Ladislav IV. Kumán

uherský král (1262–1290)

Ladislav IV. Kumán (maďarsky IV. László, 126210. července 1290, pod hradem Chersig) byl synem Štěpána V. a kumánské princezny Alžběty a v letech 12721290 uherský a chorvatský král.[1] Jeho manželkou byla Alžběta z Anjou, dcera neapolského krále Karla I. z Anjou.

Ladislav IV. Kumán
Král uherský
Ladislav IV. Kumán (Chronicon Pictum).
Ladislav IV. Kumán (Chronicon Pictum).
Doba vlády 12721290
Korunovace 1272
Narození 1262
Úmrtí 10. července 1290
Předchůdce Štěpán V. Uherský
Nástupce Ondřej III. Uherský
Manželka Isabela z Anjou
Dynastie Arpádovci
Otec Štěpán V. Uherský
Matka Alžběta Kumánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Za krále Uherska byl Ladislav korunován hned po smrti otce roku 1272 jako desetiletý. V době neplnoletosti za něj měla vládnout matka Alžběta, ale do její vlády se stále více pletli příslušníci nejbohatších uherských rodů, především chorvatský bán Joachim Pektari z rodu Gutkeledovců. V sedmdesátých letech se uskutečnil dvojitý sňatkový projekt, který spojil příbuzenskými vazbami novou sicilskou dynastii Anjouovců s Arpádovci – Ladislav se oženil s Isabelou a Karel Neapolský se oženil s uherskou princeznou Marií.[pozn. 1]

O přízeň Uherska se v sedmdesátých letech ucházeli oba zájemci o římskoněmeckou korunu, Rudolf Habsburský i Přemysl Otakar II. Mladý Ladislav byl vnukem Bély IV. stejně jako Přemyslova manželka [pozn. 2], postavil se ale jednoznačně na stranu Habsburka a pokračoval tak v politice svého otce, který byl nesmiřitelným soupeřem českého krále. Ladislav Kumán se na Rudolfově straně zúčastnil jak Přemyslovy potupy před Vídní v roce 1276, tak rozhodující bitvy na Moravském poli v roce 1278. Uherské vojsko tehdy velkou měrou přispělo k české porážce i k smrti krále Přemysla.

 
Ladislavova vražda (středověká iluminace)

Vnitřní situace v Uhrách se přes Ladislavovo velké vítězství stále zhoršovala. Na počínání Kumánů musela reagovat i papežská stolice. Legát Filip přicestoval osobně do Uherska, aby se přesvědčil o situaci a aby napomenul mladého krále. Tyto kroky však způsobily pravý opak. Ladislav se ještě víc přimkl ke Kumánům, jejichž divoký a nespoutaný život mu vyhovoval.

Král Ladislav měl za manželku dceru krále Karla z Apulie. Manželským lůžkem však pohrdl a oddal se kumánským děvčatům, která se nazývala Edua, Cupchech a Mandula. Měl i mnoho dalších konkubín. Jejich láska jeho srdce nadobro zkazila a baroni i šlechtici v kraji ho znenáviděli...
— Chronicum Pictum[2]

Manželství bylo nešťastné.[3] I když byl Ladislav přinucen slíbit nápravu, nic se nezměnilo – musel by úplně změnit způsob života.

Legát přikázal Uhrům, aby si v rozporu s uherskými zvyky neholili brady, nestříhali vlasy a nenosili kumánské klobouky, což se už stalo v Uhersku běžným. Krále pod hrozbou církevní klatby nabádal, aby nenáviděl pohany, měl v úctě křesťanské mravy a žil v řádném manželství...
— Chronicum Pictum[2]

Papežský legát Filip, nevidě jinou možnost, vyhlásil nad zemí interdikt a Ladislava exkomunikoval z církve. Jen s velkým úsilím se uherským vyslancům podařilo přesvedčit samotného papeže, aby trest zmírnil. V roce 1280 je však Filip opět v Uhersku. Na setkání s králem a jeho matkou žádal přijetí ráznych opatření proti pohanům. Sliby byly tentokrát písemné, ale opět se nic nezměnilo. Od září 1286 do srpna 1287 byla zapuzená královna Isabela internována v dominikánském klášteře sv. Marie na Zaječím ostrově pod dohledem Ladislavovy sestry Alžběty. Byla propuštěna až na přímluvu ostřihomského arcibiskupa Ladoméra.[3]

S počínáním krále a jeho kumánské družiny byla stále více nespokojena i šlechta. Někteří její představitelé se dokonce pokusili krále sesadit. To ho přivedlo k myšlence pozvat si na pomoc Tatary. A tak v letech 1285, 1287 a 1288 přicházejí do země Tataři, aby mu pomohli zkrotit odbojnou šlechtu. Strašně poplenili zejména východní Slovensko.[2] To byl důvod pro otevřený boj. Povstali Kysečtí, Boršovci, ale i spišští měšťané. Král utrpěl několik porážek. Po výměně papeže se mu nový muž na papežském stolci Mikuláš IV. dokonce chystal vyhlásit křížovou výpravu. K tomu však nedošlo. 10. června 1290 zavraždili Ladislava IV. tři Kumáni v táboře pod hradem Chersig.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Syn karla a Marie Karel Martel z Anjou se stal otcem budoucích uherských králů z rodu Anjuovců, kteří v osobě Karla Roberta dosedli na uherský trůn.
  2. Čímž také Přemysl argumentoval ve snaze získat uherskou podporu.

ReferenceEditovat

  1. www.bartleby.com. www.bartleby.com [online]. [cit. 2009-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-29. 
  2. a b c Kroniky stredovekého Slovenska : stredoveké Slovensko očami kráľovských a mestských kronikárov. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 1995. 384 s. ISBN 80-85501-06-6. S. 62. 
  3. a b Magyar életrajzi lexikon

LiteraturaEditovat

  • KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy) 

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Štěpán V.
  Uherský král
Ladislav IV.
12721290
  Nástupce:
Ondřej III.