Kuców

leží v Lodžském vojvodství 30 km jižně od Zelówa

Kuców (česky Kučov) ležel v Lodžském vojvodství 30 km jižně od Zelówa (Zelov), poblíž je Bełchatów (Belchatov) a Kleszczów (Kleščov). Kdysi česká osada Kučov, založená potomky exulantů doby pobělohorské, ustoupila povrchové těžbě hnědého uhlí. Kučov je černá jáma – obyvatelé byli přestěhováni do Kleščova a Belchatova.

Kuców
Kleszczów (gmina) location map.png
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
Kuców
Kuców
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Před rokem 1818 byl Alexandr Petrozelín, zchudlý a zadlužený český šlechtic, znovu pověřen Čermínskými a Táborskými k jednání o zprostředkování koupě pozemků. V prvním případě (v roce 1802) byl Petrozelín úspěšný při nákupu hospodářství Zelov, tentokrát se jednalo o část kleščovského velkostatku zvaného Kučov. V roce 1818 se na úspěšně zakoupené a rozparcelované půdě usadili potomci českých exulantů z Táborska, Čermína, Zelova a několik Němců ze Slezska. V roce 1852 zde založili evangelický reformovaný sbor a o dva roky později postavili sborový dům se školou. Protože v Kučově nebyl farář, byl za činnost sboru zodpovědný kantor. V kongresovém Polsku museli učitelé skládat zkoušku z ruského jazyka, jinak nemohli být (od počátků 70. let 19. století) potvrzeni jako stálí učitelé. V roce 1878 se zelovští bezzemci podíleli ve Volyni na založení dalších českých kolonií (Michajlovka aj.), brzy za nimi odešli i někteří lidé z přeplněného Kučova. Dne 23. 6. 1893 byl v Kučově položen základní kámen ke stavbě vlastního českého kostela a 17. 6. 1896 (dle juliánského kalendáře) byl kostel slavnostně otevřen. Před druhou světovou válkou bylo v evangelickém reformovaném sboru v Kučově evidováno asi 600 Čechů.[1][2]

ReemigraceEditovat

Po skončení druhé světové války orgány Polské lidové republiky netolerovaly národnostní menšiny, následovalo okrádání, lynčování a vyhánění českých i německých obyvatel,[3] v poválečném Kučově došlo ke dvěma vraždám českých občanů.[1] Poté do československého pohraničí reemigrovaly dvě třetiny Čechů z kučovského sboru (Nové Město pod Smrkem, Liberec...[4]). Aby uhájili ostatky svých předků na evangelickém hřbitově, český evangelický kostel, svoje polnosti a usedlosti, ze zbývajících Čechů v Kučově se stali Poláci.

ZánikEditovat

V 80. letech 20. století bylo rozhodnuto o likvidaci Kučova, pod jehož povrchem byly nalezeny velké zásoby hnědého uhlí. Obyvatelé vesnice byli postupně přemisťováni do Kleščova nebo Belchatova a každému byla nabídnuta práce. Český evangelický hřbitov v Kučově se stěhoval jako první. Ostatky zemřelých byly postupně exhumovány a přeneseny na nově zřízený evangelický hřbitov v Kleščově – vždy za přítomnosti příbuzných. Přeneseny byly všechny náhrobní kameny – tam se některá česká jména často opakují v různých tvarech (Nevečeřal, Nievieceral). Starý kostel v Kučově byl zbourán a do nově postaveného kostela v Kleščově bylo přeneseno jeho cennější vybavení (křtitelnice). Tyto plány byly realizovány do poloviny roku 1991.[5]

 
Kleščov
 
Belchatov

Kleščov a BelchatovEditovat

Kleščov je od povrchového hnědouhelného dolu bývalého Kučova vzdálen asi dva kilometry. Poblíž Kleščova, v Belchatově, je největší tepelná elektrárna v Polsku, která je i jednou z největších v Evropě.[6] Z navezené hlušiny byla v Kleščově na umělém pohoří vybudována sjezdovka, dominatou vrchu jsou větrné elektrárny. Kleščov leží v industriální měsíční krajině a je nejbohatší vesnicí v Polsku.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Země otců : z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 498 s. ISBN 80-7017-018-2. S. 107,127–133, 138, 246 aj.. 
  2. Historický přehled [online]. [cit. 2020-08-01]. S. 296. Dostupné online. (polsky) 
  3. http://sgph.geo.uni.lodz.pl/uploads/files/t6/07-Szczepankiewicz-Battek.pdf
  4. Farní archiv v Liberci, sig. III C 39
  5. Śladami Braci Czeskich « Ekumeniczny Uniwersytet Trzeciego Wieku. www.eutw.edu.pl [online]. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. 
  6. S.A, PGE Systemy. O oddziale - Z kart historii. elbelchatow.pgegiek.pl [online]. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (polsky) 
  7. Polski Kuwejt - Wybory w Onet.pl. web.archive.org [online]. 2010-10-31 [cit. 2020-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-10-31. 

Externí odkazyEditovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuców na Wikimedia Commons
  • Kuców – historické pohledy a fotografie
  • Kuców – Zeměpisný slovník polského království, svazek IV: Kęs - Kutno, Varšava 1883, s. 840
  • Kuców – historie evangelické farnosti