Tyristor je polovodičová součástka sloužící ke spínání elektrického proudu (nejčastěji výkonových obvodů), fungující jako řízený elektronický ventil (průchod).

Schéma tyristoru a náhradní zapojení ze dvou tranzistorů
Tyristor

Tyristor je čtyřvrstvá spínací součástka (obvykle PNPN), kterou je možné ovládat (spínat) pomocí impulsu do řídicí elektrody G (Gate). Anoda (A) a katoda (K) se v obvodu nesmí zaměnit, proud sepnutým tyristorem prochází pouze ve směru anoda→katoda, jako u diody.

Jedná se o velice účinný nástroj pro řízení velmi výkonných elektrických strojů. V moderních elektrických lokomotivách se používá nejčastěji pro pulzní regulaci výkonu trakčních motorů pro stejnosměrný proud. K regulaci výkonu asynchronních motorů se používají vyspělejší zařízení IGBT.

Způsoby zapnutí a vypnutí tyristoruEditovat

ZapnutíEditovat

  • Krátkodobým proudovým pulsem do řídicí elektrody G (Gate).
  • Překročením kritické hodnoty anodového napětí dojde k průrazu druhého PN přechodu. (Tento způsob je obvykle nežádoucí.)
  • Rychlým nárůstem anodového napětí, tj. nadkritickou strmostí UAK (S = ΔU/Δt = i/C). Při velké strmosti se vyvolá velký proud I přes přechod, který dále vyvolá lavinovou ionizaci krystalové mřížky a tím uvede tyristor do sepnutého stavu. Tento způsob sepnutí bývá většinou nežádoucí a je nutno mu předejít například tlumivkou nebo jiným zpomalovacím členem.
  • Teplotou při určitém napětí UAK. (Také většinou nežádoucí.)
  • Osvětlením druhého (PN) přechodu, takto pracuje fototyristor.

VypnutíEditovat

  • Přerušením anodového proudu.
  • Komutací anodového napětí (přepólování). U střídavých proudů se tak děje automaticky v každé záporné půlvlně, ve stejnosměrných obvodech je nutno použít komutační zařízení (viz Tyristorová regulace výkonu).
  • Zkratem mezi anodou (A) a katodou (K).

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat