Otevřít hlavní menu

Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod

železniční trať v Česku

Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 230) je dvojkolejná železniční trať o délce 75,3 km, jeden z úseků celostátní dráhy, spojující středočeský Kolín a Havlíčkův Brod na Vysočině.

Kolín – Havlíčkův Brod
Číslo 230
Technické informace
Délka 75,3 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV ss (Kolín - Kutná Hora) + 25 kV 50Hz (Kutná Hora - Havlíčkův Brod)
Maximální sklon 14,24 ‰
Maximální rychlost 140 km/h, 150 km/h pro naklápěcí soupravy (Čáslav - Golčův Jeníkov)
Externí odkazy
OpenStreetMap mapová data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
288,3 Kolín
Kolín seřaďovací nádraží
Kolín dílny
do Pardubic
290,4 Hlízov
287,643 Kutná Hora
287,310-287,581 změna trakční soustavy v kolejích 1-7
do Zruče nad Sázavou
vl. ČKD
vl. cukr. Ovčáry
284,6 Církvice
283,1 Třebešice
vl. voj. letiště, Kosmos
278,172 Čáslav
do Třemošnice
271,8 Horky u Čáslavi
267,084 Golčův Jeníkov
264,1 Golčův Jeníkov město
257,1 Vlkaneč
254,4 Nová Ves u Leštiny
251,808 Leština u Světlé
247,8 Sázavka
242,8 Světlá nad Sázavou-Josefodol
do Zruče nad Sázavou
239,916 Světlá nad Sázavou
236,3 Pohleď
232,941 Okrouhlice
228,3 Havlíčkův Brod-Perknov
odb. psych. léčebna
224,108 Havlíčkův Brod
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Správcem infrastruktury tratě je Správa železniční dopravní cesty. Pravidelnou osobní dopravu zajišťují České dráhy a nákladní dopravu ČD Cargo.

Obsah

HistorieEditovat

Trať byla postavena společností Rakouská severozápadní dráha a zprovozněna ve dvou etapách v letech 1869 a 1870. Po záboru Sudet byla urychleně zdvojkolejněna beze změny směrového vedení. V roce 1965 došlo k elektrizaci tratě z Kolína do Kutné Hory a dále do Havlíčkova Brodu. Ve stanici Kutná Hora hl. n. vznikl styk trakčních soustav stejnosměrné 3 000 V a střídavé 25 kV / 50 Hz. Právě kvůli tomuto styku musely být lokomotivy (obvykle to byly stroje řad 141 a 230) v žst. Kutná Hora hl. n. přepřahány lokomotivami nezávislé trakce až do roku 1974, kdy vyjely ze Škody Plzeň lokomotivy řady 350. Dnes jsou v Kutné Hoře přepřahány pouze nákladní vlaky a to pouze ty, které jsou taženy lokomotivami řad 130/230/240.

Trať postupem času zastaral, úseků na kterých bylo možno dosáhnout rychlosti přes 100 km/h bylo minimum, proto začala trať být rekonstruována. První úsek byl zmodernizován v roce 2015. Jednalo se o úsek mezi Golčovým Jeníkovem a Vlkančem, kde trať prochází několika velmi ostrými oblouky. V této době (2017) je rekonstruován úsek Golčův JeníkovČáslav, probíhá zde zvyšování rychlosti až na 130 km/h pro klasické soupravy a na 140 km/h pro soupravy naklápěcí. V přípravě je úsek mezi Čáslaví a Kutnou Horou i zde je v plnu zvýšení rychlosti, čemuž pomůže i přeložka kolem obce Lochy a navíc dojde ke kompletní rekonstrukci stanice Čáslav (peronizace, podchody).

DopravaEditovat

Na trati probíhá veškerý druh dopravy. Osobní vlaky pohybující se na této trati jsou taženy vícesystémovými lokomotivami řad 362 a posledními kusy řady 363 z DKV Brno. Některé nákladní vlaky jsou v úseku z Kolína do Kutné Hory taženy stejnosměrnými stroji (řada 130) a poté na Brno střídavými lokomotivami (řady 230 a 240). Ostatní nákladní vlaky jsou taženy lokomotivami řad 363 a 363.5.

Do počátku 21. století jezdily na trati mezistátní vlaky EuroCity, v současnosti zde dálkovou dopravu zajišťují rychlíky PrahaHavlíčkův BrodBrno. Poslední mezinárodní vlaky tu jezdily v roce 2007. Ale při mimořádné situaci na koridoru zde občas projede mezistátní vlaky railjet či EuroCity a nebo i RegioJet. Ale naposledy větší odklony byly v roce 2017. Dnes tu jezdí rychlíky linky R9 z Prahy hl. n. do Brna hl. n. a osobní vlaky Kolín – Čáslav – Havlíčkův Brod (- Žďár nad Sázavou/Jihlava). Výjimkou je pouze osobní vlak 8345 tažený lokomotivou 242, ten jede až do Horní Cerekve.

Navazující tratěEditovat

KolínEditovat

  • Trať 010 Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Choceň – Moravany – Pardubice hl. n. – Přelouč – Kolín
  • Trať 011 Kolín – Pečky – Poříčany – Praha Masarykovo nádraží / Praha hl. n.
  • Trať 014 Kolín – Bečváry – Odbočka Rataje nad Sázavou – Ledečko
  • Trať 231 Kolín – Velký Osek – Nymburk hl. n. – Lysá nad Labem – Čelákovice – Praha-Vysočany

Kutná Hora hlavní nádražíEditovat

ČáslavEditovat

Světlá nad SázavouEditovat

  • Trať 212 Světlá nad Sázavou – Zruč nad Sázavou – Odbočka Rataje nad Sázavou – Čerčany

Havlíčkův BrodEditovat

  • Trať 225 Veselí nad Lužnicí – Jindřichův Hradec – Horní Cerekev – Kostelec u Jihlavy – Jihlava – Dobronín – Havlíčkův Brod
  • Trať 237 Havlíčkův Brod – Humpolec
  • Trať 238 Pardubice hl.n. – Pardubice-Rosice nad Labem – Chrudim – Žďárec u Skutče – Hlinsko v Čechách – Chotěboř – Havlíčkův Brod
  • Trať 250 (Kúty ŽSR) Lanžhot st. hr. / (Hohenau ÖBB) Břeclav st. hr. – Břeclav – Zaječí – Šakvice – Vranovice – Hrušovany u Brna – Brno-Hor. Heršpice – Brno hl. n. – Brno-Židenice – Tišnov – Křižanov – Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod

FotogalerieEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat