Otevřít hlavní menu

David Pindur (* 5. června 1981, Frýdek-Místek) je český historik.

PhDr. David Pindur, Ph.D.
Narození 5. června 1981 (37 let)
Frýdek-Místek
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Absolvent Slezské univerzity v Opavě. Od roku 2008 působí v Muzeu Těšínska v Českém Těšíně, mj. jako redaktor časopisu Těšínsko.

Dlouhodobě se věnuje církevním dějinám Slezska a severovýchodní Moravy, oblasti Těšínska v období raného novověku a pomocným vědám historickým.

K jeho zásadním publikačním počinům patří monografie Světla a stíny barokní církve ve Slezsku. Frýdecké arcikněžství v letech 1654-1770. Struktury, procesy, lidé (Český Těšín 2015) či Domus orationis. Farní chrám sv. Jana a Pavla v Místku v proměnách staletí (Frýdek-Místek 2017). Je autorem či spoluautorem mnoha odborných i populárně-vědných publikací, mj. řady monografií historie měst a obcí (Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Malenovice, Mosty u Jablunkova, Petřvald, Třanovice aj.) či farností a kostelů.

Trvale žije v rodném městě.

Z publikovaných monografiíEditovat

  • Počátky kostela Všech svatých v Místku. Sonda do života severomoravské farnosti v období baroka (Frýdek-Místek 2009)
  • Książę czasów przełomu. Kazimierz II cieszyński (1450-1528) i jego władztwo (Wrocław 2010)
  • Z dějin farnosti Dobratice (Dobratice 2012)
  • Kostel Božího těla v Gutech (Střítež - Guty 2012)
  • Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku. Bazylika Nawiedzenia Marii Panny we Frydku (Český Těšín 2011)
  • Dřevěný kostel svatého Michaela archanděla v Řepištích (Řepiště 2013; text dostupný on-line [1])
  • Dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích (Sedliště 2013; text dostupný on-line [2])
  • Světla a stíny barokní církve ve Slezsku. Frýdecké arcikněžství v letech 1653-1770. Struktury, procesy, lidé (Frýdek-Místek 2015)
  • Prozřetelnost Boží (Šenov u Ostravy 2016, společně s Jindřichem Štreitem)
  • Frýdlant nad Ostravicí. Pohledy do minulosti (Třinec 2017, společně s Petrem Maršálkem a kolektivem)
  • Domus orationis. Farní chrám sv. Jana a Pavla v Místku v proměnách staletí (Frýdek-Místek 2017)

Z publikovaných studií, článků či kapitol kolektivních monografií (výběr)Editovat

  • Těšínsko za vlády piastovského knížete Kazimíra II. (1477-1528). Práce a studie Muzea Beskyd 14, 2004, s. 1-93.
  • Historický a správní vývoj katolické církve ve Frýdecku v raném novověku. Studia Comeniana et historica, 35, 2005, č. 73-74, s. 48-73.
  • Školství v Bruzovicích do začátku 19. století. Práce a studie Muzea Beskyd–společenské vědy 16, 2005, s. 15–27.
  • Poutní tradice na Frýdecku v pozdním baroku. Těšínsko 49, 2006, č. 3, s. 1-8.
  • Lidové modlitby za nalezení pokladů z Jablunkova. Vlastivědné listy, 32, 2006, č. 2, s. 12-13
  • Obrana polskoostravského faráře z 2. poloviny 17. století. Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 23, 2007, s. 614-623.
  • Zděný kostel sv. Jana Křtitele v Pavlovicích jako výraz sebeprezentace šlechty v raném novověku. Časopis Slezského zemského muzea. Série B. Vědy historické 56, 2007, č. 1, s. 1-11. (Společně s Janem Al Sahebem)
  • Případ „apostaty“ Adama Myšky z Jablunkova. Sborník Státního okresního archivu Frýdek-Místek 8, 2007, s. 69-86.
  • Zaniklý dřevěný farní kostel sv. Jakuba Většího v Horních Domaslavicích. Těšínsko 51, 2008, č. 3, s. 1–11.
  • Nejstarší dějiny zděného farního kostela sv. Jana Křtitele v Pavlovicích u Pštiny. Studia Teologiczno-Historyczne Śląska Opolskiego 28, 2008, s. 255–272.  (Společně s Janem Al Sahebem)
  • Náboženský život ve slezských farnostech Bruzovice a Dobrá do josefínských reforem. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 1 (Confinia Silesiae. K životnímu jubileu Rudolfa Žáčka), Opava 2008, s. 359–399.
  • Náboženské bratrstvo Panny Marie Sedmibolestné a černého škapulíře v Polské Ostravě (1753–1783). Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 24, Ostrava 2009, s. 423–445.
  • Osudy evangelíků v Bystřici v období reformace (do roku 1654). Těšínsko 52, 2009, č. 4, s. 1–16.
  • „…Oznámili sú, jakž Bartka Šestáka zabili…“. K dějinám městského trestního práva na Těšínsku v raném novověku. Sborník Státního okresního archivu Frýdek-Místek 10, 2009, s. 9–34. (Společně s Radimem Ježem)
  • Přehled nejstarší církevně správní organizace Těšínska. Od středověku do vzniku generálního vikariátu v roce 1770. In: Jirásek, Zdeněk (ed.): Polská papežská nunciatura v Opavě (Slezsko v církevních dějinách 18. století). Acta historica Universiatis Silesianae Opaviensis – Supplementa Tomus V., Opava 2009, s. 57-92.
  • Kysuce v díle Franciszka Popiołka (1868–1960). In: Velička, Drahomír (red.): Zborník prednášok z historického seminára Príspevky k historiografii Kysúc. Terra Kisucensis 2, 2009, s. 67–78.
  • Století rekatolizace Těšínska. Ke konfesním proměnám – od knížete po poddané (1609–1709). In: Czyż, Renata – Gojniczek, Wacław – Spratek, Daniel (edd.): Trzysta lat tolerancji na Śląsku Cieszyńskim. W trzystulecie założenia kościoła Jezusowego w Cieszynie. Cieszyn 2010, s. 89–129.
  • Barokní náboženská bratrstva v rakouské části vratislavské diecéze. In: Maňas, Vladimír – Orlita, Zdeněk – Potůčková, Martina (eds.): Zbožných duší úl. Náboženská bratrstva v kultuře raněnovověké Moravy. Olomouc 2010, s. 47–49.
  • Osudy evangelíků v Bystřici v období rekatolizace (1654–1709). Těšínsko 53, 2010, č. 4, s. 1–8.
  • „Požární“ obraz Frýdku. Příspěvek k ikonografii města do první poloviny 18. století. Cieszyńskie studia muzealne – Těšínský muzejní sborník 4, 2010, Český Těšín 2011, s. 127–144.
  • „Si Deus pro nobis, quis contra nos?“ Rod Oppersdorfů jako reprezentant barokního katolicismu v nižším stavovském panství Frýdek. In: Brňovják, Jiří – Gojniczek, Wacław – Zářický, Aleš: Šlechtic v Horním Slezsku. Vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.–20. století). Szlachcic na Górnym Śląsku. Relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV–XX wiek). Nobilitas in historia moderna V. Katowice – Ostrava 2011, s. 197–222.
  • Kurucký vpád do Bílska roku jeho odraz v historiografii. In: Kurucké vojny a ich odkaz v histórii, kultúre a umení. Kurucké války a jejich odraz v historii, kultuře a umění. Dolný Kubín – Český Těšín 2011, s. 125–142.
  • Ze života evangelických elit na Těšínsku v tolerančním období. K nálezu pozoruhodného náhrobníku v Gutech. Těšínsko 55, 2012, č. 3, s. 1–9.
  • Zaniklé kostely ve Stonavě a Těrlicku-Kostelci. Prostředí umístění díla Jakoba Beinharta na Těšínsku. In: Jež, Radim – Pindur, David a kol.: V dobách umění bez hranic. W czasach sztuki bez granic. (= Cieszyńskie Studia Muzealne – Těšínský muzejní sborník 5, 2012), Český Těšín 2013, s. 165–186.
  • Ku zpovědi a přijímání velebné svátosti jíti by se zdráhati měli…Pramen k problematice rekatolizace města Strumeň v 17. století. Historica. Revue pro historii a příbuzné vědy 4, 2013, č. 2, s. 165–175.
  • Zaniklý dřevěný kostel sv. Mikuláše v Šenově v kulturním a historickém kontextu. Těšínsko 58, 2015, č. 1, s. 3–26.
  • Pravda víry, nebo pravda historie? Kněz jako historik na příkladu Josefa Karla Schippa. In: Czajkowski, Krzysztof – Malura, Jan – Spyra, Janusz (edd.): Historik a literát v provincii. Historyk i pisarz na prowincji. (= Vzdělanec v provincii. Uczony na prowincji. Tomus 2). Ostrava 2015, s. 86–108.
  • Jezus rzekl… Evangelické sepulkrální památky tolerančního období na Těšínsku. In: Roháček, Jiří (ed.): Epigraphica &sepulcralia VI. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Praha 2015, s. 291–338.
  • Mons. Otto Furch. Významná osobnost římskokatolické církve na Těšínsku ve 20. století. Těšínsko 59, 2016, č. 2, s. 37–50.
  • Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově. Od rodové nekropole Skrbenských z Hříště k „barokní perle Slezska“. In: Mezihoráková, Klára (ed.): Památky Těšínského knížectví. Praha 2016, s. 101–118.