Tento článek je o polovodičové diodě. O elektronce pojednává článek Dioda (elektronka).

Dioda je elektrotechnická součástka se dvěma elektrodami, označovanými jako anoda a katoda, která se vyznačuje velmi odlišným tvarem voltampérové charakteristiky v závislosti na polaritě přiloženého napětí. Po připojení anody na kladnější napětí, nežli je na katodě, klade dioda jen malý odpor průchodu elektrického proudu, zatímco při opačném zapojení je dioda téměř nevodivá.

Schematická značka polovodičové diody
Typy polovodičových diod shora: usměrňovací výkonová dioda, Schottkyho dioda, univerzální dioda, hrotová dioda a usměrňovací můstek
(což je sestava 4 diod v jednom pouzdře zapojených jako dvoucestný /Grätzův, také Graetzův/ usměrňovací můstek)

Pro vytvoření diody lze použít více fyzikálních principů, dříve se obvykle používala vakuová dioda (elektronka), nyní jsou používány polovodičové diody využívající usměrňovací efekt na PN přechodu nebo styku kov-polovodič (Schottkyho dioda).

Pracovní stavy diody editovat

Propustný směr – na anodě je kladnější napětí než na katodě – dioda zpočátku, až do určitého prahového napětí (pro běžnou křemíkovou diodu je to cca 0,6 - 0,7 V) téměř nevede, pak ale začne proud se zvyšujícím se napětím prudce růst a pokud není omezen dalšími obvodovými prvky, brzy dosáhne maximálního propustného proudu (pro obvyklé usměrňovací diody jsou to jednotky ampér, ale existují i výkonové diody běžně snášející proudy tisíců ampér) a dojde k tepelné destrukci diody. Omezujícím parametrem v propustném směru je tedy maximální proud.

Závěrný směr – na anodě je zápornější napětí než na katodě – diodou protéká jen minimální proud (pro běžnou křemíkovou usměrňovací diodu jde o proud v řádech mikroampér) prakticky bez ohledu na napětí až do dosažení závěrného napětí (což mohou být řádově volty pro LED nebo tisíce voltů pro speciální diody) při kterém začne proud opět prudce růst a pokud není omezen ostatními prvky obvodu dojde k destrukci diody (pokud je ovšem proud omezen na přípustnou hodnotu, je tento proces vratný a dioda v této oblasti může pracovat, toho využívají Zenerovy a lavinové diody). Omezujícím parametrem v závěrném směru je tedy maximální napětí.

 
Volt-ampérová charakteristika diody

Dělení diod editovat

Podle konstrukčního principu a účelu to může být dioda:

Na polovodičovém přechodu dochází k mnoha, z fyzikálního hlediska zajímavým, efektům, které jsou při využití diody pro usměrňování na překážku. Proto je vhodnou konstrukcí potlačujeme (např. běžná usměrňovací dioda se chová jako fotodioda, pokud je zbavena neprůsvitného pouzdra) a naopak, vyrábíme speciální diody, u kterých tyto jevy využíváme a vhodnou konstrukcí podporujeme. Příklady jsou:

Související články editovat

Externí odkazy editovat