Dešov

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Dešov je obcí ležící jihozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 464 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 427[1] obyvatel. Obec se nečlení na části, má ale dvě katastrální území, Malý Dešov a Velký Dešov.

Dešov
Desov village3.JPG
Znak obce DešovVlajka obce Dešov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 590533
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Moravské Budějovice
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 427 (2020)[1]
Rozloha 22,43 km²
Nadmořská výška 464 m n. m.
PSČ 675 33
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Dešov
Dešov č. p. 147
675 33 Dešov
ou-desov@volny.cz
Starosta Mgr. Jan Sigmund
Oficiální web: www.desov.cz
Dešov
Dešov
Další údaje
Kód obce 590533
Kód části obce 25721
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Zálesí, Chvalatice, Bítov, Zblovice, Vysočany, Kostníky, Kojatice, Hornice a Nové Syrovice.

HistorieEditovat

První osadníci v okolí Dešova se měli usadit na tzv. Palliardiho hradisku u Koberova mlýna. První zmínka o obci pochází z roku 1345[2] nebo z roku 1398, kdy byl zmíněn Vršek z Dešova, který měl vlastnit Malý i Velký Dešov. V roce 1416 pak vesnice vlastnil Martin z Dešova, roku 1446 pak Niklas z Dešova. Kolem roku 1510 pak měl Dešov patřit Lichtenburkům. V roce 1570 pak přešly vesnice na Henrycha z Bítova.

V době po třicetileté válce pak Dešov trpěl průchodem švédských vojáků a také vysokými dluhy. V roce 1775 pak lidé z Dešova se odmítli podvolit robotě a tak byli představení předvoláni na hrad Bítov, kde získali odpuštění 857 robotních dnů. Později se tyto vzpoury proti robotě rozšířili do celého bítovského panství. V roce 1763 byla v Dešově založena škola, ale až roku 1796 byla postavena školní budova, která byla později zbořena a roku 1867 byla postavena nová škola. Do roku 1849 byl Dešov součástí bítovského a kdousovského panství, po správních reformách se obec stala součástí okresu Moravské Budějovice. V roce 1900 byla v obci založena Národní jednota, roku 1919 byla v obci založena Sokolská jednota, spolek Domovina, Venkovská omladina a Družina katolických zemědělců, v roce 1920 pak také Lidová jednota a v roce 1921 Orel.[3] V roce 1928 pak byl v obci odhalen památník obětem 1. sv. války.[4] V roce 1960 se sloučily obce Velký Dešov a Malý Dešov v jednu a byly začleněny do okresu Třebíč.[3] V roce 1995 byla část vesnice prohlášena za Vesnickou památkovou rezervaci.[4]

V obci se nachází základní a mateřská škola, zemědělské družstvo, působí zde dva Sbory dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení.[4]

V roce 2020 v Dešově přetekl při povodni rybník.[5]

Vývoj počtu obyvatel Dešova[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 720 731 736 774 785 825 803 684 675 608 529 458 432

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dešově.

OsobnostiEditovat

  • Antonín Pešl (1891–1942), novinář a spoluzakladatel československých legií za první světové války v Itálii. Popraven za účast v protiněmeckém odboji během druhé světové války. Pamětní deska na jeho rodném domě (Dešov číslo popisné 9) byla slavnostně odhalena krátce po skončení druhé světové války dne 30. září 1945. [7]
  • Jan Papoušek (1859–1925), pedagog a hudební skladatel, zemřel v Dešově

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV, ed. Josef Emler, Praha 1892, str. 622
  3. a b http://www.desov.cz/history
  4. a b c http://www.desov.cz/about
  5. SAADOUNI, Štěpánka. Kdy už přestane pršet? V Dešově přetekl rybník, rozvodnila se Sázava. Třebíčský deník. 2020-06-29. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. (česky) 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  7. HRŮZA, Josef; ŘÍHA, Radek; ŽÁK, Jiří. Pamětní deska Antonín Pešl [online]. Umístění: Dešov 9, rodný dům čp. 9: 2007-09-02 [cit. 2016-01-26]. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat