Konrád Zikmund ze Starhembergu

Konrád Zikmund Antonín hrabě ze Starhembergu (německy Konrad Sigmund Anton Graf von Starhemberg; 5. února 1689[pozn. 1][1] Vídeň18. září 1727 Matzen, Dolní Rakousy) byl rakouský šlechtic a diplomat. Od mládí působil ve službách Habsburků a v letech 1722–1726 byl císařským velvyslancem ve Velké Británii. Jeho syn Jiří Adam (1724–1807) byl též diplomatem a v roce 1765 získal pro rodinu knížecí titul.

Konrád Zikmund
hrabě ze Starhembergu
Erb rodu Starhembergů
Erb rodu Starhembergů
Císařský velvyslanec ve Velké Británii
Ve funkci:
1722 – 1726
PanovníkKarel VI.
PředchůdceOtto Christoph Volckra
NástupceFilip Josef Kinský
Tajný rada
Ve funkci:
1722 – 18. září 1727
PanovníkKarel VI.
Císařský vyslanec u říšského sněmu v Řezně
Ve funkci:
1717 – 1720
PanovníkKarel VI.
Říšský dvorní rada
Ve funkci:
1715 – ?
PanovníkKarel VI.
Císařský komorník

Narození5. února 1689
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí18. září 1727 (ve věku 38 let)
Matzen
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť(1710) Marie Leopoldina z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu (1689–1763)
RodičeFrantišek Otakar ze Starhembergu (1662–1699) a Marie Cecílie Klára z Rindsmaulu (1664–1737)
Děti1. Maximilián (1711–1716)
2. Marie Leopoldina Terezie (1712–1800)
3. Filipína (1713–1719)
4. Gundakar (1714–1718)
5. syn (1715–1715)
6. Jan Arnošt Josef (1716–1786)
7. Marie Vilemína (1718–1722)
8. Marie Guida Josefa (1719–1724)
9. Dominik (1720–1724)
10. Bernardina (1720–1724)
11. Marie Sofie Terezie (1722–1773)
12. Jiří Adam I. (1724-1807)
13. Alžběta Josefa (1725–1778)
14. Marie Antonie Posthuma (1727–1732)
Příbuznívnuk: Ludvík ze Starhembergu (1762–1833)
zeť: František Filip ze Šternberka (1708–1786)
zeť: Karel Pálffy (1697–1774)
strýc: Gundakar Tomáš ze Starhembergu (1663–1745)
Zaměstnánídiplomat
Profesediplomat
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat
 
Zámek Starhemberg, Eferding, Horní Rakousy

Pocházel z rakouského šlechtického rodu Starhembergů[2], narodil se jako nejstarší syn diplomata Františka Otakara ze Starhembergu (1662–1699). Dětství strávil ve Švédsku, kde byl jeho otec vyslancem. Po otcově předčasné smrti převzal Konrádovu výchovu strýc, prezident dvorské komory Gundakar Tomáš ze Starhembergu. Po nabytí pečlivého vzdělání absolvoval čtyřletou kavalírskou cestu po Evropě, po návratu převzal rozsáhlé rodové statky v Horních Rakousích a zároveň vstoupil do císařských služeb. Byl jmenován císařským komorníkem a v roce 1715 se stal říšským dvorním radou. V letech 1717–1720 byl císařským vyslancem u říšského sněmu v Řezně. V roce 1720 pobýval několik měsíců jako vyslanec v Londýně, kde se dostal do sporu s jinými diplomaty ohledně otázky přednosti u dvora (především se jednalo o konflikt s francouzským velvyslancem markýzem de Senneterre). V roce 1722 odjel do Anglie znovu, tentokrát již s titulem velvyslance, zároveň byl jmenován tajným radou. V Londýně strávil čtyři roky a jako diplomat se osvědčil, takže s ním bylo počítáno pro funkci místokrále v Neapoli. Zemřel však náhle krátce po návratu z Anglie. I když jako diplomat pobíral plat od dvorské komory, z vlastních zdrojů za reprezentaci v zahraničí utratil 200 000 zlatých.

V roce 1710 se v bavorském poutním místě Altötting oženil s princeznou Marií Leopoldinou z Löwenstein-Wertheimu (1689–1763), díky níž získal příbuzenské vazby na říšské německé rody.[3] Z jejich manželství pocházelo čtrnáct dětí, z nichž devět zemřelo v dětství. Dospělosti se dožili následující pokračovatelé rodu:

Poznámky

editovat
  1. Většina zdrojů uvádí jako místo a datum narození Vídeň 1689, ale podle nejnovějších archivních výzkumů se narodil v roce 1691 ve Stockholmu.

Reference

editovat
  1. BAKEŠ, Martin: Diplomatem v půlnoční zemi. Zástupci Habsburků ve Švédském království mezi lety 1650 a 1730; Nakladatelství Academia, Praha, 2020; s. 112, 114 ISBN 978-80-200-3040-5
  2. Ottův slovník naučný, díl 23.; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 1058–1059 ISBN 80-7185-057-8
  3. Rodokmen Starhembergů dostupné online

Literatura

editovat
  • KUBEŠ, Jiří a kolektiv: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740; NLN, Praha, 2018; 638 s. ISBN 978-80-7422-574-1

Externí odkazy

editovat