Otevřít hlavní menu

4. perioda

skupina chemických prvků

Čtvrtá perioda periodické soustavy obsahuje 18 prvků, jsou to draslík, vápník, skandium, titan, vanad, chrom, mangan, železo, kobalt, nikl, měď, zinek, gallium, germanium, arsen, selen, brom a krypton. Většinou to jsou kovy, germanium, arsen a selen patří mezi polokovy, brom a krypton jsou nekovy. Téměř všechny tyto prvky jsou za normálních podmínek pevné látky, pouze brom je kapalina a krypton plyn.

4. perioda
 
 
 
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               

ReaktivitaEditovat

Draslík a (o něco pomaleji) vápník reagují již za pokojové teploty s vodou za vzniku příslušného hydroxidu a uvolnění vodíku. Skandium s vodou za běžných teplot nereaguje, je však reaktivnější než přechodné kovy této periody. Železo koroduje, na vzduchu a ve vodě se pokrývá nesouvislou vrstvou oxidu, hydroxidu a oxid-hydroxidu železitého (kyslík rozpuštěný ve vodě tento proces urychluje). Chrom i zinek jsou poněkud reaktivnější než železo, ovšem jejich oxidy vytvářejí souvislou vrstvu (podobně jako u hliníku); pokrývání železa a oceli těmito kovy se využívá k ochraně před korozí; ostatní kovy (a také polokovy) této periody mají poměrně malou reaktivitu. Brom je velmi reaktivní (i když méně než chlor), ochotně se slučuje s většinou prvků, s vodou za pokojové teploty nereaguje. Krypton je jako vzácný plyn téměř nereaktivní (inertní).

VýskytEditovat

Draslík, vápník a bromEditovat

Draslík, vápník a brom se v přírodě vyskytují ve formě solí hlavně v mořské vodě, draslík a vápník jsou také důležitou součástí živých organismů, vápník je obsažen například v kostech. K minerálům draslíku patří například sylvín (KCl), k minerálům vápníku kalcit (CaCO3) nebo dolomit (CaMg(CO3)2, zárověň minerál hořčíku).

Ostatní prvkyEditovat

Skandium se v přírodě vyskytuje poměrně vzácně (5-22 mg/kg). Železo je druhý nejrozšířenější kov na Zemi, vyskytuje se v minerálech jako jsou siderit (FeCO3) a magnetit (Fe3O4). Měď se jakožto ušlechtilý kov vyskytuje jak ve sloučeninách (např. kuprit, Cu2O), tak i v elementární podobě; zinek například jako sfalerit (ZnS). Gallium a germanium jsou vzácné, selen často v rudách doprovází kyslík a síru. Krypton je v malé koncentraci přítomen v zemské atmosféře.