O hornině pojednává článek Dolomit (hornina).

Dolomit (Saussure, 1796), chemický vzorec CaMg(CO3)2 (uhličitan hořečnatovápenatý), je klencový minerál.
Pojmenován podle: Déodat Gratet de Dolomieu (1750–1801), francouzský mineralog a geolog, který tento minerál popsal při zkoumání pohoří Dolomity v severní Itálii.

Dolomit
Dolomite-Magnesite-183887.jpg
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec CaMg(CO3)2
Identifikace
Barva bílá, hnědavá, ...
Vzhled krystalu romboedry
Soustava klencová
Tvrdost 3,5–4
Lesk skelný, perleťový
Štěpnost výborná
Index lomu ω=1,679-1,681 ε=1,500
Vryp bílý se zabarvením
Hustota 2,9 g/cm³
Rozpustnost ve studených kyselinách
jen velmi pomalu

Obsah

PůvodEditovat

Hydrotermální – krystaluje v nízkoteplotní fázi, metasomatický – zatlačováním kalcitu ve vápencových sedimentech, sedimentární – vysrážením z mořské vody (proces je popsán u halitu).

MorfologieEditovat

Nejčastěji tvoří zrnité, masivní nebo kuličkové agregáty, pseudomorfózy. Krystaly ve tvaru romboedru mají zohýbané plochy a obvykle tvoří drůzy.

VlastnostiEditovat

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5–4, křehký, hustota 2,9 g/cm³, štěpnost výborná podle {1011}, lom lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, růžová, žlutavá, načervenalá, hnědavá, šedá až černá. Lesk skelný i perleťový, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý s nádechem podle zabarvení.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Ca 21,73 %, Mg 13,18 %, C 13,03 %, O 52,06 %, příměsi Fe, Mn, Co, Zn, Pb. Před dmuchavkou se netaví, puká, plamen barví cihlově červeně (zvláště, je-li navlhčen HCl). V zředěné HCl se rozkládá (šumí) až po zahřátí.

OdrůdyEditovat

  • ferrodolomit
  • mangandolomit

Podobné minerályEditovat

ParagenezeEditovat

ZískáváníEditovat

Těžbou v lomech.

VyužitíEditovat

Speciální druhy cementu ve stavebnictví, hnojivo, ohnivzdorné materiály. Bezbarvé odrůdy i jako drahý kámen (fasetové brusy).

NalezištěEditovat

Hojný minerál. Tvoří horninu dolomit.

CitaceEditovat

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.  

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat