Tatra T3

český typ tramvaje

Tatra T3 (projekt a prototyp označován původně TIII[1]) je typ československé tramvaje, vyráběný od začátku 60. let do druhé poloviny 90. let 20. století podnikem ČKD Praha v závodě Tatra Smíchov. S přibližně 14 000 kusy se jedná o nejpočetněji vyráběný tramvajový vůz na světě.[2]

Tatra T3
Tramvaj typu Tatra T3 v Praze
Tramvaj typu Tatra T3 v Praze
Typ T3
Výrobce ČKD Praha,
závod Tatra Smíchov
Prototyp(y) 1960
Výroba v letech 1962–1997
Vyrobeno kusů 13 945 + 131 skříní
Technické údaje
Délka (bez spřáhel) 14 000 mm
Šířka 2 500 mm
Výška skříně 3 050 mm
Pohotovostní hmotnost 16 000 kg
Max. rychlost 65 km/h
Rozchod 1 000 / 1 435 / 1 524 mm
Obsaditelnost
Míst k sezení 23 / 36 (verze SU)
Míst k stání 87 / 59 (verze SU)
Motory a elektrická výzbroj
Motory TE 022
Počet a výkon motorů 4×40 kW
Elektrická výzbroj odporová TR37
odporová UB 13 (verze D)
Napájecí napětí 600 / 750 V
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Interiér vozu T3D v německém městě Chemnitz

KonstrukceEditovat

 
Souprava vozů dodaných v roce 1976. Vyšší výrobní sérii odpovídá třídílné čelní okno, vyšší větrací část bočních oken, skříň odrušovacího filtru před sběračem, zvenčí měněná čelní orientace, níže posazené boční blikače a nepoužití krycích lišt.

Tramvaj typu T3 vychází ze svého předchůdce, tramvaje Tatra T2, a je dalším členem typové řady tramvají odpovídajících americké koncepci PCC. To znamená, že jde o jednosměrný jednočlánkový motorový tramvajový vůz se dvěma dvounápravovými podvozky a podlahou v jedné úrovni, určený pro provoz sólo nebo v soupravě shodných spřažených vozů, bez vlečného vozu (dobově někdy označován jako „velkoprostorový vůz“[3]). Všechna dvojkolí jsou poháněna stejnosměrnými elektromotory se sériovým buzením; vždy dva motory téhož podvozku jsou elektricky spojeny do série a obě skupiny jsou trvale spojeny paralelně. V podvozku jsou umístěny podélně a pohánějí dvojkolí přes kloubový hřídel a kuželovou převodovku konstruovanou s ohledem na nízký vyzařovaný hluk. Hluk jízdy snižují také pryžové vložky v kolech.

Na svou dobu patřila k nejmodernějším vozidlům, byly použity nové materiály (např. plasty a sklolaminát). Hlavním konstruktérem tramvaje T3 je Antonín Honzík, konstrukci elektrické výzbroje TR37 vedl Vladimír Zouhar a autorem vnějšího vzhledu vozidla je František Kardaus. který navrhl i design modelu T2.[4]

T3 byla vyvinuta především kvůli velké hmotnosti typu Tatra T2, který nebyl pro menší provozovatele s nekvalitním kolejovým svrškem ideální. Oproti T2 byla zcela přepracována stavba skříně s cílem snížení hmotnosti, k tomu přispívalo i použití skořepinových laminátových čel.

Počínaje druhým vozem byly sjednoceny šířky dveří. Pokud jde o interiér, v prvních výrobních sériích byly použity koženkové červené sedačky v příčném uspořádání 1+1. Od roku 1964 byly instalovány laminátové od návrháře Miroslava Navrátila (vycházející z návrhu původně určeného pro podnik Vertex Litomyšl); zpestřením bylo střídání šedého a červeného provedení.[5] K větrání sloužila posuvná horní část bočních oken (u prvních sérií nižší, u dalších zabírající cca polovinu výšky okna) a tři klapkové střešní větrače (nejprve se šroubovým ovládáním odnímatelnou kličkou, později s pákovým ovládáním přístupným i pro cestující). Osvětlení interiéru je zářivkové na trolejové napětí s předřadným odporníkem (zajímavým prvkem bylo povinné ruční přepínání polarity v každé konečné stanici, protože běžné zářivky na střídavé napětí byly použity se stejnosměrným napájením). Interiér byl temperován odporovými tělesy ve stojanech sedaček. Původní provedení vozu předpokládalo usměrněný pohyb cestujících kolem pevného stanoviště průvodčího, od 70. let po zrušení funkce průvodčích byly vozy dodávány upravené pro samoobslužný provoz (bez pokladny).

Elektrická výzbroj byla vylepšená odporová se zrychlovačem typu TR37. Z dalších navenek patrných změn oproti T2 možno uvést: Byly použity dva čelní reflektory. V ovládání bylo upuštěno od šlapky bdělosti.[6] Jako sběrač proudu byl montován pantograf (u některých vozů s elektrickým stahovákem, převážně však s ručním stahováním). V prvním stupni brzdění kolejnicovými brzdami brzdí plným účinkem trámce zadního podvozku, ve druhém stupni všechny čtyři.[7]

Podvozky zůstaly beze změny. Je možno montovat podvozky jak pro normální rozchod kolejí 1435 mm, tak i pro rozchody 1524 mm a 1000 mm. Taktéž je možný provoz i na jiných, nestandardních rozchodech podle požadavků dopravních podniků.

Do roku 1978 byly do Sovětského svazu dodávány vozy T3SU ve dvoudveřovém provedení (bez středních dveří).[8] Celkem bylo v této verzi vyrobeno více jak 5 tisíc tramvají, což je zhruba polovina vozidel T3 dodaných do SSSR.[9]

PrototypyEditovat

 
Pražský vůz č. 6102, dochovaný druhý vyrobený vůz. Prvním výrobním sériím odpovídá půlené čelní okno, nižší větrací část bočních oken a krycí lišty.

První prototyp (evidenční číslo 6101) byl vyroben v roce 1960. Na podzim téhož roku byly v Praze zahájeny zkušební jízdy. V běžném provozu jezdil vůz od 21. června 1961. Na jaře 1962 byl po vážné dopravní nehodě odstaven, oprava byla provedena až po zahájení sériové výroby tramvají T3 na podzim 1963. Poté byl znovu zařazen do provozu. Z osobní dopravy byl vyřazen v roce 1984, dalších sedm měsíců byl veden jako služební s ev.č. 5513 (pouze administrativní přečíslování, fyzicky nebylo nikdy provedeno). V květnu 1985 byl vůz zlikvidován.

Prototyp se od sériového provedení odlišoval především provedením dveří, které se podobalo vozům T2, tj. přední a zadní dveře měly šířku 1300 mm, střední byly užší (1050 mm). U sériových vozů se přešlo k jednotným rozměrům dveří, průchozí šířce cca 1300 mm.

Tzv. předsunutý vůz (někdy označován jako druhý prototyp) s evidenčním číslem 6102 byl vyroben v roce 1962, téhož roku byl v Praze zařazen do provozu. Vyřazen byl v roce 1996, přičemž byl určen pro likvidaci. Díky několika nadšencům byla tramvaj zachráněna a na přelomu 20. a 21. století byla zrenovována do původního stavu. V současnosti je využívána pro komerční a objednané jízdy.

Úpravy, rekonstrukce a modernizace v Česku a na SlovenskuEditovat

 
Dodatečně montované ovládání ze zadní plošiny (Praha)
 
Souprava tramvají T3M v Brně
 
Modernizovaný bratislavský vůz T3AS

Vzhledem k dlouhé době života prodělaly tramvaje v provozu množství úprav. Někdy šlo jen o zkušební úpravy, které byly vráceny zpět, jako byla změna převodového poměru, některé se naopak shodovaly s provedením právě vyráběných vozů. Například v Praze byly původní převíjecí čelní orientace nahrazeny čtvercovými měněnými zvenčí, po přechodu na provoz bez průvodčího byly odstraněny pokladny, doplněno pomocné ovládání ze zadní plošiny umožňující couvání bez pomocníka, byly doplněny svislé přidržovací tyče u levé řady sedadel, kabiny řidiče byly upraveny na zcela uzavřené, z vnějšího povrchu byly odstraněny krycí lišty, boční blikače přemístěny níže a mnoho dalších.

Od 70. let lze vysledovat různé úspěšné i neúspěšné pokusy o modernizaci či rekonstrukci vozů T3, zaměřené především na úsporu trakční energie. Té bylo dosahovano použitím polovodičové výzbroje, což bylo zpočátku nákladné (proto byla na odvozeném kloubovém typu Tatra K2 v Brně realizována levnější úprava zrychlovačové elektrické výzbroje s přechodem ze sériového na sérioparalelní zapojení motorů při rozjezdu, ale byla vrácena zpět).

Po pokusech pražského a brněnského dopravního podniku modernizovat vozy T3 na typ Tatra T3R, se výrobce ČKD Tatra) rozhodl v polovině 90. let opětovně zařadit model T3 do výroby (poslední tramvaje T3 opustily brány továrny v roce 1989), tentokrát však právě v tomto zmodernizované provedení T3R (o něco později také typ Tatra T3RF).

V 90. letech modernizoval své vozy T3 i liberecký dopravní podnik. Kromě tzv. velkých rekonstrukcí na typy T3G nebo 02T (viz níže), proběhly u některých tramvají pouze tzv. malé modernizace, které byly označeny jako Tatra T3m. Jejich hlavním účelem byla úprava interiéru pro cestující (nové sedačky, protiskluzová podlaha, nové osvětlení, atd.)

  • Tatra T3M – tyristorová výzbroj TV1
  • Tatra T3G – výzbroj TV8 s GTO tyristory - též jako novostavba
  • Tatra T3R – výzbroj TV8 s GTO tyristory, nový design, typ též vyráběn jako nové vozidlo
  • Tatra T3M.3 (též Tatra T3T), Tatra T3M.4 – výzbroj TV14 s IGBT tranzistory
  • Škoda 01T (též Tatra T3M.0) – výzbroj Škoda s IGBT tranzistory
  • Škoda 02T (též Tatra T3M.04) – výzbroj Škoda s IGBT tranzistory
  • Tatra T3R.E – střídavá výzbroj TV Europulse
  • Tatra T3R.P (též Tatra T3P) – výzbroj TV Progress
  • Tatra K3R-NT – výzbroj TV Progress, kloubová tramvaj je vytvořena spojením dvou vozů T3, mezi něž je vložen nový střední nízkopodlažní článek

NovostavbyEditovat

  • Tatra T3M.2-DVC – tyristorová výzbroj TV1
  • Tatra T6A5.3 – výzbroj TV14 s IGBT tranzistory, vozová skříň T6A5, pouze jeden exemplář (Praha)
  • Tatra T3R.EV – asynchronní výzbroj TV Europulse, možnost nového designu
  • VarioLF – asynchronní výzbroj TV Europulse, střední část vozu je nízkopodlažní, nový design
  • Tatra T3R.PV – výzbroj TV Progress, možnost nového designu
  • Tatra T3R.PLF – výzbroj TV Progress, střední část vozu je nízkopodlažní
  • Tatra T3R.SLF – u prototypu výzbroj Ganz-Skoda, sériové vozy výzbroj Škoda, střední část vozu je nízkopodlažní

V 70. letech 20. století byly v některých českých provozech (např. Most–Litvínov, Praha) modernizovány vozy T1 osazením nové vozové skříně typu T3 na podvozky původního vozu T1.[10]

K různým rekonstrukcím dochází i v mimo Českou a Slovenskou republiku. Např. pro Ukrajinu a Rusko byl vytvořen typ Tatra KT3 (výzbroj TV Progress, nový design) – kloubová tramvaj, která je vytvořena spojením dvou vozů T3, mezi něž je vložen nový střední nízkopodlažní článek.

T3 CoupéEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku T3 Coupé.

V roce 2017 zveřejnil Dopravní podnik hl. m. Prahy záměr uvést do provozu výletní tramvaj pro společenské účely. Motivací byla mimo jiné i popularita mazací tramvaje. Původně se uvažovalo o vozu bez střechy, to ale z legislativních důvodů nebylo možné. Nový návrh má tedy střechu a odnímatelná okna v zadní části vozu, což umožňuje letní i zimní provoz. Design ateliéru Anny Marešové zachovává dobové prvky šedesátých let. Obsahuje i střešní okna, inspirovaná autobusy Škoda 706 RTO LUX, nebo barový pult v podobě pultu pro průvodčího z tramvají Tatra T1. Vůz má v přední části bar s laminátovými sedačkami, v zadní části potom „taneční parket“ a bílé koženkové lavice podél oken. Vstup je pouze jedněmi předními dveřmi, odtud název T3 Coupé.[11]

Tramvaj T3 Coupé vznikla z vozu T3R.P ev. č. 8497, s využitím přední části vozu T3M ev. č. 8038.[11]

Dopravní podnik předpokládá, že vůz bude sloužit především na objednávku. Je ale možné, že bude zřízena i pravidelná linka v pátek večer. Začátek prací na vozu byl stanoven na leden 2018,[11] tramvaj byla uvedena do provozu v říjnu téhož roku.

Dodávky tramvajíEditovat

V letech 19601997 bylo vyrobeno celkem 13 945 vozů Tatra T3 a 131 náhradních vozových skříní.

Jde o přehled dodaných nových vozů přímo z výroby. Tabulka nijak nezohledňuje prodeje již ojetých vozidel do dalších provozů, takže počet měst, kde je nebo byl v provozu typ T3, je vyšší. Tabulka nezahrnuje typy Tatra T3R a Tatra T3RF, ani vozy postavené po roce 2000 s použitím vozových skříní VarCB3 a VarCB3LF (typy T3R.EV, T3R.PLF, VarioLF, apod.), které jsou většinou oficiálně vykazovány jako rekonstrukce vozidel T3. V tabulce jsou uvedeny současné názvy měst a států.

Současný stát Město Článek Typ Roky dodávek Počet vozů Evidenční čísla
při dodání
Poznámky Zdroj
Bosna a Hercegovina  Bosna a Hercegovina Sarajevo článek T3YU 1967–1969 20 120–139   [12][13]
Česko  Česko Brno článek T3 1963–1972 109 495–580, 1581–1603   [12][14][15]
T3SUCS 1985–1989 49 1604–1652   [12][14][15]
náhr. skříň 1971 1 1497   [14][15][16]
Liberec článek T3 1965–1973 20 29–48   [12][17]
T3SU 1982–1983 10 49–58   [12][18]
T3SUCS 1986–1987 23 59–81   [12][18]
MostLitvínov článek T3 1967–1972 9 290–298   [12][19]
T3SU 1982 26 viz přehled   [12][19]
T3SUCS 1983–1987 43 viz přehled   [12][19]
náhr. skříň 1968–1976 28[pozn. 1] viz přehled   [19][20]
Olomouc článek T3 1966–1970 30 116–145   [12][21]
T3SUCS 1983–1987 39 146–184   [12][21]
Ostrava článek T3 1965–1975 97 701–797   [12][22]
T3SU 1982 5 901–905   [12][22]
T3SUCS 1983–1987 122 906–1027   [12][22]
náhr. skříň 1976–1997 23 732, 777, 798, 1028–1047   [16][22]
Plzeň článek T3 1964–1976 48 160–207   [12][23]
T3SU 1982 25 208–232   [12][23]
T3SUCS 1983–1987 55 233–287   [12][23]
Praha článek T3 1960–1976 892 6101–6992 č. 6101 – prototyp, č. 6102 – předsunutý vůz [12][24][25]
T3SU 1982 20 7001–7020   [12][26][27]
T3SUCS 1983–1989 272 7021–7292   [12][28][29]
T3M 1992 1 8071 původně zkušební vůz ČKD ev. č. 8003, DPP odprodán 1992 [30]
náhr. skříň 1966–1996 43 viz přehled   [16][31][32][33]
Chorvatsko  Chorvatsko Osijek článek T3YU 1968–1982 26 6839–6848, 7211–7222, 8223–8226   [12][34]
Lotyšsko  Lotyšsko Riga článek T3SU 1974–1987 243     [35]
Německo  Německo Chemnitz článek T3D 1968–1988 132 401–532   [12]
Schwerin článek T3D 1973–1988 115 201–297, 401–418   [12]
Rumunsko  Rumunsko Galați článek T3R 1971–1974 50 1–50   [36]
Rusko  Rusko Barnaul článek T3SU 1967–1985 444     [35]
Groznyj článek T3SU 1981–1986 70     [35]
Irkutsk článek T3SU 1967–1968 30     [35]
Iževsk článek T3SU 1966–1986 270     [35]
Jekatěrinburg článek T3SU 1964–1986 530     [35]
Krasnodar článek T3SU 1980–1986 115     [35]
Kursk článek T3SU 1966–1987 278     [35]
Moskva článek T3SU 1963–1987 2069     [35]
náhr. skříň 1970–1971 6     [16]
Nižnij Novgorod článek T3SU 1978–1986 220     [35]
Novokuzněck článek T3SU 1967–1986 215     [35]
Orel článek T3SU 1979–1985 85 001–085   [35][37]
Pjatigorsk článek T3SU 1967–1987 117     [35]
Rostov na Donu článek T3SU 1967–1985 405     [35]
Samara článek T3SU 1964–1986 619     [35]
Tula článek T3SU 1965–1986 401     [35]
náhr. skříň 1971 1     [16]
Tver článek T3SU 1967–1986 306     [35]
Ufa článek T3SU 1966–1987 360     [35]
Uljanovsk článek T3SU 1966–1986 401     [35]
Vladikavkaz článek T3SU 1972–1987 114     [35]
Volgograd článek T3SU 1967–1987 425     [35]
Volžskij článek T3SU 1967–1980 75 52–126   [35][38][39]
Voroněž článek T3SU 1977–1986 209     [35]
Slovensko  Slovensko Bratislava článek T3 1964–1966 42 267–308   [12][40]
T3SU 1982 20 717–736   [12][40]
T3SUCS 1985–1989 110 7737–7846   [12][40]
náhr. skříň 1976 16 viz přehled   [16][40]
Košice článek T3 1963–1967 93 243–335   [12][41]
T3SU 1982 20 336–355   [12][41]
T3SUCS 1983–1989 69 356–424   [12][41]
náhr. skříň 1970–1979 11[pozn. 2] viz přehled   [16][41][42]
Ukrajina  Ukrajina Dnipro článek T3SU 1968–1987 370     [35]
Doněck článek T3SU 1967–1987 251     [35]
Charkov článek T3SU 1967–1987 735     [35]
Kamjanske článek T3SU 1972–1986 183     [35]
Kramatorsk článek T3SU 1967 2 22, 23   [35][43]
Krivoj Rog článek T3SU 1986–1987 50 001–050   [35][44]
Kyjev článek T3SU 1964–1987 923 5052–5688, 5701–5858, 5901–5994, 6000–6032   [35]
náhr. skříň 1981 2     [16]
Mariupol článek T3SU 1967–1975 32 1001–1005, 1008–1034   [35][45]
Oděsa článek T3SU 1966–1987 484 2945–3339, 4001–4089   [35][46][47]
Záporoží článek T3SU 1966–1987 304     [35]
Uzbekistán  Uzbekistán Taškent článek T3SU 1983–1985 18 2501–2518   [35][48]

V roce 1960 bylo do plánu dodávek ve III. pětiletce zařazeno 22 kusů tramvají T3 pro Dopravní podnik města Ústí nad Labem. Předpoklad dodání byl v letech 1964 a 1965, vzhledem k nově naplánovanému zlikvidování tamního tramvajového provozu ale nebyla dodávka uskutečněna.[49]

Poznámka: Údaj „náhr. skříň“ v kolonce „Typ“ znamená dodanou náhradní vozovou skříň (karoserii) často s náhradními podvozky. Ač byly tyto vozy vykazovány jako náhradní díly, fakticky se jednalo o zcela nové tramvaje, které nahradily některé z vozů zničených při nehodě či požáru. V Československu byly těmito „rekonstrukcemi“ nahrazovány i tramvaje starších typů T1 a T2, od kterých nové vozy převzaly i evidenční čísla.

Čísla vozů
  • Most – Litvínov (T3SU): 204, 205, 210, 211, 214, 222–225, 227–234, 236, 238, 246, 247, 249, 250, 259, 261, 266
  • Most – Litvínov (T3SUCS): 235, 237, 240–245, 248, 251–254, 257, 260, 264, 269, 271, 274–284, 300–313
  • Most – Litvínov (náhr. skříně): 201–203, 206–209, 212, 213, 215–221, 226, 239, 255, 256, 258, 262, 263, 265, 267, 268, 270, 280
  • Praha (náhr. skříně): 6009, 6012–6025, 6092, 6138, 6163, 6164, 6289, 6457, 6736, 6779, 6795, 6798, 8009, 8015, 8051, 8053, 8063, 8067, 8068, 8072, 8074, 8076, 8077, 8079, 8080, 8082, 8083, 8087–8089
  • Bratislava (náhr. skříně): 202–204, 207, 209–211, 213, 215, 218, 221–224, 228, 229
  • Košice (náhr. skříně): 229, 229, 238, 239, 261, 266–268, 298, 301, 302

Historické vozyEditovat

Původní
provoz
Evidenční číslo Současný majitel Typ Výrobní
série
Rok výroby Historický
od roku
Poznámka Zdroj
Bratislava 275 DPB T3 III 1964 1995 [50]
7819 T3SUCS VI 1987 2016 [51]
7820 [52]
Brno 521 TMB T3 IV 1966 1997 [53][54]
1525 DPMB T3 IV 1967 2015 [55]
1594 TMB T3M V 1972, reko 1981 2012 [56][57]
4101 T3 II 1963 2008 cvičný vůz [58][59]
Chemnitz 401 CVAG (dopravní podnik) T3D V 1968 [60][61]
402 T3D V 1968 [60][61]
Liberec 44 DPMLJ T3 V 1973 2018 pronajat Boverclubu, vystaven v Technickém muzeu Liberec [62]
Moskva 481 Mosgortrans (dopravní podnik) T3SU V 1971 2009 Vystaven v Muzeum městské osobní dopravy [63]
1897 T3SU V 1972 1999 [64][65]
Ostrava 752 DPO T3 V 1970 2009 [66]
Plzeň 192 PMDP T3 V 1975 2008 [67][68]
195 Škoda-Bus klub Plzeň T3 V 1975 2012 v Muzeu dopravy Strašice [69][70]
Praha 6102 DPP T3 I 1962 1996 pro komerční jízdy [71][72]
6149 T3 I 1962 1984 [73]
6340 T3 III 1964 2011 [74]
6892 T3 V 1974 2011 pro nostalgickou linku [75]
6921 T3 V 1974 2011 pro nostalgickou linku [75]
7001 T3SU VI 1982 2019 [76]
7002 Stenbus T3SU VI 1982 2016 [77]
7292 DPP T3SUCS VI 1989 2014 [78]
8084 T3M V 1976, reko 1981 2009 [79]
8106 DPMLJ T3M V 1973, reko 1981 2012 zapůjčen Boveraclubu [80]
Schwerin 417 Nahverkehr Schwerin (dopravní podnik) T3D VI 1988 2005 [81][82][83]
418 T3D VI 1988 2005 [81][82][83]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Mara (2001) uvádí podle údajů podniku ČKD pouze 24 náhradních skříní dodaných do Mostu v letech 1968–1976.[16]
  2. Mara (2001) uvádí podle údajů podniku ČKD pouze 9 náhradních skříní dodaných do Košic v letech 1970–1979.[16]

ReferenceEditovat

  1. MARA, Robert. Tatra T3 1960–2000. 40 let tramvají Tatra T3. Praha: K-Report Pavel Malkus, 2001. ISBN 80-903012-0-7. S. 5–7. Dále jen Mara. 
  2. BERNÝ, Aleš; PACLÍKOVÁ, Adéla. V pražských ulicích dojezdila po padesáti letech poslední tramvaj T3 [online]. Idnes.cz, 2011-12-19 [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  3. VANDAS, Jaroslav, a kol. Učebnice řidiče tramvaje a trolejbusu. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1969. S. 44. [Dále jen Vandas.]
  4. MARA, Robert, a kol. Tramvaje Tatra T2. Praha: Pavel Malkus – dopravní vydavatelství, 2005. ISBN 80-903012-7-4. S. 7. 
  5. KANICKÁ, Ludvika. Miroslav Navrátil – design pro každého. Dřevařský magazín. 2013, čís. 12, s. 60–61. Dostupné online. 
  6. Vandas, s. 77-78
  7. Vandas, s. 51
  8. Mara, s. 26, 56–57.
  9. Seznam vozového parku Tatra T3SU [2-door] [online]. transphoto.org [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. 
  10. T1 [online]. Prazsketramvaje.cz [cit. 2015-11-07]. Dostupné online. 
  11. a b c HINČICA, Libor. Praha představuje vůz T3 Coupé [online]. Československý dopravák, 2017-10-25 [cit. 2017-10-27]. Dostupné online. 
  12. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac Mara, s. 123.
  13. Vehicles List, Sarajevo. Tatra T3YU [online]. Transphoto.ru [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b c Evidence vozů DPMB, typ: T3 [online]. Bmhd.cz [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  15. a b c BUTSCHEK, Alan, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 72–76. 
  16. a b c d e f g h i j Mara, s. 125.
  17. DVORSKÝ, Petr; GRISA, Ivan; JÄKL, Gisbert. Úzkorozchodné tramvajové provozy. Liberec. Praha: Nakladatelství Corona, 2007. ISBN 80-86116-49-2. S. 353–358. [Dále jen Dvorský.]
  18. a b Dvorský, s. 358–363.
  19. a b c d Evidenční čísla - vozy rychlodráhy [online]. Mosteckamhd.cz [cit. 2011-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-22. 
  20. Vehicles List, Most and Litvinov. Tatra T3 [online]. Transphoto.ru [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. a b Tramvaje T3 [online]. Mhd-olomouc.cz [cit. 2011-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-21. 
  22. a b c d DP Ostrava - vozový park, typ: T3, trakce: tramvaj [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  23. a b c PMDP - vozový park, typ: T3, trakce: tramvaj [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  24. T3 [online]. Prag-straba.de [cit. 2011-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-11. (německy) 
  25. T3 [online]. Prazsketramvaje.cz [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  26. T3SU [online]. Prag-straba.de [cit. 2011-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-10. (německy) 
  27. T3SU [online]. Prazsketramvaje.cz [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  28. T3SUCS [online]. Prag-straba.de [cit. 2011-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-10. (německy) 
  29. T3SUCS [online]. Prazsketramvaje.cz [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  30. Mara, s. 84.
  31. T3 (6009-6092) [online]. Prag-straba.de [cit. 2011-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-05. (německy) 
  32. T3M2-DVC [online]. Prag-straba.de [cit. 2011-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-10. (německy) 
  33. T3M2-DVC [online]. Prazsketramvaje.cz [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  34. Vehicles List, Osijek. Tatra T3YU [online]. Transphoto.ru [cit. 2011-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah Mara, s. 124.
  36. T3R [online]. Tatrawagen.de [cit. 2011-12-29]. Dostupné online. (německy) 
  37. Vehicles List, Oryol. Tatra T3SU [online]. Transphoto.ru [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. Vehicles List, Volzhskiy. Tatra T3SU 2 door [online]. Transphoto.ru [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. Vehicles List, Volzhskiy. Tatra T3SU [online]. Transphoto.ru [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. a b c d Tatra - ČKD T3 [online]. Imhd.zoznam.sk [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-26. (slovensky) 
  41. a b c d Tatra - ČKD T3 [online]. Imhd.zoznam.sk [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-01. (slovensky) 
  42. TATRANSKÝ, Adam. Košické koľaje 1891–2004. Brno: vlastním nákladem, 2004. ISBN 80-239-3979-3. S. 79–80. (slovensky) 
  43. Vehicles List, Kramatorsk. Tatra T3SU 2 door [online]. Transphoto.ru [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. Vehicles List, Krivoy Rog. Tatra T3SU [online]. Transphoto.ru [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. Vehicles List, Mariupol. Tatra T3SU 2 door [online]. Transphoto.ru [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. Vehicles List, Odessa. Tatra T3SU 2 door [online]. Transphoto.ru [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. Vehicles List, Odessa. Tatra T3SU [online]. Transphoto.ru [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. Vehicles List, Tashkent. Tatra T3SU [online]. Transphoto.ru [cit. 2011-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. Mara, s. 33.
  50. Vozidlá › Električky › ČKD Tatra T3 › #275 [online]. Imhd.sk [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  51. Vozidlá › Električky › ČKD Tatra T3 › #7820 [online]. Imhd.sk [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  52. Vozidlá › Električky › ČKD Tatra T3 › #7819 [online]. Imhd.sk [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  53. Vůz DPMB 1521 (T3) [online]. Bmhd.cz [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. 
  54. KOCMAN, Tomáš. Historická vozidla MHD ve sbírce Technického muzea v Brně. Praha – Brno: Pavel Malkus, dopravní vydavatelství & Technické muzeum v Brně, 2009. ISBN 978-80-87047-17-0. S. 144. [Dále jen Kocman.]
  55. Vůz DPMB 1525 (T3) [online]. Bmhd.cz [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  56. Vůz DPMB 1594 (T3) [online]. Bmhd.cz [cit. 2012-09-05]. Dostupné online. 
  57. manil. Technické muzeum v Brně má nový přírůstek [online]. Bmhd.cz, 2012-8-1 [cit. 2012-09-05]. Dostupné online. 
  58. Vůz DPMB 4101 (T3) [online]. Bmhd.cz [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. 
  59. Kocman, s. 146.
  60. a b Mara, s. 101–102.
  61. a b Wagenparkliste Chemnitzer Verkehrs-AG (CVAG) [online]. Tram-info.de [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (německy) 
  62. http://seznam-autobusu.cz/vuz/20205 [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2018-12-07]. [Vůz Boveraclub #44III (ČKD Tatra T3) Dostupné online]. 
  63. Moscow, tram # 481 [online]. Transphoto.ru [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. Mara, s. 101.
  65. Moscow, tram # 1897 [online]. Transphoto.ru [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. Čtyřnápravový tramvajový motorový vůz T 3 č. 752 [online]. Dpo.cz [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. 
  67. Vůz PMDP 192 (T3) [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. 
  68. Pronájem historických vozidel [online]. Pmdp.cz [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-15. 
  69. Vůz Škoda-Bus klub Plzeň 195 (T3) [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2013-01-08]. Dostupné online. 
  70. Do Muzea dopravy ve Strašicích se přesunula tramvaj T3 [online]. Busportal.cz [cit. 2013-01-08]. Dostupné online. 
  71. Mara, s. 103–104.
  72. MARA, Robert. Tramvaj s číslem 6102. Záchrana a rekonstrukce historického vozu T3. Praha: K-Report, Pavel Malkus, 2003. 124 s. ISBN 80-903012-3-1. 
  73. Mara, s. 99.
  74. Cvičný vůz T3 ev.č.5511 [online]. Prazsketramvaje.cz [cit. 2012-10-07]. Dostupné online. 
  75. a b retrolinka23.cz - Vše o naší milované retrolince 23 [online]. Ondřej Matěj Hrubeš [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  76. Vůz DP Praha #7001 (ČKD Tatra T3SU) [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  77. Vůz STENBUS #7002 (ČKD Tatra T3SU) [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  78. MOp. Přesun vozů mezi vozovnami [online]. Prazsketramvaje.cz, 2014-01-12 [cit. 2014-01-14]. Dostupné online. 
  79. KYSELA, Lubomír. Muzejní tramvaj T3M č. 8084. DP kontakt [online]. [cit. 2011-12-30]. Roč. 2010, čís. 2, s. 36. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-26. ISSN 1212-6349. 
  80. Vůz DP Liberec ? (T3M) [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2013-01-15]. Dostupné online. 
  81. a b Mara, s. 102.
  82. a b Wagenparkliste Nahverkehr Schwerin GmbH [online]. Tram-info.de [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (německy) 
  83. a b Historischer Triebwagen 417 [online]. Nahverkehr-schwerin.de [cit. 2011-12-30]. Dostupné online. (německy) 

LiteraturaEditovat

  • MARA, Robert. Tatra T3 1960–2000. 40 let tramvají Tatra T3. Praha: K-Report Pavel Malkus, 2001. 136 s. ISBN 80-903012-0-7. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat