Christoph Wilhelm von Kalckstein

pruský generál

Christoph Wilhelm von Kalckstein (17. října 1682, Pomořansko2. června 1759, Berlín) byl pruský generál (později polní maršál), který se významně podílel na pruských vítězstvích v období válek o rakouské dědictví.

Christoph Wilhelm von Kalckstein
WP Christoph Wilhelm von Kalckstein.jpg
Narození17. října 1682
Pomořské vojvodství
Úmrtí2. června 1759 (ve věku 76 let)
Berlín
Vojenská kariéra
Hodnostpolní maršál
Bitvyválky o rakouské dědictví
VyznamenáníŘád černé orlice

Vojenskou kariéru zahájil v hesensko-kasselském granátnickém pluku ve válce o španělské dědictví, kde byl pobočníkem prince Fridricha Hesensko-kasselského, pozdějšího švédského krále Frederika I. Později vstoupil do pruské armády, kde mimo jiné bojoval v Pomořansku proti Švédsku ve Velké severní válce. V roce 1718 ho pruský král Fridrich Vilém I. přidělil jako vychovatele korunnímu princi Fridrichovi. V této funkci zůstal téměř 11 let. Situaci mu komplikovalo zhoršení vztahů mezi otcem a synem, které se marně snažil usmiřovat. V dalších letech byl velitelem pěšího pluku, který patřil díky jeho výcviku k nejlepším v pruské armádě. Vyznamenal se zejména ve slezských válkách, poté co se jeho bývalý žák stal králem jako Fridrich II. V roce 1741 přispěl k vítězství v bitvě u Mollwitz a podařilo se mu dobýt Brieg (Brzeg), čímž se dostal Prusům do rukou důležitý válečný materiál. Za své služby byl odměněn Řádem černé orlice a stal se guvernérem pevnosti Glogau (Glogów). Své vojenské schopnosti znovu dokázal v bitvě u Chotusic. Zúčastnil se také obsazení Prahy v roce 1744 a byl i u dalšího pruského vítězství v bitvě u Hohenfriedbergu v roce 1745. V roce 1747 byl jmenován polním maršálem a následujícího roku ho Fridrich II. ustanovil vychovatelem svých synů.

V letech 1741–1742 působil jako prostředník (stejně jako Leopold I. Anhaltsko-Desavský) mezi králem Fridrichem II. a zástupci českých tajných nekatolíků. Výsledkem schůzky, jejímiž iniciátory byli čeští protestanti, byla dohoda, která jim umožnila hromadně emigrovat českým evangelíkům do pruského Slezska, aniž by tomu mohl kdokoli zabránit.[1] Vlastní akce organizoval český kněz Jan Liberda, jenž k tomu dostal od pruského krále plnou moc. Generál Kalckstein byl králem také pověřován zvláštními sociálními a smírčími soudy v Prusku, mimo jiné i vyšetřováním sporů českých exulantů v Berlíně v roce 1747.[2][3][4]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christoph Wilhelm von Kalckstein na německé Wikipedii.

  1. Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských emigrantech. Kalich, 2005
  2. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. ISBN 8070175532, ISBN 9788070175538. OCLC 57324279 
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Z nouze o spasení. [s.l.]: Evangelické nakladatelství KALICH, 1992. 182 s. 
  4. Kazatel Jan Liberda a pruský král Friedrich II., str. 4-13. Věstník spolku Exulant č. 35 [online]. 1/2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.