Kuprit (Haidinger, 1845), chemický vzorec Cu2O (oxid měďný), je krychlový minerál. Název je odvozen z latinského cuprum - měď (obsah mědi až 88,8%).[1]

Kuprit
Kuprit, Kazachstán

Kuprit, Kazachstán

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Cu2O
Identifikace
Barva hnědočervená, červená...
Vzhled krystalu krychle, oktaedr, dodekaedr
Soustava krychlová
Tvrdost 3,5–4
Lesk diamantový až matný
Štěpnost nedokonalá
Index lomu n=2,849
Vryp hnědočervený
Hustota 6,14 g⋅cm−3
Rozpustnost v kyselinách a amoniaku

PůvodEditovat

Běžně se vyskytuje v oxidačních zónách měděných ložisek, kde vzniká jako produkt oxidace sulfidů mědi. Nachází se také v sedimentárních rudách permského stáří.

MorfologieEditovat

Krystaly mají nejčastěji tvar krychle, osmistěnu a méně často dvanáctistěnu, až 14 cm velké. Odrůda chalkotrichit má krystaly silně protažené ve směru [001]. Většinou tvoří zrnité, vláknité, zemité a celistvé agregáty. Dvojčatění: často se vyskytují penetrační dvojčata.

VlastnostiEditovat

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5–4, křehký, hustota 6,14g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {111}, lom lasturnatý až nepravidelný.
  • Optické vlastnosti: Barva: hnědočervená, červená, olověná až šedá. Lesk diamantový, polokovový až matný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp červenohnědý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Cu 88,82 %, O 11,18 %. Rozpustný v kyselinách a amoniaku. Před dmuchavkou se taví, žíháním v redukčním plameni vzniká čistá měď.

OdrůdyEditovat

  • chalkotrichit – jehličkovité krystaly

Podobné minerályEditovat

ParagenezeEditovat

ZískáváníEditovat

Společně s těžbou jiných měděných rud, nejčastěji v povrchovém dole.

VyužitíEditovat

Ruda mědi. Výjimečně jako drahý kámen.

NalezištěEditovat

Místy rozšířený minerál.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cuprita na španělské Wikipedii.

  1. SVOBODA, Josef a kol. Encyklopedický slovník geologických věd, 1. svazek. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 920 s. S. 730. 
  2. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech I. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1957. 456 s. S. 66-67. 
  3. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech IV. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1961. 386 s. S. 79-80. 
  4. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech VI. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1963. 440 s. S. 269. 

LiteraturaEditovat

  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s System of Mineralogy, Volume I, 7th edition, pp. 491–494
  • DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat