Vysokorychlostní trať Praha–Vratislav
Vysokorychlostní trať Praha–Vratislav je plánovaná vysokorychlostní železniční trať, která by vedla z Prahy do Polska. Povede přes Hradec Králové (hlavní nádraží), Trutnov (terminál Poříčí) a Valbřich (jen Wałbrzych Szczawienko).[1] Tato trať je také označována jako RS5.
Trasa
editovatPřesná podoba vysokorychlostní tratě není potvrzená. Na základě územně-technické studie bylo rozhodnuto, že ze 2 hlavních variant (přes Hradec vs. Liberec) byla vybrána trasa přes Hradec Králové. Následně nechala Správa železnic vypracovat studii proveditelnosti. Její podrobné výstupy zatím (k 9/2024) nejsou zveřejněny, musí nejprve zapracovat připomínky oponentního posudku a od SFDI[2].
Podle aktuálních materiálů Správy železnic má dojít k novostavbě vysokorychlostní trati na 320 km/h, která bude začínat u Prahy a ústit na současnou trať mezi Chlumcem nad Cidlinou a Hradcem Králové. Před vyústěním na současnou železniční síť bude odbočka na sjezd do Pardubic, který se napojí na koridor před Pardubicemi. Severně od Hradce dojde k modernizaci a zdvoukolejnění současné tratě do Jaroměře, novostavbě tratě z Jaroměře do Trutnova pro rychlost 200 km/h a kompletní přestavbě (částečně v nové stopě) mezi Trutnovem a státní hranicí. V Polsku pak má dojít k výstavbě nové trati od hranic s Českem přes Valbřich do města Żarów a odtud k modernizaci současné tratě do Vratislavi[3].
Historie trasování
editovat2 základní varianty
editovatVarianta přes Hradec Králové
editovatPrvní varianta vede přes Hradec Králové. Tahle varianta by znamenala vedení vysokorychlostní tratě kolem dálnice D11, následně by pokračovala do Hradce Králové a na sever do Vratislavi.[4][5] Znamenalo by to menší náklady (trať povede v koridoru pro dálnici) a menší odkup pozemků (pozemky u dálnice patří státu.) Trať by se u Chlumce nad Cidlinou rozpojila a odbočná trasa by vedla do Pardubic a hlavní trasa by vedla na Hradec Králové a na sever do Wroclawi. Z Pardubic by vedla nákladní trasa do Chrudimi; vedl by tudy i Východočeský diametr, který má zajistit bezúvraťové vysokorychlostní spojení mezi Hradcem a Pardubicemi.[6] Dosáhneme ho modernizací tratě. SŽDC se i v současnosti snaží zrychlit dopravu ve směru Praha–Hradec Králové pod hodinu; bude se jednat o optimalizaci tratě přes Mstětice až Čelákovice na 160 km/h.[7] Navíc variantě do Hradce přispívá i to že se spíše počítá s výjezdem VRT Praha–Brno na Poříčany. Tento výjezd může být využit i na variantě trati přes Hradec.[8] Tuto variantu preferuje i Polsko.[9]
Varianta přes Liberec
editovatUvažuje se i o druhé variantě přes Liberec. Ta by vedla Přes Mladou Boleslav kolem Turnova (i s odbočkou na Turnov) a na liberecké nádraží. Ještě než bylo rozhodnuto, kudy vysokorychlostní trať povede, vypadalo to spíše na variantu přes Hradec Králové, protože premiér Andrej Babiš navrhl úspornější variantu nové trati do Liberce: nová železniční trať na 120 km/h; ta měla vést dvěma tunely o celkové délce 2,5 km a na velkých mostech 2,89 km z Liberce do Svijan.[10] Studie proveditelnosti ekonomicky podpořila variantu modernizace trati pouze do Mladé Boleslavi.[11] Do Mladé Boleslavi se mělo dojet za méně než tři čtvrtě hodiny.
Kraj však usiloval o modernizaci až do Liberce. Nakonec došlo ke zpracování další studie proveditelnosti na spojení Praha–Liberec (jednalo se již o 18. studii), a ta byla schválena ministerstvem dopravy. V současnosti se tak počítá s vedením VRT přes Hradec Králové a s rozsáhlejší modernizací tratě do Liberce, než je uvedená výše - trať má být až na 200 km/h. Do Liberce by měla zajistit dojezdovou dobu z Prahy 69 minut minut.[12]
Zpřesňování varianty kolem Hradce Králové
editovatPůvodně se počítalo s plnohodnotnou VRT na 320 km/h od Prahy až k hranícím s Polskem. Součástí stavby mělo být několik sjezdů (ve směru od Prahy na Poříčany, Pardubice, Hradec Králové, Trutnov a v opačném směru na Jaroměř). Této variantě však nevycházela ekonomická návratnost[13], a proto se prodlužovala smlouva se zpracovatelem studie proveditelnosti, došlo k prověření více variant a výsledkem je úspornější podoba.
Největšími změnami prošel úsek Hradec Králové - státní hranice (VRT Podkrkonoší), jehož součástí bude novostavba dvoukolejné tratě mezi Jaroměří a Polskem na rychlost maximálně 200 km/h (namísto 320 km/h už od Hradce Králové) a zdvoukolejnění a zrychlení současné tratě mezi Hradcem a Jaroměří.
Předcházející úsek VRT Východní Čechy (Poříčany - HK) prošel jen minimálními změnami, má být ukončen sjezdem do Hradce Králové po současné trati. Byl tak úplně vypuštěn "bypass" Hradce Králové podél dálnice, čímž došlo k výrazným úsporám.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Praha - Hradec Králové/Pardubice - Wroclav - www.spravazeleznic.cz. vrtky.cz [online]. [cit. 2024-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Úsek Podkrkonoší - www.spravazeleznic.cz. vrtky.cz [online]. [cit. 2024-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Wyborcza.pl. walbrzych.wyborcza.pl [online]. [cit. 2024-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Vysokorychlostní trať by mohla v roce 2050 vést i přes Hradec Králové. iDNES.cz [online]. 2016-06-15 [cit. 2018-05-15]. Dostupné online.
- ↑ https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/hradec-ma-protnout-vysokorychlostni-trat-do-polska-stavet-by-se-mohlo-za-25-let.html
- ↑ ŠLEGR, Petr. Rychlá železnice i v České republice = High speed rail even in the Czech Republic. Praha: Skanska, 2012. 246 s. ISBN 978-80-905005-0-1. S. 190. Viz Mapa.
- ↑ Praha – Hradec Králové pod hodinu. SŽDC má plán na zrychlení za 25 miliard. Zdopravy.cz. 2017-10-10. Dostupné online [cit. 2018-06-18].
- ↑ Vysokorychlostní tratě v Česku se začnou stavět po roce 2023, očekává SŽDC. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-04-25 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Rychlodráha by mohla vést přes Hradec, vlak z Prahy by jel 20 minut. iDNES.cz [online]. 2018-04-26 [cit. 2019-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Rychlotrať do Liberce nepovede, prohlásil Babiš při návštěvě kraje. Liberecký deník. 2018-03-19. Dostupné online [cit. 2018-05-15].
- ↑ SŮRA, Jan. Trať z Prahy do Liberce může zrychlit, ale jen do půlky. Poprvé vyšla její ekonomika [online]. 20.12.2018 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Po osmnácti studiích stát rozhodl, kudy a za kolik postaví rychlejší železnici mezi Prahou a Libercem [online]. 2023-05-30 [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Zádrhel pro vysokorychlostní železnici do Polska. Nevychází její ekonomická návratnost [online]. 2022-11-26 [cit. 2024-09-20]. Dostupné online.