Šoproň

město v Maďarsku
(přesměrováno z Sopron)
Tento článek je o maďarském městě. O hoře pojednává článek Šoproň (hora).

Šoproň[2] ([ˈʃopron]IPA, někdy také Šopron, maďarsky Sopron, německy Ödenburg) je město v Maďarsku, na západě země. Je centrem stejnojmenného okresu. Žije zde přibližně 63 tisíc[1] obyvatel. Město je oficiálně dvojjazyčné (maďarsko-německé), nicméně podíl obyvatel německé národnosti je v současnosti[kdy?] velmi malý.[3]

Šoproň
Sopron
Pohled na Hlavní náměstí (Fő tér), vyfocený z ochozu Požární věže (Tűztorony)
Pohled na Hlavní náměstí (Fő tér), vyfocený z ochozu Požární věže (Tűztorony)
Šoproň – znak
znak
Šoproň – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionZápadní Zadunají
ŽupaGyőr-Moson-Sopron
OkresSopron
MalooblastSopron–Fertőd
Šoproň
Šoproň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha169,04 km²
Počet obyvatel62 900 (2021)[1]
Hustota zalidnění372,1 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři, Němci, Chorvati
Náboženské složeníKřesťanství
Správa
StatusMěsto s župním právem
StarostaFarkas Ciprián
Oficiální webwww.sopron.hu
Telefonní předvolba(+36) 99
PSČ9400
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Jedna z prvních zmínek o souvislém osídlení v tomto místě pochází z Ptolemaiova spisu s názvem Geographia. Místo je označeno starořeckým názvem Σχαρβαντία (Scharbantia) nebo starověké řecké Σκαρβαντία. Do latiny byl název později převzat jako Scarbantia nebo Scarabantia.

Maďarské místní jméno Sopron je německého původu a původně se psalo jako Suprun. Až v polovině 14. století se ustálila současná podoba názvu. Název místa může být odvozen od Sauprunn, kdeč část názvu „brunn“ odpovídá „Saubrunnen“, dřívějšímu názvu oblasti mezi vesnicemi Fertőrákos a Balf. Slovanské jazyky převzaly název ve fonetické podobě (česky a slovensky Šoproň, chorvatsky Šopron). Německý název Ödenburg je složeninou ze dvou slov; Öden- (opuštěný) a burg (hrad/sídlo), odkazující na stav původního římského města v době, kdy jej dosáhli první německy mluvící kolonisté.

HistorieEditovat

Starověk a středověkEditovat

Oblast dnešní Šoproně byla osídlena již v dávných dobách. První budovy zde vznikly ale až v době Římské říše. Nacházelo se zde forum, na jeho místě leží dnes hlavní šoproňské náměstí.

Během stěhování národů byla Scarabantia opuštěna, později se sem nastěhovali Maďaři. Ti zpevnili římské hradby a postavili hrad. V této době získala Šoproň své dnešní jméno. Roku 1153 je již zmiňována jako významné město. Jako dar za obranu před Turky jej Maďaři postoupili Fridrichovi II.[4] s celou okolní župou. Roku 1273 bylo město obsazeno vojskem Přemysla Otakara II., znovu ho pro Uhry získal až král Ladislav IV. Kumán. V 13. století (1277) získala Šoproň statut svobodného královského města. Na přelomu 14. a 15. století žilo v Šoproni okolo čtyř tisíc lidí.[5]

Pozdní středověk a turecká okupaceEditovat

Osmanské vojsko sice město vyplenilo, ale neobsadilo ho. V této době sem utíkali před Turky Maďaři i z jiných měst, díky tomu tak Šoproň rostla na významu. Na druhou stranu byla řada místních Maďarů unášena Turky přes hranici a zotročena.[6] Během protihabsburské vzpoury v zemi město nepodporovalo vzbouřence, ti jej následně obsadili a vydrancovali. Na rozdíl od jiných částí Uher se zde do druhé poloviny 17. století podařilo v rámci protireformace vymýtit podporu různým protestantským církvím.[7]

Roku 1676 tu vypukl požár, středověké stavby lehly popelem a místo nich byly vystavěny barokní. Poté na místě starých středověkých budov vyrostly barokní budovy a zrodilo se dnešní centrum města. V té době byla také přestavěna Požární věž.

Roku 1753 byl v nedalekém lese u Šopron otevřen první uhelný důl na území dnešního Maďarska (důl Brennberg). Ve stejném století bylo také postupně bouráno městské opevnění a na místě původních příkopů vznikly parky.

V roce 1896 byla vyprojektovaná a postavená nová radnice v Šoproni architektem Moritzem Hinträgerem. Odhalena byla při příležitosti 1000. výročí příchodu Maďarů do Karpatské kotliny. Rozšiřování města probíhalo všemi směry poměrně živelně. Pouze směrem jižním však vzniklo širší město s úhlednými ulicemi svírajícími pravé úhly. Doplňuje je náměstí Deák tér s parkovou úpravou.

20. stoletíEditovat

 
Széchenyiho náměstí v roce 1897.
 
Střed města v roce 1970.

Během posledního uherského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Šoproni 33 932 obyvatel (z toho 51,0 % Němců, 44,3 % Maďarů, 4,7 % ostatních).

Po první světové válce měla Šoproň připadnout Rakousku, jako součást provincie Burgenland (a jeho hlavní město[8]), což bylo stanoveno poválečnými smlouvami z Trianonu a Saint Germainu. To vyvolalo nepokoje (tzv. Západomaďarské povstání[9]), které bylo ukončeno nakonec příslibem plebiscitu. Ten byl uskutečněn v roce 1921. V něm zvolili obyvatelé města a osmi přilehlých vesnic valnou většinou připojení[10][9] k Maďarsku. To bylo uskutečněno k 1. lednu 1922.[9] 72,8 % obyvatel chtělo připojení k Maďarsku.

V letech 19001923 byly ve městě provozovány také tramvaje. Jejich provoz však byl pro radnici poměrně nákladný a tak bylo rozhodnuto o zrušení. V roce 1918 existoval návrh (který zůstal neuskutečně) postavit normálněrozchodnou železnici z místní stanice železnice přes Mörbisch am See do obce Rust (na území dnešního Rakouska). Roku 1941 byla zbudována místní poliklinika.

V roce 1944 bylo okolo osmnácti set místních Židů posláno transporty do koncentračních táborů. Na konci druhé světové války bylo vybombardováno a 6. března 1945 obsazeno Rudou armádou. Po skončení války bylo místní německy mluvící obyvatelstvo většinou odsunuto. Většina z něj se přesídila do města Bad Wimpfen. V současné době se v Šoproni hlásí k německé národnosti jen několik jednotek procent obyvatel, i přesto zde má německý jazyk postavení druhého úředního jazyka.[zdroj?] V roce 1950 přišlo město o statut svého regionálního centra, neboť to bylo přesunuto do Győru.[11]

Během období existence komunistického režimu v Maďarsku byla iniciována industrializace města. Roku 1951 byly nicméně uzavřeny místní doly. Průmyslová oblast se nachází především na severozápadním okraji Šoproně, kde také stojí i panelová sídliště (např. Jereván-lakótelep, největší svého druhu ve městě[12]). Další průmysl je soustředěn na jihovýchodním okraji města, v blízkosti železnice.

Roku 1956 v souvislosti s okupací Maďarska sovětskými vojsky řada obyvatel Šoproně uprchla do sousedního Rakouska. Mimo jiné také několik set místních studentů fakulty lesnictví.[13]

19. srpna 1989 poblíž města proběhla demonstrace Panevropský piknik[14], během níž několik set občanů Německé demokratické republiky emigrovalo na Západ. V 90. letech došlo k propojení místní ekonomiky s nedalekým Rakouskem, které se dále zintenzivnilo po vstupu Maďarska do EU a také do Schengenského prostoru v roce 2007. Město bylo rovněž i oblíbenou destinací pro levnější nákupy obyvatel Vídně a jejího okolí.[zdroj?]

V roce 2010 spustily společnosti v oblasti Šoproně papírovou poukázku s náhražkou hotovosti nazvanou Šoproňský modrý frank s cílem stimulovat ekonomiku během tehdy probíhající rozsáhlé globální hospodářské krize.

ObyvatelstvoEditovat

Šoproň měla k 1. lednu 2011 60 548 obyvatel, což bylo 12,5 % z celkového počtu obyvatel župy Győr-Moson-Soproň. Město je čtvrtým nejhustěji osídleným sídlem v regionu. Populace souvisle stárne. V roce 2017 byla průměrná délka života při narození 73,3 let u mužů a 79,9 let u žen. Podle údajů ze sčítání lidu se 8,6 % obyvatel města, tedy asi 5179 osob, hlásilo k nějaké národnostní menšině. Většina z nich byla německé, romské a chorvatské národnosti.

Od druhé poloviny 20. století se počet obyvatel Šoproně postupně zvyšuje. Růst se zrychlil v 50. letech 20. století v souvislosti s urbanizací. Nárůst se nezastavil ani po roce 1989 a změně politického uspořádání země.

EkonomikaEditovat

 
Hlavní náměstí.
 
Letecký pohled na město.
 
Budova univerzity.
 
Výstavba dálnice M85 u Šoproně v roce 2020.

Šoproň je pohraniční město, z velké části obklopené hranicí s Rakouskem. V jeho okolí se pěstuje červené i bílé víno, sídlí zde tedy mnoho vinařů. Celkem se víno pěstuje na ploše o rozloze 4300 ha.[15] Vyrábí se především víno typu frankovka.[15] Západně od města se nacházejí hluboké lesy. Stojí zde také dva průmyslové a dva inovační parky.

Nachází se zde pivovar, který dnes vlastní společnost Heineken. Vaří se zde mimo jiné i v Maďarsku populární[zdroj?] pivo Soproni.

Pamětihodnosti a turistikaEditovat

Také se zde nacházejí mnohé historické památky. Mezi ně se řadí např. synagoga, v níž je umístěno muzeum, dále kostel Nanebevzetí Panny Marie, známý též jako kozí kostel – maďarsky Kecske-templom), nebo palác Esterházyů, postavený v barokním stylu, Fabriciův dům apod.

Nápadnou dominantou je i místní hasičská věž (maďarsky Tűztorony). Zajímavostí je místní Gombócvár se sochou sv. Šebastiána. Na Rákócziho ulici v centru města se nachází řada historicky hodnotných a památkově chráněných domů. Budova radnice byla postavena roku 1895 v historizujícím stylu.

V centru města se nachází několik lokalit s vykopávkami antického sídla. Jako jedno z mála maďarských měst nebylo stiženo tureckými vpády, a proto se zde dochovaly i středověké budovy. Díky tomu je Šoproň navštěvována jako turistická destinace.

V roce 2012 byla Šoproň 8. nejoblíbenější destinace v Maďarsku a uskutečněno zde bylo 361 000 přenocování domácích i zahraničních hostů. Městem také prochází cyklistická trasa EuroVelo 13: Iron Curtain Trail.

Pravidelně se tu koná hudební festival s názvem VOLT.[16]

Na vrcholu Daloshegy se nachází vysílač o výšce 165 m n. m.

KulturaEditovat

V nápadné secesní budově zde sídlí rovněž i Petőfiho divadlo.

V místním paláci Esterházyů je umístěno hornické muzeum, věnující se tradici města, která zanikla v polovině 20. století.

Partnerská městaEditovat

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. Dostupné online.
  2. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 76, 109. 
  3. http://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/06/08/tabeng/4/load01_11_0.html
  4. CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 30. (angličtina) 
  5. MOLNÁR, Miklós. A Concise history of Hungary. [s.l.]: Cambridge University Press, 2001. 366 s. Dostupné online. ISBN 9781107050716. S. 48. (angličtina) 
  6. CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 97. (angličtina) 
  7. CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 109. (angličtina) 
  8. „Mírový diktát“ letos zastínila pandemie. Trianon však i po sto letech jitří představivost Maďarů. Česká televize [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. 
  9. a b c Sopron Chose Hungary 100 Years Ago. Hungary Today [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (maďarsky) 
  10. MOLNÁR, Miklós. A Concise history of Hungary. [s.l.]: Cambridge University Press, 2001. 366 s. Dostupné online. ISBN 9781107050716. S. 269. (angličtina) 
  11. Ez neked megyeszékhely?. index.hu [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. (maďarsky) 
  12. RETRO-Sopron ismét a Jerevánon: Városrész születik. Sopron Media [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. (maďarsky) 
  13. 1956: Escape from Oppression in Hungary to Freedom in the West. Hungary Today [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. (maďarsky) 
  14. A páneurópai piknik évfordulójáról tartottak megemlékezést Sopronban - új galéria. Kisafold [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. (maďarsky) 
  15. a b Sopron Wineries Want to Attract More Tourists. Hungary Today [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (maďarsky) 
  16. Sopron’s VOLT Festival Named Europe’s Best In 2015 In Medium-Sized Category. Hungary Today [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. (maďarsky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat