Jan Liberda

český barokní spisovatel, básník a náboženský spisovatel

Jan Liberda (c.1700 Těšín[1]9. srpna 1742 Berlín) byl český, evangelický kazatel, náboženský spisovatel doby barokní a jeden z představitelů těšínského pietismu.

Jan Liberda
Narození c. 1700
Těšín
Flaga Księstwa Cieszyńskiego.jpg Těšínské knížectví
Úmrtí 9. srpna 1742 (ve věku 42 let)
Berlín
Pruské královstvíPruské království Pruské království
Povolání spisovatel, básník a farář
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Studoval v Halle, poté vyučoval v Těšíně pod vedením Steinmetzovým. V roce 1725 musel z Těšína uprchnout, protože se dostal do sporu s katolíky kvůli židovskému děvčátku, které tajně přemístil do pietistické školy - mimo dosah katolické církve. V letech 1732-1737 jej věznil saský kurfiřt ve waldheimské pevnosti pro "pobuřování poddaných". Z hlediska hennersdorfské vrchnosti pobuřoval Liberda její poddané-exulanty, ačkoli dokázat mu to nemohla. Bylo mu kladeno za vinu i to, že v době, kdy byl kazatelem v Großhennersdorfu, odešli odtud Češi do Berlína. Stalo se tak ale v jeho nepřítomnosti. Liberdovi se podařilo v roce 1737 uprchnout z vězení do Berlína. Tam se stal českým luterským kazatelem.[2]

Poté, co v roce 1740 vtrhl mladý pruský král Fridrich II. do Slezska, se mluvčí tajných nekatolíků Václav Tichý sešel v listopadu 1741 v Hradci Králové s jeho generálem Christophem Wilhelmem von Kalckstein, aby jeho prostřednictvím informoval pruského krále o neutěšené situaci českých nekatolíků i jejich přání odejít ze země pod ochranou pruských vojsk. Král pak vydal kazateli Janu Liberdovi plnou moc k organizování hromadné emigrace do zabraného území Slezska. Čeští nekatolíci měli dostat od pruské armády pasy rekrutů (branců) bez vojenské povinnosti. S těmito pasy pak měli odejít s celými rodinami i majetkem do Pruského Slezska až při stahování vojska z Čech. Jan Liberda ale na konec války nečekal a organizoval odchod evangelíků (s pruskými rekrutskými pasy pod armádní ochranou) hned. V únoru 1742 sám převedl první skupinu exulantů do válkou zničeného slezského městečka Münsterberg, které se stalo prvním shromaždištěm. V Münsterbergu pak zakoupil pro Čechy dva domy a zřídil školu. Vyčerpán touto prací onemocněl a v srpnu 1742 v Berlíně zemřel.[3] Tam je pohřben v Betlémské kapli.[4]

DíloEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Skalský, G. A.: Der Exulantprediger Johann Liberda. Ein Beitrag zur Geschichte der böhmischen Emigration. JGGPÖ, 1910 (31), s. 117-379.
  • Skalský, G. A.: Kazatel Jan Liberda a česká exulantská církev v Drážďanech. Reformační sborník, 1928 (2), s. 10-25.
  • Malura, J. a Kosek, P. (ed.): Čistý plamen lásky. Brno, 2004. (Ukázka zde od str. 153.)
  • Edita Štěříková: Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. Kalich, 2001.
  • Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich, 1999, s. 208-220.

ReferenceEditovat

  1. Databáze Národní knihovny ČR, Liberda, Jan, 1700-1742
  2. Kazatel Jan Liberda a pruský král Friedrich II, str. 4-13. Věstník spolku Exulant č. 35 [online]. 1/2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. Edita Štěříková str. 4-9. exulant.evangnet.cz [online]. Dostupné online. 
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 pages s. ISBN 80-7017-253-3. 

Externí odkazyEditovat