Hydroxid železitý

chemická sloučenina

Hydroxid železitý je hydroxid železa se vzorcem Fe(OH)3, lidově nazývaný rez. Je to červenohnědý prášek, nerozpustný ve vodě. V přírodě se vyskytuje jako nerost goethit a lepidokrokit. Čerstvě sražený hydroxid železitý je amfoterní a rozpouští se v kyselinách na železité soli i v hydroxidech na železitany. Hydroxid železitý se připravuje srážením roztoků železitých solí roztokem alkalického hydroxidu např. :

Hydroxid železitý
Hydroxid železitý.PNG
Obecné
Systematický název
Sumární vzorec FeHO₂
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 88,932 592 u
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

FeSO4 + 3NaOH → Na3SO4 + Fe(OH)3

Volně se vytváří na vlhkém povrchu železa působením kyslíku;

2Fe + 4H2O + O2→ 2Fe(OH)3 + H2

kde vytváří pórovitou vrstvu, která opadává a obnažuje jeho povrch, čímž se dále rozrušuje.

Vzhledem k významu a rozšíření železa a oceli působí rez obrovské škody a na ochranu proti rzi se vynakládají velké prostředky. Ochrana železa před korozí se provádí:

Způsoby ochrany železa před korozíEditovat

Vytvoření nerezavějící oceliEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Nerez ocel.

Slitiny železa a niklu, chromu a dalších kovů vytvářejí na povrchu pasivní ochranou vrstvičku, takže nerezavějí. Tyto oceli jsou však velmi drahé.

Katodová ochranaEditovat

U povrchů ponořených do vody (např. bojler), lze rezavění zcela zastavit tím, že se v jejich blízkosti umístí zinková, hliníková, hořčíková apod. anoda. Chráněný železný povrch se tak stane katodou galvanického článku a probíhající proud rezavění zastaví. Anoda se vlivem času opotřebovává a je nutné ji vyměňovat.

NátěryEditovat

Povrchová vrstva nátěru, barvy nebo laku brání přístupu kyslíku a tím i rezavění. Pro krátkodobou ochranu se používají oleje a tuky, pro trvalejší jsou to rozpuštěné organické látky nebo monomery, které na povrchu předmětu ztvrdnou. Nátěrové hmoty často obsahují protikorozní přísady. Také betonový povrch ocelovou armaturu do jisté míry chrání, protože na rozhraní udržuje zásadité prostředí.

ModřeníEditovat

Modření, černění nebo také brynýrování je proces, kterým se povrch předmětu oxiduje stabilním modročerným magnetitem (Fe3O4). Vytváří se obvykle při vyšší teplotě (150 °C a více) působením alkalických solí a používá k ochraně zbraní a menších jemně opracovaných předmětů.

PokovováníEditovat

Velmi rozšířenou metodou povrchové ochrany proti rezavění je nanášení tenké vrstvy jiného, odolnějšího kovu. Nejběžnější je galvanické pokovování povrchu, např. zinkování, mědění, niklování a chromování. Silnější a odolnější vrstva vzniká při žárovém pokovování v lázni roztaveného kovu (zinek, cín). Tak se často zinkují zejména části automobilových podvozků a karosérií, střešní krytiny nebo nádoby.