Eduard Heger

slovenský politik

Eduard Heger (* 3. května 1976[1] Bratislava[2]) je slovenský politik, od dubna 2021 předseda vlády Slovenské republiky.[3] Od března 2020 do března 2021 byl místopředsedou vlády a ministrem financí v Matovičově kabinetu. Od roku 2016 působí jako poslanec Národní rady Slovenské republiky za stranu OĽaNO.[1]

Ing. Eduard Heger
Eduard Heger v roce 2021
Eduard Heger v roce 2021
10. premiér Slovenska
Úřadující
Ve funkci od:
1. dubna 2021
PrezidentkaZuzana Čaputová
PředchůdceIgor Matovič
Místopředseda vlády Slovenska
Ve funkci:
21. března 2020 – 1. dubna 2021
15. ministr financí Slovenska
Ve funkci:
21. března 2020 – 1. dubna 2021
Předseda vládyIgor Matovič
PředchůdceLadislav Kamenický
NástupceIgor Matovič
Stranická příslušnost
ČlenstvíOĽaNO (od 2010)

Narození3. května 1976 (45 let)
Bratislava
SídloBratislava
Alma materEkonomická univerzita v Bratislavě
Profesepolitik
Náboženstvíkatolictví
OceněníŘád za zásluhy 1. třídy (2021)
PodpisEduard Heger, podpis
CommonsEduard Heger
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzdělání a profesní kariéraEditovat

VzděláníEditovat

V roce 1999 dokončil pět let studia na ekonomické fakultě Ekonomické univerzity v Bratislavě s titulem inženýr (Ing.).

Profesní kariéraEditovat

Po promoci se stal asistentem generálního ředitele slovenské společnosti Intercomp Imex, která vyrábí koupelnové potřeby. V letech 1998–1999 pracoval jako manažer skupiny restaurací Kohútík v Bratislavě. Od roku 1999 do roku 2000 byl obchodním manažerem v EBI company. V letech 2001 až 2005 pracoval jako juniorský konzultant pro americkou společnost Cubic Application, která působila jako poradní tým pro slovenské ministerstvo obrany. V letech 2005 až 2007 působil jako manažer křesťanské komunity ve správě Katedrály svatého Martina v Bratislavě. V letech 2007 až 2016 pracoval ve Spojených státech jako manažer pro slovenského výrobce vodky Old Nassau.[4][5]

Politická kariéraEditovat

V opozici 2016 – 2020Editovat

V parlamentních volbách na Slovensku v roce 2016 kandidoval z 24. místa na kandidátce protikorupčního hnutí OĽaNO do Národní rady Slovenské republiky. Pomocí preferenčních hlasů voličů, kterých získal více než 15 tisíc, se ve svém hnutí umístil na 10. místě a byl zvolen poslancem. Stal se předsedou poslaneckého klubu OĽaNO, předsedou Výboru Národní rady pro kontrolu vojenského zpravodajství a členem výborů Národní rady pro hospodářské a evropské záležitosti. Byl velmi aktivním a energickým kritikem vlády v parlamentu. Během funkčního období byl hodnocen jako 2. nejaktivnější člen Národní rady. Předložil 173 návrhů zákonů a v parlamentu vystoupil 680krát. Byl opozičním stínovým ministrem financí, vypracoval ekonomický program svého hnutí za „zdravé“ veřejné finance a představil balíček opatření k boji proti byrokracii. Rovněž se účastnil a organizoval několik protikorupčních a protivládních protestů. Během volebního období byl také spoluorganizátorem iniciativy Stop hazardu, která bojovala za zákaz her a výherních automatů.[6]

V hnutí OĽaNO je místopředsedou pro personální záležitosti.[7] V parlamentních volbách v roce 2020 opět kandidoval za OĽaNO. Získal celkem 62 964 preferenčních hlasů a byl tak znovu zvolen do NR SR. 21. března byl jmenován ministrem financí SR v nové vládě Igora Matoviče.[8]

Dne 1. dubna 2021 byl prezidentkou Zuzanou Čaputovou jmenován premiérem, když si v důsledku vládní krize vyměnil úřady s Igorem Matovičem a začal řídit nově jmenovaný kabinet.[9][3][10]

Politické názoryEditovat

Jeho političtí partneři z vlády ho označují za pokorného, učenlivého a slušného muže. Je silným zastáncem umírněně konzervativní a liberálně konzervativní pozice v oblasti drogové, potratové nebo LGBT politiky.

Osobní životEditovat

RodinaEditovat

Spolu se svojí manželkou Lucií má čtyři děti.[11][12]

VíraEditovat

Je silně věřícím a ve svém volném čase pracoval v několika funkcích katolické církve na Slovensku. Po smrti svého otce v roce 1999 konvertoval z ateisty na křesťanství.[13][14]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Eduard Heger na slovenské Wikipedii a Eduard Heger na anglické Wikipedii.

  1. a b Poslanci : Zoznam poslancov : Ing. Eduard Heger – Národná rada Slovenskej republiky. www.nrsr.sk [online]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Eduard Heger. OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti [online]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b pet. Poučili jsme se z chyb, ujistil nový slovenský premiér Heger. ČT24 [online]. 2021-04-01 [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. 
  4. Minister financií SR - web.text.serverTitle. www.mfsr.sk [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  5. KERN, Miro. Nekonfliktný charizmatik a obchodník s vodkou: premiérom bude Eduard Heger. Denník N [online]. 2021-03-28 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. ČIKOVSKÝ, Konštantín. Poslanec OĽaNO Heger: Podľa mňa sa Matovič do parlamentu čoskoro vráti. Denník N [online]. 2017-07-27. Dostupné online. (slovensky) 
  8. Eduard Heger – Minister financií. www.sme.sk [online]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. Prezidentka vymenovala vládu Eduarda Hegera. Aktuality.sk [online]. [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. Slovensko má nového premiéra. Matoviče vystřídal dosavadní ministr financí Heger. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (česky) 
  11. Eduard Heger. www.mojpribeh.sk [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  12. Slovo+ [online]. 2019-01-28 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. AKO SA Z NÁBOŽENSKÉHO FANATIKA A PREDAJCU VODKY STAL NOVÝ PREMIÉR?. www.extraplus.sk [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (slovensky) 
  14. Eduard Heger: Obchodník s vodkou, kresťan a korunný princ OĽaNO. www.trend.sk [online]. 2021-03-30 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazyEditovat