František de Paula z Lichtenštejna
František de Paula Jáchym Josef z Lichtenštejna (německy Franz de Paula Joachim Joseph Prinz von und zu Liechtenstein; 25. února 1802 Vídeň – 31. března 1887 Vídeň) byl syn knížete Jana I. z Lichtenštejna a jeho manželky, lankraběnky Josefíny z Fürstenbergu-Weitry. Princ František de Paula byl synovcem knížete Aloise I., bratrem knížete Aloise II. a strýcem knížat Jana II. a Františka I.
| František princ z Liechtensteinu | |
|---|---|
 Litografie od Josefa Kriehubera, 1849 | |
| Člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
| Ve funkci: 18. dubna 1861[1] – 31. března 1887 do roku 1871 doživotní, od 28. ledna 1871 dědičný[1] | |
| Panovník | František Josef I. |
| Vrchní velitel v Uherském království | |
| Ve funkci: říjen 1860 – červen 1861 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | arcivévoda Albrecht |
| Nástupce | Johann Baptist Coronini-Cronberg |
| Generální inspektor jezdectva | |
| Ve funkci: 1859 – 1866 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakouské císařství a  Rakousko-Uhersko |
| Doba služby | 1821–1868 |
| Hodnost | poručík (1821), nadporučík (1823), rytmistr (1825), major (1832), podplukovník (1835), plukovník (1837), generálmajor (1844), polní podmaršál (1848), generál kavalerie (1859) |
| Narození | 25. února 1802 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 31. března 1887 (ve věku 85 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Kostel Narození Panny Marie, Brno[zdroj?] |
| Choť | (1841) Eva Josefina Julie Potocká (1818–1895) |
| Rodiče | Jan I. z Lichtenštejna (1760–1836) a Josefína z Fürstenberg-Weitry (1776–1848) |
| Děti | Alfréd z Lichtenštejna Alois František z Lichtenštejna Jindřich Karel August z Lichtenštejna |
| Příbuzní | Karel Jan Antonín z Lichtenštejna, Eduard František z Lichtenštejna, Alois II. z Lichtenštejna, Žofie Marie Josefa z Lichtenštejna a Ida Leopoldina Žofie z Lichtenštejna (sourozenci) Alois Maria Adolf z Lichtenštejna, Karel Alois z Lichtenštejna, Jan František z Lichtenštejna, Alfred Roman z Lichtenštejna, František z Lichtenštejna[2], Jindřich z Lichtenštejna[2], Jiří z Lichtenštejna[2] a Ildefons z Lichtenštejna[3] (vnoučata) |
| Profese | voják a důstojník |
| Ocenění | rytíř Vojenského řádu Marie Terezie |
| Commons | Franz de Paula Joachim, Prince of Liechtenstein |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat.JPG)
Pocházel z knížecí rodiny Lichtenštejnů, narodil se ve Vídni jako druhorozený syn polního maršála knížete Jana Josefa z Lichtenštejna (1760–1836) a jeho manželky Josefíny, rozené Fürstenbergové (1776–1848). Do armády vstoupil jako poručík (1821), sloužil u jezdectva a vzhledem ke svému původu rychle postupoval v hodnostech (nadporučík 1823, rytmistr 1825, major 1832, podplukovník 1835, plukovník 1837). Ve čtyřicátých letech 19. století sloužil v Praze, kde byl velitelem brigády a v roce 1844 dosáhl hodnosti generálmajora. V revolučním roce 1848 byl povolán do Itálie, kde bojoval proti povstalcům a téhož roku byl povýšen na polního podmaršála. Koncem roku 1848 byl převelen do Uher, kde měl významný podíl na potlačení maďarské revoluce v letech 1848–1849. Po porážce revoluce nadále působil v Uhrách, kde byl velitelem jezdeckého armádního sboru. V roce 1859 byl povýšen na generála kavalerie a v letech 1859–1866 zastával funkci generálního inspektora jezdectva. Od října 1860 do června 1861 byl vrchním velitelem v Uherském království. V roce 1866 byl převeden do stavu disponibility a k 1. lednu 1868 byl penzionován[4], od té doby žil v soukromí.
V roce 1861 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny, v roce 1871 mu bylo uděleno dědičné členství. Na půdě Panské sněmovny vystupoval jako řečník k vojenským tématům.
Za zásluhy v revolučních letech 1848–1849 získal Leopoldův řád (1849) a Řád železné koruny I. třídy (1849)[5], v roce 1850 se stal rytířem Řádu Marie Terezie. Několik vyznamenání obdržel také v zahraničí, byl mimo jiné velkodůstojníkem francouzské Čestné legie, v Rusku získal Řád sv. Alexandra Něvského a Řád sv. Anny.
Jako mladší syn knížete vlastnil sekundogeniturní fideikomis Deutschlandsberg ve Štýrsku, který získal jeho otec v roce 1820.
Manželství a potomci
editovatDne 3. června 1841 si ve Vídni vzal Evu Josefinu Julii Potockou (10. srpna 1818, Paříž – 21. května 1895, Vídeň), c. k. palácovou dámu a dámu Řádu hvězdového kříže, sestru hraběte Alfreda Potockého (1817–1889), maršála Sejmu a ministerského předsedy Rakouska. Měli čtyři děti[6]:
- 1. Kníže Alfred (1842–1907) si vzal svou sestřenici, kněžnu Henrietu Marii z Lichtenštejna (1843–1931).
- 2. Princezna Josefína Marie Juliána (22. dubna 1844 Vídeň – 10. října 1854 Vídeň) zemřela mladá.
- 3. Kníže Aloys František (19. listopadu 1846 Praha – 25. března 1920 Vídeň) se poprvé oženil v Londýně dne 27. června 1872 s Marií „Mary“ Henrietou Adelaide Foxovou (21. prosince 1850 Paříž – 26. prosince 1878 Schloss Burgstall, Štýrsko), adoptivní dcerou Henryho Edwarda Foxe, 4. barona Hollanda, a jeho manželky lady Mary Augusty Coventryové. Říká se, že byla jeho vlastní pokrevní dcerou. Společně měli čtyři dcery. Podruhé se oženil ve Vídni dne 20. května 1890 s Johannou Elisabeth Marií von Klinkosch (13. srpna 1849 Vídeň – 31. ledna 1925 Baden u Vídně). Toto manželství bylo bez potomků.
- Princezna Sofie Marie Josefa (29. března 1873 Berlín – 2. března 1947 Štýrský Hradec) si 31. července 1897 vzala ve Štýrském Hradci Franze Ürményi d'Ürmény (14. ledna 1863 Mojmírovce – 20. února 1934 Baden u Vídně). Pár neměl potomky.
- Princezna Julie Markéta Marie (14. ledna 1863 Schloss Burgstall – 3. července 1950 Mayerling) se nikdy neprovdala a neměla potomky.
- Princezna Henrieta Marie Josefa (6. července 1875 Schloss Burgstall – 21. dubna 1958 Pertelstein) se nikdy neprovdala a neměla potomky.
- Princezna Marie Johana Františka (21. srpna 1877 Schloss Burgstall – 11. ledna 1939 Vídeň) si 7. června 1902 vzala ve Vídni Františka, hraběte z Marenu, barona z Brandhofenu (5. října 1868 Štýrský Hradec – 10. listopadu 1949 Bad Aussee) a měli potomky.
- 4. Princ Heinrich Karel August (6. listopadu 1853 Budapešť – 15. února 1914 Vídeň) se neoženil a neměl potomky.
Vyznamenání
editovat
Rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (Rakouské císařství, 1850)[7]
Velkokříž Řádu červené orlice s meči (Pruské království, 3. března 1864)[8]
Vývod z předků
editovat| Filip Erasmus z Lichtenštejna | ||||||||||||
| Emanuel Josef z Lichtenštejna | ||||||||||||
| Kristýna Tereza z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu | ||||||||||||
| František Josef I. z Lichtenštejna | ||||||||||||
| Karel Ludvík z Ditrichštejna | ||||||||||||
| Marie Anna Antonie z Ditrichštejna | ||||||||||||
| Marie Terezie Anna z Trauttmansdorffu | ||||||||||||
| Jan I. Josef z Lichtenštejna | ||||||||||||
| František Damián ze Šternberka | ||||||||||||
| František Filip ze Šternberka | ||||||||||||
| Marie Josefa z Trauttmansdorffu | ||||||||||||
| Marie Leopoldina ze Šternberka | ||||||||||||
| Konrád Zikmund ze Starhembergu | ||||||||||||
| Marie Leopoldina ze Starhembergu | ||||||||||||
| Marie Leopoldina Löwensteinsko-Wertheimsko-Rochefortská | ||||||||||||
| František de Paula z Lichtenštejna | ||||||||||||
| Prosper Ferdinand z Fürstenberg-Stühlingenu | ||||||||||||
| Ludvík August z Fürstenbergu-Stühlingenu | ||||||||||||
| Žofie z Königsegg-Rothenfelsu | ||||||||||||
| Jáchym Egon z Fürstenbergu | ||||||||||||
| Maxmilián Josef Fugger z Kirchbergu | ||||||||||||
| Marie Anna Josefa Fuggerová z Kirchbergu | ||||||||||||
| Maria Judith, Gräfin von Törring | ||||||||||||
| Marie Josefa z Fürstenbergu-Weitry | ||||||||||||
| Antonín Karel z Oettingen-Wallersteinu | ||||||||||||
| Filip Karel Dominik z Oettingen-Wallersteinu | ||||||||||||
| Marie Anežka Magdalena Fuggerová | ||||||||||||
| Žofie Terezie z Oettingen-Wallersteinu | ||||||||||||
| Kraft Antonín Vilém z Oettingenu | ||||||||||||
| Šarlota Juliana z Oettingenu | ||||||||||||
| Marie Eleonora ze Schönborn-Buchheimu | ||||||||||||
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Franz de Paula of Liechtenstein na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Liechtenstein, Franz Prinz (1802–1887) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Služební postup Františka Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 105 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 62, 71 dostupné online
- ↑ Rodina Františka Lichtenštejna in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1885, Gotha, 1885; s. 33–34 dostupné online
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, V. Band (Lan-Mai). Vídeň: Science Academy of Austria, 1972. (Österreichisches Biographisches Lexikon; sv. 5). ISBN 3-7001-2146-6, ISBN 978-3-7001-2146-6. OCLC 1033792625 S. 204. (německy)
- ↑ PRUSSIA (GERMANY). Königlich preussische Ordensliste.. Preussische Ordens-liste. 0000 uu, s. v.. Dostupné online [cit. 2024-01-21].
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František de Paula z Lichtenštejna na Wikimedia Commons - Životopis Františka de Pauly Lichtenštejna na webu rakouského parlamentu
- Franz de Paula z Lichtenštejna in: Österreichisches Biographisches Lexikon [1]
- Franz de Paula z Lichtenštejna in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich [2]
- Rodokmen Lichtenštejnů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
