Havlíčkův Brod

Havlíčkův Brod
	Havlíčkovo náměstí s kašnou, mariánským sloupem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Havlíčkův Brod
Obec s rozšířenou působností	Havlíčkův Brod; (správní obvod)
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°36′28″ s. š., 15°34′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	23 746 (2024)
Rozloha	64,93 km²
Nadmořská výška	422 m n. m.
PSČ	580 01
Počet domů	4 555 (2021)
Počet částí obce	14
Počet k. ú.	13
Počet ZSJ	41
Kontakt
Adresa městského úřadu	Havlíčkovo náměstí 57; 580 61 Havlíčkův Brod ; posta@muhb.cz
Starosta	Zbyněk Stejskal (ODS)
	Oficiální web: www.muhb.cz
	Havlíčkův Brod
Další údaje
Ocenění	Stavba Vysočiny (2011)
Kód obce	568414
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod, německy Deutschbrod, lidově Havlbrod^[4]) je město ve stejnojmenném okrese, v Kraji Vysočina, na řece Sázavě. Jde o významný dopravní uzel ležící zhruba uprostřed České republiky. Žije zde přibližně 24 tisíc^[1] obyvatel.

Historie

Nejstarší známé vyobrazení Havlíčkova Brodu (kol. 1690)

Původně zde stála hornická osada u brodu přes Sázavu. Nejdříve to byl Smilův Brod podle zakladatele Smila z Lichtenburka, o kterém existují nejstarší zmínky kolem roku 1234. Nejstarší zmínka o vlastním městě pochází ale z listiny datované k 26. říjnu 1256, ve které se řeší spor brodského plebána s vilémovským klášterem.^[5] Král Přemysl Otakar II. si dělal nároky na území kolem Brodu, které považoval za královskou půdu, protože se tady dolovala stříbrná ruda. Dostal se do vážných sporů se Smilem, po kterých ale velká část pozemků připadla králi.

V roce 1274 byla osada povýšena na město a ke konci 13. století město obehnáno hradbami. Později se dle německých horníků nazýval Německý Brod^[6]. Město se jmenovalo Německý Brod až do roku 1945.

Po pánech z Lichtenburka drželi v 14. století Brod pánové z Lipé, později Boček z Poděbrad a ke konci 14. století z Dubé (1386) a z Landštejna (1397). Na počátku 15. století drží Brod pan Čeněk z Vartenberka.^[6]

Za husitských válek zde v roce 1422 hledal útočiště král Zikmund se svým vojskem. Husitské oddíly vedené Janem Žižkou Brod dobyly a císařské vojsko porazily. Bylo to jedno z posledních vítězství Žižky, tato událost současně definitivně ukončila těžbu stříbra. Německý Brod byl srovnán se zemí. Po roce 1422 bylo město podobojí přirozeně až do 17. století, kdy byla provedena násilně protireformace.

Po porážce Zikmunda byl Brod prodán pánům Trčkům z Lípy, za nichž rozkvetlo město podruhé. V 16. století koupil Brod hrabě Thurn a po něm opět Rud. Trčka, který byl posledním pánem Německého Brodu. Jeho syn byl v roce 1634 s Valdštejnem zavražděn.^[6] Roku 1637 byl Brod povýšen na královské město.

Německý Brod, kresba Johanna Venuta, 1812

V 17. století odkazem Barbory Kobzinové byl dán základ latinským školám a vyučování svěřeno augustiniánům. V josefinské době byly zrušeny a proměněny v hlavní školy. V roce 1807 byly opět obnoveny a svěřeny premonstrátům Želivským.

V letech 1871–1874 působil na zdejším gymnáziu Vilém Kurz, vědec, spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů a jeden z iniciátorů stavby Petřínské rozhledny v Praze. Během první světové války se zde nacházel uprchlický tábor. 5. května 1945^[7] bylo město v rámci vysídlení Němců z Československa přejmenováno na Havlíčkův Brod podle Karla Havlíčka Borovského. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ve městě se od roku 1995 vyrábí pivo Rebel.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Vývoj počtu obyvatel města Havlíčkova Brodu dle jeho dnešní rozlohy^[8]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	8 189	8 811	9 359	10 240	12 628	13 150	15 232	17 238	17 533	20 197	23 146	24 472	24 375	23 723

Dle Časopisu Turistů bylo v roce 1902 v Německém Brodě 6525 obyvatel, z největší části českých.^[6]

Struktura populace

Podle sčítání 1921 zde žilo v 847 domech 8 986 obyvatel, z nichž bylo 4 798 žen. 8 853 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 51 k německé a 2 k židovské. Žilo zde 5 087 římských katolíků, 166 evangelíků, 2 953 příslušníků Církve československé husitské a 160 židů.^[9] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1223 domech 10 760 obyvatel. 10 506 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 142 k německé. Žilo zde 6 668 římských katolíků, 267 evangelíků, 2 803 příslušníků Církve československé husitské a 146 židů.^[10]

Věková struktura obyvatel obce Havlíčkův Brod roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Havlíčkův Brod roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Havlíčkův Brod roku 2011

Členění města

Katastrální členění Havlíčkova Brodu

Město se skládá z 13 katastrálních území a ze 14 místních částí:

k. ú. Březinka u Havlíčkova Brodu – část Březinka
k. ú. Havlíčkův Brod – části Havlíčkův Brod (část)
k. ú. Jilemník – část Jilemník
k. ú. Klanečná – část Klanečná
k. ú. Květnov – část Květnov
k. ú. Mírovka – část Mírovka
k. ú. Perknov – část Havlíčkův Brod (část)
k. ú. Poděbaby – části Havlíčkův Brod (část), Poděbaby
k. ú. Suchá u Havlíčkova Brodu – části Suchá, Svatý Kříž
k. ú. Šmolovy u Havlíčkova Brodu – část Šmolovy
k. ú. Termesivy – části Herlify, Termesivy
k. ú. Veselice u Havlíčkova Brodu – část Veselice
k. ú. Zbožice – část Zbožice

Dříve byly součástí města také dnes samostatné obce Bartoušov (od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990), Břevnice, Hurtova Lhota, Knyk, Kyjov, Michalovice, Vysoká a Ždírec.^[11]

Správní území

Havlíčkův Brod byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Havlíčkův Brod ale stále existuje a skládá se ze 120 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 56 obcí. Sousedními obcemi sídla jsou Radostín, Ždírec, Vysoká, Veselý Žďár, Štoky, Šlapanov, Okrouhlice, Pohled, Olešná, Břevnice, Bartoušov, Kyjov, Knyk, Hurtova Lhota, Okrouhlička, Michalovice, Krásná Hora, Krátká Ves, Lípa, Česká Bělá a Horní Krupá.

Samospráva

V čele města je starosta. Zastupitelstvo má 25 členů.^[12] Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.

Stará a nová radnice v dolním části Havlíčkova náměstí

Po komunálních volbách roku 2010, stejně jako po komunálních volbách roku 2014, byl zvolen starostou města Jan Tecl z ODS. Radu města tvoří po volbách v roce 2014 zástupci ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, hnutí Broďáci a Společně pro Brod.^[13] Potřetí byl Jan Tecl zvolen starostou po komunálních volbách v roce 2018. V sedmičlenné městské radě má ODS nově tři zástupce, kandidátka hnutí ANO a Žen za Brod dva a TOP 09 s ČSSD po jednom. Po komunálních volbách v roce 2022 byl starostou zvolen Zbyněk Stejskal z ODS.

Starostové Havlíčkova Brodu po roce 1990

Ing. Tomáš Holenda 1990–1994
Ing. Václav Šrámek 1994–1998 (Zemědělská strana)
Ing. arch. Jaroslav Kruntorád 1998–2006 (SNK – Broďáci)
Ing. Jana Fischerová, CSc. 2006–2010 (ODS)
Mgr. Jan Tecl, MBA 2010–2022 (ODS)
Zbyněk Stejskal 2022–dosud (ODS)

Školství

Mateřská škola Korálky Havlíčkův Brod
Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova
Základní škola Havlíčkův Brod, Štáflova
Základní škola a mateřská škola Havlíčkův Brod, Konečná
Základní škola Havlíčkův Brod, V Sadech
Základní škola Havlíčkův Brod, Nuselská
Základní škola a Praktická škola, U Trojice
Gymnázium Havlíčkův Brod
Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod
Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně
Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod
Pedagogicko – psychologická poradna Havlíčkův Brod
Základní umělecká škola J. V. Stamice Havlíčkův Brod
Soukromá Základní umělecká škola

Na Gymnáziu v Německém Brodě studovali:^[6]

Josef Dobrovský (1764–1767)
Jan Valerián Jirsík (1809–1810)
František Jaroslav Rubeš (1832)
Karel Havlíček Borovský (1833–1838)
Bedřich Smetana (1837–1839)
Václav Zelený (1837–1842)

Muzea, galerie a knihovny

Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod (Havlíčkovo náměstí 19)
Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě (Havlíčkovo náměstí 18)
Krajská knihovna Vysočiny (Žižkova 4344)^[14]
Lékařská knihovna Psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod (Rozkošská 2322)
Lékařská knihovna Nemocnice Havlíčkův Brod (Husova 2624)
Knihovna Výzkumného ústavu bramborářského (Dobrovského 2366)^[15]

Sport

FC Slovan Havlíčkův Brod – fotbalový klub hrající divizi (4. nejvyšší česká soutěž)
BK Havlíčkův Brod – hokejový klub hrající v 2. lize (3. nejvyšší česká soutěž), strávil jeden ročník v soutěži nejvyšší (1947/48)
FC Pramen Havlíčkův Brod – futsalový klub hrající 2. nejvyšší ligu v republice
Oddíl orientačního běhu
Hroši Havlíčkův Brod – softballový tým, jehož všechna mužstva hrají nejvyšší ligy v republice
SRC Fanatic Havlíčkův Brod – aerobik, jehož týmy několikrát získaly titul mistrů světa, Evropy a ČR
TJ Sokol Havlíčkův Brod – florbalový klub, který hrál druhou nejvyšší mužskou soutěž
TJ Jiskra Havlíčkův Brod – basketbalový tým
TJ Jiskra Havlíčkův Brod – zápas, několikanásobný mistr ČR

V roce 2019 hostil Havlíčkův Brod společně s Prahou Mistrovství světa mužů v softballu ^[16]

Účastníci Olympijských her z Havlíčkova Brodu

Josef Augusta (1946–2017), ZOH 1976 (hokej), ZOH 2002 (hokej, trenér)
Jaroslav Benák (nar. 1962), ZOH 1984 a ZOH 1988 (hokej)
Josef Beránek (1891–1959), LOH 1912, LOH 1920, LOH 1924 (zápas)
Jaroslav Holík (1942–2015), ZOH 1972 (hokej)
Jiří Holík (nar. 1944), ZOH 1964, ZOH 1968, ZOH 1972, ZOH 1976 (hokej)
Cyril Krejčí (nar. 1957), LOH 1980 (volejbal)
Regina Rajchrtová (nar. 1968), LOH 1988 (tenis)
Lenka Šmídová (nar. 1975), LOH 2000, LOH 2004, LOH 2008 (plachtění)
Jan Suchý (1944–2021), ZOH 1968 (hokej)
Marek Švec (nar. 1973), LOH 1996, LOH 2000, LOH 2008 (zápas)
Josef Vašíček (1980–2011), ZOH 2010 (hokej)
Petr Vlk (nar. 1964), ZOH 1988 (hokej)^[17]

Doprava

Havlíčkův Brod má celostátní význam jako silniční i železniční křižovatka. Protínají se zde dálkové silnice I/34 a I/38, z nichž zde vyúsťuje ještě silnice I/19 a několik silnic II. třídy. V havlíčkobrodském železničním uzlu se pak setkávají celostátní tratě č. 225 od Jihlavy a Veselí nad Lužnicí, 230 od Kolína a Prahy, 238 od Pardubic, 250 od Brna a lokální trať 237 do Humpolce. Rychlíky mezi Prahou a Brnem tudy jezdí ve dvouhodinovém taktu, od prosince 2021 zde staví i žluté rychlíky společnosti Regiojet.^[18] Město je také uzlem lokální autobusové dopravy a funguje zde i městská doprava.

Nachází se zde letiště Havlíčkův Brod, které je jediným mezinárodním letištěm v Kraji Vysočina.

Průmysl a zemědělství

Již od První republiky se ve městě nachází Výzkumný ústav bramborářský.^[19] Nachází se zde také měšťanský pivovar Havlíčkův Brod vyrábějící pivo značky Rebel. Ve městě se vyrábí také mouka. Začátky existence mlýna lze odhadnout řádově na 200–300 let zpět. V roce byl však přebudován 1873 přebudován a rozšířen z vodního mlýna na mlýn parní.^[zdroj?]

Textilní průmysl je ve městě zastoupen firmou Pleas.

Od poloviny 19. století působí ve městě tiskárny. Ty současné patří mezi nejvýznamnější výrobce knih v České republice.^[20] Sídlí tu i několik knižních nakladatelství. Mezi ně patří Nakladatelství Hejkal, Nakladatelství Petrkov či Tobiáš. V Havlíčkově Brodě se také každoročně koná knižní veletrh.

Svoji pobočku zde má firma HARTMANN – RICO a.s., vyrábějící farmaceutické potřeby, a kousek za městem firma produkující součástky do aut – Futaba Czech, s. r. o.

Zdravotnictví

Nemocnice

První nemocnice byla v Německém Brodě otevřena již 1853. V roce 1898 byla vystavěna nová okresní nemocnice. Její areál se do té doby postupně rozšiřoval. V 90. letech byla uskutečněna velká přestavba a díky tomu mohlo dojít k navrácení zapůjčených budov Psychiatrické léčebně.^[21] V současné době nemocnice disponuje více než 500 lůžky na 19 odděleních. ^[22]

Psychiatrická nemocnice

O zřízení ústavu pro choromyslné bylo rozhodnuto již před první světovou válkou, výstavba však byla zahájena až po ní. První pacienti do ní byli umístěni v roce 1928. Za druhé světové války ukončil ústav činnost a budovy sloužily jako lazaret SS. Po válce využila některé budovy v areálu psychiatrické léčebny nemocnice. ^[21] V současnosti tvoří areál 12 nemocničních pavilonů a další budovy s technickým zázemím.

Pamětihodnosti

Kostel Svaté Rodiny s kaplí Božího hrobu

Církevní památky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel svatého Vojtěcha
Kostel svaté Kateřiny
Kostel Nejsvětější Trojice
Kaple svatého Kříže
Kostel Svaté Rodiny
Kaple Božího hrobu
tři kříže na Kalvárii a jedno zastavení Křížové cesty
židovský hřbitov a tyfový židovský hřbitov

Světské památky

Havlíčkův dům (dnes Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod)

Havlíčkův dům, dnes Muzeum Vysočiny
Měšťanské domy na Havlíčkově náměstí, v Horní, Dolní a Svatovojtěšské ulici
Kašna se sochou Tritona
Štáflova bašta
Štáflova chalupa
Zbytky městských hradeb
Secesní hudební altán, tzv. Šupichův pavilon

Sochy a pamětní desky

Mariánský sloup na Havlíčkově náměstí
Koudelova kašna na Havlíčkově náměstí
Pamětní deska Karla Havlíčka Borovského
Pomník Karla Havlíčka Borovského
Pomník Josefíny Havlíčkové
Mariánský sloup před děkanským kostelem
Pamětní deska J. V. Stamice
Sousoší Kristova Křtu
Pomník T. G. Masaryka
Pomník obětem komunismu^[23]
Pamětní deska Bedřicha Smetany
Pomník Bedřicha Smetany
Středověké hradby pamětní deska u Štáflovy bašty
Pomníček u Štáflovy bašty
Základní kámen parku Budoucnost
Pomník Vojtěcha Wiedenhoffera
Pomník padlých
Pomník Miroslava Tyrše
Hnátův kámen
Pavilon Milénia neboli Tři Grácie
Pomník Mudr. Františka Zahradnického
socha Stavitelům chrámů
Pamětní deska na pomníku Antonína Švehly^[24]
Pamětní deska Pavlu Landovskému na rodném domě^[25]

Geografie

Vodstvo

Městem protékají 2 řeky – Sázava a Šlapanka, která se na kraji města vlévá do Sázavy. Dalšími přítoky těchto řek na území města jsou Stříbrný potok, Cihlářský potok, potok Žabinec a Rozkošský potok, na nichž se nachází četné množství rybníků. Na Stříbrném potoce to jsou kupříkladu Nádržní rybník nebo Lihovarský rybník. Okolí Cihlářského potoka se nazývá Vlkovsko. Ve Vlkovsku najdeme soustavu rybníků táhnoucí se od obce Knyk přes okraj města a dále pokračující v parku Budoucnost až k Sázavě. Kaskádu tvoří Knycký rybník, Štičí rybník, Zádušní rybník, Pfaffendorfský rybník, Hajdovec, Cihlář, Rantejch, Hastrman, Očko a Obora. Na Žabinci se rozprostírá stejnojmenný rybník, který je zároveň největším rybníkem ve městě.

Zajímavosti

Ve městě se nachází střed Evropy podle Járy Cimrmana. Ten je znázorněn obřím trychtýřem v Sázavské ulici. ^[26]

V rámci projektu Sklářství na Vysočině vybudovalo Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod repliku středověké sklářské pece. Jedná se o druhou takovouto repliku na území ČR. Obdobný projekt se uskutečnil v 90. letech v Moldavě v Krušných horách. V roce 2016 byla v havlíčkobrodské replice jako první v republice provedena tavba skla podle středověkých postupů a z původních materiálů, tedy z křemene a dubového popela.^[27]^[28]

K městu se váže mnoho pověstí:^[6]

O zázračném obraze
O třech tulipánech
O stříbrném řetězu
O soše sv. Prokopa
O nevinně odsouzeném
O Brodské smrti
O domě u Kozlíčků
O Koudelovi
O paní Trčkové
O Bradáčovi
O Rubešovi
O Havlíčkovi

Osobnosti

Michal Ambrož (1954–2022), rockový zpěvák, textař, hudební skladatel
Josef Augusta (1946–2017), lední hokejista, hokejový trenér
Karel Josef Barvitius (1864–1937), skladatel a nakladatel, první předseda OSA
Jan František Beckovský (1658–1725), spisovatel, historik, překladatel náboženské literatury
Jaroslav Benák (* 1962), hokejista, hokejový trenér
Petr Bezouška (* 1978), právník
Bohuslav Blažej (1932–1989), grafik a typograf
Eduard Brzorád (1857–1903), politik, starosta Německého Brodu
Michal de Causis (1380–1432), kněz, prokurátor papežské kurie , autor žaloby na Jana Husa
Miloslav Čermák (* 1986), hokejista
Bohumír Dufek (* 1955), odborový předák
Tomáš Dvořák (* 1995), hokejista
Jan Exnar (* 1951), sklář a malíř
Václav Felix (1873–1933), matematik a rektor ČVUT
Jana Fischerová (* 1955), politička, starostka Havlíčkova Brodu v letech 2006–2010 (vůbec první žena v této funkci), poslankyně PS PČR v letech 2010–2017
Ivan Fišera (* 1941), sociolog a politik
Antonín Formánek (1850–1906), právník a politik
Rostya Gordon–Smith (* 1949), světově špičková personalistka, manažerka
František Hamza (1868–1930), lékař, spisovatel
Jaroslav Holík (1942–2015), hokejista, hokejový trenér
Jiří Holík (* 1944), hokejista, hokejový trenér
Ivan Horáček (* 1952), zoolog
Petr Hrabalik (* 1962), zpěvák
Václav Humpál (1940–1998), politik
Josef Jahoda (1872–1946), pedagog, novinář, prozaik a básník
Pavel Jajtner (* 1947), politik, bývalý velvyslanec v Rakousku, Maroku a u Svatého stolce
Miroslav Jakeš (* 1951), polární cestovatel
Eugen Kadeřávek (1840–1922), kněz, teolog, filozof a rektor teologické fakulty
Antonín Kalina (1870–1922), politik a diplomat
Jan Klán (1911–1986), vojenský pilot francouzského letectva, RAF, letectva SSSR,
Václav Klofáč (1868–1942), český novinář a politik, první československý ministr národní obrany
Jana Knížková (* 1985), moderátorka na rádiu Frekvence 1 (od roku 2010)
Rut Kolínská (* 1953), aktivistka, zakladatelka hnutí mateřských center
Petr Koubský (* 1961), informatik, publicista a analytik
Emil Králíček (1877–1930), secesní a kubistický architekt
Roman Kučera (* 1964), trenér a fotbalista
Tomáš Kučera (* 1991), fotbalista
Marcel Kříž (* 1976), básník, písničkář
Vilém Kurz (1872–1945), klavírní virtuos a pedagog
Karel Kut (1902–1961), český politik
Karel Kuttelwascher (1916–1959), generál, nejúspěšnější československý letec v RAF, letecké eso
Pavel Landovský (1936–2014), herec a dramatik, disident, signatář Charty 77
Jan Laška (1914–1944), pilot 313. československé stíhací perutě RAF^[29]
Jiří Liška (* 1949), zvěrolékař a politik
Jaromír Machač (1923–2007), odbojář a politik
Jarmila Machačová (* 1986), cyklistka
Božena Machačová-Dostálová (1903–1973), politička
Josef Marha (* 1976), hokejista
Radek Martínek (* 1976), hokejista
Bohuslav Matoušek (* 1949), houslista a violista světového významu
Stella Májová (1923–2009), herečka, operetní a muzikálová zpěvačka
Ignác František Mára (1709–1783), violoncellista a hudební skladatel
Jaroslav Med (1932–2018), literární kritik, spisovatel a historik
Pavel Mertlík (* 1961), ekonom, český ministr financí v letech 1999–2001
Jan Mikula (* 1992), fotbalista
Ladislav Riedl Německobrodský (1902–1975), lékař, spisovatel
Jaroslav Nebesář (1882–1958), právník, ekonom, v letech 1945–1950 guvernér Státní banky československé
Karel Noll (1880–1928), herec
Jan Novák (* 1979), hokejista
Radek Novotný (* 1983), herec
Lucie Orgoníková (* 1976), politička
Pavel Poc (* 1964), politik
Miroslav Polreich (1931–2019), rozvědčík
Marie Rýdlová (1884–1971), herečka
Josef Slabý (1869–1930), ř. k. kněz, vysvěcen 1893, ThDr., profesor Starého zákona, v letech 1927/28 děkanem v Olomouci, v letech 1928/29 v téže funkci v Praze
Otto Slabý (1913–1993), lékař, histolog, embryolog, vysokoškolský profesor
Karel Sodomka (1929–1988), hudební skladatel, dirigent a sbormistr
Jan Sochor (hudebník) (1947–2013), hudebník, zpěvák, hudební skladatel
Tomáš Souček (* 1995), fotbalista
Antonín Stamic (1750–1800), houslista, violista, hudební skladatel
Jan Václav Stamic (1717–1757), skladatel a houslista světového významu
Pavel Staněk (* 1973), právník a politik
Karel Stibral (* 1971), estetik a historik

Tereza Stýblová (* 1979), moderátorka a scenáristka Českého rozhlasu a České televize

Jan Suchý (1944–2021), hokejista
Petr Svoboda (* 1952), herec, moderátor a podnikatel
Jaroslav Šerých (1928–2014), malíř, grafik, ilustrátor
Lenka Šmídová (* 1975), jachtařka, trenérka jachtingu
Marika Šoposká (* 1989), herečka
Otakar Štáfl (1884–1945), malíř, grafik, ilustrátor
Jan Štefáček (* 1950), pedagog a politik
Josef Štochl (1966–2014), literární vědec
Marek Švec (* 1973), reprezentant v řecko-římském zápasu
Bohumil Vít Tajovský (1912–1999), kněz, opat premonstrátského kláštera v Želivě v letech 1948–1950 a 1991–1999
Jan Těsnohlídek (* 1987), spisovatel, básník, redaktor, vydavatel
Břetislav Tolman (1873–1937), profesor vodního stavitelství a rektor ČVUT v letech 1934–1935
Svatomír Tůma (1870–1911), praktický lékař, osvětový pracovník
Jan Vala (* 1943), herec, moderátor
Vítek Vaněček (* 1996), hokejista
Josef Vašíček (1980–2011), hokejista, tragicky zahynul při pádu letadla u Jaroslavle
Vojtěch Weidenhoffer (1826–1901), podnikatel a politik
Tomáš Zdechovský (* 1979), novinář, aktivista, analytik, europoslanec za KDU-ČSL
Ladislava Zelenková (* 1949), politička
Stanislav Zimprich (1916–1942), válečný pilot francouzského letectva, pilot 310. československé stíhací perutě RAF ^[30]
Hynek Zohorna (* 1990), hokejista
Tomáš Zohorna (* 1988), hokejista
Vlasta Žehrová (* 1956), herečka, dabérka
Kamila Ženatá (* 1953), výtvarnice

Partnerská města

Brielle, Nizozemsko
Brixen, Itálie
Spišská Nová Ves, Slovensko

Havlíčkův Brod dále spolupracuje také s ostatními Brody v Česku: Český Brod, Široký Brod, Uherský Brod, Vyšší Brod a Železný Brod.

Galerie

Havlíčkovo náměstí (2022)
Krajská knihovna Vysočiny (2022)
Budova železničního nádraží (2022)

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny. Praha: Maxdorf, 2009. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 158.
↑ URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 81.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Časopis turistů. Praha: Klub českých turistů, 10.01.1902, 14(1). s. 3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:47925d30-615f-11e5-9a33-5ef3fc9ae867
↑ Německý Brod se Havlíčkovým stal už před koncem války
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 550–553.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 12.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 22.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 31, 62, 181, 232, 262, 316, 588 a 617.
↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. volby.cz [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.
↑ Havlíčkobrodská radnice má vedení, nová v radě je jen místostarostka [online]. idnes.cz [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.
↑ Krajská knihovna Vysočiny. www.kkvysociny.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
↑ Knihovna, studovna | VÚB HB - výzkum, ochrana a pěstování brambor. www.vubhb.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
↑ Turnaje - Česká softballová asociace. softball.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
↑ Olympedia [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online.
↑ https://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/od-prosince-zacnou-na-havlickobrodsku-stavet-vlaky-spolecnosti-regiojet-20211027.html, 26. června 2022.
↑ VÚB HB - výzkum, ochrana a pěstování brambor. www.vubhb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
↑ Tiskárny Havlíčkův Brod a.s.. www.thb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
↑ ^a ^b NOCAR, Pavel. Havlíčkův Brod: Ohlédnutí se za minulostí našeho města. 1. vydání. vyd. Havlíčkův Brod: [s.n.], 2008.
↑ O NÁS - O nás - Nemocnice - Nemocnice Havlíčkův Brod. www.onhb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
↑ Střed Evropy v Havlíčkově Brodě podle Járy Cimrmana: MIC Havlíčkův Brod. mic.muhb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
↑ HOŠKOVÁ, Veronika. Replika středověké sklářské pece ožije další experimentální tavbou. Havlíčkobrodský deník. 2018-08-15. Dostupné online [cit. 2020-02-14].
↑ REGIONVYSOCINA.CZ. Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodě. www.regionvysocina.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
↑ Jan Laška, válečný letec - Čeští RAFáci
↑ Stanislav Zimprich, válečný letec - Čeští RAFáci

Související články

Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Havlíčkův Brod na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Brod (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Havlíčkův Brod ve Wikislovníku
Havlíčkův Brod v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
http://www.muhb.cz/ Oficiální stránky
Mapový server
Webová kamera – pohled na Havlíčkovo náměstí
MHD – jízdní řády, trasy linek

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny. Praha: Maxdorf, 2009. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 158.

[5] URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 81.

[:1-6] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Časopis turistů. Praha: Klub českých turistů, 10.01.1902, 14(1). s. 3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:47925d30-615f-11e5-9a33-5ef3fc9ae867

[7] Německý Brod se Havlíčkovým stal už před koncem války

[8] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 550–553.

[9] Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 12.

[SL1930-10] Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 22.

[11] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 31, 62, 181, 232, 262, 316, 588 a 617.

[12] Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. volby.cz [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.

[13] Havlíčkobrodská radnice má vedení, nová v radě je jen místostarostka [online]. idnes.cz [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.

[14] Krajská knihovna Vysočiny. www.kkvysociny.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.

[15] Knihovna, studovna | VÚB HB - výzkum, ochrana a pěstování brambor. www.vubhb.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.

[16] Turnaje - Česká softballová asociace. softball.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.

[17] Olympedia [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online.

[18] ttps://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/od-prosince-zacnou-na-havlickobrodsku-stavet-vlaky-spolecnosti-regiojet-20211027.html, 26. června 2022.

[19] VÚB HB - výzkum, ochrana a pěstování brambor. www.vubhb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.

[20] Tiskárny Havlíčkův Brod a.s.. www.thb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.

[:0-21] NOCAR, Pavel. Havlíčkův Brod: Ohlédnutí se za minulostí našeho města. 1. vydání. vyd. Havlíčkův Brod: [s.n.], 2008.

[22] O NÁS - O nás - Nemocnice - Nemocnice Havlíčkův Brod. www.onhb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.

[23] Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.

[24] Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.

[25] Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.

[26] Střed Evropy v Havlíčkově Brodě podle Járy Cimrmana: MIC Havlíčkův Brod. mic.muhb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.

[27] HOŠKOVÁ, Veronika. Replika středověké sklářské pece ožije další experimentální tavbou. Havlíčkobrodský deník. 2018-08-15. Dostupné online [cit. 2020-02-14].

[28] REGIONVYSOCINA.CZ. Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodě. www.regionvysocina.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.

[29] Jan Laška, válečný letec - Čeští RAFáci

[30] Stanislav Zimprich, válečný letec - Čeští RAFáci

[4]

[1]

[2]

[3]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

[24]

[25]

[26]

[27]

[28]

[29]

[30]