Zelów

město v Polsku

Zelów (česky Zelov) je město v Lodžském vojvodství v Polsku. Má rozlohu 10,75 km² a ke dni 30. 6. 2019 měl 7611 obyvatel.

Zelov
Zelów
Zelów pomnik t.Kościuszki.jpg
Zelov – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Lodžské
okres Bełchatów
gmina Zelów
Zelów
Zelów
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 10,75 km²
Počet obyvatel 8 003 (2008)
Hustota zalidnění 744,5 obyv./km²
Správa
Starosta Urszula Świerczyńska
Oficiální web www.zelow.pl
Adresa obecního úřadu ul. Żeromskiego 28
97-425 Zelów
Telefonní předvolba (+48 44) 634 10 00
PSČ 97-425
Označení vozidel EBE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Zelov kolonizovali v roce 1803 potomci českých pobělohorských exulantů, kteří v listopadu 1802 uzavřeli v Čermíně smlouvu na koupi pozemků a neprosperujícího hospodářství Józefa Świdzińskiego. Tehdejší název zakoupeného místa byl Zeliów. Zakladatelé budoucího českého města pocházeli z přeplněných exulantských obcí Tábor, Čermín, Husinec, Friedrichův Hradec, Sacken, Sophienthal a dalších menších českých kolonií. Přímých exulantů (osob narozených v Čechách) a lidí, kteří přišli přímo z Čech po roce 1781, bylo mezi zakladateli jen několik.[1] Místo pro evangelický kostel a hřbitov bylo vyměřeno na jaře roku 1806. Díky státní podpoře a evangelickým sbírkám byl chudým českým sborem postaven krásný kostel, jenž byl dne 3. července 1825 slavnostně otevřen.[2] Po první světové válce byl několika českým rodinám umožněn návrat do vlasti.[3][4] Před druhou světovou válkou žilo v Zelově asi 6000 krajanů hovořících česky. Po skončení druhé světové války orgány Polské lidové republiky netolerovaly národnostní menšiny, následovalo drancování, lynčování a vyhánění českých i německých obyvatel – v poválečném Zelově byl jeden Čech zavražděn a dva zmrzačeni.[5] Poté bylo odtud do československého pohraničí repatriováno cca 3500 Čechů, ostatní utekli do Německa.[6] K české národnosti se v Zelově hlásí asi 500 obyvatel, češtinu ovládá pouze nejstarší generace (Česká menšina v Polsku).[7] Poválečnými proměnami Zelova (až do roku 2012) se zabývá diplomová práce B. Kučerové.[8]

Kongresové PolskoEditovat

V roce 1807 byl Zelov na území Varšavského knížectví, v roce 1815 se dostal pod vládu cara Ruského impéria v Kongresovém Polsku. Koncem 60. let 19. století mnoho Čechů ze Zelova a okolí (Faustynów aj.) přijalo pozvání cara Alexandra II. a usadilo se ve Volyni. Celkový počet českých osadníků v tomto regionu byl na konci 19. století odhadován na 30–40 tisíc. Zelovští Češi založili na nynější Ukrajině evangelické osady Michajlovka (1878),[5] Alexandrovka, Mirotín, Bohemka (1905) a podíleli se na založení Veselynivky (1912).[2]

V roce 1818 se Zelovští podíleli na založení obce Kučov a v roce 1843 spoluzakládali novou kolonii v Požděnicích.

Evangelický reformovaný sborEditovat

V Zelově působí evangelický reformovaný sbor, který je součástí Reformované církve v Polsku (Kościół Ewangelicko-Reformowany w RP), ale úzce spolupracuje s Českobratrskou církví evangelickou a Sdružením Exulant v České republice. Sbor v letech 1982–2010 vedli manželé Mirosław a Wiera Jelinek. Bohoslužby jsou vedeny v polštině. Sbor provozuje mateřskou školu J. A. Komenského. Při sboru působí hudební těleso hrající na zvonky – Zelowské zvonky.

Archiv a muzeumEditovat

V půdních prostorách kostela je Muzeum – Dokumentační středisko dějin Českých bratří. Spolupracuje s Institutem dějin Polské akademie věd, Ministerstvem kultury a národního dědictví, Varšavskou univerzitou, Ministerstvem zahraničních věcí ČR, dále pak s Muzeem J. A. Komenského v Přerově a Sdružením Exulant. Archiv farnosti se zachoval, obsahuje 239 archivních jednotek (z toho je 71 matrik) a cenný je tím, že dokumentuje život české diaspory.[1]

HřbitovEditovat

K prvnímu pohřbu na zelovském hřbitově (u plánovaného kostela) došlo 26.3.1806. Tento hřbitov byl v roce 1852 zrušen a nahrazen hřbitovem „u lesa“. Evangelický hřbitov byl dlouho ekumenický (i pro zeslulé jiného vyznání). Židovský hřbitov v Zelově byl založen v roce 1878 a v roce 1920 byl založen hřbitov katolický.[1]

Významní rodáciEditovat

  • Jan Jelínek (1912–2009), český evangelický kazatel a zachránce pronásledovaných.

ReferenceEditovat

  1. a b c Edita Štěříková: Zelów. Česká exulantská obec v Polsku. Kalich, 2002
  2. a b Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exuantech, 2005. Str. 97, 100 i jiné
  3. KLUSÁKOVÁ, Michaela. Diplomová práce [online]. 2016 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. 
  4. HALLEROVÁ, Michaela. Bakalářská práce [online]. 2013 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. 
  5. a b ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Země otců : z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich, 2005. 498 pages s. ISBN 80-7017-018-2. S. 136–144, 246. 
  6. http://sgph.geo.uni.lodz.pl/uploads/files/t6/07-Szczepankiewicz-Battek.pdf
  7. Exil.cz: Zelow – cesta zase zpátky. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. (česky) 
  8. KUČEROVÁ, Barbara. Diplomová práce [online]. 2016 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Drbal, Alexandr: Krajanský život po r. 1918. In: Evangelický Kalendář 2009 / Uspoř. Petr Pazdera Payne. Praha : Kalich, 2008. S. 152-159. ISBN 978-80-7017-102-8.
  • Kresová, Helena: Kongres potomků českých bratří v Zelově. In: České listy. 2003, č. 7-8, s. 14-16. ISSN 1213-1784.
  • Marešová, Hana: Příruční slovníček zelovské češtiny. Praha : OS „Exulant“, 2003. 48 s.
  • Matějka, Karel: 100. minut prezidenta Václava Havla v Zelówě. In: Kostnické jiskry. 1998, č. 13, s. 2.
  • Míčan, Vladimír: Česká emigrace v Polsku a na Volyni. Brno : Biblická jednota, 1924. 151 s.
  • Štěříková, Edita: Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů. Kalich, Praha 2005. 505 s. ISBN 80-7017-018-2.
  • Tobjański, Zbigniew: Czesi w Polsce. Kraków : Towarzystwo Społeczno-Kulturalne Czechów i Slowaków w Polsce, 1994. 233 s.
  • Tomeš, Jan Matěj: Popis osady Zelova. In: Naše zahraničí. 1927, č. 3, s. 118-121.
  • Wczoraj, dziś i … : Życie, dzieje i teraźniejszość braci czeskich w Zelowie. Zelów : Parafia Ewangelicko-Reformowana, 1998. 211 s. ISBN 83-910821-0-5
  • Zelow 1803–2003: 200 let v Zelowě : Pamětní knížka na Celosvětový kongres potomků Českých bratří v Zelowě konaný pod heslem Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky: Zelow, 19.22. června 2003 / Českobratrská církev evangelická ... [et al.]. Praha: Exulant, 2004. 79 s. ISBN 80-239-2940-2.

Externí odkazyEditovat