Otevřít hlavní menu

Praha-Vršovice (nádraží)

železniční stanice

Praha-Vršovice je železniční stanice, která se nachází převážně ve Vršovicích podél hranice Nuslí (Severní drážní věže a věž vedle mostu u Otakarovy ulice jsou na katastru Nuslí a mají nuselská popisná čísla), rozplety u severozápadního zhlaví v oblasti bývalé stanice Královské Vinohrady spadají do katastru Vinohrad. Nádražní budova se nachází na adrese Ukrajinská 304/2b.

Praha-Vršovice
Staniční budova
Staniční budova
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Hlavní město Praha
Město Praha (část Vršovice)
Ulice Ukrajinská
Souřadnice
Praha-Vršovice
Praha-Vršovice
Praha-Vršovice, Praha
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 572768
Tratě 070, 210, 221
Nadmořská výška 205 m n. m.
V provozu od 1880
Zabezpečovací zařízení Reléové zabezpečovací zařízení
Dopravních kolejí 9
Nástupišť (hran) 3 (5)
Počet cestujících 1 898 000 (2014)[1]
Vypravené vlaky 82 604 (2014)[1]
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava tramvaj, autobus
Služby ve stanici Vnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechVeřejné parkovištěBezbariérové WCTAXIBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další službySchodiště
Kód památky 51989/1-2301 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PolohaEditovat

 
Nástupiště
 
Nádražní budova a část kolejiště
 
Pokladny

Nádraží leží na trati 220Prahy hlavního nádraží do Českých Budějovic, jejíž příměstský úsek do Benešova u Prahy je uveden v souhrnném jízdním řádu pod číslem trati 221. Trať je součástí celostátní dráhy. Ve stanici začíná regionální dráha 210 na Dobříš a do Čerčan, původně místní dráha Nusle–Modřany, později po prodloužení zvaná Posázavský Pacifik. Od doby výstavby Nového spojení byla stanice uvedena i v tabulce jízdního řádu trati 011 do Kolína a 010 do České Třebové, protože některé rychlíky z této trati byly přes Prahu vedeny po nákladní trati přes Malešice, která do té doby v jízdním řádu osobních vlaků uvedená a číslovaná nebyla. Osobní nádraží tvoří celek se seřaďovacím nádražím Praha-Vršovice, táhnoucí se až do Strašnic, které nyní prochází postupnou likvidací.

HistorieEditovat

Konec devatenáctého století - první republikaEditovat

 
Dvojjazyčné informační tabulky v českém a německém jazyce z doby společné monarchie s informací nadmořské výšce

Ačkoliv trať z Prahy do Budějovic uvedla soukromá společnost KFJB do provozu již v roce 1871, zpočátku první stanicí po Praze byla až Hostivař. Až 1. března 1882 bylo uvedeno do provozu nádraží Nusle a roku 1886 bylo dokončeno seřaďovací nádraží. Osobní nástupiště a nádražní budova byly na vršovické straně dráhy, kolejiště a budovy nákladového a seřaďovacího nádraží na nuselské straně. 1. listopadu 1882 byla do nádraží zaústěna i nová spojka od Vyšehradu. Nádraží místní dráhy do Modřan (dnes trať 210), zprovozněné rovněž roku 1882, leželo původně asi půl kilometru blíže k Bohdalci, ale brzy bylo přemístěno do nádraží dráhy císaře Františka Josefa a jeho původní objekty byly opuštěny. Mezitím byla říšským zákonem číslo 51 z 8. dubna 1884 KFJB zestátněna a provozovatelem se staly c.k. rakouské státní dráhy KkStB. 1. října 1888 přibyla na trati ještě nedaleká zastávka Královské Vinohrady. Roku 1899 byla stanice i její výtopna Nusle dále rozšířena. V sobotu 21. prosince 1918 tudy projížděl nedlouho po poledni zvláštní vlak o devatenácti vagonech, přivážející prezidenta Masaryka s doprovodem do osvobozené vlasti. [2] Roku 1919 byla zprovozněna nákladní trať z nádraží Nusle-Vršovice na libeňské horní nádraží. 31. prosince 1919 bylo uvedeno do provozu nové seřaďovací nádraží, táhnoucí se až do Strašnic, přes jehož plochu byl již roku 1913 zřízen příhradový most od Vršovic na Bohdalec. Podchod zbudovaný na osobním nádraží za první republiky (dosud sloužící) nebyl však dokončen a na nuselské straně uzavřen.

Pražské povstání (květen 1945)Editovat

V sobotu 5. května 1945 po vypuknutím pražského květnového povstání se velení ilegální vojenské odbojové (povstalecké) skupiny Trávnice přesunulo do prostoru vršovického nádraží a po dohodě s přednostou nádraží vrchním inspektorem R. Hladíkem zde bylo ještě téhož dne ve 22.00 zřízeno v místnostech ČSD[3] povstalecké velitelství. To podchycovalo spontánně probíhající akce železničářů a lidových dobrovolníků, kteří se aktivovali na tomto úseku, formovalo z nich jednotky dobrovolníků, vyzbrojovalo je a poskytovalo jim základní bojový výcvik.[3]

Povstalečtí zbrojíři Trávnice spolu s dělníky z vršovického závodu ETA (dislokovaného v těsné blízkosti vršovického nádraží) postupně vytvořili (nebo přestavěli) ve Vršovicích několik souprav improvizovaných obrněných vlaků.[3] Základ těchto vlakových souprav tvořily většinou ukořistěné německé vlaky, které dobyli povstalci na různých místech Prahy.[4] Bojového zodolnění vagonů a lokomotiv se dosahovalo dodatečně přidávanými pancéřovými pláty.[4] Palebnou sílu vlaků zajišťovaly většinou ukořistěné německé protiletadlové rychlopalné kanóny ráže 30 mm a trojhlavňové velkorážní kulomety (ráže 15 - 22 mm) umísťované v betonových skružích na plošinových vagonech.[3] Obrněné vlaky operovaly v úseku vršovického nádraží a zasáhly i do bojů na jiných místech celé pražské povstalecké jihovýchodní fronty (ve Vršovicích, Nuslích, Michli a na Spořilově).[3]

Sedmdesátá léta 20. století - rok 2008Editovat

 
Provozní budova na nuselské straně (Ukrajinská 305/3)[5]

V 70. letech 20. století prošlo seřaďovací nádraží komplexní přestavbou a modernizací. Původně měla být zbourána i stávající budova osobního nádraží, nakonec zůstala zachována, ale byla k ní přibudována přízemní hala s pokladnami; vybudovány byly podchody a krytá nástupiště, Otakarova ulice byla přeložena a rozšířena a překlenul ji nový vzpěradlový most.

Od roku 2003 je ve stanici nainstalován hlasový a vizuální informační systém pro cestující mikroVOX HIS Voice, který ohlašuje příjezdy, odjezdy vlaků a další informace. V roce 2002 byly staniční budova[6] a provozní budova[5] zapsány do seznamu kulturních památek.

Během let 2007 a 2008 prošla nádražní budova rekonstrukcí, při níž byla odstraněna přístavba ze 70. let 20. století, a slavnostně byla znovuotevřena 10. října 2008.

Současnost a budoucnostEditovat

Nádražím procházejí vlakové linky Esko Praha č. S9, S8 a S88. Před nádražím lze přestoupit na tramvajové linky v zastávce Nádraží Vršovice, nedaleko je autobusová zastávka Ukrajinská na linkách spojujících Vršovice, Nusle a Michli. Roku 2011 byla před nádraží po mnoha letech plánů prodloužena autobusová linka 193 směrem od Pankráce a Nuslí.

V roce 2018 začala celková rekonstrukce kolejí, rekonstrukce nástupišť a stavba čtvrtého nástupiště a prodloužení podchodu do Bartoškovy ulice v Nuslích.[7][8] V budoucnu by také přes nedaleké náměstí Bratří Synků měla vést linka D pražského metra.[9]

PojmenováníEditovat

  • 18801912 Nusle
  • 19121941 Nusle-Vršovice (mezi léty 1921 - 1939 Praha-Nusle)
  • od roku 1948 či od roku 1941 Praha-Vršovice

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Ročenka dopravy Praha 2014. Praha: [s.n.], 2015. 96 s. Dostupné online. 
  2. PRECLÍK, Vratislav: Z Horního Dvořiště do Českých Budějovic (triumfální příjezd prezidenta Masaryka do vlasti 20. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, listopad - prosinec 2003, roč.XI. čís. 55-56. ISSN 1210-1648, str.7 – 11
  3. a b c d e PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Wohlrath Adam; věcný rejstřík: Trávnice (odbojová skupina)). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 28, 453, 717. 
  4. a b MAREK, Jindřich. Barikáda z kaštanů: pražské povstání v květnu 1945 a jeho skuteční hrdinové. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2005. 415 s. (Svět křídel; 73). Dostupné online. ISBN 80-86808-16-5, ISBN 80-86808-15-7. Kapitola Povstalecké obrněné vlaky na vršovickém nádraží, s. 347, 348, 349. Obsahuje bibliografii; ilustrace, mapy, portréty, plány, faksimile; 24 cm. 
  5. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-14]. Identifikátor záznamu 955893085 : železniční stanice - provozní budova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-14]. Identifikátor záznamu 471912 : železniční stanice - staniční budova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  7. Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hlavní nádraží (podrobná dokumentace). www.szdc.cz [online]. [cit. 2015-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-21. 
  8. ŠINDELÁŘ, Jan. Zdopravy.cz [online]. 2019-03-28 [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. (česky) 
  9. Trasa D pražského metra. www.novemetro.cz [online]. [cit. 2015-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-09. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat