Wikipedie

David Pindur

český historik

David Pindur (* 5. června 1981, Frýdek-Místek) je český historik.

PhDr. David Pindur, Ph.D.
Narození5. června 1981 (43 let)
Frýdek-Místek
Povoláníhistorik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Absolvent Slezské univerzity v Opavě. Od roku 2008 působí v Muzeu Těšínska v Českém Těšíně, mj. jako redaktor časopisu Těšínsko.

Dlouhodobě se věnuje církevním dějinám Slezska a severovýchodní Moravy, oblasti Těšínska v období raného novověku a novověku či pomocným vědám historickým.

K jeho zásadním publikačním počinům patří monografie Světla a stíny barokní církve ve Slezsku. Frýdecké arcikněžství v letech 1654–1770. Struktury, procesy, lidé (Český Těšín 2015) či Domus orationis. Farní chrám sv. Jana a Pavla v Místku v proměnách staletí (Frýdek-Místek 2017). Je autorem či spoluautorem mnoha odborných i populárně-vědných publikací, mj. řady monografií historie měst a obcí (Český Těšín, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Malenovice, Mosty u Jablunkova, Ostravice, Petřvald, Řepiště, Staré Hamry, Třanovice, Vratimov aj.) či farností a kostelů.

Autorsky se podílel se na scénářích a přípravě obecních či církevních expozic v Bohumíně (Bohumín. Pohledy do minulosti města, 2016), Bruzovicích (Bruzovice. Pohledy do minulosti slezské obce, 2014), Frýdku (Pohledy do dějin farnosti Frýdek, 2011) a Třanovicích (Památník Jiřího Třanovského, 2013).

Člen redakční rady časopisu Museum vivum.

Trvale žije v rodném městě. Je ženatý a má tři děti.

Z publikovaných monografií (výběr)

editovat
  • Počátky kostela Všech svatých v Místku. Sonda do života severomoravské farnosti v období baroka (Frýdek-Místek 2009)
  • Książę czasów przełomu. Kazimierz II cieszyński (1450–1528) i jego władztwo (Wrocław 2010)
  • Z dějin farnosti Dobratice (Dobratice 2012)
  • Kostel Božího těla v Gutech (Střítež - Guty 2012)
  • Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku. Bazylika Nawiedzenia Marii Panny we Frydku (Český Těšín 2011)
  • Dřevěný kostel svatého Michaela archanděla v Řepištích (Řepiště 2013; text dostupný on-line [1])
  • Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích (Sedliště 2013; text dostupný on-line [2])
  • Světla a stíny barokní církve ve Slezsku. Frýdecké arcikněžství v letech 1653–1770. Struktury, procesy, lidé (Český Těšín 2015)
  • Prozřetelnost Boží (Šenov u Ostravy 2016, spoluautor Jindřich Štreit)
  • Frýdlant nad Ostravicí. Pohledy do minulosti (Třinec 2017, spoluautor Petr Maršálek a kolektiv)
  • Domus orationis. Farní chrám sv. Jana a Pavla v Místku v proměnách staletí (Frýdek-Místek 2017)
  • Dějiny evangelíků na Těšínsku od reformace do tolerance (Český Těšín 2020, spoluautoři Stanislav Piętak a Daniel Spratek)
  • Těšínské Slezsko a jeho proměny v době modernizace (Ostrava 2020, spoluautoři Radim Jež, Radek Lipovski a kolektiv)
  • Český Těšín 1920–2020 (Český Těšín - Ostrava - Třinec 2020, spoluautoři Radim Jež, Hentryk Wawreczka a kolektiv)
  • Řepiště. Historie slezské obce (Řepiště 2020, spoluautoři Radim Jež, Pavla Pindurová a kolektiv)
  • Vratimov. Jedno město, dva příběhy (Český Těšín 2022, spoluautoři Radim Jež, Lenka Nováková a kolektiv)
  • Bílá, Ostravice, Staré Hamry. Minulostí beskydských obcí (Třinec 2022, spoluautoři Lenka Nováková, Henryk Wawreczka a kolektiv)

Z publikovaných studií, článků či kapitol kolektivních monografií (výběr)

editovat
  • Těšínsko za vlády piastovského knížete Kazimíra II. (1477–1528). Práce a studie Muzea Beskyd 14, 2004, s. 1–93.
  • Historický a správní vývoj katolické církve ve Frýdecku v raném novověku. Studia Comeniana et historica 35, 2005, č. 73–74, s. 48–73.
  • Školství v Bruzovicích do začátku 19. století. Práce a studie Muzea Beskyd – společenské vědy 16, 2005, s. 15–27.
  • Poutní tradice na Frýdecku v pozdním baroku. Těšínsko 49, 2006, č. 3, s. 1–8.
  • Lidové modlitby za nalezení pokladů z Jablunkova. Vlastivědné listy 32, 2006, č. 2, s. 12–13.
  • Obrana polskoostravského faráře z 2. poloviny 17. století. Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 23, 2007, s. 614–623.
  • Nejstarší dějiny farního kostela sv. Jana Křtitele ve Frýdku. Cieszyńskie Studia Muzealne - Těšínský muzejní sborník 3, 2007, s. 176–191 (spoluautor Jan Al Saheb)
  • Zděný kostel sv. Jana Křtitele v Pavlovicích jako výraz sebeprezentace šlechty v raném novověku. Časopis Slezského zemského muzea. Série B. Vědy historické 56, 2007, č. 1, s. 1–11 (spoluautor Jan Al Saheb)
  • Případ „apostaty“ Adama Myšky z Jablunkova. Sborník Státního okresního archivu Frýdek-Místek 8, 2007, s. 69-86.
  • Zaniklý dřevěný farní kostel sv. Jakuba Většího v Horních Domaslavicích. Těšínsko 51, 2008, č. 3, s. 1–11.
  • Nejstarší dějiny zděného farního kostela sv. Jana Křtitele v Pavlovicích u Pštiny. Studia Teologiczno-Historyczne Śląska Opolskiego 28, 2008, s. 255–272  (spoluautor Jan Al Saheb)
  • Náboženský život ve slezských farnostech Bruzovice a Dobrá do josefínských reforem. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 1 (Confinia Silesiae. K životnímu jubileu Rudolfa Žáčka), Opava 2008, s. 359–399.
  • Náboženské bratrstvo Panny Marie Sedmibolestné a černého škapulíře v Polské Ostravě (1753–1783). Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 24, Ostrava 2009, s. 423–445.
  • Osudy evangelíků v Bystřici v období reformace (do roku 1654). Těšínsko 52, 2009, č. 4, s. 1–16.
  • „…Oznámili sú, jakž Bartka Šestáka zabili…“. K dějinám městského trestního práva na Těšínsku v raném novověku. Sborník Státního okresního archivu Frýdek-Místek 10, 2009, s. 9–34. (spoluautor Radim Jež)
  • Přehled nejstarší církevně správní organizace Těšínska. Od středověku do vzniku generálního vikariátu v roce 1770. In: Jirásek, Zdeněk (ed.): Polská papežská nunciatura v Opavě (Slezsko v církevních dějinách 18. století). Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis – Supplementa Tomus V., Opava 2009, s. 57–92.
  • Kysuce v díle Franciszka Popiołka (1868–1960). In: Velička, Drahomír (red.): Zborník prednášok z historického seminára Príspevky k historiografii Kysúc. Terra Kisucensis 2, 2009, s. 67–78.
  • Století rekatolizace Těšínska. Ke konfesním proměnám – od knížete po poddané (1609–1709). In: Czyż, Renata – Gojniczek, Wacław – Spratek, Daniel (edd.): Trzysta lat tolerancji na Śląsku Cieszyńskim. W trzystulecie założenia kościoła Jezusowego w Cieszynie. Cieszyn 2010, s. 89–129.
  • Barokní náboženská bratrstva v rakouské části vratislavské diecéze. In: Maňas, Vladimír – Orlita, Zdeněk – Potůčková, Martina (eds.): Zbožných duší úl. Náboženská bratrstva v kultuře raněnovověké Moravy. Olomouc 2010, s. 47–49.
  • Osudy evangelíků v Bystřici v období rekatolizace (1654–1709). Těšínsko 53, 2010, č. 4, s. 1–8.
  • „Požární“ obraz Frýdku. Příspěvek k ikonografii města do první poloviny 18. století. Cieszyńskie Studia Muzealne – Těšínský muzejní sborník 4, 2010, Český Těšín 2011, s. 127–144.
  • „Si Deus pro nobis, quis contra nos?“ Rod Oppersdorfů jako reprezentant barokního katolicismu v nižším stavovském panství Frýdek. In: Brňovják, Jiří – Gojniczek, Wacław – Zářický, Aleš: Šlechtic v Horním Slezsku. Vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.–20. století). Szlachcic na Górnym Śląsku. Relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV–XX wiek). Nobilitas in historia moderna V. Katowice – Ostrava 2011, s. 197–222.
  • Kurucký vpád do Bílska roku jeho odraz v historiografii. In: Kurucké vojny a ich odkaz v histórii, kultúre a umení. Kurucké války a jejich odraz v historii, kultuře a umění. Dolný Kubín – Český Těšín 2011, s. 125–142.
  • Pražmové z Bílkova a barokní náboženské festivity ve Frýdku. In: Pindur, David – Turóci, Martin a kol.: Šľachta na Kysuciach a jej susedia. Šlechta na Kysucích a její sousedé. Čadca – Český Těšín – Žilina 2012, s. 163–187.
  • Ze života evangelických elit na Těšínsku v tolerančním období. K nálezu pozoruhodného náhrobníku v Gutech. Těšínsko 55, 2012, č. 3, s. 1–9.
  • Zaniklé kostely ve Stonavě a Těrlicku-Kostelci. Prostředí umístění díla Jakoba Beinharta na Těšínsku. In: Jež, Radim – Pindur, David a kol.: V dobách umění bez hranic. W czasach sztuki bez granic. (= Cieszyńskie Studia Muzealne – Těšínský muzejní sborník 5, 2012), Český Těšín 2013, s. 165–186.
  • Ku zpovědi a přijímání velebné svátosti jíti by se zdráhati měli…Pramen k problematice rekatolizace města Strumeň v 17. století. Historica. Revue pro historii a příbuzné vědy 4, 2013, č. 2, s. 165–175.
  • Zaniklý dřevěný kostel sv. Mikuláše v Šenově v kulturním a historickém kontextu. Těšínsko 58, 2015, č. 1, s. 3–26.
  • Pravda víry, nebo pravda historie? Kněz jako historik na příkladu Josefa Karla Schippa. In: Czajkowski, Krzysztof – Malura, Jan – Spyra, Janusz (edd.): Historik a literát v provincii. Historyk i pisarz na prowincji. (= Vzdělanec v provincii. Uczony na prowincji. Tomus 2). Ostrava 2015, s. 86–108.
  • Jezus rzekl… Evangelické sepulkrální památky tolerančního období na Těšínsku. In: Roháček, Jiří (ed.): Epigraphica &sepulcralia VI. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Praha 2015, s. 291–338.
  • Mons. Otto Furch. Významná osobnost římskokatolické církve na Těšínsku ve 20. století. Těšínsko 59, 2016, č. 2, s. 37–50.
  • Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově. Od rodové nekropole Skrbenských z Hříště k „barokní perle Slezska“. In: Mezihoráková, Klára (ed.): Památky Těšínského knížectví. Praha 2016, s. 101–118.
  • Epigrafické památky zaniklého dřevěného kostela v Gutech. Těšínsko 60, 2017, č. 2, s. 13–30.  
  • Pokladní truhla z Fryštátu. K poznání městských elit na Těšínsku ve druhé polovině 17. století. Těšínsko 61, 2018, č. 1, s. 3–22.
  • „Item truhlička zelená, od kterej jsme klíča najíti nemohli“ Dva šlechtické pozůstalostní inventáře z Těšínska ze druhé poloviny 17. století. In: Jež, Radim – Pindur, David et al.: Dům, palác a zámek v hmotné kultuře Slezska / Dom, pałac i zamek w kulturze materialnej Śląska (= Cieszyńskie Studia Muzealne – Těšínský muzejní sborník 6). Český Těšín 2018, s. 159–176.
  • Zmiany wyznaniowe w księstwie cieszyńskim w XVII wieku. In: Bahlcke, Joachim – Gojniczek, Wacław – Kaczmarek, Ryszard (edd.): Dzedzictwo górnośląskiej reformacji. Wpływ protestantyzmu na politykę, społeczeństwo i kulturę w XVI–XX wieku. Katowice 2018, s. 143–167.
  • Z nejstarších dějin školství ve Fryštátě a Karviné. In: Tesař, Petr (ed.): Vůkol Slezska. Circum Silesiae. Opava 2019, s. 122–149 (spoluautor Radim Jež).
  • Úprava hranic farnosti Staré Hamry na podzim roku 1939. Příspěvek k dějinám církevní správy Slezska. Těšínsko 62, 2019, č. 2, s. 37–60.
  • Z historie dřevěného kostela Panny Marie, Pomocnice křesťanů, na Gruni. Ke 130. výročí. Těšínsko 64, 2021, č. 2, s. 15–44.
  • Proměny církevní správy ve Slezsku. In: Lipovski, Radek – Hruška, Lubor – Jarošová, Lenka (eds.): Lidé a krajina českého Slezska. Identita, kultura a společnost českého Slezska v procesu společenské modernizace s dopadem na kulturní krajinu. Ostrava 2021, s. 365–389.
  • Život a vlastivědné dílo kněze Františka Havlase (1857–1927). Śląska Republika Uczonych – Schlesische Gelehrtenrepublik – Slezská vědecká obec 10, 2022, s. 309–339.
  • „Zadarmo vam tu žaden vašich děti učit nebude“. Školství ve Starých Hamrech do konce první světové války. Těšínsko 65, 2022, č. 2, s. 1–36.
  • „V české Orlové také ať je náš český farář!“ Kauza obsazení římskokatolické fary v Orlové v roce 1945. In: Lančová, Kateřina – Závodná, Michaela – Zářický, Aleš (eds.): Orlová, Slezsko a střední Evropa. 1223–2023. Ostrava – Český Těšín 2023, s. 335–371.
  • „Žaden se o tom mordu nedoví…“ K trestněprávní kauze Šimona Duši ve Frýdku na sklonku 17. století. In: Matejko-Peterka, Ilona (ed.): Historia amica mea. Sborník příspěvků k poctě profesorky Ireny Korbelářové. Opava 2023, s. 173–183.

Odkazy

editovat
  • Jiří Vítězslav Sachr: Skauting je prostě životní styl a sdílení určitých hodnot, říká historik David Pindur. Frýdecko-místecký patriot, 2023, roč. IX, č. 1-2, s 8-9.


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=David_Pindur&oldid=23507938“