Otevřít hlavní menu

Seznam železničních stanic v Praze

seznam na projektech Wikimedia
(přesměrováno z Seznam pražských železničních stanic)
Nádraží Praha-Dejvice, následník nejstarší železniční stanice na území dnešní Prahy

Seznam obsahuje železniční stanice a zastávky na území města Prahy.

Obsah

Významná centrální a přestupní nádražíEditovat

Stanice a zastávky podle tratíEditovat

Stanice a zastávky jsou uváděny ve směru z centra.

Trať č. 011 (směr Kolín)Editovat

Nové spojení, dříve též Pražská spojovací dráha

Železniční trať Praha – Česká Třebová, dříve Severní státní dráha, později Rakouská společnost státní dráhy

Zrušené:

  • Praha-Hrabovka mezi horním libeňským nádražím a hlavním nebo Masarykovým nádražím před rozvětvením tratí (1922–1941; 1872–1919 konečná Pražské spojovací dráhy)[4][5]
  • Praha-Karlín zastávka, od 1. května 1899 v provozu pod názvem Karlín (Karolinenthal), od 4. května 1942 Praha-Karlín, zrušena roku 1957, v místech dnešního libeňského zhlaví Masarykova nádraží.[6][7][8]
  • Praha-Hloubětín (1882–1976)[9][10]

Trať č. 070 (směr Turnov)Editovat

Železniční trať Praha–Turnov, bývalá Turnovsko-kralupsko-pražská dráha, později Česká severní dráha

Trať č. 090 (směr Kralupy nad Vltavou)Editovat

Železniční trať Praha – Ústí nad Labem – Děčín, bývalá Severní státní dráha, později Rakouská společnost státní dráhy

Zrušené:

Trať č. 120 (směr Hostivice, Kladno)Editovat

Železniční trať Praha–Rakovník, bývalá Buštěhradská dráha

Zrušené:

Trať č. 122 (směr Hostivice, Rudná u Prahy)Editovat

Pražský Semmering, odbočka Buštěhradské dráhy

Zrušené:

Trať č. 171 (směr Beroun)Editovat

Železniční trať Praha – Plzeň, bývalá Česká západní dráha (a část Pražské spojovací dráhy)

Zrušené:

Trať č. 173 (směr Rudná u Prahy, Beroun)Editovat

Železniční trať Praha – Rudná u Prahy – Beroun, bývalá Pražsko-duchcovská dráha (PDE)

Zrušené:

  • Praha-Klukovice (1933–1942)[10][21]
  • Praha-Hlubočepy (1873-2015), původní nádraží bylo v roce 2015 uzavřeno a nahrazeno novou zastávkou stejného jména, která leží uprostřed zástavby poblíž autobusové zastávky. Bývalé nádraží nyní slouží jako výhybna.[20]

Trať č. 210 (směr Vrané nad Vltavou)Editovat

Tzv. Posázavský pacifik

Zrušené:

Vlečka Braník – PodolíEditovat

Vlečka z nádraží Braník k podolské cementárně existovala v letech 1848–1945, osobní dopravě sloužila v letech 1919–1922

Trať č. 221 (směr Benešov u Prahy)Editovat

Železniční trať Praha – České Budějovice, bývalá Dráha císaře Františka Josefa

Trať č. 231 (směr Lysá nad Labem)Editovat

Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín, bývalá Rakouská severozápadní dráha (směr Nymburk)

Zrušený úsek:

Jiné dopravny bez osobní dopravyEditovat

(Seznam nemusí být kompletní.)

  • Nákladové nádraží Praha-Žižkov (1936 - 2015)
  • Seřaďovací nádraží Praha-Strašnice (spádoviště až od Zahradního Města, jakožto seřaďovací nádraží Praha-Vršovice v provozu od 18. června 1919 do začátku 90. let 20. století)
  • Praha-Vršovice čekací koleje – není stanicí, jen dopravnou
  • Praha-Malešice – nákladní železniční stanice, po druhé světové válce do 60. let sloužila i osobní dopravě
  • Praha-Holešovice Vltava – nákladní železniční stanice v holešovickém přístavu
  • Odstavné nádraží Praha-jih (u Michle a Spořilova, není stanicí)
  • Praha-východ (Východní nádraží, předávací nádraží) – nákladová dopravna pro vlečky u rozhraní Libně a Vysočan, dnes nefunkční

Do budoucna zamýšlené staniceEditovat

  • Praha-Výtoň (nad zastávkou MHD Výtoň)[30][31][3]
  • Praha-Hlubočepy zastávka (mezi stanicemi Praha-Smíchov a Praha-Žvahov)[15]
  • Praha-Konvářka (mezi stanicemi Praha-Žvahov a Praha-Jinonice)[32]
  • Praha-Radotín sídliště (mezi stanicemi Praha-Radotín a Černošice)[31][3]
  • Praha-Eden (mezi stanicemi Praha-Vršovice a Praha-Zahradní Město)[31][3]
  • Praha-Zahradní Město (mezi zastávkami Praha-Hostivař a Praha-Eden)[31][3]
  • Praha-Depo Hostivař u stejnojmenné stanice metra[31]
  • Praha-Jahodnice (mezi stanicemi Praha-Depo Hostivař a Praha-Dolní Počernice)[33][3]
  • Praha-Karlín (na trati z Masarykova nádraží do Libně nebo Vysočan)[31]
  • Praha-Rajská zahrada (u stanice metra Rajská zahrada, mezi stanicemi Praha-Vysočany a Praha-Horní Počernice)[31][3]
  • Praha-Třeboradice (mezi stanicemi Praha-Čakovice a Hovorčovice)[31][3]
  • Kbely-Nouzov[3]
  • Praha-Rokytka (U Kříže) (mezi stanicemi Praha-Libeň a Praha-Holešovice)[34][3]
  • Praha výstaviště (mezi stanicemi Praha-Bubny a Praha-Dejvice)[35]
  • Praha-Dlouhá míle (na nové odbočce k letišti)[35][3]
  • Praha letiště (na uvažovaném zakončení nové traťové větve)[35][3]
  • Praha-Vltavská (u stanice metra, náhradou za Praha-Bubny a Praha-Holešovice zastávka)[3], během rekonstrukce Negrelliho viaduktu dočasná konečná stanice Praha-Bubny Vltavská
  • Praha-Spořilov[3]
  • Praha-Ve Studeném[3]
  • Praha-Velká Chuchle (přesunutí stávající zastávky blíže k zástavbě)[3]
  • Praha-Čakovice sídliště (na vlečce do cukrovaru Čakovice)[36]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ivan Skulina: Nový řídicí vůz se představil na strojírenském veletrhu v Brně, týdeník Železničář. Zpráva o společné tiskové konferenci Českých drah a Pars nova a. s. v Brně 2. října 2007. Zmínka o marketingovém názvu holešovického nádraží je v závěru článku
  2. Jan Lipold: Skandály z nádraží Franze Kafky, Týden, 5. 12. 2007
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v Železnice v PID - 2. díl. ČasoPID. Únor 2015, s. 18-20. Rozhovor s specialistou ROPID pro oblast železnice Ing. Václavem Haasem. Dostupné online. 
  4. Železniční stanice Praha-Hrabovka
  5. Pavel Schreier: O zapomenutých tvářích železniční Prahy (II.), Železničář 16/2002; České dráhy, Praha 2002
  6. Milan Polák: Praha a železnice – Nádraží, nádražíčka a zastávky, Milpo media, 2005, ISBN 80-903481-3-0, str. 153
  7. Železniční stanice Praha-Karlín, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  8. Pavel Schreier: O zapomenutých tvářích železniční Prahy (II.), Železničář 16/2002, České dráhy, Praha 2002
  9. Železniční stanice Praha-Hloubětín, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  10. a b c d e f g h Pavel Schreier: O zmizelých tvářích železniční Prahy (I.), Železničář 11/2002, České dráhy, Praha 2002
  11. a b http://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/prazskou-mhd-cekaji-zmeny-nove-zastavky-budou-i-pro-vlaky/r~a2e2d7222f6111e48975002590604f2e/
  12. Železniční stanice Praha-Stromovka, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  13. Železniční stanice Praha-Podbaba, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  14. Železniční stanice Praha-Liboc, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  15. a b Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1848/07, dostupné online
  16. Železniční stanice Praha-Konvářka, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  17. Pavel Schreier: O zmizelých tvářích železniční Prahy (I.), Železničář 11/2002; České dráhy, Praha 2002.
  18. Spanilá jízda Eugena Brikciuse dnes zamíří do Grébovky Archivováno 4. 10. 2008 na Wayback Machine, tisková zpráva města Prahy, 19. 9. 2006
  19. Železniční stanice Praha-Vinohrady, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  20. a b DOLÍNEK, Petr. Nová železniční zastávka Praha-Hlubočepy [online]. Praha: Magistrát Hlavního města Prahy, 2015-08-19 [cit. 2015-09-16]. Dostupné online. 
  21. železniční stanice Praha-Klukovice, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  22. a b Bohdalecký tunel, web Bohdalec
  23. Železniční stanice Praha-Michle, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  24. Milan Polák: Praha a železnice, Milpo Media, Praha 2005
  25. Kateřina Bečková: Zmizelá Praha. Dodatky II - Historická předměstí a okraje města - pravý břeh Vltavy, Praha 2003, snímky z roku 1925, číslo 142 a 144
  26. Lukáš Beran, Vladislava Valchářová (eds.): Pražský industriál. Technické stavby a průmyslová architektura Prahy, VCPD ČVUT, Praha 2007, s. 191
  27. Železniční stanice Praha-Spořilov, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  28. Železniční stanice Praha-Braník přístav, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  29. Železniční stanice Praha-Podolí cementárna, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  30. BRENDLOVÁ, Eva. Vlak pokračuje ve směru Praha-Výtoň. Nová zastávka je v územním plánu. IDnes [online]. 2013-04-30 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online. 
  31. a b c d e f g h DRÁPAL, Filip. Koncepce pražské příměstské dopravy. In: 17. konference Železniční dopravní cesta. Praha: Správa železniční dopravní cesty, 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-05.
  32. Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1851, dostupné online
  33. Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1849/07, dostupné online
  34. Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1315/06, dostupné online
  35. a b c Přípravná dokumentace Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, I.etapa [online]. Správa železniční dopravní cesty, nedatováno [cit. 2015-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-05. 
  36. ČTK. Čakovice chtějí zprovoznit bývalou vlečku. prazsky.denik.cz. 2016-09-20. Dostupné online [cit. 2019-05-10]. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat