Havlíčkův Brod

město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina
(přesměrováno z Německý Brod)

Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod, německy Deutschbrod) je město ve stejnojmenném okrese, v kraji Vysočina, 23 km severně od Jihlavy na řece Sázavě. Jde o významný dopravní uzel ležící zhruba uprostřed České republiky. Žije zde přibližně 23 tisíc[1] obyvatel.

Havlíčkův Brod
Havlíčkovo náměstí s kašnou, mariánským sloupem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Havlíčkovo náměstí s kašnou, mariánským sloupem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Znak města Havlíčkův BrodVlajka města Havlíčkův Brod
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0631 568414
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Havlíčkův Brod
Okres (LAU 1) Havlíčkův Brod (CZ0631)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 23 442 (2020)[1]
Rozloha 64,95 km²
Nadmořská výška 422 m n. m.
PSČ 580 01
Počet částí obce 14
Počet k. ú. 13
Počet ZSJ 41
Kontakt
Adresa městského úřadu Havlíčkovo náměstí 57
Havlíčkův Brod
58061 Havlíčkův Brod
posta@muhb.cz
Starosta Jan Tecl (ODS)
Oficiální web: www.muhb.cz
Havlíčkův Brod
Havlíčkův Brod
Další údaje
Ocenění Stavba Vysočiny (2011)
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Související informace naleznete také v článku Dějiny Havlíčkova Brodu.
 
Nejstarší známé vyobrazení Havlíčkova Brodu (kol. 1690)

Původně zde stála hornická osada u brodu přes Sázavu. Nejdříve to byl Smilův Brod podle zakladatele Smila z Lichtenburka, o kterém existují nejstarší zmínky kolem roku 1234. Nejstarší zmínka o vlastním městě pochází ale z listiny datované k 26. říjnu 1256, ve které se řeší spor brodského plebána s vilémovským klášterem.[2] Král Přemysl Otakar II. si dělal nároky na území kolem Brodu, které považoval za královskou půdu, protože se tady dolovala stříbrná ruda. Dostal se do vážných sporů se Smilem, po kterých ale velká část pozemků připadla králi.

V roce 1274 byla osada povýšena na město a ke konci 13. století město obehnáno hradbami. Od roku 1308 až do roku 1945 se město jmenovalo Německý Brod. Za husitských válek zde v roce 1422 hledal útočiště král Zikmund se svým vojskem. Husitské oddíly vedené Janem Žižkou Brod dobyly a císařské vojsko porazily. Bylo to jedno z posledních vítězství Žižky, tato událost současně definitivně ukončila těžbu stříbra. Roku 1637 byl Brod povýšen na královské město.

V letech 1871–1874 působil na zdejším gymnáziu Vilém Kurz, vědec, spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů a jeden z iniciátorů stavby Petřínské rozhledny v Praze. Roku 1945 bylo město v rámci vysídlení Němců z Československa přejmenováno na Havlíčkův Brod podle Karla Havlíčka Borovského. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ve městě se od roku 1995 vyrábí pivo Rebel.

ObyvatelstvoEditovat

Počet obyvatelEditovat

Vývoj počtu obyvatel města Havlíčkova Brodu[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 8 189 8 811 9 359 10 240 12 628 13 150 15 232 17 238 17 533 20 197 23 146 24 472 24 375 23 723

Struktura populaceEditovat

Podle sčítání 1921 zde žilo v 847 domech 8 986 obyvatel, z nichž bylo 4 798 žen. 8 853 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 51 k německé a 2 k židovské. Žilo zde 5 087 římských katolíků, 166 evangelíků, 2 953 příslušníků Církve československé husitské a 160 židů.[4] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1223 domech 10 760 obyvatel. 10 506 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 142 k německé. Žilo zde 6 668 římských katolíků, 267 evangelíků, 2 803 příslušníků Církve československé husitské a 146 židů.[5]

Členění městaEditovat

 
Katastrální členění Havlíčkova Brodu

Město se skládá z 13 katastrálních území a ze 14 místních částí:

  • k. ú. Březinka u Havlíčkova Brodu – část Březinka
  • k. ú. Havlíčkův Brod – části Havlíčkův Brod (část)
  • k. ú. Jilemník – část Jilemník
  • k. ú. Klanečná – část Klanečná
  • k. ú. Květnov – část Květnov
  • k. ú. Mírovka – část Mírovka
  • k. ú. Perknov – část Havlíčkův Brod (část)
  • k. ú. Poděbaby – části Havlíčkův Brod (část), Poděbaby
  • k. ú. Suchá u Havlíčkova Brodu – části Suchá, Svatý Kříž
  • k. ú. Šmolovy u Havlíčkova Brodu – část Šmolovy
  • k. ú. Termesivy – části Herlify, Termesivy
  • k. ú. Veselice u Havlíčkova Brodu – část Veselice
  • k. ú. Zbožice – část Zbožice

Dříve byly součástí města také dnes samostatné obce Bartoušov, Břevnice, Hurtova Lhota, Knyk, Kyjov, Michalovice, Vysoká a Ždírec.[6]

Správní územíEditovat

Související informace naleznete také v článcích Okres Havlíčkův Brod a Obvod obce s rozšířenou působností Havlíčkův Brod.

Havlíčkův Brod byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Havlíčkův Brod ale stále existuje a skládá se ze 120 obcí, ORP z 56 obcí.

SamosprávaEditovat

V čele města je starosta. Zastupitelstvo má 25 členů.[7] Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.

Po komunálních volbách roku 2010, stejně jako po komunálních volbách roku 2014, byl zvolen starostou města Jan Tecl z ODS. Radu města tvoří po volbách v roce 2014 zástupci ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, hnutí Broďáci a Společně pro Brod.[8] Potřetí starostou byl Jan Tecl zvolen po komunálních volbách v roce 2018. V sedmičlenné městské radě má ODS nově tři zástupce, kandidátka hnutí ANO a Žen za Brod dva a TOP 09 s ČSSD po jednom.

Starostové Havlíčkova Brodu po roce 1990Editovat

  • Ing. Tomáš Holenda 1990–1994
  • Ing. Václav Šrámek 1994–1998 (Zemědělská strana)
  • Ing. arch. Jaroslav Kruntorád 1998–2006 (SNK – Broďáci)
  • Ing. Jana Fischerová, CSc. 2006–2010 (ODS)
  • Mgr. Jan Tecl, MBA od 2010 (ODS)

ŠkolstvíEditovat

  • Mateřská škola Korálky Havlíčkův Brod
  • Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova
  • Základní škola Havlíčkův Brod, Štáflova
  • Základní škola Havlíčkův Brod, Konečná
  • Základní škola Havlíčkův Brod, V Sadech
  • Základní škola Havlíčkův Brod, Nuselská
  • Základní škola a Praktická škola, U Trojice
  • Gymnázium Havlíčkův Brod
  • Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod
  • Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně
  • Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod
  • Pedagogicko - psychologická poradna Havlíčkův Brod
  • Základní umělecká škola J. V. Stamice Havlíčkův Brod
  • Soukromá Základní umělecká škola

Muzea, galerie a knihovnyEditovat

SportEditovat

V roce 2019 hostil Havlíčkův Brod společně s Prahou Mistrovství světa mužů v softballu [9]

DopravaEditovat

Související informace naleznete také v článcích Havlíčkův Brod (nádraží) a Městská autobusová doprava v Havlíčkově Brodě.

Havlíčkův Brod má celostátní význam jako silniční i železniční křižovatka. Protínají se zde dálkové silnice I/34 a I/38, z nichž zde vyúsťuje ještě silnice I/19 a několik silnic II. třídy. V havlíčkobrodském železničním uzlu se pak setkávají celostátní tratě č. 225 od Jihlavy a Veselí nad Lužnicí, 230 od Kolína a Prahy, 238 od Pardubic, 250 od Brna a lokální trať 237 do Humpolce. Rychlíky mezi Prahou a Brnem tudy jezdí ve dvouhodinovém taktu. Město je také uzlem lokální autobusové dopravy a funguje zde i městská doprava.

Nachází se zde jediné veřejné vnitrostátní/neveřejné mezinárodní civilní letiště. Jedná se o jediné mezinárodní letiště v Kraji Vysočina.

Průmysl a zemědělstvíEditovat

Již od První republiky se ve městě nachází Výzkumný ústav bramborářský.[10] Nachází se zde také měšťanský pivovar Havlíčkův Brod vyrábějící pivo značky Rebel. Ve městě se vyrábí také mouka. Začátky existence mlýna lze odhadnout řádově na 200-300 let zpět. V roce byl však přebudován 1873 přebudován a rozšířen z vodního mlýna na mlýn parní.

Své zastoupení zde má i textilní průmysl. Zastoupený firmou Pleas.

Od poloviny 19. století sídlí ve městě tiskárny. Ty současné patří mezi nejvýznamnější výrobce knih v České republice.[11] Sídlí tu i několik knižních nakladatelství. Mezi ně patří Nakladatelství Hejkal, Nakladatelství Petrkov či Tobiáš. V Havlíčkově Brodě se také každoročně koná knižní veletrh.

Svoji pobočku zde má firma HARTMANN - RICO a.s., vyrábějící farmaceutické potřeby, a kousek za městem firma produkující součástky do aut - Futaba Czech, s. r. o.

ZdravotnictvíEditovat

NemocniceEditovat

První nemocnice byla v Německém Brodě otevřena již 1853. V roce 1898 byla vystavěna nová okresní nemocnice. Její areál se do té doby postupně rozšiřoval. V 90. letech byla uskutečněna velká přestavba a díky tomu mohlo dojít k navrácení zapůjčených budov Psychiatrické léčebně. [12] V současné době nemocnice disponuje více než 500 lůžky na 19 odděleních. [13]

Psychiatrická nemocniceEditovat

O zřízení ústavu pro choromyslné bylo rozhodnuto již před první světovou válkou, výstavba však byla zahájena až po ní. První pacienti do ní byli umístěni v roce 1928. Za druhé světové války ukončil ústav činnost a budovy sloužily jako lazaret SS. Po válce využila některé budovy v areálu psychiatrické léčebny nemocnice. [12] V současnosti tvoří areál 12 nemocničních pavilonů a další budovy s technickým zázemím.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Havlíčkově Brodě.
 
Kostel Svaté Rodiny s kaplí Božího hrobu

Církevní památkyEditovat

Světské památkyEditovat

Sochy a pamětní deskyEditovat

GeografieEditovat

VodstvoEditovat

Městem protékají 2 řeky - Sázava a Šlapanka, která se na kraji města vlévá do Sázavy. Dalšími přítoky těchto řek na území města jsou Stříbrný potok, Cihlářský potok, potok Žabinec a Rozkošský potok, na nichž se nachází četné množství rybníků. Na Stříbrném potoce to jsou kupříkladu Nádržní rybník nebo Lihovarský rybník. Okolí Cihlářského potoka se nazývá Vlkovsko. Ve Vlkovsku najdeme soustavu rybníků táhnoucí se od obce Knyk přes okraj města a dále pokračující v parku Budoucnost až k Sázavě. Kaskádu tvoří Knycký rybník, Štičí rybník, Zádušní rybník, Pfaffendorfský rybník, Hajdovec, Cihlář, Rantejch, Hastrman, Očko a Obora. Na Žabinci se rozprostírá stejnojmenný rybník, který je zároveň největším rybníkem ve městě.

ZajímavostiEditovat

Ve městě se nachází střed Evropy podle Járy Cimrmana. Ten je znázorněn obřím trychtýřem v Sázavské ulici. [14]

V rámci projektu Sklářství na Vysočině vybudovalo Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod repliku středověké sklářské pece. Jedná se o druhou takovouto repliku na území ČR. Obdobný projekt se uskutečnil v 90. letech v Moldavě v Krušných horách. V roce 2016 byla v havlíčkobrodské replice jako první v republice provedena tavba skla podle středověkých postupů a z původních materiálů, tedy z křemene a dubového popela.[15][16]

OsobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 81. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 550–553. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 12. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 22. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 31, 62, 181, 232, 262, 316, 588 a 617.
  7. Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. volby.cz [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. (česky) 
  8. Havlíčkobrodská radnice má vedení, nová v radě je jen místostarostka [online]. idnes.cz [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. (česky) 
  9. Turnaje - Česká softballová asociace. softball.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. 
  10. VÚB HB - výzkum, ochrana a pěstování brambor. www.vubhb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. 
  11. Tiskárny Havlíčkův Brod a.s.. www.thb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. 
  12. a b NOCAR, Pavel. Havlíčkův Brod: Ohlédnutí se za minulostí našeho města. 1. vydání. vyd. Havlíčkův Brod: [s.n.], 2008. 
  13. O NÁS - O nás - Nemocnice - Nemocnice Havlíčkův Brod. www.onhb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. 
  14. Střed Evropy v Havlíčkově Brodě podle Járy Cimrmana: MIC Havlíčkův Brod. mic.muhb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. 
  15. HOŠKOVÁ, Veronika. Replika středověké sklářské pece ožije další experimentální tavbou. Havlíčkobrodský deník. 2018-08-15. Dostupné online [cit. 2020-02-14]. (česky) 
  16. REGIONVYSOCINA.CZ. Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodě. www.regionvysocina.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. (česky) 
  17. Stanislav Zimprich, válečný letec - Čeští RAFáci
  18. Jan Laška, válečný letec - Čeští RAFáci

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat