Kdousov

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Obec Kdousov (jinak též Kduesow, Gdusow, Kdusow, Gdausow, Kdausow, Gdausau, Gdossau, Kdaosow[2]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 123[1] obyvatel.

Kdousov
Centrum Kdousova od Kostela sv. Linharta
Centrum Kdousova od Kostela sv. Linharta
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 590819
Pověřená obec Jemnice
Obec s rozšířenou působností Moravské Budějovice
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 123 (2020)[1]
Rozloha 2,23 km²
Katastrální území Kdousov
Nadmořská výška 458 m n. m.
PSČ 675 32
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Kdousov 14
67532 Třebelovice
obec-kdousov@quick.cz
Starostka Alena Šimková
Oficiální web: www.kdousov.cz
Kdousov
Kdousov
Další údaje
Kód části obce 64653
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Mladoňovice, Slavíkovice, Kostníky a Hornice.

HistorieEditovat

V okolí obce byly nalezeny keramické úlomky nádob z mladší doby kamenné. Nedaleko kostela sv. Linharta byly také nalezeny hroby s ostatky s esovitými záušnicemi.[3] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1342, kdy je zmíněno jako dar markraběte Karla pustiměřskému klášteru. Tomu patřila vesnice až do roku 1501, kdy jeho abatyše předala správu nad vesnici Václavovi z Ludanic, patronát však klášteru zůstal. Část Kdousova však patřila do bítovského panství, ale od roku 1519 byla prodána Adamovi z Bačkovic a stala se součástí polického panství. Během třicetileté války obec nebyla výrazněji poškozena, jen na části obce, která patřila polickému panství bylo opuštěno několik stavení. V 17. století v obci již byla škola, ale ta později vyhořela, ale kolem roku 1672 byla postavena nová školní budova. Další školní budova pak byla postavena v roce 1775, ta pak vyhořela v roce 1820 a později v roce 1894 byla postavena další školní budova. Roku 1909 v obci vznikl spolek Omladina, roce 1931 byla vesnice elektrifikována. Roku 1949 bylo v obci založeno JZD, roku 1971 se sloučily JZD v Kostníkách a Kdousově a v roce 1975 byly tato JZD sloučena do JZD Doubrava v Polici. Roku 1948 byl v obci postaven kulturní dům. V roce 1981 byla zrušena škola v obci a budova byla zakoupena místním JZD a přestavěna na bytový dům.[2]

Až do roku 1849 fungoval Kdousov jako samostatná obec, pod kdousovský statek pak spadaly ještě Jiratice a Malý Dešov. Do roku 1855 pak byl Kdousov součástí podkrajského úřadu v Dačicích. Následně se stal součástí okresu Jemnice a od roku 1868 pak byl opět součástí okresu Dačice. Od roku 1896 pak byl součástí okresu Moravské Budějovice. Od roku 1960 pak je Kdousov součástí okresu Třebíč. V roce 1980 se Kdousov stal součástí obce Police. Vesnice se pak osamostatnila v roce 1990.[2]

Vývoj počtu obyvatel Kdousova[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 237 222 265 259 226 251 272 219 224 184 144 128 108

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kdousově.
  • Kostel svatého Linharta z doby kolem roku 1341[2]
  • Výklenková kaplička
  • Sochy svatého Jana Nepomuckého z roků 1712 a 1741[2]
  • Fara z roku 1763
  • Sýpka z poloviny 18. století[2]
  • Statek z poloviny 18. století[2]
  • Pamětní deska k výročí založení Československa, původně z roku 1928, ta byla odstraněna a znovu umístěna roku 1980[2]

OsobnostiEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c d e f g h NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 555, 737-742. 
  3. KOŠTUŘÍK, Pavel. Pravěk Třebíčska. Třebíč: Muzejní a vlastivědná společnost, 1986. 282 s. S. 196. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  5. PROCHÁZKA, Jan. Slovník divadelních umělců 1945-1975, J-O. Praha: Divadelní ústav, 1979. 412 s. S. 567. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat