Praha-Uhříněves (nádraží)

železniční stanice

Praha-Uhříněves je železniční stanice na dvoukolejné elektrifikované trati 221 do Benešova. Stojí v zástavbě v západní části obce v ulici U Starého nádraží 262/2. Stanice je součástí Pražské integrované dopravy.

Praha-Uhříněves
nádražní budova
nádražní budova
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Hlavní město Praha
Město Praha (část Uhříněves)
Souřadnice
Praha-Uhříněves
Praha-Uhříněves
Praha-Uhříněves, Praha
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 549568
Tratě 221
Nadmořská výška 290 m n. m.
V provozu od 1871
Dopravních kolejí 7
Nástupišť (hran) 2 (3)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava autobus
Služby ve stanici Vnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBezbariérové WCVeřejné parkovištěSchodištěVýtahy
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Železniční stanice v Uhříněvsi byla otevřena 14. prosince 1871 současně se zprovozněním Dráhy císaře Františka Josefa. Stará budova nádraží stojí blíž Říčanům a slouží stále potřebám Českých drah, nová budova byla postavena roku 1915 a je shodná s nádražím v Hostivaři. Podle původního nádraží se jmenuje přilehlá ulice U Starého nádraží, ze které vede vstup také do nové budovy.[1]

PopisEditovat

Stanice včetně úseku tratě Praha-Hostivař - Strančice na IV. tranzitním koridoru prošla v letech 2005-2008 rekonstrukcí. Před výpravní budovou je 6 dopravních a 1 manipulační kolej. Jedno nástupiště se nachází přímo u výpravní budovy, druhé nástupiště je ostrovní a s prvním je spojeno podchodem se dvěma výtahy. K přístupu na zvýšené první nástupiště z krytého peronu výpravní budovy slouží dva schody a nájezdová rampa, která je opatřena zábradlím.[1]

Při rekonstrukci stanice byly zrušeny oba úrovňové železniční přejezdy na říčanském zhlaví - přejezd ulice Františka Diviše byl nahrazen podjezdem a místo přejezdu ulice K Dálnici je pouze podchod. Hostivařské zhlaví bylo posunuto a obvod stanice tím prodloužen o 1,2 kilometru až před zastávku Praha-Horní Měcholupy.[1]

Před rekonstrukcí sloužila ke stavění vlakové cesty dvě elektromechanická stavědla - číslo 1 na říčanském zhlaví a číslo 2 na hostivařském zhlaví. Každé stavědlo bylo obsazeno jedním signalistou. Po dubnu 2006 přestala být obsazována a provoz je řízen z dopravní kanceláře; budova stavědla číslo 1 byla v březnu 2007 zbořena. Návěstidla jsou i po přestavbě stanice světelná.[1]

Drážní vodní věžEditovat

 
Drážní vodojem

Věž drážního vodojemu typu rakouských drah byla postavena současně s výstavbou trati roku 1871. Jedná se o dvoupodlažní hranolovou věž se stanovou střechou, která je zakončená hromosvodem. Její horní patro stojí na krakorcích, které zdobí fasádu.

Nádrž umístěná pod střechou měla možnost vytápění kouřovodem z kotle, který stál v přízemí stavby. Věž sousedila s uhelnou, čerpací stanice dopravovala do vodojemu vodu z místního zdroje - pravděpodobně studny.

Se zánikem parní trakce na trati byl provoz ve vodárně ukončen. Stavba prošla citlivou rekonstrukcí, při níž bylo vnitřní zařízení demontováno. Sestavu původní technologie lze odvodit z dispozice stavby.

Nákladní dopravaEditovat

V sousedství stanice se nachází kontejnerové překladiště, ke kterému vede z nádraží vlečka. Tento velký kontejnerový terminál má kolejiště, jehož délka dosahuje 11 km. Posun je zajišťován motorovými lokomotivami řady 740. Dvě zpětné odbočky do terminálu jsou vedeny z třetí koleje od kolejového přejezdu u Horních Měcholup.[1]

VlečkyEditovat

Při rekonstrukci koridoru byl počet vleček snížen na 3.

  • Vlečka D+D a Silnice byla napojena úvratí z nově vybudované kusé koleje a je používána k vykládce uhlí
  • Vlečka Pragochema (Synthesia, Barvy a laky, Pragolak) vede úvratí ve směru od Hostivaře, nepoužívá se a po dobu rekonstrukce kolejiště sloužila k odstavování vozů.
  • Vlečka ke kontejnerovému terminálu
Zrušené vlečky
  • Cihelny - z říčanského zhlaví (ve směru ud Prahy vpravo od trati)
  • původní vlečka D+D a Silnice (úvratí z vlečky Cihelny)
  • Nábytek (ve směru od Prahy vlevo od trati)
  • Hospodářské družstvo ( Jednota, úvratí z vlečky Nábytek, před zahájením rekonstrukce kolejiště sloužila k odstavování vozů).[1]

TurismusEditovat

Z nádraží vedou turistické značené trasy   0008 do Úval,   1003 do Klánovic a   3059 do Kateřinek v Praze. Turisté mohou také využít cyklostezku A239.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f Společnost pro veřejnou dopravu. Pražské železniční stanice a zastávky: Praha-Uhříněves. [cit. 2018-07-01]. Dostupné z WWW.

LiteraturaEditovat

  • MAHEL, Ivo. Nádraží a železniční tratě. 2. díl, Zaniklé, proměněné a ohrožené stavby na pražské periferii. Vyd. 1. V Praze: Paseka, 2013. 195 s. Zmizelá Praha. ISBN 978-80-7432-298-3. S. 49-52.
  • JÁSEK, Jaroslav. Pražské vodní věže. Vyd. 1. Praha: VR Atelier, 2000. 104 s. ISBN 80-238-6478-5. Kapitola Drážní vodojemy. Nádraží Uhříněves. S. 56-57.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat