Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)

události předcházející otevřené invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022

Rusko-ukrajinská krize mezinárodního charakteru začala eskalovat mezi Ukrajinou a Ruskem na konci roku 2021. Odehrávala se na pozadí jejich vzájemného konfliktu a 24. února 2022 přešla do otevřené invaze Ruska na Ukrajinu.

Rusko-ukrajinská krize
konflikt: Rusko-ukrajinská válka

Zpravodajský odhad rozložení ruských sil u ukrajinských hranic počátkem prosince 2021
trvání: počátek: 3. březen 2021 – 20. dubna 2021
obnovení: 26. října 2021 – 24. února 2022
místo: Ukrajina
výsledek: invaze Ruska na Ukrajinu
  • Ruské uznání separatistických republik Luhanska a Doněcka za suverénní státy
změny území: části ukrajinského území obsazeny Rusy (na severu, východě a jihu)
strany
RuskoRusko Rusko
Doněcká LRDoněcká LR Doněcká LR[p 1]
Luhanská LRLuhanská LR Luhanská LR[p 1]

podpora:
BěloruskoBělorusko Bělorusko
PodněstříPodněstří Podněstří[1]

UkrajinaUkrajina Ukrajina

podpora:
NATONATO NATO
Evropská unieEvropská unie Evropská unie
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
JaponskoJaponsko Japonsko[2]
AustrálieAustrálie Austrálie[3]
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland[4]
běloruská opoziceběloruská opozice běloruská opozice

velitelé
Ukrajina Volodymyr Zelenskyj
Ukrajina Denys Šmyhal
Ukrajina Dmytro Kuleba
Ukrajina Olexij Reznikov
Ukrajina Andrij Taran
Ukrajina Olexij Danilov
Ukrajina Valerij Zalužnyj
Ukrajina Ruslan Chomčak

síla
Rusko cca 900 000 příslušníků ozbrojených sil, 554 000 příslušníků polovojenských jednotek, 2 000 000 rezervistů
Doněcká LR 20 000 vojáků
Luhanská LR 14 000 vojáků
Bělorusko 45 340 příslušníků ozbrojených sil, 110 000 příslušníků polovojenských jednotek, 289 500 rezervistů
  • celkem: 1 202 000
  • celkem: 3 932 840
Ukrajina cca 200 000 příslušníků ozbrojených sil, 102 000 příslušníků polovojenských jednotek, 900 000 rezervistů

Již v březnu a dubnu 2021 Rusko shromáždilo asi 100 000 vojáků a vojenskou techniku poblíž hranice s Ukrajinou, což představovalo největší mobilizaci sil od ruské anexe Krymu v roce 2014. To vyvolalo mezinárodní krizi a obavy z možné invaze. Satelitní snímky ukázaly pohyby obrněné techniky, raketových střel a dalších těžkých zbraní. Vojska byla do června částečně stažena.[5] Krize opět nabyla na intenzitě v říjnu a listopadu 2021, kdy se do prosince znovu shromáždilo u hranic více než 100 000 ruských vojáků.[6]

Členské státy NATO (modrá) se státy v procesu vstupu (světle modrá) a dialogu k přistoupení (fialová) a OSKB (rudá) v Evropě.

Krize měla kořeny ve vleklém rusko-ukrajinském konfliktu, který začal v roce 2014 a na začátku roku 2021 zaznamenal eskalaci. Ministerstvo zahraničních věcí Ruska v prosinci 2021 vzneslo několik požadavků, včetně zákazu vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO) a snížení počtu vojáků a vojenské techniky NATO ve východní Evropě výměnou za stažení ruských ozbrojených sil. Spojené státy americké a další členové NATO tyto požadavky odmítly a varovaly Rusko před zvýšenými ekonomickými sankcemi, pokud by napadlo Ukrajinu. Mezi prosincem 2021 a únorem 2022 proběhly bilaterální diplomatické rozhovory mezi Ruskem a USA, Francií a Německem, ale ke zmírnění krize nevedly.[7][8][9]

Komentátory byla popisována jako jedna z nejintenzivnějších krizí od konce studené války.[10][11][12]

Situace se dále vyostřila poté co ruský prezident Vladimir Putin 21. února 2022 oficiálně uznal nezávislost separatistických regionů rozkládajících se na východní Ukrajině a rozkázal vstup ozbrojených sil Ruské federace na toto území pod záminkou udržování míru.[13] V časných ranních hodinách 24. února na Putinův rozkaz Rusko zahájilo rozsáhlý útok na Ukrajinu.[14][15]

ChronologieEditovat

 
NATO (modrá) a OSKB (oranžová) na světové mapě.

První eskalace (březen–duben 2021)Editovat

  • 14. září 2020 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj schválil novou ukrajinskou Strategii národní bezpečnosti č.392/2020, která zajišťuje rozvoj zvláštního partnerství s NATO s cílem členství v NATO. [16]
  • 24. března 2021 Zelenskyj podepsal dekret č. 117/2021, kterým se schvaluje „strategie deokupace a reintegrace dočasně okupovaného území Autonomní republiky Krym a města Sevastopol“. Dekret vstoupil v platnost 26. března 2021. Ukrajina si v dekretu vyhrazuje právo uplatnit všechny prostředky ochrany lidských a občanských práv a svobod, nezávislosti, státní suverenity a územní celistvosti stanovené mezinárodním právem a právními předpisy Ukrajiny v souladu s článkem 51 Charty Organizace spojených národů. Ukrajina zahajuje proces mezinárodního vyjednávání s cílem určit způsoby osvobození dočasně okupovaného území a obnovení ústavního pořádku Ukrajiny, a to zejména na základě ustanovení Memoranda o zárukách bezpečnosti v souvislosti s přistoupením Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní , výsledky Krymské platformy.[17]
  • 30. březen 2021 — Velitel ukrajinských sil Ruslan Chomčak upozornil, že Rusko přesouvá k ukrajinským hranicím své síly.[18]
  • 30. března 2021 přijala Vrchní Rada Ukrajiny zákon 1357-IX, který umožňuje prezidentovi povolat do armády členy aktivních záloh bez vyhlášení mobilizace.[19][20]
  • 31. březen 2021 — Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že vinu za nenaplňování minských mírových dohod nese ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který odmítl dialog s proruskými separatisty.[18]
  • 1. duben 2021 — Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov varoval, že jakákoliv eskalace na východě Ukrajiny může vést k zničení země.[21] Naznačil, že k rozpoutání vojenského konfliktu ukrajinské politické představitele „tlačily“ Západ vedený Spojenými státy.[21]
  • 6. duben 2021 — Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyjádřil podporu a solidaritu Ukrajině.[22] Ukrajinský prezident viděl vstup země do NATO jako jedinou cestou, jak ukončit konflikt v Donbasu.[23] Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že miliony obyvatel východu Ukrajiny, kde se mluví převážně rusky, by neakceptovaly členství země v NATO, a varoval, že podobná rétorika by dále destabilizovala Donbas, ovládaný proruskými separatisty.[23]
  • 8. duben 2021 — Ruský prezident Vladimir Putin při telefonátu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou obvinil Kyjev z provokací na východě Ukrajiny.[24] Oba státníci vyjádřili znepokojení nad situací na východě Ukrajiny, kde v poslední době rostlo napětí.[24] Německá vláda uvedla, že Merkelová v rozhovoru žádala, aby Rusko snížilo koncentraci svých vojsk u hranic s Ukrajinou.[24]
  • 13. duben 2021 — V Petrohradu byl zadržen a následně vyhoštěn ukrajinský konzul Oleksandr Sosoniuk za „přijímání důvěrných informací“ při rozhovoru s ruským občanem.[25]

Obnovení eskalace (srpen 2021–leden 2022)Editovat

 
Trasy ruského útoku na Ukrajinu
  • 14. června 2021—NATO ve svém závěru ze summitu v Bruselu,zopakovalo rozhodnutí přijaté na summitu v Bukurešti v roce 2008, že Ukrajina se stane členem Aliance s akčním plánem členství (MAP) jako nedílnou součástí procesu.[26]
  • 31. srpna 2021 — USA uzavřely s Ukrajinou Rámec strategické obrany (Strategic Defence Framework) s cílem reformy ukrajinských ozbrojených sil v souladu s principy a normami NATO do prosince 2026 [27][28]
  • 11. října 2021 Rozkazem č. 313 schválilo Ministerstvo obrany Ukrajiny seznam odborností a/nebo profesí souvisejících s příslušnými vojenskými účetními odbornostmi, na základě kterých budou ženy registrovány do branné povinnosti.[29]
  • 10. listopadu 2021 — USA uzavřely s Ukrajinou Chartu o strategickém partnerství. V dokumentu je deklarována podpora USA na vstup Ukrajiny do NATO. USA se zavazují k udržování sankcí a zavádění dalších opatření vůči Rusku za účelem získání území Krymu,teritoriálních vod Krymu a Donbasu pod státní správu Ukrajiny. Dokumentem se prohlubuje spolupráce USA s Ukrajinou v oblasti reformy obrany a obranného průmyslu.[30]
  • 17. prosince 2021 — Rusko zveřejnilo požadavky, které vyžadovalo od Západu. Mezi požadavky byl závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO nebo ukončení vojenských aktivit NATO na Ukrajině, ve východní Evropě, v oblasti Kavkazu a ve střední Asii.[31][32]
  • 14. leden 2022 — Došlo k rozsáhlému kybernetickému útoku na webové stránky ukrajinských ministerstev a některých dalších institucí, z něhož byli podezřelí ruští hackeři.[33]
  • 18. leden 2022 — Byl zaznamenán přesun ruských armádních sil na území Běloruska. Podle tvrzení ruské strany se důvodem jejich přítomnosti stalo připravované rusko-běloruské vojenské cvičení, ale představitelé Ukrajiny a USA vyjádřili obavy z možného útoku na Ukrajinu ze severu, zejména vzhledem k poloze ukrajinského hlavního města Kyjeva blízko bělorusko-ukrajinské hranice.[34][35][36]
  • 21. leden 2022 — Rusko vzneslo požadavek, aby se NATO zavázalo ke stažení svých sil z Bulharska a Rumunska, a poskytlo mu právně závazné záruky, že nebude pokračovat v přijímání nových členských států a navrátí se do hranic ve stavu z roku 1997.[37]
  • 24. leden 2022
    • NATO oznámilo posílení svých sil ve východní Evropě, zejména námořních a vzdušných, a uvedlo další síly do stavu pohotovosti, v reakci na pokračující soustřeďování ruských sil na hranicích s Ukrajinou.[38]
    • Spojené státy nařídily rodinám diplomatů, aby opustili Ukrajinu, britskou ambasádu v Kyjevě opustila polovina zaměstnanců.[39]
  • 25. leden 2022
    • Předseda vlády Slovenské republiky Eduard Heger svolal bezpečnostní radu státu na téma rusko-ukrajinského konfliktu.[40]
    • Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že zneškodnila zločineckou skupinu koordinovanou ruskými zpravodajskými agenturami, která se chystala napadnout městské objekty v příhraničních oblastech a destabilizovat situaci. Organizátory gangu byli dva místní obyvatelé, z nichž jeden měl ruské občanství. Agenti SBU při zásahu zabavili mimo jiné výbušné zařízení, ruční zbraně, munici a záznamy s plány přepadových akcí.[41]
  • 26. leden 2022
    • Vláda ČR schválila dar 4 000 dělostřeleckých granátů na pomoc Ukrajině.[42][43]
    • Americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken oznámil odevzdání písemné odpovědi USA na požadavky Ruska, v níž nabídl diplomatická jednání o oblastech Ruskem vyjádřených obav, zejména v oblasti kontroly zbrojení, transparentnosti a stability, a také zopakoval trvání již dříve vysloveného nesouhlasu s požadavkem na absolutní vyloučení vstupu Ukrajiny do NATO, s odkazem na právo států rozhodovat o tom jaké bezpečnostní smlouvy uzavřou či do jakých aliancí vstoupí. Vyjádřil v ní také znepokojení Spojených států a jejich spojenců z ruských akcí podrývajících bezpečnost.[44] Další podrobnosti neuvedl, pouze že odpověď, která vznikla ve spolupráci se spojenci, zopakoval již dříve veřejně učiněná stanoviska, a dodal, že očekává další jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, poté co se ruská strana blíže seznámí s obsahem dokumentu.[45] Plný text odpovědi NATO a USA na bezpečnostní požadavky Ruska z 17. prosince 2021 zveřejnil španělský deník El Pais[46]

Ruská invaze na Ukrajinu (únor 2022)Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Ruská invaze na Ukrajinu (2022).
 
Vladimir Putin v předtočeném projevu ohlašujícím invazi
  • 16. únor 2022
    • Média s odvoláním na významné zdroje psala o tom, že měla ruská invaze na Ukrajinu začít ve středu 16. února 2022. Oficiální místa informaci nepotvrdila.[47][48]
  • 17. únor 2022
    • Rusko zveřejnilo odpověď na odpověď NATO a USA k ruským bezpečnostním požadavkům. Rusko v ní prohlásilo, že americká strana konstruktivně nereagovala na základní prvky návrhu smlouvy se Spojenými státy připravené ruskou stranou o bezpečnostních zárukách. Řeč byla o odmítnutí dalšího rozšiřování NATO, o odvolání „bukurešťské formulace“, že „Ukrajina a Gruzie se stanou členy NATO“, a odmítnutí vytváření vojenských základen na území států, které byly dříve součástí SSSR a nejsou členy Aliance, včetně využití jejich infrastruktury pro vedení jakékoliv vojenské činnosti, jakož i návrat vojenských kapacit včetně úderu a infrastruktury NATO do stavu z roku 1997, kdy byl podepsaný Zakládající akt Rusko-NATO.[49] Tato ustanovení měla pro Ruskou federaci zásadní význam. Rusko tak uvedlo, že při absenci připravenosti americké strany dohodnout se na pevných, právně závazných zárukách k zajištění ruské bezpečnosti ze strany Spojených států a jejich spojenců, bude Rusko nuceno reagovat, a to i prostřednictvím realizace vojensko-technických opatření.[50]
  • 19. únor 2022
    • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystupuje s projevem na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Zelenskyj říká, že se Donbas a Krym jistě vrátí Ukrajině, ale jen mírově na základě mezinárodního práva. Zelenskyj říká, že bezpečnostní architektura v Evropě a ve světě je téměř zničena. Je příliš pozdě přemýšlet o opravách, je čas postavit nový systém. Zelenskyj počtvrté a naposledy iniciuje konzultace v rámci Budapešťského memoranda. Zelenskyj říká, že pokud se konzultace nebudou opakovat nebo její výsledky nezaručí bezpečnost Ukrajiny, bude mít Ukrajina plné právo věřit, že Budapešťské memorandum nefunguje a všechna rozhodnutí o balíčku z roku 1994 jsou zpochybněna. Zelenskyj navrhuje také svolat v nadcházejících týdnech summit stálých členů Rady bezpečnosti OSN za účasti Ukrajiny, Německa a Turecka za účelem řešení bezpečnostních problémů v Evropě. A vypracovat nové, účinné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Zelenskyj požaduje nadále účinně podporovat Ukrajinu a její obranné schopnosti. Žádá o poskytnutí Ukrajině jasné evropské perspektivy, nástrojů podpory dostupné kandidátským zemím a jasného a komplexního časového rámce pro vstup do Aliance. Žádá o podporu transformace na Ukrajině, založení Fondu stability a obnovy pro Ukrajinu, Lend-Lease programu zbrojních dodávek[51], dodávek nejnovějších zbraní, strojů a vybavení pro ukrajinskou armádu – armádu, která chrání celou Evropu. Vyvinout účinný balíček preventivních sankcí k odvrácení agrese. Zaručit energetickou bezpečnost Ukrajiny, zajistit její integraci do energetického trhu EU.[52][53]
  • 22. únor 2022
    • Ukrajina, Spojené státy, Spojené království, Irsko, Mexiko a další státy požádaly o mimořádné svolání Rady bezpečnosti OSN kvůli ruské akci.[63]
    • USA uvalují nové sankce proti Rusku. USA zmrazují aktiva ruských bank Vněšekonombank a Promsvjazbank v USA a jejich dcer, zakazují nákup dluhopisů Ruska americkými občany a firmami, oznamuje připravované akce proti ruským finančním institucím tak, že si žádná ruská finanční instituce nemůže být jistá proti americkým opatřením.[64]
  • 24. únor 2022
    • Ozbrojené síly Ruské federace zaútočily na Ukrajinu z ruských a běloruských hranic. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil válečný stav. Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba obvinil Vladimira Putina ze zahájení „totální invaze“ na Ukrajinu. Putin takováto tvrzení odmítl, vyzval však vojáky ukrajinské armády, aby se stáhli domů a složili zbraně, a ostatní státy, aby do toho nezasahovaly, v opačném případě za to měly nést důsledky. Prezident Spojených států amerických Joe Biden v ranních hodinách telefonoval s Volodymyrem Zelenským a vyzval okolní státy světa, aby jednoznačně odsoudily ruskou agresi.[65][66]
    • Ministerstvo obrany Ukrajiny potvrdilo ruský útok na Ukrajinu.[65]
    • Ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď potvrdil ruský útok na Ukrajinu. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a politička Veronika Remišová jednoznačně odsoudily takový útok. Slovenský předseda vlády Eduard Heger útok odsoudil taktéž a uvedl: „Svět bude ode dneška jiný“.[65]

ReakceEditovat

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil jednání Ruska za „nevyprovokované a nevysvětlené“ a pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu, „zaplatí vysokou cenu“.[67]

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil na tiskové konferenci pro západní novináře dne 28. ledna 2022, že Ukrajina nezaznamenává „větší eskalaci než dříve. Ano, zvětšil se počet (ruských) vojáků (u hranic Ukrajiny), ale na to jsem upozorňoval už na začátku loňského roku, kdy Rusko podnikalo vojenská cvičení. Teď se nedomnívám, že situace je napjatější, než byla tehdy, kdy (ruská) cvičení vrcholila. Ale tehdy se nevedla taková informační politika.“[68] Zelenskyj vyzval západní vlády a média, aby přestaly vyvolávat paniku.[69]

Prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching podpořil ruský požadavek, aby Ukrajina nesměla nikdy vstoupit do NATO.[1]

Papež František prohlásil, že sleduje narůstající napětí hrozící zasadit další úder míru na Ukrajině a zpochybnit bezpečnost na evropském kontinentu s mnohem širšími dopady.[70]

Chorvatský prezident Zoran Milanović uvedl, že „pokud dojde k eskalaci, stáhne se všechno až do posledního chorvatského vojáka,“ dále uvedl, že pro Ukrajinu není v NATO místo. Chorvatský premiér Andrej Plenković se jménem vlády za prezidentova slova omluvil.[71]

Jednostranné uznání nezávislosti separatistických území Ruskem 21. února 2022 odsoudili představitelé Spojených států, Spojeného království a zemí Evropské unie jako hrubé porušení mezinárodního práva a svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.[72][73] Kritika byla následována zpřísněním mezinárodních sankcí proti ruskému státu, podnikatelským subjektům i jednotlivcům spjatým s touto akcí Putinova režimu.[74][75]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. a b Separatistické subjekty vzniklé v květnu 2014 na území východní Ukrajiny, jejichž nezávislost oficiálně uznává kromě nich samotných pouze Jižní Osetie a, od 21. 2. 2022, také Rusko.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021–2022 Russo-Ukrainian crisis na anglické Wikipedii.

  1. a b Kremlin: Xi supports Putin's pursuit of guarantees from West. AP NEWS [online]. Associated Press, 2021-12-15 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Biden, Kishida agree to boost security, economic cooperation amid rising concerns. Reuters [online]. Reuters, 2022-01-21 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. RANSLEY, Ellen. Marise Payne says Aussie troops won’t be sent to Ukraine, but cyber assistance to be rendered. News.com.au [online]. News Corp Australia, 2022-01-25 [cit. 2022-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. MANCH, Thomas. NZ calls on Russia to reduce ‘risk of severe miscalculation’, as troops mass at Ukraine border. Stuff [online]. Stuff Limited, 2022-01-26 [cit. 2022-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. The Russian and Ukrainian Spring 2021 War Scare [online]. Center for Strategic and International Studies, 2021-09-21 [cit. 2022-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-25. (anglicky) 
  6. TROIANOVSKI, Anton; SANGER, David E. Russia Issues Subtle Threats More Far-Reaching Than a Ukraine Invasion. The New York Times. The New York Times Company, 2022-01-16. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  7. Biden zhruba hodinu telefonoval s Putinem. Ujistil ho, že USA budou v případě střetu podporovat Ukrajinu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. 
  8. Analytik: Macron zajistil Evropě místo u stolu s Putinem. Bez něj by tam byly jen USA. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-02-09 [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  9. Kancléř Scholz jednal tři hodiny s Putinem. ‚Diplomatické možnosti nebyly zdaleka vyčerpány‘. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. 
  10. SANGER, David E. In U.S.-Russia Talks, How Far Can Putin Turn Back the Clock?. The New York Times. The New York Times Company, 2022-01-10. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  11. Putin to mull options if West refuses guarantees on Ukraine. AP NEWS [online]. Associated Press, 2021-12-26 [cit. 2022-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-22. (anglicky) 
  12. GONGLOFF, Mark. Putin Launches an Unwelcome Cold War Reboot. Bloomberg [online]. Bloomberg L.P., 2022-01-13 [cit. 2022-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-21. (anglicky) 
  13. ROTH, Andrew; BORGER, Julian. Putin orders troops into eastern Ukraine on ‘peacekeeping duties’. The Guardian. Guardian News & Media, 2022-02-21. Dostupné online [cit. 2022-02-24]. (anglicky) 
  14. GAHAGAN, Jeremy. Ukraine: Russia has launched 'full-scale invasion'. BBC News [online]. BBC, 2022-02-24 [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. HARZER, Filip. Rusko přepadlo Ukrajinu. Kde útočí a jak to Putin zdůvodnil. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-02-24 [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. 
  16. Nová strategie národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny 2020 20. zakon.rada.gov.ua [online]. 14.9.2020 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. 
  17. Dekret o Strategii deokupace a reintegrace Krymu a Sevastopolu. zakon.rada.gov.ua [online]. 2021-03-24 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. 
  18. a b Mezi Moskvou a Kyjevem roste napětí, Rusko přesouvá vojska k hranicím. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-04-01 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. 
  19. Zákon umožňující povolání záložáků do armády bez mobilizace. bbc.com [online]. 2021-03-30 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. 
  20. Zákon 1357-IX o zlepšení jednotlivých otázek výkonu vojenské služby a vedení vojenského účetnictví. zakon.rada.gov.ua [online]. 2021-03-30 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. 
  21. a b Ukrajinu můžeme zničit, pohrozil Kreml kvůli možnému posilování NATO v oblasti. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-04-02 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. 
  22. Chceme zastrašit agresivní Rusko. Ukrajina žádá NATO o posílení vojsk v oblasti. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-04-06 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  23. a b Generální tajemník NATO podpořil Ukrajinu, na východě země zemřeli dva vojáci. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-04-06 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. 
  24. a b c Putin telefonoval s Merkelovou, obvinil Kyjev z provokací na východě Ukrajiny. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-04-08 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. 
  25. Russia and Ukraine to expel a diplomat each as tensions simmer. Reuters [online]. Reuters, 2021-04-17 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Summit NATO v Bruselu 2021. nato.int [online]. NATO, 2021-06-14 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  27. Rámec strategické obrany USA-Ukrajina. media.defense.gov [online]. 2021-08-31 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  28. Podpis strategické obranné spolupráce mezi USA a Ukrajinou. Ukrinform [online]. National News Agency of Ukraine, 2021-09-01 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  29. Rozkaz Ministerstva obrany Ukrajiny o branné povinnosti žen na základě jejich odborné specializace/profese. zakonodavstvo.com https://xn--80aagahqwyibe8an.com/ [online]. 2021-10-11 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. 
  30. Charta strategického partnerství USA a Ukrajiny. state.gov [online]. 2021-11-10 [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  31. Rusko zveřejnilo nehorázné požadavky. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
  32. Návrh "Smlouva mezi Ruskou federací a Spojenými státy americkými o bezpečnostních zárukách“ a „Dohoda o bezpečnostních opatřeních mezi Ruskou federaci a členskými státy NATO“.. news.liga.net [online]. 2022-12-17 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  33. HARDING, Luke. Ukraine hit by 'massive' cyber-attack on government websites. The Guardian [online]. Guardian News & Media, 2022-01-14 [cit. 2022-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-14. (anglicky) 
  34. Russia moves more troops westward amid Ukraine tensions. ABC News [online]. ABC News Internet Ventures, 2022-01-19 [cit. 2022-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-19. (anglicky) 
  35. LEJEUNE, Tristan. Russia sends troops to Belarus for war games. The Hill [online]. 2022-01-19 [cit. 2022-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-19. (anglicky) 
  36. ČTK. Americký ministr řekl v Kyjevě, že Rusko může zaútočit na Ukrajinu v brzké době. Aktuálně.cz [online]. Economia, rev. 2022-01-19 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  37. Vladimir Soldatkin; Olzhas Auyezov; Alex Richardson. Russia wants NATO forces to leave Romania, Bulgaria - foreign ministry. Reuters [online]. Reuters, 2022-01-21 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. HERSZENHORN, David M. NATO sends ships, fighter jets to eastern Europe as Russia tensions simmer. Politico.eu [online]. Politico, 2022-01-24 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. Rodiny diplomatů USA odjedou z Ukrajiny. EU zůstává a hodlá poslat miliardu eur. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
  40. Heger k Ukrajine zvolal bezpečnostnú radu štátu. Pravda [online]. P E R E X, 2022-01-25 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  41. ČTK. Zneškodnili jsme gang koordinovaný Rusy, který chystal útoky na Ukrajině, tvrdí SBU. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2022-01-25 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  42. Česko pošle Ukrajině tisíce dělostřeleckých granátů. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
  43. Vláda schválila pomoc Ukrajině. Česko daruje zemi čtyři tisíce dělostřeleckých granátů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
  44. HERB, Jeremy; HANSLER, Jennifer; ATWOOD, Kylie. Blinken announces US has delivered written responses to Russia over Ukraine crisis. CNN.com [online]. CNN Worldwide, 2022-01-26 [cit. 2022-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ČTK; Seznam zprávy. Dveře do NATO zůstanou otevřené, vzkazují USA Rusku. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-01-26 [cit. 2022-01-27]. Dostupné online. 
  46. Odpověď USA a NATO na bezpečnostní požadavky Ruska z 17.12.2021. elpais.com [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  47. ČTK. Ruský útok na Ukrajinu je stále jednou z reálných možností, řekl Biden. Deník.cz. VLTAVA LABE MEDIA, 2022-02-15. Dostupné online [cit. 2022-02-20]. 
  48. Ruský útok na Ukrajinu začne tři hodiny po půlnoci, tvrdí tajné služby. FORUM 24 [online]. Forum 24, 15. února 2022. Dostupné online. 
  49. Zakládající akt Rusko-NATO 1997. nato.int [online]. NATO, 1997-05-27 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  50. Odpověď Ruska na odpověď NATO a USA k bezpečnostním požadavkům z 17.12.2022. Ministerstvo zahraničí Ruska [online]. 2022-02-17 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  51. Lend-Lease program zbrojních dodávek pro Ukrajinu. europeanleadershipnetwork.org [online]. 2018-12-03 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  52. Projev Volodymira Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově. The Kyiv Independent [online]. The Kyiv Independent, 2022-02-19 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  53. Projev Volodymira Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově.. Ukrinform [online]. National News Agency of Ukraine, 2022-02-19 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  54. Putin nařídil ruské armádě zahájit misi v donbaských republikách. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-02-21, rev. 2022-02-22 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  55. KOTTASOVÁ, Ivana; QIBLAWI, Tamara. Putin orders troops into pro-Russian regions of eastern Ukraine. CNN.com [online]. CNN Worldwide, 2022-02-21, rev. 2022-02-22 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. HERSZENHORN, David M. Putin orders Russian troops into Ukraine after recognizing breakaway ‘republics’. Politico.eu [online]. Politico, 2022-02-21 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. DI FEO, Gianluca. Ucraina, i primi soldati russi nel Donbass. la Repubblica. GEDI Gruppo Editoriale, 2022-02-21. Dostupné online [cit. 2022-02-22]. ISSN 2499-0817. (italsky) 
  58. Prejav ruského prezidenta Putina: Ukrajinu označil sa skorumpovaný štát, kde „vyháňajú ruštinu zo škôl“. TVNOVINY.sk [online]. MARKÍZA - SLOVAKIA [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  59. A.S, Petit Press. Ukrajina je bábka bez štátnosti. Čo povedal Putin v prejave?. SME [online]. Petit Press [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  60. CAS.SK. TOTO povedal Putin v hodinovom prejave o Ukrajine: Velebenie Stalina, Lenina a nepriame vyhrážky. Nový Čas [online]. FPD Media, 2022-02-21 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  61. PROCHÁZKOVÁ, Petra. Plno urážok, ponižovania a historických nezmyslov. Rozoberáme Putinov prejav. Denník N [online]. N Press, 2022-02-22 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. ISSN 2729-9198. (slovensky) 
  62. Celý Putinov prejav, ktorý môže zmeniť svet v českom jazyku: Západne smerovanie je bieda a ničenie ekonomiky! - MAGAZÍN 1. magazin1.sk [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  63. Ještě dnes v noci se kvůli Rusku sejde Rada bezpečnosti OSN. Deník N [online]. N Media, 2022-02-22 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. ISSN 2571-1717. 
  64. Americké sankce 22.2.2022. https://www.whitehouse.gov [online]. Bílý Dům, 22.2.2022 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  65. a b c Kuleba: Rusko začalo totálnu inváziu Ukrajiny. Aktuality.sk [online]. Ringier Axel Springer SK [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. (slovensky) 
  66. Minúta po minúte: Putin nariadil útok na Ukrajinu, v množstve miest vrátane Kyjeva počuť výbuchy. Denník N [online]. N Press, 2022-02-23 [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. ISSN 2729-9198. (slovensky) 
  67. Rusko zaplatí vysokou cenu, varuje šéf NATO před invazí na Ukrajinu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-12-01 [cit. 2022-01-27]. Dostupné online. 
  68. Zelenskyj zatlačil na Západ: Tak chcete nás v NATO, nebo ne?. Novinky.cz [online]. BORGIS, 28. ledna 2022. Dostupné online. 
  69. Hlavně žádnou paniku. Západ bije na poplach, ale Kyjev zůstává v klidu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 25. ledna 2022. Dostupné online. 
  70. Pope 'Concerned' Over Ukraine, Risk To European Security. www.channelstv.com [online]. www.channelstv.com, 2022-01-23 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. Pro Ukrajinu není místo v NATO, myslí si chorvatský prezident. Ukrajina vyjádřila hluboké zklamání. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-01-25 [cit. 2022-01-27]. Dostupné online. 
  72. Západ odsoudil uznání separatistů. Na Putinově šachovnici jsme i my, varuje Černochová. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-02-21 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. 
  73. BORGER, Julian; BOFFEY, Daniel; CHRISAFIS, Angelique. Dismay and condemnation as west begins to impose sanctions on Russia. The Guardian. Guardian News & Media, 2022-02-21. Dostupné online [cit. 2022-02-22]. (anglicky) 
  74. MAREK, Lukáš. Přehled sankcí: Takto Západ odpověděl Rusku. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-02-22 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  75. BENNETT, Corry; BARIGAZZI, Jacopo; GALLARDO, Cristina; BAYER, Lili. West slaps penalties on Russia over Ukraine invasion, leaves room for more. Politico.eu [online]. Politico, 2022-02-22 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat