Dvůr Králové nad Labem

město v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji

Dvůr Králové nad Labem (německy Königinhof an der Elbe) je městookrese TrutnovKrálovéhradeckém kraji položené na horním toku řeky Labe. Malebné podkrkonošské město leží v Královédvorské kotlině na východě Jičínské pahorkatiny a na jižním svahu Podkrkonošského podhůří. Žije zde přibližně 15 tisíc[1] obyvatel a je centrem regionu Královédvorsko. Nadmořská výška se od hladiny Labe (270 m n. m.) zvedá až do výšky 485 metrů k severním okraji katastru, který sousedí s obcí Vítězná.

Dvůr Králové nad Labem
letecký snímek
letecký snímek
Znak města Dvůr Králové nad LabemVlajka města Dvůr Králové nad Labem
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecDvůr Králové nad Labem
Obec s rozšířenou působnostíDvůr Králové nad Labem
(správní obvod)
OkresTrutnov
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel15 339 (2024)[1]
Rozloha35,84 km²[2]
Nadmořská výška300 m n. m.
PSČ544 01
Počet domů3 388 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.8
Počet ZSJ25
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí T. G. Masaryka 38
544 17 Dvůr Králové nad Labem
informace@mudk.cz
StarostaJan Jarolím (ANO)
Oficiální web: www.mudk.cz
Dvůr Králové nad Labem
Dvůr Králové nad Labem
Další údaje
Kód obce579203
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve městě se nalézá známá zoologická zahradaafrickým safari, která láká ročně přes tři čtvrtě milionu návštěvníků.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Geografie

editovat

Dvůr Králové nad Labem leží v Královédvorské kotlině, která je sevřena z jihu příkrým Libotovským hřbetem a ze západu a severu Podkrkonošským Zvičinsko-kocléřovským hřbetem. Sousední obce jsou Vítězná(-Huntířov, Komárov), dále Kocbeře, Kohoutov, Choustníkovo Hradiště, Žireč, Kuks, Libotov, Doubravice, Nové Lesy a Verdek. Severozápadně od města, 4 km proti proudu horního toku Labe sbírá vodu podkrkonošská vodní nádrž Les Království. Z důvodu velkého výškového rozpětí mezi nejnižší a nejvyšší nadmořskou výškou města dochází k rozdílným hydrometeorologickým podmínkám (v zimě se déšť postupně s vyšší nadmořskou výškou mění na sníh, na jaře a v létě – ve více dešťových srážek.) Můžeme zde pozorovat i inverzní oblačnost na území města. Dvůr králové se řadí do klimatických oblastí MT9 která zasahuje především do středu města, a MT7, která je především v severní části Dvora Králové. Pro klimatickou oblast MT9 je charakteristické dlouhé léto které je teplé, suché až mírně suché. Přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je v této oblasti krátká, mírná a suchá a má krátké trvání sněhové pokrývky. Průměrná teplota vzduchu je v lednu −3 až −4 °C a v červenci 17–18 °C. Dnů se sněhovou pokrývkou je přibližně 60–80. Pro klimatickou oblast MT7 je charakteristické normálně dlouhé léto, které je mírné až mírně suché. Přechodné období je krátké a je charakterizováno jako mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je dlouhá normálně, je mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná teplota vzduchu je −2 až −3 °C a v červenci 16–17 °C. Co se týče srážkového úhrnu tak ten je ve vegetačním období 400–450 mm, a v zimním období 250–300 mm. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 60–80.

Historie

editovat

Původně se zval Dvůr (Curia), Dvůr-Chvojno. První zmínka o Dvoru pochází z vypravování franckých kupců, kteří prý byli v krajině královédvorské oloupeni a někteří i pobiti. Česká knížata Dvůr-Chvojno držela odedávna, ale až o knížeti Soběslavu I. je známo, že Dvůr navštívil v roce 1139.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1270. V latinsky psaném listu ze dne 27. července, vydaném v Miletíně ohledně sporu mezi faráři Hořic a Miletína o farní právo, je mezi svědky uveden královédvorský plebán „Gottfridus de Curia“ (Bohumír ze Dvora). Tímto listem se ocitáme v období vlády Přemysla Otakara II. a dle práce předního znalce doby přemyslovských králů Josefa Žemličky je Dvůr Králové nad Labem spojen s fundacemi zakládanými tímto velkým králem. Městotvorný proces na území Čech a Moravy začal již za Přemysla Otakara I. a nezastavil se ani za Václava I. Přesto ještě k polovině 13. století počet měst sotva přesáhl pětadvacítku. Až Přemysl Otakar II. vtiskl urbanizačnímu tempu potřebnou dynamiku. Síť královských měst se tak zahustila a prakticky dovršila, takže jeho nástupcům zbyly pouhé jednotlivosti. Jedná se o více než 40 měst založených nebo povýšených na město Přemyslem Otakarem II., či o začlenění již vzniklých sídel do jeho budovaných fundací. Josef Žemlička vyjmenovává ve své práci Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků ta podstatná města, vázající se k městotvorné a fundační činnosti Přemysla Otakara II. a v té řadě je též uveden Dvůr Králové nad Labem. Přemysl Otakar II. dal město opevnit hradbami se čtyřmi branami a stejným počtem věží.

Podle Ottova slovníku naučného povýšil Dvůr Králové na městys syn Přemysla Otakara II. král Václav II. V kterém roce se tak stalo, není známo.[4]

Po záboru německojazyčných oblastí v roce 1938 se město ocitlo na samé hranici s nacistickým Německem a ze tří stran jej obklopovala Říšská župa Sudety, přičemž některé dnešní místní části (Zboží, Žireč a Žirecká Podstráň) náležely k Říši.

Významné události do třicetileté války

editovat
  • 1308 – Podle legendy získala Dvůr Králové druhá žena Václava II., vdova Eliška Rejčka. Město měla věnem darovat své dceři Anežce Přemyslovně bez souhlasu krále Jana Lucemburského, který za trest město Elišce odňal. Ve skutečnosti královně Elišce Rejčce město Dvůr Králové nikdy nepatřilo. Aby král získal i ostatní města v držení Elišky (Hradec Králové, Chrudim, Jaroměř, Poličku a Vysoké Mýto) vyplatil jí za ně 10 tisíc hřiven stříbra (cca 2,5 tuny).
  • 1340Jan Lucemburský potvrdil královským měšťanům Dvora Králové práva, která platila pro všechny rytíře a many v okolí města.
  • 1345 – Po zhoubném požáru, osvobozuje Jan Lucemburský město od daní.
  • 1357 – Město navštívil císař a král Karel IV. společně s arcibiskupem pražským Arnoštem z Pardubic.
  • 1398Václav IV. potvrdil Dvoru Králové všechny výsady a svobody udělené Janem Lucemburským a navíc město získává právo várečné. Městu byl udělen králem také znak.
  • Do roku 1399 – Dvůr Králové náležel královské komoře.
  • 26. února 1399 se stává Dvůr Králové věnným městem českých královen. Ten den ho král Václav IV. daroval své druhé manželce Žofii Bavorské, která si ho zamilovala a město držela až do husitských válek, kdy se město přidalo na stranu husitů.
  • 1400 – královna Žofie dala ve Dvoře Králové postavit nový kostel sv. Jana Křtitele.
  • 1421 – Město se přidalo na stranu husitů Pražanů a Táboritů. Podle legendy Jan Žižka město Dvůr Králové v roce 1423 dobyl. Město při tom z větší části shořelo. Místo, kde měl mít Žižka tábor se nazývalo Žižkova hora (hůra), později Žižkov. Ve skutečnosti krutý vojevůdce husitských vojsk Jan Žižka ve Dvoře Králové nikdy nebyl. Místo Žižkova hůra má svůj název od roku 1417, kdy patřila Mikuláši Nyklovi zvaného Žižka, podle toho, že byl jednooký.
  • 1434 – V bitvě u Lipan bojovali královédvorští občané na straně Tábora, ale v r. 1436 uznali za krále Zikmunda Lucemburského a to za příslib, že císař obnoví řád věnného města, což se v r. 1437 stalo.
  • 1437 – Po smrti Zikmunda se město dostává do držení královny a císařovny vdovy Barbory Celjské, a to až do její smrti v r. 1451.
  • 1450 – Město je přepadeno slezskými křižáky, kteří jej zapálili. Královédvorskými byli ale přemoženi, pochytáni a naházeni do ohně, který způsobili.
  • 1458 – Dvůr Králové se, jako věnné město, dostává do držení české královny Johany z Rožmitálu, druhé ženy krále Jiřího z Poděbrad a byl v držení královny až do její smrti 12. listopadu 1475. Král Jiří městu nově potvrdil svobody a výsady, které město získalo od jeho předchůdců. Město tak zažívá 17 let prosperity a míru.
  • 1471 – Také král Vladislav Jagellonský udělil městu nová práva a stará potvrdil.
  • 1547 – Město bylo potrestáno za účast na povstání nespokojených českých stavů proti císaři Ferdinandovi I., který mu odebral všechny svobody, výsady, práva a statky, které zčásti vrátil, když Královédvorští zaplatili uloženou pokutu a zavázali se k placení daní z piva a sladu. Ferdinand I. městu také ustanovil královského rychtáře.
  • 1564 – Dvůr Králové získává choť císaře Maxmiliána II., Marie Španělská. Císař vrací městu všechna odňatá práva a potvrzuje dřívější privilegia a svobody.
  • 1567 – V královských městech byl prováděn soupis domů. Ve Dvoře Králové jich tehdy bylo 150.
  • 1572 – Celé město, kromě kostela a čtyř domů, lehlo popelem a trvalo skoro půl století, než se z této pohromy vzpamatovalo.
  • 1614 – Dvůr Králové přešel do držení Anny Tyrolské, manželky císaře Matyáše II.
  • 1619 – Královédvorští podporují povstání českých stavů penězi. Podle legendy spolu s Královéhradeckými vyslali městskou hotovost (vojsko) na pomoc Praze v roce 1620. Ve skutečnosti se městské vojsko zúčastnilo bitvy u Prahy až v roce 1757. Po porážce povstání na Bílé hoře město čelilo represím ze strany Ferdinanda II. a muselo přijmout katolickou víru.

V době třicetileté války utrpělo město velké škody a to zejména roku 1646, kdy u města v tzv. bitvě u Dvora Králové porazil švédský generál Arvid Wittenberg císařské vojsko vedené generálem Raimundem Montecucculim.

Věnné město

editovat
 
Dvůr Králové nad Labem, kresba Johanna Venuta z roku 1805

Město, jako věnné, získávaly postupně do vlastnictví níže uvedené královny. Žádná z nich, s výjimkou Marie Terezie, do Dvora Králové nepřijela.

Významné události od 19. století

editovat

Části města

editovat
  • Dvůr Králové nad Labem (katastrální území Dvůr Králové nad Labem a Sylvárov)
  • Lipnice (330–451 m n. m.)
  • Verdek (310–485 m n. m.)
  • Zboží (320–370 m n. m.)
  • Žireč (k. ú. Žireč Městys a Žireč Ves 270–410 m n. m.)
  • Žirecká Podstráň (350–360 m n. m.)

6 částí obcí má 154 ulic a 3 798 adres

Obyvatelstvo

editovat

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 184 domech 13 290 obyvatel, z nichž bylo 7 148 žen. 12 009 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 124 k německé a 41 k židovské. Žilo zde 4 658 římských katolíků, 952 evangelíků, 4 128 příslušníků Církve československé husitské a 217 židů.[6] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 717 domech 16 585 obyvatel. 14 703 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 601 k německé. Žilo zde 5 955 římských katolíků, 1 322 evangelíků, 5 385 příslušníků Církve československé husitské a 182 židů.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Dvůr Králové nad Labem [8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 8 365 8 902 10 898 13 201 17 766 15 615 18 839 16 083 16 904 16 828 17 911 16 976 16 381 15 754
Počet domů 1 049 1 104 1 133 1 239 1 544 1 598 2 118 2 449 2 403 2 490 2 635 2 970 3 073 3 205
Vývoj počtu obyvatel a domů města Dvůr Králové nad Labem bez místních částí[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 6 405 6 981 8 813 11 090 15 393 13 635 16 585 14 190 14 745 15 058 16 271 15 401 14 938
Počet domů 704 759 782 889 1 171 1 234 1 717 1 996 2 004 2 087 2 257 2 528 2 608

Muzea, galerie a kulturní centra

editovat

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Dvoře Králové nad Labem.
 
Šindelářská věž byla součástí hradeb/opevnění města
 
Kostel a radnice z náměstí T.G.M.
  • Kostel Povýšení svatého Kříže v Riegrově ulici
  • Kostel svatého Jana Křtitele na náměstí Republiky
  • Pomník a hroby Rudoarmějců a obětí fašizmu na městském hřbitově, náhrobek rodiny Kratochvílovy, hrobka rodiny Sochorovy
  • (Socha svatého Matěje, prodána v r. 2010 do Josefova[11], umístěna v podloubí domu Restaurantu Hlavní stráž na Masarykově náměstí v Josefově).
  • Mariánský sloup na náměstí T. G. Masaryka z roku 1753 se sochou Panny Marie a sochami svatých Floriána, Vavřince, Kosmy a Damiána na podstavci, doprovázený sochami sv. Františka Xaverského, Jana Nepomuckého, Norberta, Ignáce, Jakuba a Jana Křtitele v parteru, byl vytvořen sochařem Josefem Procházkou (z Chrudimi)
  • Sousoší svatého Jana Nepomuckého (Svatojánské oratorium) na náměstí Republiky
  • Smírčí kříž na lokalitě Harta, v lese u silnice směrem na Kocbeře
  • Pomníky z války v roce 1866
  • Pomník obětem Květnového povstání 1945 na nábřeží Jiřího Wolkera
  • Pomník osvobození (1918) na náměstí Odboje
  • Pomník padlým 19391943 na nádvoří závodu TIBA
  • Pomník Václava Hanky v Schulzových sadech
  • Pomník obětem Květnového povstání 1945 u školy 5. května
  • Kašna se sochou Záboje na náměstí T. G. Masaryka
  • Radnice na náměstí T. G. Masaryka
  • Škola průmyslová textilní na nábřeží Jiřího Wolkera
  • Pivovarská hospoda
  • Dub ve Dvoře Králové, památný strom u MŠ v ulici Na Struze, jižně od centra města (50°25′43″ s. š., 15°48′46″ v. d.)
  • Královédvorské lípy, dvojice památných stromů v ulici Zlatníkova, na jz. okraji města (50°25′5″ s. š., 15°48′33″ v. d.)

Zaniklé památky

editovat
  • HC Dvůr Králové – hokejový klub
  • 1. HK Dvůr Králové nad Labem – házenkářský klub

Kultura

editovat

Rodáci

editovat

Starostové města od 90. let 20. století

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Dvora Králové nad Labem.

Osobnosti

editovat

Zajímavosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Rukopis královédvorský.

Radnice chtěla v roce 2008 začít se stavbou solárního parku s výkonem 3,8 megawattu za přibližně 400 milionů korun, který by se stal jednou z největších slunečních elektráren v České republice. V letech 2009 a 2010 však zastupitelé rozhodli, že takto velikou investici nepodpoří a pozemek pro tyto účely bude město pouze pronajímat.[14][15]

Partnerská města

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Ottův slovník naučný, sv. 8, Dvůr Králové [online]. 1894 [cit. 2019-09-12]. S. 285–286. Dostupné online. 
  5. NACR.cz. www.nacr.cz [online]. [cit. 2014-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-28. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 111. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 60. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-17]. S. 500, 501, záznam 17. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-17]. S. 500, 501, záznam 17-1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  10. Galerie minerálů - Dvůr Králové nad Labem. www.dvurkralove.cz [online]. [cit. 2023-06-03]. Dostupné online. 
  11. Vlast. čtení č. 4., 2015
  12. Synagoga Dvůr králové nad Labem. znicenekostely.cz [online]. Michal Valenčík [cit. 2024-05-20]. Dostupné online. 
  13. Tomáš Halík. Dvůr Králové nad Labem [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. 
  14. Zprávy z ekonomiky | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2023-06-03]. Dostupné online. 
  15. MACHEK, Bedřich. Do smlouvy zahrnuli také eko zátěže. Krkonošský deník. 2010-02-16. Dostupné online [cit. 2023-06-03]. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat