Otevřít hlavní menu
Davidova hvězda Lukhot Habrit.svg Menora.svg
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Sederová večeře (hebrejsky: ליל הסדר‎‎, noc řádu) neboli zkráceně Seder (hebrejsky: סדר‎‎, pořádek, řád) je židovský svátek, rituální večeře sloužící jako připomínka vyvedení Izraele z egyptského otroctví. Sederová večeře má přesně stanovený průběh a pořadí úkonů (odtud její název). Kromě pojídání symbolických pokrmů se předčítají texty z Pesachové Hagady. Seder se koná o prvním večeru (v diaspoře o prvních dvou večerech) svátku Pesach. Základem sederu je biblické nařízení učit děti o významu vysvobození židovského národa z egyptského otroctví.

V onen den svému synovi oznámíš: „To je pro to, co mi prokázal Hospodin, když jsem vycházel z Egypta“.

— Bible, Exodus 13:8

Obsah

Sederový stůlEditovat

Pro seder musí být prostřeno již před setměním, přičemž se uprostřed stolu ocitá jeden vínem naplněný pohár, který je symbolicky určen proroku Elijášovi.

Na stole připraveném pro sederovou večeři nesmí chybět:

  • tři zakryté macesy - představují tři složky lidu Izraele: kohanim (kněze), levijim (levity) a Jisra'el (Izraelity)
  • Pesachová hagada (הגדה של פסח, Hagada šel Pesach)
  • víno - dostatečné množství, aby každý účastník mohl vypít předepsané čtyři poháry
  • sederový talíř - (קערה, ke'ara)
  • pohár na kiduš
  • doplňkový maces - nemusí být u stolu
  • Elijášův pohár
  • slaná voda
  • doplňkový maror - nemusí být u stolu
 
Sederový talíř

Sederový talířEditovat

Sederový talíř, označovaný také jako zdobná mísa, (קערה‎‎, ke'ara) je používaný při domácím obřadu na Pesach. Středověké opisy aškenázské Hagady představují tuto mísu, poprvé zmíněnou v období Mišny, jako jakýsi kulatý talíř. Existují dochované ukázky z období renesance ze dřeva, keramiky, cínu, etc. opatřené příslušnými nápisy a rytinami. Moderní sederové talíře bývají zpravidla měděné či mosazné nebo skleněné a mají zvláštní prohlubně na pokrmy, které předepisuje rituál, či malé misky, do nichž se tyto pokrmy vkládají.

Sederový talíř by měl obsahovat:

  • זרוע‎‎ - zro'a - Opečená kost, která je připomínkou obětního beránka (korban pesach). Mělo by se jednat o kost z beránka, nicméně lze použít třeba opečené kuřecí křídlo nebo krk.
  • ביצה‎‎ - bejca - vejce uvařené natvrdo, symbol nového života a též Izraele, který je přirovnáván ke žloutku, který nikdy zcela nesplyne s bílkem, stejně jako Izrael nikdy nesplynul během pobytu v Egyptě s okolními národy.
  • מצה‎‎ - maca - maces.
  • מרור‎‎ - maror - hořké byliny (např. salát, křen) připomínající hořkost otroctví.
  • כרפס‎‎ - karpas - zelenina (např. ředkvička, brambor, cibule).
  • מים‎‎ - majim - slaná voda připomínající zázrak během přechodu přes Rákosové moře.
  • חרוסת‎‎ - charoset - směs strouhaných jablek, oříšků, mandlí, skořice, zázvoru a červeného vína, připomínající materiál na dělaní cihel, které museli zotročení Izraelité dělat pro faraona.

Průběh sederuEditovat

Seder probíhá v následujícím pořadí:

  1. קדש‎‎ - Kadeš - „posvěcení“, tj. pronesení Kiduš pro svátek
  2. ורחץ‎‎ - Urchac - při němž si „pán domu“ omyje ruce, aby si před dalším obřadem zajistil rituální čistotu
  3. כרפס‎‎ - Karpas - zelenina - petržel nebo ředkev se namáčí ve slané vodě a jí se
  4. יחץ‎‎ - Jachac - rozdělení prostředního macesu, z něhož se bere afikoman (poslední sousto při sederové večeři), který se děti zpravidla snaží „ukrást“, schovat a na konci sederu za něj dostanou „výkupné“ (většinou různé sladkosti apod.)
  5. מגיד‎‎ - Magid - vyprávění příběhu z Hagady a čtyři otázky s následným vyprávěním
  6. רחץ‎‎ - Rechac či Rachca - druhé umytí rukou (tentokrát všech přítomných)
  7. מוציא מצה‎‎ - Moci maca - požehnání nad nekvašeným chlebem, jež se odříkává, aby se splnil předpis
  8. מרור‎‎ - Maror - hořké byliny se namáčejí před pojídáním do charosetu
  9. כורך‎‎ - Korech - snězení „sendviče“ z maroru a nejnižšího macesu podle starověké praxe rabi Hilela
  10. שולחן עורך‎‎ - Šulchan orech - (prostírání stolu) samotná sváteční večeře
  11. צפון‎‎ - Cafun - nalezení a snězení afikomanu
  12. ברך‎‎ - Barech - požehnání po jídle
  13. הלל‎‎ - Halel - čtení Halelu (Žalmy 113 - 118)
  14. נרצה‎‎ - Nirca - závěr sederu

KadešEditovat

Doslova „posvěť“. Samotný seder se zahajuje zapálením svátečních svíček nebo světel, po kterém následuje kiduš (požehnání nad pohárem vína). Kiduš pro seder je mírně odlišný, neboť se týká přímo témat svátku Pesach.

První pohárEditovat

Po kiduš se vypije první pohár vína.

UrchacEditovat

Nyní si pán domu, ve kterém se seder odehrává, a který pronesl kiduš, odchází umýt ruce. V některých tradicích si ruce myjí všichni přítomní, v jiných je toto vyžadováno pouze od představeného domácnosti. Neříká se žádné poženání, které je za normálních okolností obvyklé.

KarpasEditovat

Každý z účastníků namočí kus zeleniny do slané vody a sní jej. Slaná voda připomíná slzy Izraelitů, které prolili v egyptském otroctví. Sefardští židé namáčejí někdy karpas do vína nebo do charosetu.

JachacEditovat

Prostřední ze tří macesů je rozlomen a větší polovina je dána stranou jako afikoman (zákusek). Děti se snaží jej ukrást a po sederu za něj dostat výkupné v podobě sladkostí. Tento rituál byl jako řada dalších ustanoven k udržení pozornosti dětí po celou dobu sederu. Menší polovina macesu se vrátí zpět mezi ostatní dva.

MagidEditovat

Vyprávění, čtení z Pesachové hagady, které popisuje vysvobození z egyptského otroctví, i události mnohem pozdější s tematikou vykoupení nebo které se vztahují jiným způsobem ke svátku Pesach. Mezi nejznámější pasáže patří následující:

Čtyři otázkyEditovat

Toto vyprávění začíná dvěma odstavci - Ha lachma anja (aramejsky: הא לחמא ענייא‎‎, „toto je chudý chléb“ - vztahuje se k macesům) a čtyřmi otázkami, které pokládá nejmladší účastník sederu. tyto otázky se nazývají podle úvodních slov Ma ništana (מה נשתנה‎‎, „čím se liší“, „co odlišuje“) a zní:

  • Čím se tato noc liší od všech ostatních
    • že o jiných nocích nenamáčíme (zeleninu do slané vody) ani jednou a této noci dvakrát
    • že každou noc jíme kvašené i nekvašené, ale tuto noc pouze nekvašené (maca)
    • že každou noc jíme všechny druhy zeleniny, ale tuto noc pouze hořké (maror)
    • že každou noc sedíme nebo si hovíme, ale tuto noc si pouze hovíme (vychází z římského zvyku stolovat vleže, opření o pravou ruku, neboť takový byl zvyk u svobodných lidí, dnes má symbolický význam, že tuto noc jsou všichni účastníci sederu svobodní lidé)

Pátá otázka, která měla být původně mezi druhou a třetí, zní:

  • že každou noc jíme maso pečené nebo vařené, ale tuto noc pouze pečené (symbolizuje zro'a)

RányEditovat

Deset ran egyptských je připomenuto symbolicky tak, že každý účastník namočí do svého poháru s vínem prst nebo příbor a ukápně kapku vína na talíř při každé ráně. Tyto jsou:

  • Krev - proměnění egyptských vod v krev (Exodus 7,14-25)
  • Žáby - seslání žab, které zamořily zemi (Exodus 7,26-8:11)
  • Štěnice (Exodus 8,12-15)
  • Mouchy - invaze komárů a much (Exodus 8,16-28)
  • Mor - dobytčí mor (Exodus 9,1-7)
  • Vředy - hnisavé vředy, které postihly zvířata i lid (Exodus 9,8-12)
  • Krupobití - krupobití (někdy popisováno jako „padající oheň“), které zničilo úrodu a pobilo i zvířata (Exodus 9,35)
  • Kobylky - hejna žravých kobylek, která zničila úrodu v Egyptě (Exodus 10,1-20)
  • Tma - která padla na Egypt na tři dny (Exodus 10,21-29)
  • Pobití prvorozených - kdy zemřeli během jediné noci všichni prvorození Egypta od zvířete až po faraonova syna (Exodus 11,1-12,36)

Druhý pohárEditovat

Po vyjmenování deseti ran se zpívá píseň Dajenu (dosl. „Nám by to stačilo“) jako připomínka toho, že cílem vysvobození z Egypta nebylo způsobit Egypťanům utrpení a že i kdyby Bůh provedl pouze jeden z těchto zázraků, Izraeli by to stačilo.

RachacEditovat

Rituální umytí rukou, tentokrát všech přítomných a za pronesení požehnání.

Moci macaEditovat

Tradiční poženání nad chlebem, tentokrát ovšem nad chlebem nekvašeným.

MarorEditovat

Maror se namočí do charosetu jako připomínka hořkosti otroctví a otrocké práce, kterou Izraelité v Egyptě vykonávali.

KorechEditovat

Maror se jí společně s kouskem macesu na způsob sendviče jako připomínka Hilela, který měl takto ve zvyku jíst maror na sederovou večeři.

 
Připravený stůl pro sederovou večeři.

Šulchan orechEditovat

Doslova prostřený stůl, samotná slavnostní hostina. Tradiční jídla jsou různá, od drůbeže až po gefilte fiš. Jedním z tradičních jídel mezi aškenázskými židy je polévka s macesovými knedlíčky.

CafunEditovat

Afikoman je „vykoupen“ od dětí a sněden jako poslední jídlo sederové noci.

BarechEditovat

Po skončení hostiny se říká požehnání po jídle.

Třetí pohárEditovat

Po pronesení požehnání po jídle se jako pohár požehnání vypije třetí pohár vína.

Pohár pro ElijášeEditovat

V této chvíli se naplní pátý pohár pro proroka Elijáše, který symbolizuje příchod Mesiáše a vykoupení a otevřou se pro něj symbolicky dveře.

HalelEditovat

Recituje se tzv. velký Halel (Žalmy 113 - 118).

Čtvrtý pohárEditovat

Po skončení recitace Halelu se vypije čtvrtý pohár, říká se příslušné požehnání.

NircaEditovat

Zakončení sederu tradičními písněmi jako např. Chad gadja nebo Echad mi jode'a. V některých obcích se během noci čte Píseň písní.

LiteraturaEditovat

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.