Otevřít hlavní menu

Dolní Čermná

městys v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji

Dolní Čermná (německy Nieder Böhmisch Rothwasser, též i Niedertscherma) je městys v okrese Ústí nad Orlicí, asi 8 kilometrů severně od Lanškrouna a 12 kilometrů východně od Ústí nad Orlicí. V obci je evidováno 370 adres. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel, její katastrální území činí 1499 ha (15 km²), PSČ všech adres je 561 53. Obec se nachází ve výšce 394 m n. m.

Dolní Čermná
Kostel sv. Jiří
Kostel sv. Jiří
Znak obce Dolní ČermnáVlajka obce Dolní Čermná
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0534 580112
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Lanškroun
Historická země Čechy
Katastrální výměra 14,99 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 345 (2019)[1]
Nadmořská výška 394 m n. m.
PSČ 561 53
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa úřadu městyse Obecní úřad Dolní Čermná
Dolní Čermná 101
561 53 Dolní Čermná
Starosta Petr Helekal
Oficiální web: www.dolni-cermna.cz
Ofic. web úřadu městyse: www.dolni-cermna.cz/urad/index.php?kategorie=uvod
E-mail: obec@dolni-cermna.cz
Dolní Čermná
Dolní Čermná
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1304. V minulosti byla Dolní Čermná částí městyse Čermná u Kyšperka. Od 17. září 2009 je opět městysem. [2]

Exulanti, narozeni v Čermné, panství lanškrounskéEditovat

V době pobělohorské obyvatelé Čermné (Horní i Dolní) stáli před volbou buď konvertovat ke katolické víře, nebo ze země odejít. V roce 1737 odešla první skupina Českých bratří (asi 350 lidí) do Českého Rixdorfu v Německu. O pět let později se situace zhoršila, ale obyvatelé Čermné už na výběr neměli. Jezuitské metody rekatolizace (v oblasti působil i Antonín Koniáš) zahrnovaly povinnou docházku na katolické bohoslužby, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, zákazy pohřbů nekatolíků, tresty aj. Proto během slezských válek utekly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V dubnu 1742 odešly z Čermné do Münsterbergu např. tyto rodiny (abecedně): Jan Appl (*20.10.1686) - převod jeho statku v Čermné na bratra Pavla byl draze vykoupen, Jan Bárta (*9.9.1709), Martin Bednář (*1701), Coufal Jan (1680), Dušek Martin (*1699), Dušek Matěj (*1714), Jandera Pavel (9.3.1702) měl osm dětí, emigrovali ve skupině čítající 100 osob... atd.[3] Někteří z těchto exulatů spoluzakládali nové české osady v Pruském Slezsku, např. Velký Tábor, Friedrichův Tábor, Husinec, byli i v Zelově, ale většinou šli do Rixdorfu či do Berlína za svými krajany. Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského.

Potomci exulantů "z Čermné, panství lanškrounské" žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii... někteří byli repatriováni v roce 1945 z Polska do Čech. Rodokmeny exulantů spravuje pro Exulant (spolek) Petr Hlaváček. Touto historií se zabývají i jiní badatelé. Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně uvedení dalších zdrojů a údajů z matrik).

Symboly obceEditovat

Svůj současný znak a vlajku má obec Dolní Čermná od roku 2009. Autorem návrhu je Tomáš Zdechovský. Při tvorbě nových symbolů se vycházelo z jediné dochované pečetě obce. Pečeť pochází z roku 1780 a je na ní vyobrazen svatý Jiří přemáhající draka a holubice.[4] Barevnost znaku je podle slov autora odvozena od názvu obce, kde lze najít základ slova červená. Uprostřed je bojující svatý Jiří, jemuž je v Dolní Čermné zasvěcen místní kostel. Svatý Jiří zde propichuje kopím zeleného draka, který má být metaforou ďábla. V hlavě štítu je umístěná letící holubice. [5]

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dolní Čermné.
  • Kostel svatého Jiří
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Fara
  • Kamenný most s nápisem 1308–1861 (Autentičnost letopočtu 1308 není prokázána; pokud by tomu tak bylo, jednalo by se po Kamenném mostu v Písku[p 1] o druhý nejstarší dochovaný kamenný most v Česku.[6][7])

OsobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

Části obceEditovat

GalerieEditovat

Literatura - autorka Edita ŠtěříkováEditovat

  • Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století, 1999
  • Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
  • Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
  • Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
  • Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010
  • Z nouze o spaseni. Česká emigrace v 18. století do Pruského Slezska, 1992

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Od roku 2007 je oficiální název této písecké památky Kamenný most.

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=58323
  3. JÍLEK, JAN, 1707-1780. Jan Jílek : krejčí, který chodil s Bohem. 3. vyd. vyd. Vojnův Městec: České studny 142 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-905574-0-6, ISBN 80-905574-0-6. OCLC 862712751 
  4. Světili prapor a znak obce. orlicky.denik.cz. 2009-11-11. Dostupné online [cit. 2019-08-29]. (česky) 
  5. HTTP://WEBOVY-SERVIS.CZ, Webový servis-. Webový servis. Pardubice.cz [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (česky) 
  6. MARTÍNEK, Jan. Staré stezky v oblasti Lanškrounska. In: Martínek Jan a kolektiv. Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu II.. Praha: Centrum dopravního výzkumu, 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-06. Svazek II.. S. 83.
  7. JANYŠKOVÁ, Radka. Staré stezky a jejich význam v oblasti Lanškrounska. Olomouc, 2013 [cit. 2017-12-04]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Aleš Létal. s. 51 a obr. 13. Dostupné online.

Externí odkazyEditovat