Vysokorychlostní trať Praha–Brno
Vysokorychlostní trať Praha–Brno je plánovaná vysokorychlostní trať, která má být součástí trasy RS1 Praha–Brno–Ostrava. Tato stavba je zařazená do programu TEN-T v rámci koridorů Orient/East Med a Rýnsko-dunajského.[1]
Trasa a parametry trati
editovat
Studie proveditelnosti na trať byla dokončena v roce 2020. Centrální komise MDČR zvolila variantu s provozní rychlostí 320 km/h trasovanou severně přes Poříčany a Havlíčkův Brod.
Trasa pilotního úseku VRT Polabí vychází ze stanic Praha-Běchovice a Praha-Zahradní Město. Na okraji pražské aglomerace se bude nacházet terminál Praha východ, který má umožnit lepší dostupnost pro lidi z regionu. Na konci VRT Polabí se budou nacházet sjezdy na existující koridor a na budoucí vysokorychlostní trať k Hradci Králové. Dále trasa směřuje k Jihlavě přes úseky VRT Střední Čechy a VRT Vysočina druhá fáze. Ve Světlé nad Sázavou bude trať procházet přímo železniční stanicí a u Jihlavy se postaví terminál se sjezdem ke stanici Jihlava město. Trať již následně bude vedena k Brnu. Směrem od Brna k Velké Bíteši se postaví sjezd na současnou trať. VRT se zaústí do Brna pomocí koridoru ve Starém Lískovci.
První úseky Praha-Běchovice – Poříčany a Brno – Velká Bíteš by měly přibližně k roku 2030 zkrátit jízdní dobu z Brna do Prahy na 1 hodinu a 45 minut,[2] po dokončení celé trati pak následně bude jízdní doba mezi oběma městy 50 minut. V Brně trať bude navazovat na vysokorychlostní tratě do Vídně/Bratislavy a na Ostravu a Warszawu. Brno se tak stane středobodem vysokorychlostních železnic ve V4, všechny vysokorychlostní tratě spojující jejich hlavní města budou procházet právě Brnem.[3]
Mezinárodní význam
editovatTrať je důležitá pro celou Evropu, spojovat bude Berlín (skrze něj severní Evropu) s Vídní, Budapeští a jihovýchodní částí Evropy. Podle plánů EU na uhlíkovou neutralitu má síť vysokorychlostních tratí po celé Evropě k roku 2050 převést většinu cestujících z automobilů a letadel.
Související stavby
editovatModernizaci podstoupí navazující tratě v okolí, neboť po nich budou vedeny některé spoje zajíždějící přes trať. Roku 2024 by se měly modernizovat se budou úseky mezi Vlkovem u Tišnova a Křižanovem a mezi Přibyslaví a Pohledem na rychlost 160 km/h.[4] Elektrizovat se bude ze stejného důvodu trať mezi Zastávkou u Brna a Jihlavou,[5] již dříve proběhla elektrizace do Střelic a probíhá modernizace do Zastávky u Brna.
Náklady
editovatNáklady na vysokorychlostní trať Praha–Brno zatím moc jasné nejsou. Dle průměrných evropských cen by trať stála 140 miliard Kč, studie SUDOP Praha z roku 2010 cenu odhadla na cca 200 mld. Kč.[6] Program rozvoje rychlých spojení Ministerstva dopravy ČR počítal s náklady 120 mld. Kč v cenové hladině roku 2016. Tato částka však nezahrnuje úpravu a výstavbu železničních uzlů.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Vysokorychlostní tratě v České republice budou součástí hlavní sítě TEN-T - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-28.
- ↑ RED. Správa železnic vybere dodavatele dokumentace pro první úsek vysokorychlostní železnice z Brna do Prahy [online]. 2021-12-29 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online.
- ↑ VRT v uzlu Brno - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2021-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Železniční tepnu přes Vysočinu čeká po konci odklonů modernizace za 7 miliard [online]. 2023-02-10 [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
- ↑ HRABAL, Michal. Ze Zastávky do Jihlavy mašinou na elektriku? Vznikne studie tohoto plánu. Brněnský deník. 2022-03-09. Dostupné online [cit. 2023-05-28].
- ↑ Vysokorychlostní trať Praha – Brno | Vysokorychlostní železnice. Vysokorychlostní železnice. Dostupné online [cit. 2018-05-11].
- ↑ Program rozvoje rychlých železničních spojení v ČR [online]. Ministerstvo dopravy ČR [cit. 2023-09-17]. S. 62. Dostupné online.