Světlá nad Sázavou (nádraží)

železniční stanice v Česku

Světlá nad Sázavou je železniční stanice ve východní části města Světlá nad Sázavou v Kraji Vysočina v okrese Havlíčkův Brod, na řece Sázavě. Leží na tratích Čerčany – Světlá nad Sázavou a Kolín – Havlíčkův Brod. Stanice je elektrizovaná (25 kV, 50 Hz AC). Ve městě se dále nacházejí železniční zastávky Světlá nad Sázavou město a Světlá nad Sázavou-Josefodol.

Světlá nad Sázavou
Staniční budova nádraží ve Světlé
Staniční budova nádraží ve Světlé
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
MěstoSvětlá nad Sázavou
Souřadnice
Světlá nad Sázavou
Světlá nad Sázavou
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice541334
TratěČerčany – Světlá nad Sázavou, Kolín – Havlíčkův Brod
Nadmořská výška400 m n. m.
V provozu od21. prosince 1870
Zabezpečovací zařízeníRZZ AŽD 71
Dopravní koleje7
Nástupiště (nástupní hrany)5 (5)
Prodej jízdenekAno
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechČekárna pro cestujícíÚschovna zavazadelBariérové WC
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Stanice byla vybudována jakožto součást Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) spojující Vídeň a Berlín, autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 21. prosince 1870 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Havlíčkova Brodu do Golčova Jeníkova, odkud mohly vlaky po již dokončené trati pokračovat do Kolína. V září 1903 došlo k dobudování úseku z Kácova do Světlé (společnosti Místní dráha Světlá–Ledeč–Kácov), čímž bylo dokončeno propojení s Čerčany a tratí Praha – České Budějovice. Trať je též známá jako Posázavský pacifik.

Po zestátnění ÖNWB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy, místní dráha byla zestátněna až roku 1925.[1]

V roce 2020 bylo oznámeno, že roku 2021 by mělo dojít k velké obnově nádraží.[2]

Nádražím prochází dvoukolejná trať, jednotlivá nástupiště jsou nekrytá a nástup do vlaku probíhá přes přechod přes koleje. Elektrizace trati procházející stanicí byla dokončena roku 1965.

Reference

editovat
  1. Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
  2. KŘÍŽOVÁ, Helena Zelená. Nádraží v Křižanově, Třebíči a Skleném nad Oslavou dostávají nový kabát. Třebíčský deník. 2020-08-16. Dostupné online [cit. 2020-10-14]. 

Literatura

editovat
  • DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin. Panorama, 1992. ISBN 80-7038-284-8 208 s.

Externí odkazy

editovat