Horní Čermná
Horní Čermná (německy Ober Böhmisch Rothwasser) je obec ležící ve východní části okresu Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji nedaleko hranice s okresem Šumperk v Olomouckém kraji. Obec má přibližně 1 000[1] obyvatel. Táhne se podél silnic druhé třídy. Leží asi 8 km od obce s rozšířenou působností – města Lanškrouna a 19 km od okresního města Ústí nad Orlicí.
| Horní Čermná | |
|---|---|
 jedna z uliček v Horní Čermné | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Lanškroun |
| Obec s rozšířenou působností | Lanškroun (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′14″ s. š., 16°36′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 015 (2023)[1] |
| Rozloha | 17,67 km²[2] |
| Nadmořská výška | 421 m n. m. |
| PSČ | 561 56 |
| Počet domů | 371 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Horní Čermná 1 561 56 Horní Čermná hcermna@tiscali.cz |
| Starosta | Lukáš Lešikar |
| Oficiální web: www | |
  Horní Čermná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 580279 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie Editovat
První zmínka o obci je z roku 1304 (za vlády předposledního Přemyslovce na českém trůně – krále Václava II.). V minulosti byla Horní Čermná částí již zaniklého městyse Čermná u Kyšperka. Po Mnichovské dohodě připadla obec jako součást Sudet k Německu.
Exulanti, narozeni v Čermné, panství lanškrounské Editovat
V době pobělohorské obyvatelé Čermné (Horní i Dolní) stáli před volbou buď konvertovat ke katolické víře, nebo ze země odejít. V roce 1737 odešla první skupina Českých bratří (asi 350 lidí) do Českého Rixdorfu v Německu.[4] O pět let později se situace zhoršila, ale obyvatelé Čermné už na výběr neměli. Jezuitské metody rekatolizace (v oblasti působil i Antonín Koniáš) zahrnovaly povinnou docházku na katolické bohoslužby, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, zákazy pohřbů nekatolíků, tresty aj. Proto během slezských válek utekly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V dubnu 1742 odešly z Čermné do Münsterbergu např. tyto rodiny (abecedně): Jan Appl (*20.10.1686) - převod jeho statku v Čermné na bratra Pavla byl draze vykoupen, Jan Bárta (*9.9.1709), Martin Bednář (*1701), Coufal Jan (1680), Dušek Martin (*1699), Dušek Matěj (*1714), Jandera Pavel (9.3.1702) měl osm dětí, emigrovali ve skupině čítající 100 osob... atd.[5] Někteří z těchto exulatů spoluzakládali nové české osady v pruském Slezsku, např. Friedrichův Tábor, Husinec, byli i Zelově, ale většinou šli do Rixdorfu či do Berlína za svými krajany. Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského.[6]
Potomci exulantů "z Čermné, panství lanškrounské" žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii... někteří byli repatriováni v roce 1945 z Polska do Čech. Rodokmeny exulantů spravuje pro Exulant (spolek) Petr Hlaváček. Touto historií se zabývají i jiní badatelé. Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně uvedení dalších zdrojů a údajů z matrik).
Členění obce Editovat
K obci připadá několik okolních osad (pouze Nepomuky jsou ale evidenční částí):
- Kalhoty (či Kalhota) – severně
- Stěžník (či Stežník) – východně
- Zlomy (či Zloma) – východně
- Nepomuky – jihovýchodně
- Sebranice – jihovýchodně
- Mariánská Hora – jihozápadně
Doprava Editovat
Nachází se zde osm autobusových zastávek:
- Horní Čermná, křižovatka Mariánská Hora
- Horní Čermná, Nepomuky
- Horní Čermná, Nepomuky,točna
- Horní Čermná, Jednota
- Horní Čermná, sokolovna
- Horní Čermná, Krčma
- Horní Čermná, u čerpadla
- Horní Čermná, Kalhoty
Památky Editovat
- Poutní místo na Mariánské hoře s kostelem Narození Panny Marie a Křížovou cestou
- Evangelický kostel sboru Českobratrské církve evangelické
Reference Editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 s. ISBN 80-7017-253-3.
- ↑ JÍLEK, JAN, 1707-1780. Jan Jílek : krejčí, který chodil s Bohem. 3. vyd. vyd. Vojnův Městec: České studny 142 s.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
Literatura - autorka Edita Štěříková Editovat
- Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století, 1999 (včetně některých životopisů)
- Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
- Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
- Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
- Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010
- Z nouze o spaseni. Česká emigrace v 18. století do Pruského Slezska, 1992
Externí odkazy Editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Čermná na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Čermná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Horní Čermná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální web obce
- Stránky farního sboru Českobratrské církve Evangelické (ČCE) v Horní Čermné
- Dobové fotografie a pohlednice Horní Čermné a okolí
