Cyril Pecháček

český dirigent, hudební skladatel a sbormistr

Cyril Pecháček, pseudonym Ivo Milič (17. března 1899 Dolní Čermná[1]11. května 1949 Praha), byl český dirigent a skladatel.

Cyril Pecháček
Cyril Pecháček
Základní informace
Jinak zvaný Ivo Milič
Narození 17. března 1899
Dolní Čermná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. května 1949 (ve věku 50 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry klasická hudba
Povolání hudební skladatel, dirigent, sbormistr, houslista a hudební pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Pocházel z rodiny obchodníka. Poté co dokončil základní školní vzdělání, studoval na Pražské konzervatoři hru na housle a dirigování. Po dokončení studia se stal roku 1918 dirigentem divadla Marie Zieglerové, divadla s převážně operetním repertoárem. Řídil i amatérský soubor ve svém rodišti.

V roce 1920 se vrátil ke studiu skladby na konzervatoři. Byl žákem Josefa Bohuslava Foerstra. V roce 1921 odešel do Chorvatska a tam přijal pseudonym Ivo Milič. V Nová Gradišce byl nejprve sbormistrem pěveckého souboru Graničar. Koncem roku 1921 se stal kapelníkem městského divadla ve Varaždině a pořádal koncerty v blízkém lázeňském městě Varaždinská Teplice. Po roce přesídlil do Subotice, kde nastoupil jako dramaturg a dirigent místního divadla.

V roce 1923 se vrátil do vlasti a stal se šéfem opery v Pardubicích. Zde nastudoval nejen opery Bedřicha Smetany, ale i dalších významných českých skladatelů. Soubor pravidelně hrál i v okolních městech, Hradci Králové, Náchodě, Chrudimi ale zajížděl i do Olomouce a Prostějova. V roce 1924 Pecháček přešel do Olomouce. Zde byl dirigentem v Městském divadle a učil na místní hudební škole. Od roku 1927 byl také sbormistrem Pěveckého hudebního sdružení Žerotín. Pro doprovod sborových koncertů založil samostatný symfonický orchestr Filharmonie Žerotínu, který pod jeho vedením uváděl i samostatné koncerty symfonické hudby. V letech 19361939 vedle toho ještě dále studoval na mistrovské škole u Jaroslava Křičky.

Ve válečných letech musel Olomouc opustit a odešel do Dvora Králové nad Labem, kde se stal ředitelem městské hudební školy a dirigentem pěveckých sborů Dvořák a Záboj. V roce 1945 byl jmenován jedním z uměleckých vedoucích Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého a v roce 1946 se stal prvním sbormistrem pěveckého spolku Hlahol (po Václavu Smetáčkovi). Současně působil na pražské konzervatoři jako profesor houslového oddělení.

DíloEditovat

Jevištní dílaEditovat

  • Galejník op. 6 (taneční drama, 1928)
  • Alfa a Omega (hudební skeč)

OrchestrálníEditovat

  • Ouverture exotigue op. 1 (1920)
  • Suite orientale op 6. (1922)
  • Obrázky z Rožnova op. 18 (1933)
  • Suita pro smyčcový orchestr a varhany op. 32 (1937)
  • Dramatická ouvertura (1939)

Komorní skladbyEditovat

  • Miniatury pro klavír op.4
  • Dumky op. 11 (housle, 1931)
  • Idylky op. 21 (housle, 1934)
  • Dechový kvintet op. 34 (1937)

PísněEditovat

  • Dva zpěvy pro baryton op. 2 (1918)
  • Tři církevní zpěvy op. 9 (1939)
  • Humorné lidové písně op. 25 (1934)
  • Písně Starého zákona op. 29 (1936)

SboryEditovat

  • Tři ženské sbory op. 15 (1933)
  • Tři smíšené sbory op. 30 (1932)
  • Dělnická madona (slova Josef Hora)
  • Písně z Korytné op. 26 (1935)
  • Hanácky pěsničke op. 27 (1935)
  • Mužské sbory op. 31 (1936)
  • Smíšené sbory op. 38 (1940)
  • Jen dál, národe op. 24 (kantáta, 1934)

LiteraturaEditovat

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat