Cinabarit

Cinabarit (rumělka)
Cinabarit (rumělka)
	Krystaly rudě červeného cinabaritu v křemeni, ložisko Nikitovka, Doněcká oblast, Ukrajina
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	HgS
Identifikace
Barva	červená, hnědočervená
Vzhled krystalu	romboedry, trapezoedry
Soustava	klencová
Tvrdost	2 – 2,5
Lesk	diamantový, matný
Štěpnost	dokonalá
Index lomu	nω = 2,905; nε = 3,256
Vryp	červený
Hustota	8,1 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	nerozpustný v HNO3 a H2SO4

Cinabarit (rumělka) (Theofrastos, 315 př. n. l.), chemický vzorec Hg S (sulfid rtuťnatý), je klencový minerál. Název je historický, pravděpodobně pochází z Indie. Jiný pramen uvádí perský původ, zinjifrah – ztracený. Starší český název je rumělka, podle barvy minerálu.

Cinabarit národní muzeum — cinabarit v národním muzeu v Praze

Původ

Hydrotermální, vysrážením v nízkoteplotní fázi, vzniká v různých asociacích (ryzí rtuť, markazit, opál, antimon) za teplot kolem 100 °C. Zřídka druhotný minerál.

Morfologie

Krystaly tabulkovité, romboedrické, trapezoedrické, dvojčatné srůsty. Dále zrnité, masivní, zemité agregáty, pseudomorfózy.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2–2,5 (lze rýpat nehtem), hustota 8,1 g/cm³ (kolísá podle příměsí), štěpnost dokonalá podle {1010}, lom nerovný, tříštivý.
Optické vlastnosti: Barva: červená, červenohnědá. Lesk na štěpných a krystalových plochách diamantový, jinak matný, průhlednost: průsvitný, vryp červený, index lomu 2,90 (řádný paprsek), 3,2 (mimořádný paprsek), opticky pozitivní.
Chemické vlastnosti: Složení: Hg 86,22 %, S 13,78 %, příměsi Se, Te, Sb, bitumeny. Prášek žíhaný v baničce se stejným množstvím sody dává na stěnách baničky lesklé rtuťové zrcadlo. Před dmuchavkou zcela vyprchá.

Podobné minerály

realgar, proustit, kuprit, rutil, hematit aj.

Parageneze

stříbro, realgar, pyrit, markazit, stibnit, opál, chalcedon, baryt, dolomit, kalcit

Získávání

Většina rtuti vytěžené lidmi od starověku pochází z velikého ložiska cinabaritu v Almadénu ve Španělsku, kde se nachází v kvarcitech. Dalším historicky důležitým evropským ložiskem cinabaritu byla Idrija ve Slovinsku, kde je velmi jemnozrnný cinabarit rozptýlen v břidlicích. Současná těžba je dnes orientována na veliká ložiska v USA za použití moderních těžařských přístrojů.

Využití

Jedná se o hlavní rudu rtuti. Rtuť se získává pražením cinabaritu, kdy dojde k evaporaci vázané síry. Následně proběhne destilace usazeného zbytku, ze kterého se získá čistá rtuť. Cinabarit nemusí však vždy sloužit pouze jako surovina rtuti. Ve středověku z něj byl vyráběn velmi ceněný červený práškový pigment, který se hojně používal jako barvivo. Lze najít i velice pěkné a vzácné sběratelsky atraktivní kusy.

Naleziště

Hojný minerál.

Česko – ojediněle Jedová hora u Hořovic, Horní Luby
Slovensko – Rudňany, Nižná Slaná, Poproč, Malachov, Králíky
Německo – Moschellandberg
Itálie – Monte Amiata, Ripa
Slovinsko – Idria
USA – New Almaden, New Indria
a další.

Odkazy

Literatura

Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 251–255
ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.

Související články

Seznam minerálů

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu cinabarit na Wikimedia Commons
Cinabarit na webu mindat.org (anglicky)
Cinabarit na webu Webmineral (anglicky)
Cinabarit v atlasu minerálů (německy)
Mineral data publishing (PDF)