Jan Liberda
Jan Liberda (c. 1700 Těšín[1] – 9. srpna 1742 Berlín) byl český evangelický kazatel, náboženský spisovatel doby barokní a jeden z představitelů těšínského pietismu.
| Jan Liberda | |
|---|---|
| Narození | c. 1700 Těšín  Těšínské knížectví |
| Úmrtí | 9. srpna 1742 (ve věku 42 let) Berlín  Pruské království |
| Povolání | spisovatel, básník, farář, duchovní, kazatel, teolog, překladatel, pedagog a náboženský spisovatel |
| Témata | církevní správa, homiletika, teologie, překlad, školství a náboženská emigrace |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Studoval v Halle, poté vyučoval v Těšíně pod vedením Steinmetzovým. V roce 1725 musel z Těšína uprchnout, protože se dostal do sporu s katolíky kvůli židovskému děvčátku, které tajně přemístil do pietistické školy – mimo dosah katolické církve. V letech 1732–1737 jej věznil saský kurfiřt ve waldheimské pevnosti pro „pobuřování poddaných“. Z hlediska hennersdorfské vrchnosti pobuřoval Liberda její poddané – exulanty, ačkoli dokázat mu to nemohla. Bylo mu kladeno za vinu i to, že v době, kdy byl kazatelem v Großhennersdorfu, odešli odtud Češi do Berlína. Stalo se tak ale v jeho nepřítomnosti. Liberdovi se podařilo v roce 1737 uprchnout z vězení do Berlína. Tam se stal českým luterským kazatelem.[2]
Poté, co v roce 1740 vtrhl mladý pruský král Fridrich II. do Slezska, se mluvčí tajných nekatolíků Václav Tichý sešel v listopadu 1741 v Hradci Králové s jeho generálem Christophem Wilhelmem von Kalckstein, aby jeho prostřednictvím informoval pruského krále o neutěšené situaci českých nekatolíků i jejich přání odejít ze země pod ochranou pruských vojsk. Král pak vydal kazateli Janu Liberdovi plnou moc k organizování hromadné emigrace do zabraného území Slezska. Čeští nekatolíci měli dostat od pruské armády pasy rekrutů (branců) bez vojenské povinnosti. S těmito pasy pak měli odejít s celými rodinami i majetkem do Pruského Slezska až při stahování vojska z Čech. Jan Liberda ale na konec války nečekal a organizoval odchod evangelíků (s pruskými rekrutskými pasy pod armádní ochranou) hned. V únoru 1742 sám převedl první skupinu exulantů do válkou zničeného slezského městečka Münsterberg, které se stalo prvním shromaždištěm. V Münsterbergu pak zakoupil pro Čechy dva domy a zřídil školu. Vyčerpán touto prací onemocněl a v srpnu 1742 v Berlíně zemřel.[3] Tam je pohřben v Betlémské kapli.[4]
Dílo editovat
- A και Ω. Klíč Davidů.
- Prvotinka – výklad Zjevení Janova (1726)
- Pravidélko hennersdorfské
- Harfa nová – kancionál (1732)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Databáze Národní knihovny ČR, Liberda, Jan, 1700-1742
- ↑ Kazatel Jan Liberda a pruský král Friedrich II, str. 4-13. Věstník spolku Exulant č. 35 [online]. 1/2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-04.
- ↑ Edita Štěříková str. 4-9. exulant.evangnet.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 s. ISBN 80-7017-253-3.
Literatura editovat
- Skalský, G. A.: Der Exulantprediger Johann Liberda. Ein Beitrag zur Geschichte der böhmischen Emigration. JGGPÖ, 1910 (31), s. 117–379.
- Skalský, G. A.: Kazatel Jan Liberda a česká exulantská církev v Drážďanech. Reformační sborník, 1928 (2), s. 10–25.
- Malura, J. a Kosek, P. (ed.): Čistý plamen lásky. Brno, 2004. (Ukázka zde od str. 153.)
- Edita Štěříková: Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. Kalich, 2001.
- Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich, 1999, s. 208–220.
- Spratek, D.: Kazatel – vězeň – buditel – bouřlivák – pedagog – básník – politik… K 320. výročí narození Jana Liberdy. Evangelický kalendář – Kalendarz Ewangelicki, 2020, s. 105–109.
- Piętak S. – Pindur, D. – Spratek, D.: Dějiny evangelíků na Těšínsku od reformace do tolerance. SCEAV, Český Těšín, 2020, s. 233–237.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Liberda ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Jan Malura: Příchod milované bytosti (A2, 2007)
- Lenka Luklová: Charakteristika interních subjektů v písních Liberdova kancionálu Harfa nová (MU, Brno)
- Jan Liberda: Lid Tvůj seť oddává, do Tvých věrných rukou (Nový život)
- Jan Liberda / Osobnosti / 300 let Ježíšova kostela v Těšíně (2008)
