple
  • Boží muka u železniční stanice
  • Domy čp. 106 a 109 – lidová architektura z konce 18. století
  • Pomník občanům padlých v první světové válce

ZajímavostiEditovat

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 33. Dostupné online.
  4. a b c d NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. 864 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 799–802. 
  5. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Musejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. 864 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 693–701. 
  6. ČERNÝ, Kamil. Lepší než mezi salámy. Dvě obce převezmou provoz pošty. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-14 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 
  7. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 315. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat